|
|
Trojlodní skladový objekt
Back, Tomáš ; Bajer, Miroslav (oponent) ; Buchta, Stanislav (vedoucí práce)
Obsahem diplomové práce je návrh a statický posudek základních prvků trojlodního skladového objektu. Dále je vypracována projektová dokumentace skládající se z technické zprávy, dispozičních výkresů, výrobních výkresu a kusovníku materialů.
|
|
|
Objekt pro administrativmí a logistické účely
Navrátil, Ondřej ; Ing. Michal Štrba. Ph.D. (oponent) ; Pilgr, Milan (vedoucí práce)
Jedná se o návrh ocelové nosné konstrukce jednopodlažního halového objektu obdélníkového půdorysu 60 x 80 m, světlou výškou 10 m a celkovou výškou 13,3 m. V přední části je po celé šířce navržena dvoupatrová skeletová konstrukce zasahující 16m dovnitř haly. Skelet má od 2. nadzemního podlaží konzolově vyloženou čelní část, jež o 2m přesahuje půdorys haly a na pravé straně je zakončena předsazenou válcovou konstrukcí o poloměru 8,6 m, která tak zakrývá pravý přední roh objektu. Válcová konstrukce je po svém obvodu vzdálena max. 3,6 m od půdorysu haly a je podepřena sloupy. Obě lodě mají sedlovou střechu se sklonem 8%, okapová hrana je ve výšce 11,6 m, hřeben pak ve výšce 12,8. Stěny jsou po obvodě zakončeny vodorovnou atikou ve výšce 13,3m. Návrh tvarů a rozměrů konstrukce, specifikace zatížení – stálé, užitné, klimatické. Výpočet vnitřních sil a následné dimenzování hlavních nosných prvků a vybraných detailů. Vypracování výkresové dokumentace (dispozice, výrobní výkres vazníku, kotevní plán, detaily určené vedoucím práce).
|
|
| |
|
|
Prevence pádu a ovlivnění kvality chůze u seniorů zvýšením aference z chodidla
PETRŮ, Ivana
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem aferentních informací přicházejících z chodidla na kvalitu chůze. Bipedální lokomoce je pohyb, který člověka provází už od prvního roku života. V dětství je známkou našeho postupného růstu a zrání nervové soustavy a ve stáří je to obdobné. Často je to právě chůze, která určuje schopnost seniora postarat se sám o sebe. S přibývajícím věkem je fyziologické, že se chůze mění. Ať už je to v závislosti na onemocnění, která ve stáří často přecházejí do chronicity, nebo například patologickými vzorci pohybu, které už tělo nedokáže tak dobře kompenzovat. Zhoršená pohyblivost, která jde ruku v ruce s chůzí, s sebou nese riziko pádu. Pád je pro seniora jedním z nejzávažnějších úrazů a jeho následky mohou velice vážně ohrozit soběstačnost a mobilitu seniora. Riziko pádu se objevuje právě u starších lidí, kteří už nejsou schopni se rychle adaptovat na změny. Chodidlo je významná část stabilizačního systému těla. Zprostředkovává nám první kontakt s podložkou a informuje nás o jejích vlastnostech. Tato informace je pak předávána do vyšších etáží centrální nervové soustavy, která pak lépe přizpůsobí pohyb určité podložce a povrchu. Množství aferentních informací závisí na mnoha faktorech. Nejvýznamnějším je obuv, která tlumí velké množství aferentních informací z chodidla a noha tak nemůže plnohodnotně plnit svou funkci sběrače informací. V teoretické části práce jsem se zabývala změnami fyziologickými, sociálními a psychickými, kterými člověk prochází v procesu stárnutí. Dále jsem se zabývala pády, jejich příčinami, následky a především prevencí. Ve třetí kapitole jsem zpracovala téma chodidlo, jeho stavbu a nejčastější patologie. A v poslední části teorie jsem se zaměřila na chůzi, její vývoj, fáze, typy, a jak by měla ideálně vypadat. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat účinek zvýšené aference z plosky chodidla na kvalitu chůze. Stimulace plosky probíhala po dobu tří měsíců formou měkkých technik a mobilizací kloubů nohy, otužováním nohy teplou a studenou vodou, kožní stimulací (probíráním se nohou v nádobě s luštěninami), nácvikem aktivní (malé) nohy a nakonec trénováním celkové hybnosti a koordinace chodidla malováním nebo psaním nohou (tužka je mezi 1. a 2. prstem). Dalším cílem je určit preventivní opatření proti pádu u jednotlivých seniorů. U tohoto cíle je nutné zaměřit se na slabé stránky jednotlivce a vyhodnotit jeho rizika pádu. Dlouhodobá terapie by měla být navrhnuta tak, aby