|
| |
|
|
Ichtyologický monitoring toku Popelka v lokalitě Nová Ves nad Popelkou
ZELENKA, Václav
Cílem této bakalářské práce je provést zhodnocení ichtyofauny potoku Popelka. Zjistit druhové složení rybí obsádky a určit dominující rybí druhy, jejich abundanci a velikostní variabilitu. Po celé délce toku bylo vytipováno dvanáct odlovných lokalit, přičemž délka každé lokality byla cca 50 m. Prolovování těchto lokalit proběhlo od jejich spodní části směrem proti proudu ke konci. Tok se prolovoval brodivým způsobem za použití neseného elektrického agregátu. Všechny ulovené ryby byly následně druhově determinovány. Rovněž u nich byla změřena délky těla tzv. ?standard lenght?. Po změření byly všechny ulovené ryby šetrně navráceny zpět na místo odlovu. Z hlediska abundance byl nejpočetnějším druhem v Popelce pstruh obecný zastoupený 477 jedinci, následovala mřenka mramorovaná s 391 jedinci. Tyto druhy v Popelce zřetelně dominovaly. Dalším vyskytujícím se druhem byl pstruh duhový s 49 jedinci, siven americký s dvěma jedinci a hybrid pstruha obecného a sivena amerického s jedním jedincem. Vzhledem k regionální konstanci se jako druh téměř vždy přítomný ukázal pouze pstruh obecný s výskytem v 11 z celkových 12 lokalit. Mřenka mramorovaná s výskytem v 8 lokalitách je druhem převážně se vyskytujícím. S výskytem v 5 lokalitách je pstruh duhový často se vyskytujícím druhem. Mezi druhy v Popelce vzácné patří siven americký s výskytem ve 2 lokalitách a hybrid pstruha obecného a sivena amerického s výskytem v 1 lokalitě. Index druhové diverzity podle Shannona a Wienera pro tok Popelka je 0,88 a ekvitabilita je 0,55. Velikostní variabilita v celém toku se u délky těla pstruha obecného pohybuje v rozmezí od 46 do 308 mm s průměrem 126,4 mm, u mřenky mramorované od 41 do 130 mm s průměrem 80,1 mm, u pstruha duhového od 65 do 250 mm s průměrem 88,7 mm a u sivena amerického od 290 do 313 mm s průměrem 301,5 mm. V rybím společenstvu toku Popelka o celkové délce 12 km se vyskytují 4 druhy ryb. Druhová diverzita je tedy výrazně chudší ve srovnání s jinými toky. Bylo by vhodné i v budoucnu zopakovat odlov a zjistit stabilitu rybí populace v Popelce.
|
|
|
Brown fields v ČR jako zdroj biodiverzity v zemědělské krajině
PONČA, Dušan
Byl studován význam modelových lokalit, bývalých těžebních prostorů, z hlediska biodiverzity a navrženo jejich další využití. Práce navazuje na výzkum z roku 2010 a naznačuje trendy vývoje jednotlivých lokalit. Za tímto účelem bylo provedeno mapování biotopů a posouzení společenstev brouků z hlediska jejich antropogenního ovlivnění. Bylo zjištěno, že všechny tři lokality jsou antropogenně velmi silně ovlivněny. V oblasti II. byl prokázán pozitivní vliv managementu na společenstva druhů a byly ověřeny dvě teorie ostrovní biogeografie.
|
|
|
Doprovodný program s dětmi v galeriích "Léto s pohádkou"
DEYLOVÁ, Magdalena
Bakalářská práce sleduje problematiku užití artefiletických a arteterapeutických metod u dětí v předškolním věku. První část je zaměřená obecně na teorii dětské kresby z hlediska arteterapie. Ve druhé části se představují animační programy uskutečněné v galerie a rozebírá se obrazový materiál.
