|
Vliv biotického stresu na metabolismus dusíkatých látek v rostlinách tabáku
Fiala, Martin ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent)
V tomto projektu byl studován vliv virové infekce na metabolismus dusíkatých látek v rostlinách tabáku (Nicotiana tabacum L., cv. Petit Havana SR1). Skupina rostlin tabáku byla infikována Y virem bramboru, kmenem NTN. Přítomnost viru byla potvrzena metodou ELISA. Pro studium byla vybrána skupina enzymů, které jsou v C4 rostlinách součástí Hatchova-Slackova cyklu (fosfoenolpyruvátkarboxylasa (EC 4.1.1.31, PEPC), NADP- malátdehydrogenasa (oxalacetát dekarboxylační) (EC 1.1.1.40, NADP-ME), pyruvát, fosfátdikinasa (EC 2.7.9.1, PPDK). V C3 rostlinách tyto enzymy souvisejí s odpovědí rostliny na stresové podmínky. V důsledku virové infekce došlo ke zvýšení aktivity těchto enzymů. Infekce PVYNTN způsobila snížení aktivity nitrátreduktasy (EC 1.7.1.1, NR), enzymu fixace dusíkatých látek redukujícího dusičnany na dusitany. Dále byly v této práci sledovány enzymy katalyzující syntézu glutamátu a glutaminu z amonných iontů: glutaminsynthetasa (EC 6.3.2.1, GS) a glutamátsynthasa (EC 1.4.1.14, GOGAT). U obou těchto enzymů došlo ke zvýšení jejich aktivity vlivem virové infekce. Mimo tuto hlavní cestu fixace dusíku může ještě rostlina využívat enzym glutamátdehydrogenasu (EC 1.4.1.2, GDH). Enzym katalyzuje také opačnou reakci, deaminaci glutamátu. Směr reakce záleží především na podmínkách prostředí. Také u...
|
|
Vliv dusíkatých látek v kultivačním médiu na aktivitu fosfoenolpyruvátkarboxylasy a metabolicky souvisejících enzymů v rostlinách tabáku
Garčeková, Květa ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Synková, Helena (oponent)
In Czech - ABSTRAKT Metabolismus rostlin pěstovaných v kultivačním médiu je ovlivněn jeho složením a také přístupem CO2. V tomto projektu byl sledován vliv kultivačního média na aktivitu fosfoenolpyruvátkarboxylasy (PEPC, EC 4.1.1.31), NADP-dependentní malátdehydrogenasy (oxalacetát dekarboxylační) (NADP-ME, EC 1.1.1.40), pyruvát, fosfátdikinasy (PPDK, EC 2.7.9.1) a enzymů metabolismu dusíku: nitrátreduktasy (NR, EC 1.7.1.1), glutaminsynthetasy (GS, EC 6.3.1.2), glutamátsynthasy (GOGAT, EC 1.4.1.13) a glutamátdehydrogenasy (GDH, EC 1.4.1.2). Rostliny tabáku Nicotiana tabacum L., cv. Petit Havana SR1, byly pěstované in vitro v kultivačních nádobkách opatřených filtrem, který zajistil limitovaný přístup CO2. Kultivačním médiem byl modifikovaný Murashige-Skoogův agar s přítomností či bez přítomnosti 1,5% sacharosy jako dodatečného zdroje uhlíku a se sníženým množstvím zdroje fosfátů, amonných iontů, dusičnanů, nebo s přidaným kaseinem. Sacharosa v kultivačním médiu znamenala vyšší aktivitu PEPC než v rostlinách pěstovaných bez sacharosy. Snížená koncentrace fosfátů, nitrátů, amonných iontů nebo přítomnost kaseinu jako výhradního zdroje dusíku v kultivačním médiu však způsobila snížení aktivity PEPC v listech i kořenech rostlin tabáku. Za těchto podmínek poklesla i aktivita NADP-ME a aktivity enzymů metabolismu...