byla pro seniora zvládnutelná s ohledem na jeho zdravotní stav a schopnosti. V praktické části bakalářské práce byla použita kvalitativní forma výzkumu. Jako techniky získávání dat byla použita anamnéza, kineziologický rozbor, vyšetření chůze, jemné motoriky chodidla a vyšetření čití. Výzkumu se zúčastnili čtyři senioři, tři ženy a jeden muž ve věkovém rozmezí 70-80 let. Terapie probíhala každý týden po dobu tří měsíců, celkem absolvoval každý proband dvanáct terapií. Jedna terapie trvala cca 30 45 minut. Z výsledků vyplývá, že se především zlepšila rovnováha ve stoji. Pacienti získali větší stabilitu, u dvou z nich při zkoušce Romberg III vymizely titubace a jejich výdrž při sólo stoji se zvětšila. U chůze došlo ke zlepšení, především v koordinaci. Svorně se u všech pacientů zlepšila jemná motorika chodidla. Při vstupním vyšetření se pouze jedné pacientce podařilo zvednout propisku oběma nohama, při výstupním se to podařilo všem. Práce může být využita fyzioterapeuty a dalšími zdravotnickými pracovníky v domovech důchodců a podobných zařízeních. Dále může být využita ke zvýšení informovanosti o dané problematice rodinnými příslušníky seniorů jako prevence úrazů v domácím prostředí.
|
|
|
Vliv fyzioterapie u dospělých pacientů s plochonožím a chronickým vertebrogenním algickým syndromem v oblasti krční páteře
KUŽELOVÁ, Blanka
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku plochonoží u dospělých pacientů s výskytem chronického vertebrogenního algického syndromu v oblasti krční páteře. V pohybovém systému je noha klíčovou oblastí, která v první řadě umožňuje lokomoci a zajišťuje oporu pro vzpřímené držení. Díky velkému počtu proprioreceptorů získáváme informace o terénu, ve kterém se právě pohybujeme. Noha je přes svalové řetězce propojena s vyššími segmenty pohybového aparátu a výskyt její dysfunkce může vést ke zřetězení funkčních poruch a následného vzniku bolestí v okolí kolenního a kyčelního kloubu a také v oblasti celé páteře včetně krčního regionu. Plochá noha u dospělé populace je častá statická deformita vyvíjející se na noze původně normální a může vznikat v jakémkoli věku. Nejčastěji vzniká dlouhodobým přetěžováním, jako je dlouhé stání, zvedání těžkých břemen, výskyt nadváhy a v první řadě nošením nevhodné obuvi. Především ženy podléhají módním trendům a nosí těsnou špičatou obuv, nejlépe na podpatcích, která je hlavní příčinou vzniku ploché nohy. Nejčastěji bývá doprovázená s deformitami, jako je vbočený palec nebo kladívkovité prsty. V důsledku ploché nohy se snižuje její pružnost, klouby a páteř už nejsou chráněné před nárazy. Dochází k abnormálnímu zatěžování kloubů dolní končetiny a celé páteře. Vertebrogenní algický syndrom, neboli bolesti zad, které sužují velkou část naší populace, vznikají v důsledku sedavého způsobu života a jako takové patří k nejčastější příčinně pracovní neschopnosti. Jsou zde projevy vadného držení a svalové dysbalance v oblasti krční páteře. Práce zahrnuje teoretickou i praktickou část. V teoretické části je popsaná problematika snížení klenby nožní, její vztah ke krční páteři, terapie a prevence. Dále jsou zde popsané svalové dysbalance v oblasti krční páteře, jejich předcházení a možnosti léčby. V praktické části byla uplatněna metoda kvalitativního výzkumu, kterého se zúčastnily čtyři studentky s výrazným snížením klenby nožní a bolestmi v oblasti krční páteře. Bylo využito technik pozorování a následného zpracování kazuistik, které byly doplněny o dotazník o účinnosti terapie dle subjektivních pocitů pacientů. Schůzky s pacienty probíhali pravidelně každý týden po dobu osmi týdenní terapie. Každé sezení trvalo přibližně 45 minut při kterém byly uvolňovány hypertonické svaly spolu s trigger pointy a docházelo ke stimulaci chodidla. Dále byly kontrolovány cviky z předchozí terapie a následně přiděleny nové. Pacienti prováděli cvičební jednotku 1 - 2 krát denně cca 20 minut. Cílem této práce je nastínit propojení dysfunkce nohy ve formě plochonoží s oblastí krční páteře. Dále navrhnout a uskutečnit krátkodobý rehabilitační plán, díky kterému dojde ke zmírnění následků plochonoží u