|
|
Charakter antropogenní kontaminace půd olovem
NOVOTNÁ, Monika
Cílem práce je jednak shrnout informace získané z literatury o vlastnostech olova a jeho geochemické pozici zejména v lesních půdách a dále na konkrétní kontaminované lokalitě posoudit dle izotopické signatury pravděpodobný původ olova v půdě studované oblasti. Sestavený literární přehled se týká především vlivu, zdrojů a účinků olova na životní prostředí, dále charakteristika lesních půd, jejich chemismus a také jejich degradace. Experimentální část popisuje charakteristiku odběrových míst, pracovní postupy odběru a zpracování vzorků k analýze, použité chemikálie a výsledky analýz. Obsah EDTA-extrahovatelného (biodostupného) olova v odebraných půdách je nejvíce kumulován v humusových (H) organických horizontech, protože mají největší sorpční kapacitu. Námi zjištěné průměrné obsahy EDTA-extrahovatelného olova v hodnocených lesních půdách se pohybují v rozpětí 8,5 {--} 28,6 mg.kg-1 suš. se střední hodnotou 17,6 mg.kg-1 suš. Pouze na třech z osmi odběrových místech (Velká niva, Vrch Chlustov východ a Radvanovické sedlo-smrčina) přesahují zjištěné obsahy 30 mg.kg {--}1 suš. Zjištěné izotopické poměry v lokalitách Velká niva (smrčina východně od Lenory) a Radvanovické sedlo (smrčina a bučina jižně od Lenory) jsou podobné již dříve zjištěné signatuře olova v sedimentech Vltavy pod Lenorou.
|
|
|
Výskyt rtuti v půdách.
MACHOVÁ, Zdeňka
ANOTACE Rtuť se vyskytuje v atmosféře, ve vodě i v půdě. Práce se zabývá sestavením literární rešerše o výskytu rtuti v půdách a dekontaminace kontaminovaných půd. Dekontaminace mohou probíhat pomocí elektrokinetické metody, polymetalurgickými procesy, biochemickými procesy a pomocí rostlin. Práce je doplněna o experimentální část, která byla prováděna na pokusných lokalitách. Hlavní pokusná lokalita se nachází nedaleko obce Velký Chuchelec na Českokrumlovsku. Dvě další lokality se nacházejí u obce Břehov na Českobudějovicku a obce Lužice nedaleko Netolic na Prachaticku. Lokalita u Velkého Chuchelce je různými způsoby obhospodařovaná louka. V lokalitě Břehov byly odebrány vzorky orné půdy a v lokalitě Lužice byly vzorky odebrány z orné půdy, louky a lesa. Celkový obsah rtuti v půdě byl stanoven pomocí atomové absorpční spektrometrie (AAS). Výsledky byly porovnány mezi jednotlivými částmi lokality Velký Chuchelec, které byly různě obhospodařované. Byly zpracované pomocí statistické metody ANOVA a pro obsah celkové rtuti byla vypočtena korelace s lyzimetrickými vodami, s oxidovatelným uhlíkem a organickým uhlíkem. Dále byly porovnány obsahy celkové rtuti mezi lokalitami navzájem a mezi variantami les, orná půda a louka. Bylo zjištěno, že na pokusné lokalitě u Velkého Chuchelce bylo obsaženo nejméně celkové rtuti na ploše 1, parcele obhospodařované kosením třikrát za rok a hnojené NPK hnojivy, průměrný obsah činil 0,0265 {$\mu$}g/g. Naopak nejvyšší hodnota v této lokalitě byla na parcele obhospodařované mulčováním v kombinaci s kosením také na ploše 1, průměrná hodnota byla 0,1171 {$\mu$}g/g. V porovnání ostatních lokalit byla prokázána klesající tendence u druhu půdy. Rozdíly obsahu rtuti v půdě mezi lesní půdou, loukou a ornou půdou byly průkazné. Klesající trend byl v pořadí: lesní půda F+H > louky > lesní půda A1+A2 > orná půda, s následujícími průměrnými hodnotami v uvedeném pořadí: 0,1896 {$\mu$}g/g > 0,0924 {$\mu$}g/g > 0,0517{$\mu$}g/g > 0,0401 {$\mu$}g/g.
|
|
|
Mobilita a biodostupnost thalia litogenního a antropogenního původu.
MILLER, Zbyněk
Cílem této studie bylo shrnout informace o chování Tl v půdách, zejména posouzení jeho mobility a biologické dostupnosti. Ve sledované lokalitě byly získány vzorky plodnic hub pro analýzu. Tento výzkum navazuje na předchozí zjištění týkající se geochemické pozice Tl v lokalitě Kluky, kde byly zjištěny abnormality koncentrací Tl v půdě. Ze zjištěných výsledů lze učinit závěr, že je Tl v dané lokalitě nehomogenně rozšířeno. Při analytické metodě (hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem, ICP-MS) téměř všechny vzorky obsahovaly Tl pod mezí detekce s výjimkou Macrolepiota procera, Russula claroflava Grove, Hygrophoropsis aurantiaca, Lycoperdon perlatum. V těchto vzorcích hub byl zjištěn relativně vyšší bio-koncentrační faktor BCF (poměr koncentrace Tl houby a půdy) v porovnání s jinými vzorky rostlin na sledované lokalitě. Z tohoto důvodu nelze doporučit sběr hub ze sledované lokality.
|
|
|
Vliv mravenců druhu \kur{Lasius niger} (Hymenoptera, Formicidae) na pH a další vlastnosti půdy.
