|
|
Evoluce auxinového metabolismu, signalizace a transportu v zelené linii (Viridiplantae)
Schmidt, Vojtěch ; Petrášek, Jan (vedoucí práce) ; Fendrych, Matyáš (oponent)
Fytohormon auxin je esenciální koordinátor růstu a vývoje suchozemských rostlin. Avšak mechanismy jeho působení u řas jsou nám doposud málo známé, neboť začaly být zkoumány relativně nedávno. Současný pokrok se zakládá hlavně na sekvenčních datech, přičemž jsou identifikovány homologní geny související s mechanismy účinku auxinu, tedy s jeho metabolismem, signalizací a transportem u vyšších rostlin. Biosyntéza auxinu předcházela rozdělení chlorofyt a streptofyt. Pokročilejší regulování hladiny auxinu konjugací se týká spíše suchozemských rostlin. První signalizační procesy byly pravděpodobně na netranskripční úrovni. Jaderně lokalizovaná auxinová signální dráha regulující transkripci mohla být sestavena z velmi starých komponent dříve s auxinem nesouvisejících. U charofyt tato dráha neexistuje, jsou však přítomny domény některých komponent. Kompletní auxinová regulace transkripce vznikla zřejmě až po přechodu na souš. Transport z buňky byl jeden z prvních mechanismů regulace hladiny auxinu. Sofistikovanější transportní přenašečový systém se začal rozvíjet u charofyt, u kterých byl také prokázán polární transport auxinu. Auxin tedy figuroval jako signální látka u primitivních řas, ale spektrum jím regulovaných procesů se začalo dramaticky rozšiřovat s přechodem na souš. Pro budoucí výzkum této...
|
|
|
Studijní materiály pro badatelsky orientované vyučování k tématu sinic a řas na středních školách
HNÁTEK, David
Úvod diplomové práce se zabývá badatelsky orientovanou výukou - od úrovně bádání, až po její hodnocení. Následující praktické rady pro učitele shrnující informace o možnostech získávání přírodního materiálu pro výuku, tvorbě trvalých preparátů rozsivek a příklady vhodné determinační literatury. Stěžejní část této práce představuje 12 vypracovaných studijních materiálu pro badatelský způsob vyučování rozdělených do pěti algologicky orientovaných témat: (1) fyziologie sinic a řas, (2) biodiverzita stojatých vod, (3) obranné mechanismy řas vůči predaci, (4) role sinic a řas v bioindikaci, (5) obsahové látky v sinicích a řasách a jejich význam pro člověka. Jednotlivé studijní materiály obsahují informace o úrovni bádání, metodické pokyny pro učitele s teoretickým základem a úvodními otázkami, které mají studenty na motivovat, dále obsahují záznamový arch pro studenty a na závěr vlastní navrhnuté řešení pokusu pro učitele. Další částí této práce je porovnání badatelsky orientované výuky s výukou frontální, které je provedeno pomocí didaktického testu.
|
|
|
Problematika biotického napadnutí ETICS
Těžká, Adéla ; Žák,, Antonín (oponent) ; Žižková, Nikol (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou biotického napadení kontaktních zateplovacích systému ETICS. Teoretická část je zaměřena na jednotlivé složky ETICS a to jak z pohledu materiálů, tak i z pohledu provedení jednotlivých kroků. Dále jsou zde uvedeny organismy, které způsobují biotické napadení fasád. Praktická část zpracovává přehled možností testování odolnosti povrchové úpravy ETICS vůči biotickému napadení, a to jak v laboratorních podmínkách, tak v exteriéru.
|
|
|
Floristicko-ekologická studie oblasti Bystřicka se zaměřením na ekologii zelených volvokálních řas
HNÁTEK, David
Od roku 1889 bylo pomocí dostupné literatury nalezeno 22 druhů koloniálních řas z řádu Volvocales, které se na území České republiky vyskytovaly či vyskytují. U těch to druhů byla následně důkladně popsána jejich morfologie a ekologie. Mimo toho byl prováděn samotný algologický výzkum na dvaceti rybníků v okolí Bystřice u Benešova. Fytoplankonní vzorky z rybníků, byly odebírány na jaře, v létě a na podzim rok 2014 a 2015, pomocí planktonní síťky, dále byly měřeny ekologické vlastnosti jako je pH, vodivost, průhlednost a teplota vody a stupeň zastínění lokality. Sinice a řasy nalezené ve vzorcích byly identifikovány do nejnižší možné taxonomické úrovně a dále byla hodnocena jejich relativní četnost. Byly pozorovány rozdíly v druhovém složení mezi rybníky a mezi obdobími. Rovněž byl zkoumán vliv faktorů životního prostředí na druhové složení.
