|
|
Socialistický realismus v architektuře města Týnec nad Sázavou
ŠEJBL, Martin
Bakalářská práce Socialistický realismus v architektuře města Týnec nad Sázavou se bude zabývat tématem výstavby dělnického sídliště ve stylu socialistického realismu v 50. letech 20. století ve městě Týnec nad Sázavou. Architektura bude představena v kontextu výstavby sídlišť v období socialistického realismu v Československu, které vznikly s rozvojem průmyslových podniků a hornictví. Rovněž se dotýká současné problematiky zateplování fasády a s ní spojenou ztrátou estetických prvků budov ve vztahu k památkové péči.
|
|
| |
|
| |
|
|
Brno 1945-1975 v kontextu československé architektury
Vrabelová, Renata
Cílem disertační práce je současný pohled a zhodnocení architektury z období reálného socialismu v Brně, od osvobození v roce 1945 do období normalizace v sedmdesátých letech 20. století. Se zahrnutím doby realizací budov jsem zvolila časové rozpětí do roku 1975. Na pozadí společenských souvislostí se zabývám stavbami a stavebními celky, které jsou významné z celorepublikového hlediska.
|
|
|
Ostalgie v českém výtvarném umění
HULEOVÁ, Markéta
Diplomová práce Ostalgie v českém výtvarném umění shrnuje uměleckou tvorbu nedávné české historie padesátých a šedesátých let 20. století a zásadní pojem této české kulturní doby - socialistický realismus. V opozici, termínu socialistický realismus, stojí termín Ostalgie, moderní termín pro nostalgickou vzpomínku na dobu normalizace. Cílem teoretické části této práce je vysvětlení obou hlavních termínů a zaměření se na kulturní aspekty, které nám doba sociálně reálného života přinesla nebo se snažila odepřít. V praktické části navazuji na teoretickou část v tvorbě plakátu, který je veden v retro ostalgickém duchu.
|
|
|
Socialistický realismus v československém filmu 50. let 20.století
Mojžíšová, Radka ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se zabývala socialistickým realismem. Ukázala jsem, že obsah tohoto termínu se měnil s ohledem na politickou situaci a v dobových textech byl volně nahrazován pojmem lidové umění. Prokázala jsem, že názory odborníků na socialistický realismus se liší a jednoznačná definice termínu socialistický realismus zřejmě neexistuje. Absence definice socialistického realismu byla využívána k manipulaci s uměleckou obcí. Diplomová práce mi pomohla obhájit tezi, že komunistická strana vykonávala supervizi a ovlivňovala chod filmového oboru již před únorovým převratem v roce 1948 prostřednictvím ministerstva informací, v jehož čele zasedl komunista Václav Kopecký. Už v bezprostředně poválečném období byly činěny zásahy do podoby filmů a proběhly i čistky filmových pracovníků. Hlavní kulturně-politická směrnice kinematografie z dubna 1950, která měla zajistit rychlejší prosazení a závaznost socialistického realismu, si kladla za cíl zvýšit filmovou výrobu. Moje práce prokázala, že tato směrnice spolu s byrokratickým způsobem schvalování filmů, spory uvnitř KSČ, změnami filmových orgánů a pomalou prací tvůrčích kolektivů přispěla k nevídané krizi ve filmové výrobě a fatálnímu nesplnění plánu v následujícím roce. Ve své práci jsem dokázala, že film Císařův pekař a Pekařův císař plně splňuje dvě ze tří zásad socialistického realismu. Za částečně splněnou jsem označila zásadu, která požaduje pravdivost a historickou konkrétnost. Z mé analýzy vyplynulo, že tato historická veselohra má všechny funkce, které jsou od díla socialistického realismu vyžadovány.
|
|
|
Kultura a ideologie ve světle ikonografie československých papírových platidel druhé poloviny 20. století
ŠTĚPANČÍK, Zdeněk
Předkládaná diplomová práce se věnuje československým papírovým platidlům vydaných po roce 1948 až do roku 1989, jež jsou využita jako pramen historické paměti. Na papírových platidlech je zkoumána především jejich námětová náplň, která prošla za svou dobu vývoje značných změn a která reflektovala důležité potřeby komunistického režimu. Základním pramenem pro výzkum tohoto tématu jsou samotná papírová platidla vymezeného období s přihlédnutím i na předválečná papírová platidla z důvodů jejich komparace. Dále je přihlíženo k archivním pramenům, dobovým letákům, filmům, literatuře, písním atd. Hlavním cílem předkládané práce je zjistit, jak papírová platidla reagovala na změnu politického systému po roce 1948 a jak byla reflektována u samotných uživatelů. Také bude sledován vzestup sovětského vlivu, sféra jinotajného humoru a reflexe umě-lecké obce.
|
|
|
Obraz sovětského člověka a Sovětského svazu v československé propagandě 1951 - 1952
Štáhlová, Eva ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Práce se věnuje československé komunistické propagandě. V první části je popsán vývoj československo-sovětských vztahů od doby vzniku samostatného Československa roku až do roku 1949.Druhá kapitola se snaží charakterizovat Československo v době totalitního stalinismu počátku padesátých let dvacátého staletí. Konečně třetí část je zaměřena na socialistický realismus, přičemž hlavní část práce spočívá v analýze dobové literatury a tisku a popisu mechanismů komunistické propagandy stran obrazu sovětského člověka a Sovětského svazu.
|
|
|
Recepce básnických poetik roku 1950 jako pokus o naplnění Štollovy ideologicko-estetické koncepce
KÖNIGSMARKOVÁ, Jana
Diplomová práce nazvaná "Recepce básnických poetik roku 1950 jako pokus o naplnění Štollovy ideologicko-estetické koncepce" si klade za cíl, s ohledem na širší kulturněpolitický kontext, vysledovat míru identifikace stalinské literární kritiky se Štollovým ideologicko-estetickým konceptem záhy po jeho prezentaci na pracovní konferenci Svazu čs. spisovatelů v lednu roku 1950. Na vybraných básnických poetikách toho roku se snaží postihnout specifika jejich recepce poté, co byl tento komunikát přijat jako definitivní metodologický a hodnotový ukazatel veškeré dobové literárněkritické i tvůrčí činnosti. Výchozí dokument pro tuto práci tak představuje kniha Ladislava Štolla {\clqq}Třicet let bojů za českou socialistickou poesii`` (1950), tedy rozšířená tisková verze Štollova referátu, která v sobě zahrnuje i části projevu Jiřího Taufera z téže konference. Ve třech autonomních, a přesto jistým způsobem provázaných, oddílech se práce tyto postulované záměry snaží konkrétně zrealizovat zacílením na básnické sbírky {\clqq}Zpěv míru`` Vítězslava Nezvala, {\clqq}Píseň o Viktorce`` Jaroslava Seiferta a {\clqq}Máj země`` Ivana Skály. S vědomím nezbytnosti zohlednění i vlivů mimoliterárních zkoumá vedle jejich dobové recepce samotné i průvodní kulturněpolitické okolnosti a status básníků v hierarchické mozaice tehdejší kulturní politiky. V rámci úsilí o vytvoření komplexního pohledu na předestřenou problematiku nabízí práce v dílčích podkapitolách pokusy o vlastní literární analýzu diskutovaných básnických děl.
|
|
| |
host ::
RSS.