|
| |
|
|
Vliv exostóz na sluch
Vališová, Šárka ; Švancara, Pavel (oponent) ; Pellant, Karel (vedoucí práce)
Exostózy jsou kostěné výrůstky v zevním zvukovodu lidského ucha. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, jaký vliv může mít změna tvaru zevního zvukovodu v důsledku výskytu exostóz na mechanický přenos zvuku do vnitřního ucha. Úloha byla řešena pomocí MKP modelování provedeného v systému ANSYS. Výpočtový 2D model normálního ucha byl převzat z diplomové práce B. Ouali: Development of 2D finite element model of human ear (VUT v Brně, 2009) a zahrnoval akustický subsystém zevního zvukovodu, elastický bubínek, středoušní dutinu se sluchovými kůstkami a dutinu vnitřního ucha. Na tomto modelu byly provedeny úpravy simulující výskyt exostóz ve formě dvou protilehlých polokruhů zužujících průsvit zvukovodu. Byla uvažována různá velikost a různá poloha oboustranných exostóz a sledován jejich vliv na přenosovou charakteristiku vnějšího zvukovodu. Dále byl zpracován soubor audiologických vyšetření 19 pacientů s výskytem exostóz v předoperačním a pooperačním stavu. Na závěr bylo provedeno srovnání výsledků audiometrických vyšetření s výsledky konečnoprvkových modelací.
|
|
|
Vliv polohy ušního bubínku na přenos zvuku do vnitřního ucha
Krbálek, Jaroslav ; Dušek, Daniel (oponent) ; Pellant, Karel (vedoucí práce)
Lidský ušní bubínek je vzhledem k ose zevního zvukovodu sklonen pod úhlem 50°. Hlavním cílem této bakalárské práce bylo zjistit, jaký vliv muže mít tento sklon na prenos zvuku pres bubínek do stredního ucha. Ve výpoctovém programu ANSYS byl vytvoren jednoduchý konecnoprvkový model. Výpoctový model zahrnoval akustický subsystém zevního zvukovodu, elastický bubínek a tuhé kladívko. Tvar modelu odpovídal válci, který byl na jednom konci otevren a na druhém ukoncen šikmo uloženým bubínkem. Vedle vlivu náklonu bubínku byl také sledován vliv elasticity bubínku, hmotnosti kladívka a vnitrního tlumení bubínku na prenosovou charakteristiku vnejšího zvukovodu. Na záver výpoctu byla provedena diskuse, zda vzhledem ke sklonu bubínku se pri zvukovém vjemu neuplatnuje koincidencní jev.
|
|
|
ZPĚV A ROZVOJ ZPĚVNOSTI POMOCÍ LIDOVÉ PÍSNĚ U DĚTÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU
WOLFOVÁ, Monika
Cílem bakalářské práce bylo zpracovat základní poznatky o významu zpěvu pro vývoj dítěte mladšího školního věku z pohledu rozvoje jeho hudebnosti a z pohledu výchovného působení. Na základě těchto teoretických poznatků byly v práci představeny praktické ukázky k rozvoji jednotlivých dovedností. Práce obsahuje též pojednání o lidové písni. Připomínám dřívější život lidí, kteří byli písní ovlivňováni a zároveň se podíleli na jejím vzniku a šíření. Písně plnily rozmanité funkce, prošly různými etapami vývoje. V mé práci vyzdvihuji význam zpívání pro vývoj dítěte. S lidovou písní se setkává většina dětí již od narození, postupně se však vytrácí její aktivní provozování. Proto jsem do mé práce o zpěvu zahrnula i kapitolu o historii a významu lidové písně.
|
|
|
Péče o děti s podezřením na vrozenou poruchu sluchu po propuštění z porodnice
POLÍVKOVÁ, Iveta
Sluch je jedním z nejdůležitějších lidských smyslů. Umožňuje dorozumívání mluvenou řečí, je tedy významnou součástí komunikačního procesu. Sluch je také nesmírně důležitý pro rozvoj sociálních vztahů. Prostřednictvím sluchu si člověk vytváří citovou vazbu na své okolí. Ztráta sluchu, přestože není tak viditelná jako ztráta zraku má pro dítě velmi vážné následky. Z tohoto hlediska je kladen velký důraz na včasné rozpoznání sluchové vady. Ne všechny děti se narodí slyšící. Na základě provádění screeningu sluchu u všech novorozenců, fyziologických i patologických se daří co nejdříve diagnostikovat sluchovou vadu, a tím může být zahájena včasná léčba. Dále by měla být dítěti poskytnuta vhodná péče, která je důležitá pro rozvoj jeho komunikačních schopností. Narození takto postiženého dítěte je velmi těžké pro rodiče a často i pro jeho okolí. Především se před rodiči dítěte se sluchovým postižením nachází nelehký proces vyrovnávání se s postižením svého dítěte. Pokud dojde u dítěte ke zjištění trvalé poruchy sluchu, jedná se také o velmi závažný zdravotnický problém. Náprava stavu je nejúspěšnější, pokud je zahájena v prvních měsících života. Znamená to, že novorozenecký screening sluchu krátce po narození má vysoký potenciál zlepšit kvalitu života i životní možnosti postiženého. V průběhu zjišťování rozsahu a intenzity poškození sluchu u svého dítěte, by měli rodiče být empaticky a vstřícně informováni. Měl by být brán zřetel na jednotlivé fáze procesu vyrovnávání se s daným zdravotním stavem svého dítěte. Měli by být informováni o všech možnostech výchovy dítěte se sluchovým postižením a možnostech kompenzace vady sluchu a použitím