Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 39,093 záznamů.  začátekpředchozí51 - 60dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 2.40 vteřin. 

Význam identity v profesi sestry a jejího vlivu na kvalitu péče
DRÁBKOVÁ, Kateřina
Povolání sestry patří mezi pomáhající profese, které jsou typické svým velkým zatížením po stránce psychické i fyzické. Sestry, které vystudovaly vysokou školu nastupují do praxe psychicky i fyzicky vyzrálejší a přístup k pacientům i poskytovaná péče může být kvalitnější než u sester se středoškolským vzděláním. Při poskytování péče musí sestry spolupracovat s lékaři, ale i s ostatním zdravotnickým personálem. Z důvodu nedostatku personálu přebírají sestry povinnosti za jiné členy týmu, což mohou pociťovat jako omezení při naplňování své profesní identity. Toto omezení se může odrazit i na kvalitě jimi poskytované péče. Často se stává, že sestra nemůže naplnit svou profesní identitu z důvodu tlaku rodiny, která vyžaduje splnění svých požadavků před naplněním profesní identity sestry. Cílem výzkumu bylo zjistit jednak představu sester, ale i příslušníků rodiny o profesní identitě sestry. Cíle bylo dosaženo.Výzkum byl uskutečněn ve dvou fázích. První fáze byla realizována pomocí rozhovorů se šesti sestrami různého věku s vysokoškolským vzděláním a bez něj. Druhá fáze byla uskutečněna pomocí kvantitativního šetření dotazníkovou metodou ve zdravotnických zařízeních v Písku, Českých Budějovicích a v Plzni. Výsledky z výzkumu mohou být využity v rámci kvalifikačního i celoživotního vzdělávání sester k posílení jejich identifikace s profesí.

Literární předloha jako cesta k tématu nesvobody
Machková, Tereza ; PROVAZNÍK, Jaroslav (vedoucí práce) ; ULRYCHOVÁ, Irina (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tvorbě a realizaci baklalářského projektu v podobě dvoudenní dílny dramatické výchovy pro žáky druhého stupně základní školy. Tato dílna byla vytvořena na základě dvou knih Petra Síse Tibet: Tajemství červené krabičky a Zeď: jak jsem vyrůstal za železnou oponou, jejím tématem je okupace a nesvobodný život v totalitním režimu. V úvodních kapitolách jsou popsány předlohy a jejich možnosti pro dramatickou výchovu. Následuje zpráva o dvou realizacích bakalářského projektu. V závěrečné kapitlole je pak uvedena struktura dvoudenní dílny, která byla vytvořena na základě popsaných realizací. Do příloh jsou zařazeny materiály, s nimiž se během dílny pracuje. Dále pak struktury, podle nichž probíhaly popisované realizace a úryvky z písemných reflexí účastníků.

Vybrané aspekty cestovního ruchu České republiky
Český statistický úřad
Analýza vybraných aspektů cestovního ruchu v ČR ze dvou základních pohledů: 1. makroekonomický, tzn. finanční toky mezi ČR a zahraničím, vč. komparace zemí EU a 2. mikroekonomický, tzn. nepeněžní ukazatele ve věcné či územní podrobnosti jako lůžkové kapacity, počty návštěvníků, jejich přenocování ap.
Plný text: Stáhnout plný textPDF