|
|
| |
|
|
Ichtyofauna vybraných toků Šumavy
ŠRÁMEK, Jiří
Předkládaná práce je zaměřena na sumarizaci výsledků ichtyomonitoringu pěti šumavských toků na podzim roku 2010. V rámci zpracování se vyhodnocoval stav rybích společenstev a to především jejich druhové složení, diverzita, dominance, ekvitabilita a další parametry. Byly hodnoceny také fyzikálně chemické vlastnosti daných lokalit jako teplota vody a vzduchu, vodivost či zákal. V neposlední řadě byly vyhodnoceny i vlastnosti toků a to především morfologická charakteristika, typy dnového substrátu a jeho členitosti atd. Vyhodnocení všech získaných dat ukázalo, že rybí společenstva zkoumaných šumavských toků jsou vyrovnaná, nejsou zatížena invazními druhy ryb a hodnocené ukazatele korelovaly se stavem toků, geografickou polohou a přírodními poměry. Bylo uloveno 9 druhů ryb v celkovém počtu 963 ks. Abundance se pohybovala na všech lokalitách v rozmezí 201,6 až 409,7 ks ryb na kilometr toku, diverzita společenstev vykazovala hodnoty 0,372093 až 2,166085 pro index Shannon a Wienera a 0,301804 až 0,866948 pro index dle Simpsona, ekvitabilita pak 0,372093 až 0,783906. Nejvíce dominantním druhem byl pstruh obecný, druhým nejčetnějším druhem byla vranka obecná.
|
|
|
Rybí společenstvo vybraných šumavských toků s výskytem perlorodky říční
LUNDA, Roman
Monitoring rybích společenstev proběhl v roce 2010. Odlov se konal na předem určených lokalitách s potencionálním výskytem perlorodky říční (Margaritifera margaritifera). Cílem bylo zmapovat zdejší ichtyofaunu z hlediska biodiverzity, ekvitability, abundance, dominance a velikostní variability. K monitoringu byl použit odlov pomocí elektrického agregátu. Každý úsek měřil 200 m a postupovalo se proti proudu v celé jeho šířce. Ulovené ryby byly determinovány, změřeny a vráceny zpět. Na základě získaných informací byl vyhodnocen stav rybího společenstva. Celkem byly na lokalitách chyceny dva druhy ryb lososovitých a vrankovitých a jeden druh kruhoústých. Dominoval zde pstruh obecný (Salmo trutta m. fario), (81,4 %), kterého následovala vranka obecná (Cottus gobio), (17,4 %). Mezi další chráněné a ohrožené druhy patří mihule potoční (Lampetra planeri). Z hlediska biodiverzity se umístila na prvním místě lokalita č. 8 Spůlka ? horní úsek (0,59) a nejhůře na tom byla lokalita č. 2 Zlatý potok ? Miletínky (0,14). Většinu společenstva těchto lokalit tvořili pouze pstruh obecný a vranka obecná. Pouze na jedné lokalitě č. 3 Zlatý potok ? Strunkovice bylo společenstvo obohaceno mihulí potoční. Největší výskyt perlorodky říční byl potvrzen na lokalitě č. 2 Zlatý potok ? Miletínky, kde se perlorodka vyskytuje v řádech desítek až stovek kusů. Na tomto úseku je i hojná dominance pstruha obecného (96,8%), který perlorodce slouží při jejím vývojovém cyklu jako hostitelská ryba.
|
|
|
Rybí společenstvo přítoků Teplé Vltavy
GEBAUER, Radek
Monitoring rybích společenstev na přítocích Teplé Vltavy proběhl v roce 2010. Průzkum se konal na předem vytipovaných lokalitách. Cílem bylo zmapovat zdejší ichtyofaunu z hlediska biodiverzity, ekvitability, abundance, dominance a velikostní variability. Výsledky můžou být použity k porovnání s budoucími odlovy na těchto lokalitách. K monitoringu byl použit odlov pomocí elektrického agregátu. Každý úsek měřil 200 m a postupovalo se proti proudu v celé jeho šířce. Ulovené ryby byly determinovány, změřeny a šetrně vráceny zpět do toku. Na základě získaných informací byl vyhodnocen stav rybího společenstva. Celkem bylo na těchto lokalitách chyceno 7 druhů ryb a 1 druh kruhoústých ? mihule potoční. Dominoval zde pstruh obecný (průměrně 79 %), kterého následovala vranka obecná (12,9 %). Mezi další chráněné a ohrožené druhy patří: mihule potoční, střevle potoční a mník jednovousý. Z hlediska biodiverzity se umístila na prvním místě Olšinka (1,07), nejhůře na tom byly potoky Jedlový, Houženský a Kubohuťský, jejichž hodnota biodiverzity byla 0. Nejvyšší ekvitabilita byla vypočítána na středním úseku Kaplického potoka (0,95). Nejhůře dopadl Jedlový potok, na jehož 200m úseku se vyskytovalo pouze 9 ks pstruha obecného.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.