kompenzačních pomůcek. Rodiče mají zásadní roli ve výběru a odpovědnosti za vedení výchovy a následném vývoji svého dítěte. Významnou úlohu v celém procesu hraje souhra jednotlivých prvků celého systému, která na rodiče i jejich dítě působí. Na tomto procesu by se měli podílet odborníci a specialisté, kteří jsou schopni poskytnout vhodně zvolenou formou rodičům veškeré informace o aktuálním stavu, ve kterém se právě nacházejí. Ve výzkumné části bakalářské práce jsem použila kvalitativní metodu výzkumu, která je určená pro malý počet respondentů. Při přípravě rozhovoru jsem respektovala cíl práce a srozumitelnost otázek. Cílem práce je zjisti způsob a schopnost poskytování informací rodičům při vyšetření a následném postupu péče o děti se sluchovou vadou. O možnostech a významu víceoborové péče o děti se sluchovou vadou, která byla zjištěna na základě screeningu u novorozenců již na novorozeneckém oddělení. Ke sběru dat a informací jsem použila polostandardizovaný rozhovor. Jednalo se o techniku terénního sběru informací, prostřednictvím něhož jsem kladla záměrně cílené otázky respondentkám tváří v tvář (face to face). Vše probíhalo po předchozí telefonické domluvě s jednotlivými respondentkami. Rozhovor jsem uskutečnila v jimi vybraném prostředí, ve kterém se cítily přirozeně. Pro výběr respondentek jsem zvolila kombinaci dvou technik a to ?účelové? (Caravan test) a ?sněhové koule? (snowball sampling). Analýzu dat jsem provedla vyhodnocením jednotlivých rozhovorů s respondentkami. Porovnávala jsem procesy u jednotlivých matek. Odpovědi na otázky z jednotlivých rozhovorů jsem pomocí kategoriálního systému a to systematickou klasifikací roztřídila do jednotlivých tabulek. Závěrem, po rozboru rozhovorů s jednotlivými respondentkami jsem dospěla k navržení určitých řešení, která by se dala využít v praxi.
|
|
|
Využití nordic walkingu u dětí se sluchovou disabilitou ve věku 8-15 let
BROŽEK, Radek
Ve své práci na téma " Využití nordic walkingu u dětí se sluchovou disabilitou ve věku 8-15let" se v teoretické části nejprve zaměřuji na nordic walking, jeho historii, správnou techniku a vlivu na funkční systémy lidského těla. Dále se ve své diplomové práci zaměřuji na sluch, jeho význam a anatomii. Zvláštní kapitolu věnuji sluchové disabilitě jako takové, její etiologii a klasifikaci a typům sluchových vad. Důraz kladu na vývoj dětí se sluchovou disabilitou. V praktické části se věnuji vlivu vytvořeného kondičního programu nordic walkingu u dětí se sluchovou disabilitou ve věku 8-15 let. Z naměřených hodnot zdravotního stavu a z testů hodnotové orientace zjišťuji vliv této adekvátní pohybové aktivity na probandy mateřské školy, základní školy a dětského domova v Českých Budějovicích. Zjištěné výsledky ukazují, že intervenční pohybový program měl na děti pozitivní vliv; přínos je
|
|
| |
|
|
Hluková zátěž na farmě pro chov koz a v jejím okolí.
TÁCHA, Lukáš
Bakalářská práce je zaměřena na posouzení farmy pro chov koz z hlediska hlukové zátěže okolí. Hlavním cílem práce bylo provést měření hluku během pracovního provozu na různých místech vybraného objektu, zpracovat získaná data, provést výpočet ekvivalentní hladiny hluku a nakonec zhodnotit výsledky práce. Na základě naměřených a vyhodnocených hodnot vyplývá, že hluková zátěž zkoumaného objektu nemá negativní vliv na své okolí, a proto není potřeba navrhovat žádná zvláštní opatření ke zlepšení současného stavu.
|
|
|
Objekty živočišné výroby z hlediska hlukové zátěže okolního prostředí
LENC, Jan
Diplomová práce se zabývá vyhodnocením hlukové zátěže v zemědělském družstvu Hosín ? Dobřejovice. Cílem této práce bylo měření hlukové zátěže v prostorách stáje dojnic a jejího okolí, v průběhu těchto pracovních procesů: dojení, krmení, odkliz výkalů, zastýlání atd. Měření probíhala v letním a podzimním období. V průběhu měření byla největším zdrojem hluku zemědělská technika. Na základě výsledků bylo zjištěno, že hluková zátěž vznikající z provozu zemědělského družstva Dobřejovice je uspokojivá a k negativnímu ovlivňování hlukovou zátěží nedochází.
|
|
|
Monitoring hlukové zátěže lidských obydlí způsobené pomocnými provozy v zemědělství.
HULOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá monitoringem hlukové zátěže lidských obydlí způsobené pomocnými provozy v zemědělství. Zkoumaným zdrojem hluku je provozovna firmy PIVKOVICE a.s., která se nachází v Netonicích. Firma PIVKOVICE a.s. se zabývá převážně chovem skotu. Měření bylo, dle platných předpisů, prováděno v 8 hodinovém intervalu od 6:00 hod. do 14:00 hod. v chráněném venkovním prostoru stavby. Z naměřených hodnot byly vyloučeny rušivé jevy, které nesouvisely s provozem farmy Netonice. Výsledky byly zpracovány v grafickém provedení a byly vytvořeny všechny příslušné výpočty.
|
host ::
RSS.