konkrétních pacientů. Pro každého jedince byla sestavena cvičební jednotka individuálně dle jeho potřeb, která byla každý týden obměňována novými cviky. Pokud pacient nějaký cvik nezvládal, byl mu přidělen do následující terapie. A posledním cílem bylo navrhnout soubor cviků, které budou sloužit jako prevence před funkčními změnami páteře vlivem plochonoží. Z výsledků výzkumu je patrné celkové zlepšení držení těla u všech pacientů. Došlo k výraznému snížení bolestí v oblasti krční páteře a posílení klenby nožní. Terapie byla také zaměřena na úpravu špatného dechového stereotypu, který se projevoval horním typem dýchání, a jeho důsledkem docházelo k přetěžování krčního regionu. Velký důraz byl také kladen na posilování DFL, které byly u všech pacientů velmi oslabeny. Tato práce může sloužit nejen studentům pro účely studia. Pro fyzioterapeuty v klinické praxi může být inspirací při léčbě a v neposlední řadě může posloužit jako zdroj informací pro laickou veřejnost.
|
|
|
Kompenzační terapie u pacientů s hallux valgus
DUŠKOVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku nejčastější získané deformity přednoží ? hallux valgus. Toto onemocnění je charakteristické valgózním postavením palce nohy s rotací v metatarsofalangeálním skloubení, varózním postavením a prominencí hlavičky I. metatarsu. Etiologie vzniku hallux valgus je multifaktoriální. Rizikové faktory pro vznik valgózního postavení palců nohou se dělí na vrozené predisponující faktory, přímé vlivy a nepřímé vlivy. Deformita je často spojována s podélným a příčným plochonožím. Deformita způsobuje pacientům značné potíže. Především se jedná o pozátěžové bolesti, otlaky a puchýře. Rozvinutá deformita může zapříčinit vznik kladívkových prstů na ostatních prstech nohy. V neposlední řadě deformita a její komplikace výrazně omezují výběr vhodné obuvi. Hlavním cílem této bakalářské práce je shrnout informace o rizikových faktorech pro vznik hallux valgus a shromáždit moderní přístupy ve fyzioterapii při léčbě této deformity. Dalším cílem je aplikace komplexní terapie a zhodnocení její efektivnosti. V moderní kineziologii nemůže být onemocnění hallux valgus bráno pouze jako problém nohy, jedná se o komplexní pohybovou poruchu. Terapie byla aplikována symptomatologicky na celé tělo, respektovala kompenzační reakce pohybového systému. Terapie se skládala ze sestavení vhodných přístupů pro tuto problematiku. V teoretické části jsou objasněny základní pojmy týkající se problematiky hallux valgus. Přiblížena je kineziologie nohy, fylogenetický a ontogenetický vývoj. Je popsán objektivní nález při onemocnění a klasifikace deformity dle intermetatarsálního úhlu. Největší část je věnována rizikovým faktorům vzniku hallux valgus a konzervativní terapii. Konzervativní terapie vycházela z důkladného odebrání anamnestických dat a důsledného kineziologického rozboru. Při výběru a aplikaci fyzioterapeutických postupů se postupovalo symptomatologicky dle nálezu. Terapie probíhala individuálně dle současného stavu, věku a celkové kondice pacientů, kdy cílem bylo odstranění svalových dysbalancí, korekce postury, nácvik správného stereotypu chůze, edukace a režimová opatření. Výzkumná část byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu. Byla realizována formou kazuistik tří pacientů s klinickým nálezem hallux valgus, kteří nepodstoupili chirurgickou léčbu. Každá kazuistika obsahuje anamnestické údaje, kineziologický rozbor, popis terapie a návrh dlouhodobého fyzioterapeutického plánu. Výzkumný soubor byl tvořen třemi pacienty ze soukromé rehabilitační ordinace Olgy Polákové v Jihlavě. Na začátku terapie byly pacientky seznámeny s průběhem a cíli terapie. Terapie probíhala po dobu 8 týdnů. Výsledky terapie jsou zhodnoceny v diskusi a závěru. U všech pacientek došlo ke zlepšení pozátěžových bolestí nohou a k celkovému zlepšení kineziologické funkce nohy. Výsledky výzkumné části prokazují, že terapie byla zvolena vhodně, čímž byl cíl výzkumné práce splněn. Bakalářská práce může být použita pro zvýšení informovanosti o konzervativní léčbě hallux valgus a může být použita v klinické praxi fyzioterapeutů.