Specifika ošetřovatelské péče u pacienta s MRSA na operačním sále z pohledu anesteziologické sestry
KALÁBOVÁ, Miroslava
Název diplomové práce: Specifika ošetřovatelské péče u pacienta s MRSA na operačním sále z pohledu anesteziologické sestry. Cílem diplomové práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacienta s MRSA na operačním sále z pohledu sester pracujících na operačním sále. V teoretické části se snažíme soustředit na ošetřovatelskou péči její specifika při péči o pacienta s MRSA. Jsou zde podrobněji rozebrány kapitoly, které se týkají režimových opatření, bariérových ošetřovatelských postupů a používání specifických pomůcek, přístrojů a nástrojů. Dále je zde blíže popsána ošetřovatelská péče, kterou poskytují anesteziologické sestry a perioperační sestry na operačním sále. Pro tuto práci byl zvolen kvantitativní výzkum s dotazníkovou metodou. Výzkumný soubor tvořili anesteziologické sestry a sestry v perioperační péči. Byly použity dva typy nestandardizovaných dotazníků, které se skládaly s uzavřených otázek, kde si respondenti vybrali vhodnou odpověď, dále z polootevřených otázek, kde respondenti mohli specifikovat svou odpověď a v jednom případě otázky otevřené. Oba dotazníky byli doplněné o 12 testových otázek, kde měli respondenti na výběr ze tří možných odpovědí, kde jedna odpověď byla správná. Výsledky našeho šetření byly zpracovány do dvou typů grafů. Pruhové grafy byly použity u otázek, kde bylo možné označit více odpovědí, a pro přehlednost výsledků byly doplněny o tabulky. Ostatní otázky, kde byly možnosti omezené jednou odpovědí, byly výsledky znázorněny procentuelně do výsečového typu grafu. Naše diplomová práce byla velice úzce zaměřena, protože jsme se soustředili na specifika ošetřovatelské péče u pacienta s MRSA na operačním sále. Zjistili jsme specifika bariérové ošetřovatelské péče, ošetřovatelské problémy u pacienta s MRSA na operačním sále. Vyzkoumali jsme bariérové ošetřovatelské postupy u pacienta a MRSA na operačním sále. Podařilo se nám také zhodnotit znalosti sester pracujících na operačním sále. Cíl byl splněn. Zajímavým zjištěním bylo, že většina anesteziologických sester i perioperačních sester odpověděla, že stavebnětechnické uspořádání na operačním sále nevyhovuje z hlediska bariérové ošetřování o pacienta s MRSA. Tento problém jsme předpokládali, vzhledem k mé praxi na operačních sálech. Čímž se má hypotéza 1 potvrdila. Celkem bylo stanoveno 5 hypotéz. Z nichž, 4 hypotézy se potvrdili a jedna vyvrátila. Cílem práce bylo také upozornit na problémy na operačním sále při poskytování ošetřovatelské péče o pacienta s MRSA. V průběhu výzkumného šetření se nevyskytly žádné problémy, pouze bychom chtěli upozornit na nedostatek literatury o MRSA ve vztahu ošetřovatelské péče na operačních sálech. Doporučili bychom tak teoretickou část této práce, jako studijní materiál k edukačnímu plánu, který byl vytvořen na základě nasbíraných informací a výsledů tohoto výzkumu. Práce je doporučená pro širokou veřejnost, anesteziologické a perioperační sestry, které by mohli využít edukační plán v praxi při poskytování ošetřovatelské péče u pacienta s MRSA.

Podnikatelský záměr malého podniku služeb
BOČANOVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá zpracováním podnikatelského plánu pro založení a rozvoj malého podniku, poskytujícího služby společnostem v módním průmyslu. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část obsahuje základní terminologii, týkající se podnikání. Definuje strukturu, obsah a také principy sestavení podnikatelského plánu. Praktická část představuje kompletně zpracovaný podnikatelský plán, připravený pro zahájení podnikatelské činnosti. Plán je zaměřen na analýzy trhu, zabývající se vnitřním a vnějším prostředí firmy, jako je například Porterův model pěti sil a analýza silných a slabých stránek podniku. Následuje finanční plán se stanovenými počátečními náklady, předpokládanými výnosy a od nich odvozený hospodářský výsledek. Praktická část obsahuje také počáteční rozvahu podnikových aktiv a pasiv. Tento obchodní plán může časem sloužit jako podklad pro skutečné založení podniku.

Hospodaření s tuhým komunálním odpadem v Jihočeském regionu na příkladu dvou měst
BARGER, Vít
Tato diplomová práce se zabývá odpady, zejména potom komunálním odpadem a problematikou odpadového hospodářství. Praktická část je zaměřena na finanční stránku odpadového hospodářství a nakládání s odpady v Třeboni a Bechyni a také se zabývá otázkami dalšího zpracování odpadu v regionu. Práce je doplněna o informace o odpadovém hospodářství města Písku, jako dobrého příkladu v regionu. Tyto informace také posloužily pro lepší zachycení nakládání s komunálním odpadem v Jihočeském regionu.