VACH, Petr
Předchozí práce ukázaly rozdíly v chemismu mravenčích hnízd oproti okolní půdě. Nebylo ale jasné, zda si mravenci vybírají místa s odlišným chemismem, nebo tento aktivně mění. Cílem této práce bylo laboratorně ověřit a potvrdit hypotézu, že mravenci druhu Lasius niger ovlivňují svojí činností chemické parametry půdy. Pro analýzu byly použity vzorky tří typů půd (písek, jíl, rašelina) z laboratorně připravených mravenišť. Sledovány byly změny pH a obsahu výměnných kationtů (K+, Na+, Ca2+, Mg2+).
|
|
|
Školní pozorování a pokusy s půdou.
NĚMCOVÁ, Daniela
Cílem této diplomové práce bylo utvořit přehled školních pokusů a pozorování na téma ?PŮDA?, jejich utřídění, zhodnocení z hlediska časové náročnosti, obtížnosti a náročnosti na pomůcky a doporučení pro ZŠ či víceletá gymnázia za účelem vytvoření metodické příručky pro učitele. Některé navržené pokusy byly vyzkoušeny se žáky Gymnázia Dr. Aleše Hrdličky v Humpolci.
|
|
|
Experimentální iniciální stádia sukcese na různých substrátech: analýza pokryvnosti rostlin, vybraných půdně biologických charakteristik a jejich vzájemného vztahu
KRESÁČ, Martin
Diplomová práce porovnává průběh iniciálních stádiích sukcese na různých typech substrátů (písek, rašelina, výsykové miocénní jíly) a půdách, ve dvou rozdílných krajiných. Cíle práce jsou: - Charakterizovat iniciální stádia sukcese na vybraných typech substrátů ve dvou rozdílných krajinách pomocí pokryvnosti a několika vybraných biologických vlastností druhů rostlin; kvantifikovat relativní význam vlastností substrátů a typu krajiny v iniciálních stádiích sukcese. - Charakterizovat iniciální stádia sukcese na vybraných typech substrátů ve dvou rozdílných krajinách pomocí vybraných půdně biologických charakteristik; kvantifikovat relativní význam vlastností substrátů a typu krajiny v iniciálních stádiích sukcese. - Zhodnotit vztah vybraných půdně biologických charakteristik studovaných substrátů a pokryvnosti rostlin v průběhu iniciálních stádií sukcese.
|
|
|
Vliv dusíkaté zátěže mokřadních luk na obsah volných aminokyselin v půdě.
ŠEDA, Martin
Tato práce sleduje vliv zvýšeného přísunu dusíku na obsah volných aminokyselin ve dvou typech odlišných půd {--} v minerální půdě v oblasti Hamr a v organické půdě v oblasti Záblatí v jižních Čechách. Experiment je uskutečněn přímo na lokalitách zamokřených luk, kde je vlivem přídatného hnojení simulován zvýšený vstup dusíku do půdy. Po dobu 2,5 roku byly sledovány hodnoty celkového dusíku a volných aminokyselin v půdě. Součástí práce je otestování ninhydrinové metody a metody HPLC na stanovování volných aminokyselin a také stanovení vhodného extrakčního činidla.
|
|
| |
|
| |
|
|
Analýza činnosti Pozemkového fondu České republiky
Ulrychová, Helena ; Zeman, Karel (vedoucí práce) ; Kučerová, Jaroslava (oponent)
Ve své bakalářské práci se zaměřím na činnost Pozemkového fondu ČR jako významného aktéra v řešení problému vypořádání se s ignorací soukromého vlastnictví v politickém systému před rokem 1989. Toto téma jsem si vybrala především proto, že činnost Pozemkového fondu ČR není ještě zdaleka u konce, na rozdíl od činnosti jiných transformačních institucí. V první, teoreticko-metodologické, části uvedu základní pilíře transformace národního hospodářství po roce 1989, především pak změny vlastnických práv a následný privatizační a restituční proces. Zaměřím se na příčiny a podmínky vzniku Pozemkového fondu ČR. V analytické části zmapuji postavení fondu v institucionálním rámci, uvedu předmět jeho činnosti a strukturu majetku, který spravuje. Při popisu hlavních funkcí fondu budu vycházet ze základního zřizovacího zákona č. 569/1991 Sb. V této části uvedu hlavní sféry působnosti Pozemkového fondu, zejména správu svěřeného majetku, jeho privatizační prodej osobám bez restitučních nároků a nakonec vypořádání zemědělských a lesnických restitucí osobám oprávněným. Dále zanalyzuji systém řízení Pozemkového fondu ČR, včetně organizační struktury, a některé další problémové agendy této instituce. Za cíl své práce jsem si stanovila charakterizovat vliv působnosti Pozemkového fondu v procesu transformace státního majetku. Na závěr bych se zamyslela nad funkčností Pozemkového fondu, jako poslední fungující transformační instituce, v dnešní době a nad jeho budoucností.
|
host ::
RSS.