|
|
Abundance včelstev v krajině a úživnost katastru
Brandejsová, Jana ; Titěra, Dalibor (vedoucí práce) ; Marcela, Marcela (oponent)
Určení místa diplomové práce Abundance včelstev v krajině a úživnost katastru. Navázání spojení v místě Úvaly u Prahy se třemi včelaři. U těchto tří včelařů bylo nutné zjištění zásob pylu pomocí tří návštěv a to v období května, června a července. U každého bylo provedeno měření, vždy u třech nejsilnějších úlů. Zjištění zásob pylu bylo provedeno pomocí fotodokumentace každého plástve v úle. Po výpočtu zásob pylu, se hodnoty zhodnotili vůči okolním medonosným rostlinám. Závěrem bylo zjištění, zda snůška pro lokalitu Úvaly u Prahy, je pro přítomné včely dostatečné či nikoli a navrhnout případná řešení.
|
|
|
Včelaření v mikroregionu Holicko
Ropek, Milan ; Titěra, Dalibor (vedoucí práce) ; Hana, Hana (oponent)
Diplomová práce byla zaměřena na získání dat, kolik včelstev se nachází v mikroregionu Holicko. Dále byla tato diplomová práce zaměřena na potvrzení či vyvrácení hypotézy, zda je mikroregion Holicko dostatečně zavčelen.
Pro splnění tohoto cíle byla provedena analýza území mikroregionu Holicko, kdy byl ve spolupráci s ČSV, zejména pak s pomocí ČSV ZO Holice vytvořen seznam stanovišť včelstev. Na základě těchto dat byly následně zpracovány mapy stanovišť včelstev dle jednotlivých obcí, které spadají pod výše uvedený mikroregion Holicko. Na těchto mapách byly promítnuty doletové okruhy včelstev a jejich překryvy ve vztahu ke zdrojům včelí potravy.
Včela má v přírodě významné postavení a pro člověka má v určitém směru i nenahraditelnou funkci. Poskytuje známé včelí produkty a opylováním zabezpečuje další život četných rostlinných druhů. Ve sledované oblasti je počet včelstev dostatečný, ale jejich rozmístění není optimální. Území některých obcí je tudíž převčeleno, což může mít negativní dopad na jejich výživu a zdravotní stav.
|
|
|
Příčiny ztrát včelstev
Suchomelová, Eliška ; Titěra, Dalibor (vedoucí práce) ; Kamler, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na příčiny ztrát včelstev. V posledních letech se množství uhynulých včelstev výrazně zvýšilo. Zejména v letech 2013 a 2014, kterými se tato práce zabývá, byly ztráty opravdu alarmující (v celostátním průměru až 30%).
Chovem včel, jejich nemocemi a parazity, se zabývá literární rešerše. Ta také popisuje hygienu a správnou chovatelskou praxi, která napomáhá nemocem předcházet a měla by být pro každého včelaře samozřejmostí. Nedodržováním správné chovatelské praxe totiž včelař neohrožuje pouze svůj chov, ale také chovy okolních včelařů.
Cílem práce je porovnání chovatelské praxe včelařů podle dat získaných z dotazníků. Otázky se týkají především nemoci varroázy, která naše včelaře trápí nejčastěji a dle posledních výzkumů je jednou z hlavních příčin ztrát včelstev. Dotazník vyplnilo patnáct včelařů. Žádný (až na jednu výjimku) neměl velké ztráty včelstev. Jedenáct respondentů mělo ztráty do 10%. Největší ztráty vykazoval respondent s nejvyšším počtem včelstev. Závažnou chybou, ke které se včelaři v dotaznících přiznali, bylo nedodržování příbalové informace léčivých přípravků, což mohlo snížit účinnost léčení. Žádný z respondentů neodstranil zavíčkovaný plod před fumigací a před léčbou aerosolem, proto nemohlo dojít k vyhubení všech roztočů v úle.
|
|
|
Význam hmyzu pro opylování plodin
RŮŽIČKA, Vít
Opylování je významnou ekosystémovou službou, na které se podílejí kromě přírodních vlivů také živočichové. Mezi nejvýznamnější patří blanokřídlý hmyz. Pro člověka je nejdůležitějším opylovačem včela medonosná (Apis mellifera), kterou chová po tisíce let, její stavy však v posledních desetiletích klesají. Důvody poklesu stavu včelstev hledejme v intenzifikaci zemědělství (použití pesticidů, herbicidů a jiných chemických prostředků) a rozšíření chorob (mor včelího plodu a varroáza). Dalším významným opylovačem, který by mohl případně včelu medonosnou nahradit, jsou samotářské, volně žijící druhy včel. I ty jsou však zasaženy intenzivním zemědělstvím. U těchto druhů se však nejedná pouze o masivní použití chemických prostředků, ale také o změnu struktury krajiny a tím úbytek přirozených lokalit k hnízdění.Důležitým krokem k ochraně včely (medonosné i divoké) je vyčíslení její ekosystémové služby. Na základě toho vlády států postupují při sestavování zákonů, ale jedná se i o ochranu na úrovni krajů.