|
|
| |
|
|
Fyzioterapie po poranění bérce a nohy
ŠPÍREK, Vlastimil
Tato práce se zabývá problematikou poranění v oblasti bérce a nohy. Skládá se ze dvou hlavních částí. V první teoretické části popisuje všechny anatomické struktury dolní končetiny, dále pak metodické postupy používané v léčebné rehabilitaci a fyzioterapii, druhy poranění, jejich komplikace a způsoby vyšetřování. Cílem práce je zjistit, zda je možné včasným zásahem rehabilitační léčby ovlivnit návrat postižené končetiny do normy. Druhá, výzkumná část popisuje ambulantní rehabilitaci pacienta po zlomenině holenní kosti. Je zvolen kvalitativní druh výzkumu s volným rozhovorem během pacientovo pravidelných návštěv ambulantního zařízení, kde se rehabilitoval.
|
|
| |
|
|
Fyzioterapie u dětí a mládeže s vadným držením těla a plochonoží
SLAVÍČKOVÁ, Zuzana
Držení těla je obrazem životního postoje. Vadné držení je tedy řečí těla, která nás často jako první varuje před budoucími zdravotními obtížemi. Příčin vzniku vadného držení těla je mnoho. Může to být napřiklad stres, nedostatek pohybu, ale také různé deformity nohou. V této práci jsem si vybrala jako možnou příčinu diagnózu pes planovagus. Pes planovalgus nebo-li noha plochovbočená je jednou z nejčastěji se objevujících diagnóz v ortopedické praxi. A to i přes fakt, že se téměř 99 % dětí rodí se zdravýma nohama. Téměř třetina z těchto dětí přichází do první třídy s nohama různě poškozenýma důsledkem špatného životního stylu. Cílem této práce v teoretické části bylo zpracování aktuálních informací vztahujících se k diagnostickým a terapeutickým postupům u dětí s pes planovalgus. V praktické části jsem se věnovala vypracování kazuistik pacientů s touto diagnózou. V teoretické části je popsáno onemocnění jako takové, jeho klinické projevy, příčiny vzniku a hlavně dopady. Důraz byl kladen na prevenci a předcházení této deformitě a s ní spojených následků. Teoretická část také vysvětluje klíčové pojmy související s touto prací: funkční svalové řetězce, chůze, klenba nohy, noha, pes planovalgus, prevence, rehabilitace. Pro praktickou část bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu - případová studie. Výzkum byl proveden na rehabilitačním oddělení Okresní nemocnice v Táboře, a. s. Testovaný soubor byl tvořen dvěma probandy s diagnózou ploché nohy s valgozitou paty a vadným držením těla. Ani jeden z probandů neměl diagnostikované neurologické nebo zrakové onemocnění. Cílem výzkumu bylo zjistit vliv pes planovalgus na celkovou posturu těla a možnosti jejího ovlivnění. Výsledky jsou zpracovány formou kazuistik. U pozorovaných pacientů došlo ke zlepšení postury těla, chůzového mechanismu a celkově se zlepšila i funkce nohy. Oba pacienti udávají odstranění bolesti a zlepšení výkonnosti nohou hlavně při sportu. Práce obsahuje návrh efektivní terapie pro léčbu pes planovalgus v dětském věku, což může být přínosné pro fyzioterapeuty pracující s dětskými pacienty. Dále může být práce využita ke vzdělávání studentů vysokých škol zdravotnických oborů, nebo sloužit i jako zdroj informací pro širokou veřejnost.
|
host ::
RSS.