|
|
Akumulace thoria a studium stresových odpovědí rostlin na jeho přítomnost
Kufner, Daniel ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Schopnost akumulace thoria a studium stresových odpovědí na jeho přítomnost byla testována na vybraném kultivaru tabáku, La Burley 21. Rostliny byly kultivovány v Hoaglandově hydroponickém médiu pod umělým osvětlením. Kromě schopnosti akumulace a distribuce thoria v celé rostlině byl sledován vliv vybraných organických a anorganických přídavků na akumulaci. Mezi organické látky patřila kyselina citronová, vinná a šťavelová, v jejichž přítomnosti byl pozorován zvýšený obsah thoria ve všech částech rostliny. Dále byly testovány látky ze skupiny diaminů a polyaminů (putrescin, kadaverin, spermin a spermidin). Tyto látky, známé též pro své antioxidační působení v rostlinách, měly vliv na snížení akumulace thoria zejména v kořenovém systému rostlin. Nejvýznamnějším činitelem ovlivňujícím akumulaci thoria byla však absence fosfátových iontů v hydroponickém médiu, která způsobila řádový vzestup koncentrace thoria ve všech částech rostlin. Významným se ukázalo počáteční snížení pH po přídavcích organických kyselin a vyšších koncentrací thoria a postupné zvýšení tohoto pH během kultivace. Byla také porovnávána schopnost akumulace a distribuce thoria kultivaru La Burley 21 s 5 dalšími kultivary a jejich 14 odvozenými GMO, přičemž bylo zjištěno, že studovaný kultivar vykazuje průměrnou akumulaci Th v...
|
|
Vliv povrchové těžby uhlí na kvalitu povrchové vody
Hurychová, Renata ; Přikryl, Ivo (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Cílem této práce je ukázat, jak moc se liší tekoucí důlní voda od vody, která není ovlivněna povrchovou těžbou uhlí. Byla soustředěna a vyhodnocena literatura na toto téma a otázka byla též studována v samostatném projektu zabývajícím se povrchovými a důlními vodami Sokolovska. Bylo odebráno 17 vzorků tekoucích vod z toků různě zasažených těžbou uhlí, u nichž bylo stanoveno: pH, vodivost, acidita, alkalita, tvrdost a obsah dusičnanů, dusitanů, amonných iontů, fosforečnanů, železa, chloridů, vápníku a manganu. Tato data byla porovnána mezi skupinami vzorků s různým stupněm zasažení těžbou. Naměřené hodnoty byly porovnávány s dříve publikovanými hodnotami i z jiných lokalit (odborné články, diplomové práce, apod.).
|
|
ÚNAVOVÉ CHARAKTERISTIKY MODIFIKOVANÝCH HOŘČÍKOVÝCH SLITIN PO KOROZNÍ DEGRADACI
Němcová, Aneta ; Očenášek, Vladivoj (oponent) ; Hadzima, Branislav (oponent) ; Pacal, Bohumil (vedoucí práce)
Předložená disertační práce se zabývá posouzením vlivu povrchového zpracování plazmatickou elektrolytickou oxidací (PEO) na únavové chování protlačované hořčíkové slitiny AZ61 na vzduchu a v prostředí 3,5% roztoku NaCl. Povrchové zpracování probíhalo v elektrolytu na bázi křemičitan-fosforečnanu při použití zdroje střídavého proudu a frekvence 50 Hz. Vliv proudové hustoty na tvorbu povlaku byl zkoumán při hodnotách 70, 130 a 200 mA cm–2 v časech do 1800 s. Pro posouzení vlivu fluoridových iontů bylo do elektrolytu přidáno 8 g dm-3 KF. Fluorid draselný působil jako inhibitor lokální oxidace v počáteční fázi zpracování, ke které docházelo v blízkosti sekundárních fází Al–Mn. Rovněž přítomnost fluoridu způsobila modifikaci charakteru jiskření, snížení rychlosti tvorby povlaku a změnu morfologie povlaku při malém vlivu na tvrdost povlaku a korozní odolnost slitiny v průběhu expozice v solné mlze. Pro testování vlivu únavového chování experimentální slitiny byl na základě optimalizace zvolen povlak vytvořený v čase 300 s při proudové hustotě 130 mA cm-2 v elektrolytu s přidaným KF. Měření vysokocyklové únavy bylo provedeno na válcových zkušebních tyčích v režimu řízeného zatížení s využitím míjivého zátěžného cyklu v tahu s parametrem asymetrie R=0. Proložením experimentálních dat regresní funkcí Kohout & Věchet byla stanovena horní mez únavy hC slitiny bez povlaku na vzduchu pro 107 cyklů 145,4 MPa a kombinace PEO povlaku s chloridovými ionty způsobila redukci o ~55 %. Pozornost byla věnována iniciaci únavové trhliny při jednotlivých podmínkách zatěžování. Byla provedena podrobná fraktografická analýza lomových ploch včetně pozorování sekundárních trhlin na měrné délce únavových těles. V základním stavu byl potvrzen především vliv fází Al–Mn na iniciaci trhliny a přítomností chloridových iontů došlo k přispění počátku únavové trhliny vznikem lokálního korozního napadení. Cyklickým zatěžováním došlo při aplikaci PEO zpracování ke snížení kompaktnosti povlaku a k odlupování vnější vrstvy. Iniciace byla usnadněna přenášením napětí v blízkosti trhlin vznikajících v povlaku do základního materiálu způsobené dobrou adhezí povlaku.