Oceňování bytové jednotky
DOBEŠOVÁ, Johana
Cílem bakalářské práce je charakteristika postupů a principů a jejich aplikace při oceňování nemovitého majetku na příkladu bytu. Práce je rozdělena do dvou částí. První, teoretická část se zabývá zejména právní úpravou oceňování v České republice, dále vymezením a charakteristikou základních pojmů a jednotlivých způsobů oceňování. Praktická část se zabývá charakteristikou trhu s nemovitostmi a oceněním reálného bytu v Jindřichově Hradci na základě administrativních a tržních metod. V závěru jsou jednotlivé metody porovnány.

Dopravní nehody na pozemních komunikacích České republiky
NOVOTNÝ, Jakub
Tato bakalářská práce se zabývá dopravou silniční, pozemními komunikacemi a nehodovostí na těchto komunikacích. Bylo stanoveno několik základních cílů. V části teoretické byly vysvětleny základní pojmy - jako je doprava a její druhy. Dále se teoretická část zabývala převážně pozemními komunikacemi a nehodovostí. V části praktické se již autor věnoval výzkumu. Základním cílem bylo analyzovat nehodovost v ČR a dále pak komparovat Českou republiku s vybranou zemí EU. Vybraná země byla Rakousko v oblasti nehodovosti jak v absolutním, tak v relativním měřítku. Prvním krokem bylo vyhodnocení celkové nehodovosti v ČR na pozemních komunikacích za rok 2014. Zde se došlo k několika závěrům, jak negativním tak pozitivním.K porovnání dvou vybraných státu byly vybrány Česká republika a Rakousko. Tyto země nejsou odlišné velikostí a počtem obyvatel, ale podobné například absolutním počtem kilometrů rychlostních silnic a dálnic. Větší počet nehod, větší počet usmrcených osob připadá na Českou republiku, poměrové ukazatele taktéž. práce na konci navrhuje možná opatření vedoucí ke zlepšení situace, konkrétně aktivní vodící proužky.

Historie a současnost kritické a intenzivní péče
HOVORKOVÁ, Nicole
Cílem bakalářské práce s názvem "Historie a současnost kritické a intenzivní péče" bylo zmapovat dějiny poskytování kritické a intenzivní péče, a to jak na našem území, tak v celosvětovém kontextu. Práce je zaměřená na období vzniku a rozvoje intenzivní péče, od 50. do 80. let. Snahou bylo popsat počátky oboru a porovnat historii se současným stavem oboru. Jedná se o práci teoretickou a je vypracována metodou podrobné rešerše sekundárních i primárních pramenů. Je rozdělena do dvou částí. První je věnována intenzivní péči a jejímu vývoji ve světě i u nás. Druhá část obsahuje informace intenzivní a resuscitační péče v nemocnicích Jihočeského kraje, které jsem nashromáždila během studia materiálů poskytnutých oblastními archívy. První kapitola a druhá kapitola je věnována dějinám ošetřovatelství jak ve světě, tak u nás. Slouží pro lepší orientaci pro následující kapitoly. Třetí kapitola se zabývá již samotnou intenzivní péčí. Je popsáno mnoho jejich aspektů, a je provedena i komparace v dějinném i celosvětovém kontextu. Ve čtvrté kapitole se dostáváme k druhé části bakalářské práce, která je doplňována poznatky z nalezených archivních materiálů. Součástí práce jsou i některé fotografie, které se podařilo pořídit během návštěvy muzea Národní lékařské knihovny či během návštěv archívů.