|
|
|
Srovnání produkce lipidů a lipidických metabolitů vybranými kvasinkami a řasami
Šimanský, Samuel ; Rapta, Marek (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá produkcí lipidů a lipidických metabolitů vybranými kmeny karotenogenních kvasinek, autotrofních řas a sinic. Na vybrané kmeny byly aplikovány různé formy stresu a jejich vliv byl následně srovnán. Teoretická část se zabývá zpracováním poznatků o vybraných kmenech kvasinek, řas a sinic. Dále jsou zmíněny sledované metabolity (lipidy, karotenoidy, ergosterol, ubichinon a chlorofyl) a možnosti jejich stanovení. Experimentální část se zabývá zejména sledováním vlivu nutričního stresu na produkci vybraných metabolitů a biomasy kvasinkami, konkrétně jejich růstových vlastností na odpadním tuku. Dále je sledován vliv zvýšené a snížené teploty na kultivaci kvasinek, řas a sinic. Taktéž byli provedeny experimenty za osmotického stresu, způsobeného přídavkem NaCl. Pro rozklad odpadního tuku byl vybrán jako nejvhodnější kmen Sporidiobolus pararoseus, a to zejména kvůli jeho nadprůměrnému obsahu karotenoidů, ergosterolu a ubichinonu v biomase. Modifikace teploty anebo zvýšený osmotický stres měly ve většině případů negativní vliv na produkci biomasy.
|
|
|
Využití extraktů z vybraných řas v kosmetice
Plášková, Anna ; Rapta, Marek (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá přípravou extraktů z vybraných druhů řas a sinic, jejich charakterizací, testováním cytotoxicity a neposledně využitím v kosmetických výrobcích. V teoretické části byla vypracována rešerše, která se zaměřuje na celkové taxonomické zařazení a charakteristiku řas a sinic se základními informacemi o použitých organismech. Byly zde popsány nejvýznamnější faktory ovlivňující kultivaci řas a tvorbu biomasy. Dále byly popsány účinné látky nacházející se v řasách a sinicích, které by mohly být využity v kosmetických výrobcích s důrazem na ochranné látky proti UV záření. Byly zde popsány použité metody přípravy extraktů a enkapsulace účinných látek do liposomů, stanovení antioxidační aktivity, charakterizace částic a test cytotoxicity. V praktické části práce byly chlotofyl a a celkové karotenoidy (-karoten) stanoveny spektrofotometricky z řasových extraktů a u těchto extraktů byla taktéž proměřena antioxidační aktivita. Po dobu tří týdnů byla sledována stabilita těchto extraktů při laboratorní teplotě. Byly vytvořeny liposomy s ethanolovými extrakty pomocí sonifikace a dále u nich byla zjištěna enkapsulační účinnost. Metodou DLS byla stanovena polydispersita, velikost připravených liposomů i velikost liposomů aplikovaných na lidské keratinocyty. Pomocí zeta potenciálu byla zjištěna jejich koloidní stabilita. Testy cytotoxicity byly provedeny pomocí MTT testu. Připravené extrakty, částice a lyofilizovaná biomasa z řas a sinic byli dále využity jako aktivní složky při formulaci kosmetických produktů typu o/v. Tyto krémy byly testovány na lidské kůži.