|
|
Spektroskopické studium dohasínajících výbojů v dusíku a jeho směsích
Mazánková, Věra ; Kapička, Vratislav (oponent) ; Hrachová,, Věra (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Cílem disertační práce je studium kinetických procesů v dohasínajícím plazmatu dusíku s příměsí kyslíku a dusíku ve směsi s argonem. Výsledky měření předložené v této práci jsou získány z optické emisní spektroskopie dohasínajícího plazmatu. Ve všech měřeních byl dobře identifikovatelný jev tzv. pink afterlow (maximální intenzita vyzařování) a vliv příměsí na tento jev. Pro měření byl vzhledem k našim experimentálním možnostem zvolen stejnosměrný výboj v proudícím režimu, kdy je možno dosáhnout časového rozlišení v řádově ms, což je pro studované jevy dostatečné. Měření bylo provedeno v rozsahu vlnových délek 300-800 nm. V naměřených spektrech byly identifikovány první pozitivní, druhy pozitivní a první negativní spektrální systémy dusíku a systémy NO beta a NO gama.Experimenty byly provedeny ve dvou konfiguracích aparatury, pro měření dohasínajícího plazmatu dusíku s příměsí kyslíku a pro měření dohasínajícího plazmatu ve směsi dusíku s argonem. V případě měření dusíku s příměsí kyslíku (koncentrace kyslíku do 0,2 %) byly k dispozici dvě výbojové trubice z různých materiálů – sklo PYREX a sklo QUARTZ. Aby bylo možno posoudit vliv teploty na procesy probíhající během dohasínání, byly provedeny dva typy měření za různých teplotních podmínek. Pro obě trubice bylo měření provedeno pro laboratorní teplotu 300 K a pro chlazení tekutým dusíkem (77 K) v místě spektroskopického měření. Celkový tlak byl při těchto experimentech 1 000 Pa a proud 200 mA. V naměřených spektrálních systémech byly identifikovány jednotlivé spektrální přechody a byly sestrojeny závislosti jejich intenzit na čase dohasínání. Dále byly vypočteny relativní vibrační populace jednotlivých stavů v závislosti na koncentraci kyslíku. Z relativních populací byla sestrojena i vibrační rozdělení pro jednotlivé stavy dusíku. Z výsledků obecně vyplývá, že s rostoucí koncentrací kyslíku lze pozorovat mírný nárůst populací molekulárního dusíku, ale koncentrace molekulárního iontu dusíku rapidně klesá. Při snížené teplotě se posouvá do pozdějších časů dohasínání. V trubici za skla QUARTZ lze pozorovat vymizení jevu pink afterglow už při velmi nízkých koncentracích kyslíku. Naopak dochází k nárůstu populací v pozdějším čase dohasínání. V případě směsi dusík-argon bylo měření provedeno pouze ve výbojové trubici ze skla PYREX a za teploty stěny 300 K. Konstantní byl udržován celkový výkon aktivního výboje na hodnotě 290 kW. Byl ale měněn celkový tlak v rozmezí 500-5 000 Pa a koncentrace argonu (0%-83%). Při nízkém tlaku 500 Pa je jev pink afterglow poměrně úzký a s rostoucím tlakem se jeho trvání podstatně prodlužuje. Současně se i maximum vyzařování posouvá k pozdějším časům. V závislosti na tlaku se podstatně mění i celková intenzita emise záření během dohasínání. Časový posun maxima intenzity vyzařování je v podstatě nezávislý na tlaku a maximum se nachází v pozdějším čase než v čistém dusíku. Celková intenzita vyzařování během dohasínání je ve směsi obsahující převážně argon podstatně nižší než v případě dohasínání čistého dusíku. Z dlouhodobějšího hlediska pak bude zajímavé porovnání experimentálně získaných výsledků s výsledky numerického modelování, jímž se zabývají spolupracující pracoviště na univerzitách v Portugalsku.
|
|
Studium časově rozlišené luminiscence polovodičových nanostruktur
Neudert, Karel
Práce se zabývá luminiscencí nanokrystalů křemíku připravených metodou iontové implantace. Vzorky byly charakterizovány časově integrovanou spektroskopií. Dále jsou uvedeny výsledky časově rozlišených měření. Byly pozorovány její dvě složky s řádově různými dobami doznívání intenzity. Pomalá mikrosekundová složka vykazovala stretched-exponenciální časový vývoj, který byl popsán a porovnán s jinými pracemi. Velká pozornost byla věnována rychlejší složce ( 100ps) a jejím nelineárním projevům při excitaci na vlnové délce 532nm. Navrhujeme dvoufotonový nebo dvoustupňový model a experiment, který by mohl tento problém rozhodnout.
|
|
Vývoj analytické metody pro studium významu hydrazonových metabolitů při intoxikaci izoniazidem II.