|
|
|
Produkce a kvalita medu a biomedu
KLEČKOVÁ, Romana
Cílem bakalářské práce bylo porovnat produkci a kvalitu medu a biomedu z oblasti jižních Čech. Byla provedena senzorická a chemická analýza vybraných vzorků medovicového medu z ekologického chovu a vybraných vzorků medu květového z konvenčního chovu. Chemickou analýzou byly stanoveny tyto parametry obsah vody, obsah sacharózy, obsah hydroxymethylfurfuralu a elektrická vodivost. Zjištěné výsledky analýz byly porovnány s legislativními požadavky na jakost medu s vyhláškou Ministerstva zemědělství ČR č. 76/2003 Sb. a normou Českého svazu včelařů č. 1/1999 Český med. Z porovnávaných medů nebyl udělen certifikát kvality jen biomedu (vzorek č. 2). U vzorku č. 2 byl naměřen obsah vody 19,5 %. Norma Český med uvádí, obsah vody do 18 %. Zvýšený obsah vody způsobil včelař předčasným odebrání medu. Med nebyl dostatečně vyzrálý. Všechny ostatní analyzované vlastnosti vyhověly kvalitativním normám. Nižší produkce medu byla zjištěna v případě ekologických chovů. Běžnou praxí v ekologických chovech včel je ponechávání květového medu včelám, jako hlavní zásobní látky na zimní období, což zásadně ovlivňuje celkové množství produkovaného (získaného) medu. Dále je omezená včelí pastva a ošetřování včel je jen na přírodní bázi. Produkce medu v ekologických chovech se pohybovala mezi 10 až 11,5 kg (bez započtení 7 7,5 kg medu z důvodu potravy pro přezimování) na včelstvo a u konvenčních chovů mezi 23 až 26 kg na včelstvo. Produkce biomedu nespočívá v kvantitě, ale je kladen důraz na pohodu včel welfare.
|
|
|
Diverzita včel (Hymenoptera: Apiformes) na řepkovém poli
VYSKOČILOVÁ, Pavlína
Měření diverzity včel (Hymenoptera: Apiformes) probíhalo na dvou lokalitách (Dešenice a Miletice) s řepkovými poli v západních Čechách, kde byly odchytávány jednotlivé druhy včel na osmi různých stanovištích během dvou období (březen duben, květen červen). Pro odchyt včel byly použity Moerickeho misky (žluté pasti) s koncentrovaným roztokem vody a detergentu.
|
|
|
Včelařství v ekologickém zemědělství
DVOŘÁK, Zdeněk
Bakalářská práce se zabývá včelařstvím v České republice a to porovnáním konvenčního chovu včel s chovem ekologickým. Cílem je podat informovat o nárocích a podmínkách, které ekologické včelařství dle platné legislativy vyžaduje. Práce se zabývá poznatky o životě včel, jejich původem, historii a významem. Dále se věnuje struktuře včelího společenstva a je popsána práce včelaře v průběhu celého roku. Důležitou součástí je část věnující se nemocem a škůdcům včel. Dále jsou uvedeny podmínky pro získání certifikace bioproduktů tj. biomedu a biovosku z ekologické farmy. Na konkrétních příkladech jsou porovnány podmínky a výsledky dvou farem v ekologickém a konvenčním režimu za období od 2010 do 2015. Průměrná produkce medu v konvenčním chovu se pohybovala od 20,86 kg do 26,21 kg medu na včelstvo, v ekologickém chovu činila průměrná produkce od 9,16 kg do 11,54 kg biomedu. Faktorem nižší produkce biomedu jsou legislativní opatření, která nařizují ponechat cca 2/3 medu jako zásobu pro přezimování včelstev. Průměrná cena biomedu byla 250 Kč na rozdíl od medu s průměrnou realizační cenou 150 Kč.