|
|
|
Houboví parazité jako faktor ovlivňující dynamiku společenstev mikrořas
Rosa, Jan ; Šťastný, Jan (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá houbovými parazity, kteří jsou jedním z významných faktorů ovlivňujících dynamiku společenstev mikrořas. Shrnuji zde především poznatky o parazitech ze skupin Oomycota a Chytridiomycota, opomenuty však nejsou ani další skupiny. Uvedeny jsou základní informace o houbových parazitech, jako je například jejich hostitelská specificita či faktory, které ovlivňují jejich schopnost infikovat hostitele, a to především abiotické podmínky, které působí na schopnost šíření parazita. Diskutována je zejména role světla a teploty jako důležitých faktorů působících při vzniku epidemie. Houboví parazité jsou schopni měnit maximální velikost populace a kompetiční vztahy mezi mikrořasami ve společenstvu. Tyto poznatky jsou dále diskutovány v jednotlivých řasových skupinách. Houboví parazité by mohli být negativním ekonomickým hráčem v bioprůmyslu a jejich možná budoucí role v tomto odvětví je taktéž diskutována. Klíčová slova: parazit, hostitel, hostitelská specificita, dynamika společenstev, řasy, houby, fytoplankton
|
|
|
Raman spectrometry of pigments of cyanobacteria, algae and lichens in the astrobiology context
Kovács, Michal ; Jehlička, Jan (vedoucí práce) ; Osterrothová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá možností identifikace biomarkerů vybraných druhů extremofilních organismů pomocí Ramanovy spektroskopie. Zaměřuje se hlavně na vybrané sinice, řasy a lišejníky s důrazem na možnost detekce karotenoidů. Tento pigment se v Ramanovských spektrech projevuje třemi charakteristickými pásy, které reprezentují valenční vibrace C=C a C-C a deformační vibrace C-CH3 v molekulách karotenoidů. Ramanova spektra byla měřena nejen pomocí laboratorních mikrospektrometrů (λ - 514 nm a 532 nm) ale též přenosnými a příručními spektrometry (λ - 532 nm, 785 nm a 700 - 1100 nm). V případě sinic byly spektroskopické analýzy doplněny analýzami frakcí získaných pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie (HPLC). Tato práce kriticky hodnotí možnosti Ramanovy spektrometrie pro identifikaci karotenoidů sinic, řas a lišejníků. Vedle signálů karotenoidů je v několika případech uvedena interpretace dalších Ramanovských pásů získaných spekter, které odpovídají přítomnosti dalších biomarkerů. Získaná Ramanova spektra karotenoidů je nutno interpretovat s velkou obezřetností s ohledem na vliv několika faktorů, potenciálně způsobujících nesystematické posuny poloh Ramanových pásů (vazba karotenoidů v biologické tkáni, interakce s makromolekulami i experimentální faktory včetně spektrálního rozlišení použitých...
|
|
|
Problematika kvality vod koupacích oblastí povodí Vltavy a jejich vliv na rekreaci
BRŮŽKOVÁ, Radka
Diplomová práce se zabývá problematikou jakosti koupacích vod na řece Vltavě. Konkrétně jsem se zaměřila na kvalitu koupacích vod na Lipně, Orlíku a Slapech. Stanoveny byly dva cíle. Prvním z nich bylo sledování vybraných fyzikálně chemických a mikrobiologických ukazatelů a sinic ve vodách koupacích oblastí vodních nádrží Lipno, Orlík, Slapy v povodí Vltavy v letech 2006 až 2016. Jako druhý cíl bylo stanoveno sledování změn v kvalitě vody v řece Vltavě a vodních nádrží Lipno, Orlík, Slapy směrem po toku řeky v průběhu deseti let. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické je uvedena problematika jakosti koupacích vod, ukazatelé pro hodnocení kvality vod a popis vybraných vodních nádrží na řece Vltavě. Praktická část této práce byla zpracována metodou sekundární analýzy dat. Analyzovaná data byla získána za souhlasu Ministerstva zdravotnictví od Státního zdravotního ústavu. Další z dat poskytlo Povodí Vltavy, s.p. Pro analýzu dat bylo stanoveno časové období od roku 2006 do roku 2016. Získaná data byla zpracovávána v tabulkách a grafech programu Microsoft Excell. Součástí práce bylo také šetření v terénu. Získané výsledky by mohly sloužit jako zdroj informací nejen pro širokou veřejnost, ale i pro města, obce či provozovatele rekreačních zařízení nacházející se v dané lokalitě. Na základě zjištěných skutečností, dat, dokumentů, podkladů, šetření v terénu a provedeného vyhodnocení bude podán ucelený pohled na kvalitu vody ve vodních nádržích určených pro rekreaci s určitým výhledem a vývojem do budoucnosti.
|
|
|
Využití autotrofních řas k produkci vybraných metabolitů a biomasy
Chrástová, Nikola ; Kostovová, Iveta (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Chlorofyly a karotenoidy jsou přírodní pigmenty sloužící jako antioxidanty. Tyto látky jsou vhodné k použití ve farmacii, kosmetice nebo potravinářství. Lipidy jsou dalším významným metabolitem řas a jsou potenciální surovinou k produkci biopaliv. Tato bakalářská práce se zabývá kultivací zvolených druhů autotrofních řas, následnou izolací těchto vybraných metabolitů a jejich využitím. Teoretická část je zaměřena na popis řas, na produkované metabolity, kultivaci a zvolené metody. Experimentální část se zabývá optimalizací kultivace řas rodu Chlorella, Chlamydomonas a Desmodesmus v závislosti na zvoleném médiu a intenzitě osvětlení, stanovením a kvantifikací řasové biomasy. Dále pak extrakcí lipidických a karotenoidních látek a jejich stanovení pomocí HPLC a GC. V celkovém srovnání je nejlepším producentem biomasy rod Desmodesmus a nejvyšší produkce pigmentů a lipidických látek dosahoval rod Chlamydomonas.
|
host ::
RSS.