Charvátová, Jana ; Vrbatová, Ivana (vedoucí práce) ; Pilařová, Pavla (oponent)
Diplomová práce Abstrakt 51 Abstrakt Vývoj analytické metody pro studium významu hydrazonových metabolitů při intoxikaci izoniazidem II. Jana Charvátová Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové Klíčová slova: izoniazid, vitamín B6, hydrazon, hydrofilní interakční chromatografie Byla vyvinuta HPLC/UV metoda umožňující separaci izoniazidu - INH, jeho hlavního metabolitu (acetylizoniazid - AcINH) a potenciálních metabolitů (pyridoxal isonikotinoyl hydrazon - PIH, pyridoxal isonikotinoyl hydrazon-5-fosfát - PIH5P), vitamínů B6 (pyridoxin - PN, pyridoxal - PL a pyridoxal-5-fosfát - PLP) za užití ZIC-pHILIC stacionární fáze. Pro zjištění vlivu na retenci daných látek byly optimalizovány následující parametry: složení mobilní fáze, procentuální zastoupení organické fáze, síla a pH pufru, průtok mobilní fáze a teplota kolony. Nejlepší dostupné separace bylo dosaženo za použití 10mM mravenčanu amonného (pH 3) a ACN (40:60, v/v) při průtoku 0,10 ml/min a teplotě kolony 25 řC. Vyvinuté podmínky byly následně úspěšně použity při HPLC/ESI/MS analýze. Experimentálně bylo zjištěno, že nejintenzivnějším iontem ve spektru u všech analytů jsou protonované molekuly v pozitivním módu [M+H]+ . Analyty byly hodnoceny v...
|
|
Návrh a testování vhodné metodiky pro čištění povrchů preparátů in situ pro elektronovou mikroskopii pomalými elektrony
Rudolfová, Zdena ; Vávra,, Ivo (oponent) ; Kolíbal, Miroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá metodikou přípravy polovodičových vzorků pro pozorování dopova- ných struktur v rastrovacím elektronovém mikroskopu pomalými elektrony. V první části je podrobně zpracována teorie zobrazování povrchů pomocí elektronového svazku a rozdíly klasické rastrovací elektronové mikroskopie (SEM) a rastrovací elektronové mikroskopie pomalými elektrony (LVSEM). Je vysvětlen vznik kontrastu v SEM i LVSEM i teorie popisující vznik kontrastu různě dopovaných polovodičů. Druhá část obsahuje naměřená experimentální data. Jsou diskutovány výhody a nedostatky přípravy povrchu štípáním i fokusovaným iontovým svazkem (FIB), který byl shledán jako nejlepší způsob přípravy povrchu pro analýzu přesně určeného místa na vzorku. Nutné je použití co nejnižšího urychlovacího napětí závěrečného leštění FIB, ideálně 1 kV.
|
|
Vliv ekotoxikologických faktorů na spermatogenezi, morfologii a funkci spermie savců
Vašinová, Jitka ; Pěknicová, Jana (oponent) ; Hortová, Kateřina (vedoucí práce)
Narůstající neplodnost jako důsledek patologických změn spermií je aktuálním problémem současnosti. Jedním z potenciálních faktorů, které negativně ovlivňují samčí plodnost, mohou být mimo jiné rostoucí koncentrace fluoridů v životním prostředí. Ekotoxikologický efekt fluoridů může být navíc zesílen v přítomnosti hliníkových iontů, se kterými fluoridy vytváří fluoro-hlinité komplexy, které se chovají jako analogy fosfátových skupin. Tyto komplexy interferují s aktivitou G-proteinů a P-typem ATPáz, důležitými součástmi signálních drah během spermatogeneze a maturace spermií. Cílem této práce bylo sledovat vliv fluoridů na kapacitaci myších spermií in vitro a histologicky analyzovat vliv fluoridů na reprodukční orgány samců a míru spermatogeneze u myší. Fluoridy byly podávány v pitné vodě v koncentracích 0, 1, 10 a 100 ppm a současně bylo sledováno jejich synergické působení s hliníkem, který byl podáván v množství 10 ppm. Hlavním markerem úspěšně probíhající kapacitace in vitro byla míra tyrozinové fosforylace v hlavičce spermií. Získané výsledky ukazují, že nadměrná zátěž organizmu danými ionty negativně ovlivňuje spermatogenezi i schopnost spermií kapacitovat in vitro. Multigenerační studie navíc prokázala, že s postupem generací se nejvíce škodlivými stávají nízké koncentrace fluoridů hliníku,...
|
host ::
