|
|
Komparace EU15, USA, Japonska a Austrálie prostřednictvím vybraných makroekonomických ukazatelů
Tůma, Pavel ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Halás, Vladimír (oponent)
Cílem této práce je analýza vybraných ukazatelů, které budou předmětem porovnání, jejichž hodnoty se následně odráží ve vzájemné konkurenceschopnosti. Nechybí ani doporučení pro jednotlivé hospodářské politiky do budoucna. Práce se člení do 7mi kapitol.První je věnována stručné charakteristice jednotlivých ekonomických celků. Druhá se zabývá hrubým domácím produktem, a to především jeho vývojem a strukturou. Třetí kapitola se orientuje na analýzu cen od relativní cenové hladiny, míry inflace až po jednotlivé složky indexu spotřebitelských cen. Čtvrtá kapitola pojednává o vnitřní stabilitě a to vládním deficitu, jeho odrazu ve vládním dluhu, vývoji úrokových sazeb a zásazích vlády v podobě sociálních transferů a subvencí. V 5. kapitole o vnější stabilitě sleduji vývoj běžného účtu platební bilance na HDP a měnový kurz. Šestá kapitola rozebírá trh práce z hlediska celkové míry nezaměstnanosti a z pohledu produktivity práce podle sektorů hospodářství. Poslední kapitola obsahuje hodnocení jednotlivých ekonomik prostřednictvím doplňkových ukazatelů jako je index lidského rozvoje či index korupce.
|
|
|
Konkurenceschopnost EU: Lisabonská strategie a komparativní profil členských zemí
Čiháková, Jitka ; Abrhám, Josef (vedoucí práce)
V první části bych se chtěla zabývat výrazem konkurenceschopnost a jednotlivými žebříčky konkurenceschopnosti, sestavovanými mnoha ekonomickými institucemi. Smysl hodnocení těchto sestavovaných žebříčků lze samozřejmě zpochybnit. Myslím si ale, že je lepší se pokusit o nějaké hodnocení než vůbec žádné. Nemyslím si, že jde o samotné pořadí, kdo je kolikátý. Pro země je užitečné, že se mohou s ostatními porovnávat, zjistit jaké reformy ta která země provedla, jak jsou úspěšné či nefungují. Určitě jsou pro státy stimulující a zdrojem informací. Výhodou těchto zpráv je, že jsou rozsáhlé a podávají velmi komplexní obraz o stavu ekonomiky v jedné studii nebo se čtenář může zaměřit pouze na vybrané indikátory. Pro svoji práci jsem si vybrala jako první analýzu konkurenceschopnosti, kterou provádí každoročně Světové ekonomické fórum v podobě Zprávy o globální konkurenceschopnosti. Jako druhou budu hodnotit Ročenku světové konkurenceschopnosti, kterou vydává Mezinárodní institut pro rozvoj managementu v Lausanne. Třetí průzkum, Zpráva o podnikatelském prostředí od Světové banky, není přímo index konkurenceschopnosti, ale s konkurenceschopností úzce souvisí, protože je stále více věnována pozornost zlepšení podnikatelského prostředí se zřetelem k růstu konkurenceschopnosti i na úrovni Evropské unie. V procesu implementace Lisabonské strategie patří podnikatelské prostředí v Evropě k základním tematickým okruhům. V druhé části přejdu k Lisabonské strategii, k jednomu z nejzajímavějších programů, který Evropská unie přijala a jež je synonymem pro konkurenceschopnost. Nejprve Lisabonskou strategii představím, poukáži na její vývoj a pak zhodnotím počínání jednotlivých států EU v rámci Lisabonské strategie prostřednictvím Lisabonského žebříčku, který vydává Centrum pro Evropskou Reformu. Poté bych se chtěla krátce podívat na nástroje Lisabonské strategie. Ve třetí části srovnávám ekonomiky USA a EU. Nejprve bych chtěla celkově zhodnotit vývoj USA a EU v posledních letech na vybraných ekonomických ukazatelích. Poté bych se chtěla blíže věnovat problému pracovního trhu a to zaměstnanosti, nezaměstnanosti a sociálního systému. Nakonec se zaměřím na podnikatelské prostředí a konkurenceschopnost. Pomocí zpráv o konkurenceschopnosti a Lisabonské strategii bych se chtěla pokusit zhodnotit a porovnat konkurenceschopnost jednotlivých členských zemí EU, samozřejmě se zvláštním zřetelem na Českou republiku. V závěru bych chtěla shrnout, co USA s EU spojuje, a co odlišuje a představuje výhody či problémy.
|
|
|
Vybrané aspekty podnikatelského prostředí v ČR
Hnilicová, Anna ; Lukáš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Cupák, Patrik (oponent)
Podnikatelské prostředí je významným faktorem rozvoje podnikání, ekonomického růstu a růstu konkurenceschopnosti. Cílem diplomové práce je analýza vybraných aspektů podnikatelského prostředí, jeho klíčových složek a vyvození důsledků pro vývoj podnikatelského prostředí v České republice. Součástí diplomové práce je také způsob podpory podnikání po vstupu do Evropské unie v roce 2004 a detailní popis mechanismů a principů čerpání dotací. 1. kapitola: Vymezení pojmu podnikatelské prostředí, jeho struktura a komponenty 2. kapitola: Porovnání podnikatelského prostředí nových členských států Evropské unie 3. kapitola: Podpora podnikatelského prostředí z prostředků Operačních programů 4. kapitola: Program podpory Inovace
|
|
| |
|
|
Analýza konkurenčního postavení průmyslových odvětí v Evropské Unii
Cherepanov, Mykola ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Potužáková, Zuzana (oponent)
Práce zaprvé vytváří přehled o současných teoretických a praktických přístupech k problematice odvětvové konkurenceschopnosti, a zadruhé se pokouší o verifikaci teoretických hypotéz pomocí metod lineární regrese Ve své první částí práce poskytuje především teoretické pole pro vytvoření širší koncepce konkurenceschopnosti. Jsou zde přiblížené jak teoretické koncepce, tak i praktické metody, používané v současnosti odbornými institucemi Druha část práce se pak pokouší o sjednocení teorii, vyložených v první části. Zmíněné teoretické závěry jsou pak vztažené na dostupná statistická data ze zdrojů EU a OSN s cílem ověření praktické platnosti teoretických poznatků.
|
host ::
RSS.