|
|
Možnosti využití molekulárních markerů k identifikaci komodit podléhajících úmluvě CITES
HYNKOVÁ, Veronika
Tato práce se zaměřuje primárně na možnosti využití molekulárních markerů k identifikaci komodit podléhajícím úmluvě CITES. Nelegální obchod s těmito artikly je běžný i v České republice. Přehled nejvyužívanějších metod by mohl usnadnit boj s tímto druhem kriminality. Molekulární markery jsou ideální pro identifikaci druhu a jiných taxonomických jednotek, protože na rozdíl od morfologické identifikace nevyžadují neporušené vzorky. DNA lze získat z vysoce zpracovaných a degradovaných produktů, které se běžně vyskytují na trhu.
|
|
|
Optimalizace markerů pro aplikace rozšířené reality
Kabelka, Petr
Práce se zaměřuje na knihovny a frameworky pro rozšířenou realitou. Část práce se zaobírá porovnáním těchto knihoven a srovnáním mezi sebou, testování probíhá empirickým měřením. Zbytek práce je zaměřen na optimalizaci markerů pro detekci (s ohledem na způsob jejich použití) a následném srovnání s původními hodnotami.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Fylogeografie a genetická variabilita \kur{Diuraphis noxia} (\kur{Aphididae})
PAŠÍKOVSKÝ, Jiří
Podstatou práce byl výzkum genetické variability přírodních populací Diuraphis noxia (Aphididae) pomocí mikrosatelitních markerů a markerů pro EPIC-PCR. Prvním cílem bylo zavedení metody pro mikrosatelitní lokusy a její optimalizace Diuraphis noxia. Poté následovalo zavedení metody EPIC-PCR a její optimalizace pro Diuraphis noxia. Poté následovala samotná pilotní studie, ve které byli analyzováni jedinci ze 47 lokalit z celého světa. Pomocí mikrosatelitních markerů byla potvrzena očekávaná variabilita mezi jednotlivými populacemi i uvnitř populací. Metodou EPIC-PCR byla zjištěna největší genetická variabilita mezi Chile a Alžírskem za použití markeru pro cytochrom C. Tyto poznatky lze dále využit ke komplexní studii Diuraphis noxia.
|
|
|
Laboratorní markery sepse
OCHOZKOVÁ, Šárka
Sepse a její komplikace jsou v současné době nejčastější příčinou úmrtí v důsledku multiorgánového selhání na jednotkách intenzívní péče. Cílem práce bylo posoudit nejvhodnější rutinně použitelný marker s dostatečnou diagnostickou senzitivitou a specificitou pro časný záchyt rozvoje sepse.Pro práci byl použit vybraný soubor dat pacientů z oddělení s intenzívní péčí a pacientů z oddělení neonatologie Nemocnice České Budějovice a.s..U pacientů byla provedena stanovení koncentrace parametrů: PCT, CRP a IL-6.Pro diagnózu a hodnocení změny klinického stavu ve vztahu k sepsi je výhodný PCT. Pro monitorování stabilního průběhu a klinického stavu je užitečné a postačující sledování dynamiky CRP. U novorozenců klesá senzitivita PCT u sepse asi díky nezralosti jater a imunitního systému, proto se jeví podle zkušeností získaných v Nemocnici České Budějovice a.s. vhodnější místo PCT stanovovat IL-6.
|
|
|
Využití techniky AFLP fingerprintingu ve šlechtění řepky
CUŘÍNOVÁ, Petra
Metoda AFLP se obecně používá při šlechtění některých jiných druhů plodin, u řepky tak obvyklá není. AFLP markery jsou využívány zejména pro molekulární charakteristiku a hodnocení genetické diverzity. Cílem této diplomové práce bylo využití této techniky ve šlechtění řepky a porovnání původu českých, slovenských a německých odrůd mezi sebou. Metoda je založená na principu selektivní amplifikace genomové DNA. Postup se skládá ze tří základních kroků: 1. rozštěpení genomické DNA na fragmenty, na něž se naligují adaptory, 2. selektivní amplifikace fragmentů pomocí speciálních primerů a 3. elektroforéza produktů a počítačová analýza (Vos et al., 1995). Bylo studováno 16 českých a československých odrůd a 16 německých odrůd řepky, které byly vzájemně porovnány. Dále byly pro AFLP analýzu vybrány dva specifické primery EcoRI AGC a fluorescenčně značený primer MseI ACC. Pomocí AFLP fingerprintingu lze skupinu českých, československých a německých odrůd majících původ v genových zdrojích z oblasti Německa a České Republiky odlišit, i přesto že dochází k častému křížení odrůd mezi sebou. Metodou AFLP se tedy dají zachytit i velmi malé rozdíly v genetické základně. Rozdíly mezi studovanými odrůdami sice existují ale nejsou výrazné a ukazuje to na jistou příbuznost a zúžení genetické základny genových zdrojů, které jsou používány ve střední Evropě.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.