Porovnání interkulturních kompetencí ošetřovatelského personálu v ČR a německy mluvících oblastech
TÝLEOVÁ, Tereza
Zvyšující se migrace obyvatelstva v 21. století zapříčiňuje vznik multikulturní společnosti. S narůstajícím počtem cizinců v jednotlivých zemích lze předpokládat i nárůst počtu pacientů/klientů odlišných kultur ve zdravotnických zařízeních. Tyto skutečnosti si žádají moderní pojetí ošetřovatelství, rozvíjení transkulturního ošetřovatelství, zařazení multikulturní/transkulturní výchovy do zdravotnických škol a rozvoj multikulturní kompetence u ošetřovatelského personálu. Výsledkem těchto potřebných změn by mělo být poskytnutí efektivní ošetřovatelské péče kulturně uzpůsobené pacientovi/klientovi, která bude brát ohled na specifika, zvyky a tradice jeho kultury a která mu saturuje všechny jeho biopsychosociospirituální potřeby v souladu s jeho rasou, národností nebo vírou. Diplomová práce se zabývá multikulturním ošetřovatelstvím, má za úkol zmapovat úroveň multikulturních kompetencí ošetřovatelského personálu a prozkoumat, jaké podmínky poskytují nemocnice ošetřovatelskému personálu k poskytování kulturně uzpůsobené ošetřovatelské péče pacientům cizincům. Výsledky výzkumu podají přehled o stavu kulturně kompetentní péče ve srovnatelných zdravotnických zařízeních v České republice, Německu, Rakousku a Švýcarsku a budou poskytnuty jako zpětná vazba zařízením, ve kterých byl prováděn dotazníkový průzkum. Takové sdělení může pomoci managementu nemocnic odhalit případné nedostatky v poskytování ošetřovatelské péče a být vodítkem pro případné nasměrování dalšího vzdělávání jejich ošetřujícího personálu. Teoretická část práce definuje základní pojmy věnující se kultuře, etniku, rase či národu, je formulován rozdíl mezi pojmy multikulturní interkulturní transkulturní. Dále se teoretická část věnuje charakteristice multikulturního/transkulturního ošetřovatelství, multikulturní výchovy a kulturně kompetentní péče, rozpracovává nejběžnější oblasti specifických kulturních potřeb jedince, jimiž jsou komunikace, spiritualita, stravování nebo hygienická péče. Jsou zde též stručně rozpracovány modely pro rozvíjení kulturní kompetence, a to model rozvíjení kulturní kompetentnosti J. C. Bacote, model kulturních kompetencí I. Papadopoulosové a spoluautorek M. Tilkiové a G. Taylorové a Purnellův model získávání kulturních kompetencí. Dále jsou stručně rozpracovány modely pro získávání kulturních dat, jimiž jsou model vycházejícího slunce M. Leiningerové, model kulturně ohleduplné a uzpůsobené péče autorek J. N. Gigerové a R. E. Davidhizarové a Blochův průvodce etnickokulturním posuzováním. Empirická část práce se věnuje zpracování a vyhodnocení dat získaných během kvantitativního výzkumného šetření. Sběr dat byl proveden anonymním dotazníkovým šetřením mezi ošetřovatelským personálem interních a chirurgických oddělení nemocnic v České republice a německy mluvících zemích. V České republice to byly nemocnice v Praze a Táboře, v Německu nemocnice v Dortmundu a Cottbusu, v Rakousku nemocnice v Salzburgu a Weizu a ve Švýcarsku nemocnice v Aarau a St. Gallen. Sběr dat probíhal jednak online, jednak v podobě tištěných dotazníků, jejichž distribuce se uskutečnila osobně nebo poštou. Získaná data byla vyhodnocena a pro přehlednost zpracována do grafů a tabulek. Z odpovědí respondentů vyplývá, že dotazovaná zdravotnická zařízení v České republice neposkytují svým zaměstnancům podmínky pro poskytování kulturně kompetentní ošetřovatelské péče na takové úrovni, jako je tomu u dotazovaných zdravotnických zařízení v německy mluvících oblastech. Taktéž se ukázalo, že jazykové schopnosti ošetřovatelského personálu dotazovaných nemocnic v České republice jsou nižší než u ošetřovatelského personálu v německy mluvících oblastech. Stejně tomu je i u úrovně multikulturních kompetencí, i tady nedosahuje náš ošetřovatelský personál zahraničnímu protějšku. Je nutno podotknout, že zkoumaný vzorek dvou nemocnic z každé země ještě není dostatečně velkým souborem pro paušalizování výsledků na celou Českou republiku a německy mluvící oblasti.