|
|
|
Vliv typu zimního krmiva na kondici, následný růst a produkci včelstva
Musila, Jan
Vliv typu zimního krmiva na kondici, následný růst a produkci včelstva Práce hodnotí rozdíly mezi krmivy, která jsou užívána k zimnímu doplnění zásob včel, a to jak na základě zevrubné literární analýzy, tak formou laboratorních rozborů a polních experimentů. Definuje primární, sekundární a terciální zdroje potravy, zabývá se problematikou obsahu a tvorby hydroxymethylfurfuralu v potravě včel, jasně charakterizuje glycidové druhy krmiva, jejich vývoj a s nimi spojené riziko falšování medu. Práce je také zaměřena na specifika výživy včely medonosné (Apis mellifera) a jejich vývojových stádií, podrobněji pak na sacharidovou složku potravy. Přináší dílčí výsledky polního experimentu přezimovatelnosti včelstev na celkově 6 stanovištích ve 3 různých lokalitách České republiky a chemickou analýzu krmiv. V závěru práce jsou zhodnoceny dosavadní poznatky a výsledky odborných experimentů a studií, objasňujících problematiku výživy, krmiv a také geneticky založené imunity a detoxifikace včely medonosné, spolu s výsledky experimentu, vedeného v rámci této práce.
|
|
|
Význam a současná situace chovu včel
TUPÁ, Kateřina
Tato práce se zabývá významem a současnou situací chovu včel. Práce v první řadě stručně popisuje charakteristiku včely medonosné a její životní cyklus. Dále shrnuje informace o náročnosti lidské práce věnované při jejím chovu, při manipulaci se včelstvem a jaké jsou zapotřebí ochranné pomůcky. Poukazuje na problematiku způsobenou nežádoucími vlivy, jimiž jsou škůdci, choroby či člověk. V neposlední řadě se zabývá kvalitou i produkcí včelích produktů a současnou situací včelařství v ČR. Včelařství je jedním z nejstarších oborů lidské činnosti a má nemalý význam z hlediska zájmové činnosti lidí při využívání svého volného času. Včelařství má vysoké postavení v zemědělství jako zdroj opylování hmyzosnubných a cizosprašných rostlin, kdy zvyšuje jejich výnosy. Další význam má v potravinářství, nejčastěji v podobě medu. Všechny včelí produkty jsou ceněny z farmaceutického, zdravotnického a sklářského průmyslu, kdy jsou součástí vyživujících a hydratačních přípravků, druhů některých léčiv a zpevňujících tmelů. Kvalita včelstev je dána zkušeností včelaře a možností finanční podpory z hlediska dotace věnované Ministerstvem zemědělství České republiky. Cílem práce bylo poukázat na důležitost včely medonosné v naší krajině a přiblížit lidstvu kvalitu a význam včelích produktů. Bylo zjištěno, že včelařství v České republice je na vysoké úrovni, avšak včelařů není mnoho.
|
|
|
Význam produkce a kvality pylu letní a podzimní pylové snůšky pro včelstvo (případová studie z okolí obce Volary - CHKO Šumava)
PETROVÁ, Jana
Cílem diplomové práce bylo určit pomocí pylové analýzy botanický původ rouskovaného pylu odebraného ze včelařského stanoviště Lískovec u města Volary v území Chráněné krajinné oblasti Šumava. Pylové rousky byly odebírány od jednoho včelstva pomocí pylochytu jednou týdně v letním a podletním období od 22. 6. do 11. 9. 2010. Pylové rousky byly následně usušeny, roztříděny podle barvy, zváženy a mikroskopovány. U pylových zrn byl zjišťován počet a typ apertur, tvar, skulptura a minimálně u 50 pylových zrn jednoho typu byla měřena velikost. V každém mikroskopickém preparátu bylo napočítáno minimálně 500 pylových zrn. Podíl rostlinných druhů ve vzorku byl vyjádřen v procentech a byl vyhodnocen jejich význam v potravě včely medonosné na sledované lokalitě. U vybraných vzorků pylových rousek z lokality Lískovec i z lokality Dobčice byl zjišťován obsah dusíkatých látek a obsah aminokyselin. Pylové rousky Polemonium coeruleum, Trifolium pratense a Trifolium repens byly vyhodnoceny jako velmi důležitý zdroj bílkovin a aminokyselin pro včelu medonosnou. Koncentrace esenciálních aminokyselin, vyjádřené v procentech z celkového obsahu aminokyselin, se významně nelišily mezi jednotlivými vzorky pylových rousek. Cílem práce bylo také porovnat zjištěné výsledky s výsledky zpracovanými v bakalářské práci podle stejné metodiky ze včelařského stanoviště u Dobčic na území severní části Blanského lesa. Součástí práce bylo také statistické vyhodnocení dominance, frekvence, Shanon-Wienerův index diverzity a variability mezi vzorky a odběry. Práce je doplněna fotografiemi pylových zrn včelařsky významných rostlinných druhů.
|
host ::
RSS.