|
|
Podmínky přijetí a hodnocení žadatelů na sociální službu domov pro seniory
MARVANOVÁ, Eva
Diplomová práce pojednává o podmínkách přijetí a hodnocení žadatelů na sociální službu Domov pro seniory. Práce porovnává jak 35 vybraných zařízení poskytujících sociální službu Domov pro seniory zajišťuje výběr nového uživatele s ohledem na náležitosti a jejich postup. V diplomové práci jsou vysvětleny dílčí pojmy, například stáří, stárnutí, kvalita života, role rodiny ve vztahu k seniorovi, sociální práce se seniory, sociální služba Domov pro seniory, role sociálního pracovníka. Výzkumná část práce se skládá z rozboru Žádostí o poskytování sociální služby, jejich příloh a obecných a legislativních dokumentů souvisejících s poskytováním sociální služby a výběrem nového žadatele. Práce se také věnuje registraci sociální služby. V neposlední řadě pojednává o etických aspektech souvisejících s výběrem nového uživatele.
|
|
|
Mezigenerační názory na problematiku demencí
ŠVAŘÍČKOVÁ, Lenka
Ve své práci jsem se zaměřila na problematiku demencí, převážně na názory a znalosti v různých věkových kategoriích. Demence patří mezi častá onemocnění staršího věku, ale připadá mi, že se o této problematice málo hovoří. V této práci jsem chtěla zjistit znalosti a zkušenosti ve třech věkových kategoriích (mladí - do 25 let, střední věk - do 45 let a předseniorský věk - starší 50 let). Zajímalo mě, jestli vědomosti a informovanost souvisejí s přibývajícím věkem. Práce má 2 části - teoretickou a praktickou. V teoretické části se zaměřuji na problematiku demencí, převážně ze sociálního pohledu. Ze zdravotnických informací jsem se snažila vybrat ty nejdůležitější, které jsou nezbytné pro pochopení této problematiky, a které by měli znát pečovatelé takto nemocných osob. V praktické části jsou přepsány rozhovory s vybranými respondenty, kteří odpovídali na otázky spojené s tímto onemocněním. Pro získání dat byl zvolen kvalitativní výzkum, konkrétně metoda dotazování a technika polostandardizovaných rozhovorů. Tři respondenti souhlasili s nahráváním rozhovorů a s jejich následným doslovným přepisem. Tyto záznamy byly doslovně přepsány se zachováním hovorových výrazů. Ostatní respondenti s nahráváním nesouhlasili, proto byly jejich odpovědi písemně zaznamenány. Ze získaných rozhovorů jsem zjistila, že většina respondentů základní znalosti má, ale není si svou odpovědí jista. Z každé generace jsem vždy vybírala ženu a muže, aby byly zastoupeny názory obou pohlaví. Zjistila jsem, že tyto znalosti nesouvisejí s věkem. Základní informace o onemocnění měli všichni, ale lépe je dokázali vysvětlit ti, kteří znali, nebo pečovali o osobu s demencí. Vzhledem k získaným informacím z rozhovorů, by bylo podle mě dobré, aby se lékaři, organizace (hlavně domovy pro seniory), ale i média postarali o šíření důležitých informací mezi všechny generace.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o geriatrického pacienta
MUŠKOVÁ, Simona
Současný stav Stáří je pozdní fází ontogenetického procesu, která završuje lidský život a nese s sebou spoustu nevyhnutelných změn (Čevela, Kalvach, Čeledová, 2012). Mluvíme-li o geriatrickém pacientovi, máme na mysli pacienta staršího 75 let. Takto jej klasifikuje Světová zdravotnická organizace. Během stárnutí dochází k úbytku fyzických i psychických sil a k somatickým změnám, z nichž některé jsou na první pohled nepřehlédnutelné (Haškovcová, 2010). Všeobecná sestra se znalostí problematiky geriatrických pacientů může svou optimální ošetřovatelskou péčí podpořit zachovalé funkce pacienta a udržet funkční zdatnost. Zhodnocení schopností geriatrického pacienta umožní všeobecné sestře nastavit přiměřenou péči a následně provádět preventivní a terapeutické intervence (Pokorná, 2013). Cíle práce Cílem bylo zmapovat problematiku ošetřovatelské péče u geriatrických pacientů na akutních lůžkách a na lůžkách dlouhodobé péče z pohledu sester a také z pohledu pacientů. K dosažení těchto cílů byly sestaveny čtyři výzkumné otázky: VO 1: Jak sestry vnímají problematiku ošetřovatelské péče u geriatrických pacientů na akutních lůžkách? VO 2: Jak sestry vnímají problematiku ošetřovatelské péče u geriatrických pacientů na lůžkách dlouhodobé péče? VO 3: Jak vnímají ošetřovatelskou péči přijímanou od všeobecných sester geriatričtí pacienti na akutních lůžkách? VO 4: Jak vnímají ošetřovatelskou péči přijímanou od všeobecných sester geriatričtí pacienti na lůžkách dlouhodobé péče? Metodika Pro empirickou část bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní šetření uskutečněné prostřednictvím rozhovorů, které se skládaly z předem vytvořených základních otázek, a dle sdílnosti respondentů byly vkládány otázky doplňující. Šetření se zúčastnilo celkem dvacet respondentů, z nichž deset bylo z oddělení následné péče a deset z ortopedického oddělení. V rámci každého oddělení tvořilo oněch deset respondentů vždy pět všeobecných sester a pět pacientů. Výzkum byl prováděn v nemocnici v lůžkové části oddělení následné péče a ortopedického oddělení. Rozhovory byly doslovně přepsány a následně byly vytvořeny metodické kategorie, které ukázaly, co pacienty během hospitalizace trápí a co sestry vidí jako největší problém při práci s geriatrickými pacienty. Výsledky Sestry z oddělení následné péče vidí jako největší problém imobilitu pacienta, nespolupráci ze strany dezorientovaných pacientů, potíže s vyprazdňováním (nejčastěji se zácpou), změnu prostředí jakožto faktor narušující spánek pacienta, nedodržování pitného režimu (ačkoli pacienti tvrdí opak) a v neposlední řadě nedoslýchavost pacienta, která znepříjemňuje komunikaci mezi ním a personálem. Sestry z ortopedického oddělení vidí největší problém v omezeném pohybu pacienta, bolesti, jíž pacienti trpí po operacích, a ve stresu, jenž pacienty před operací doprovází. Dále uvedly sestry problémy s vyprazdňováním, potíže se spánkem, nespolupráci pacienta a jeho nedoslýchavost. Všichni dotazovaní pacienti si nejvíce stěžují na nedostatečné soukromí během hospitalizace, a to především při provádění hygieny, na spolupacienty, kteří je vyrušují ze spánku, a na nedostatečnou komunikaci ze strany sester. Dále si pacienti z oddělení následné péče stěžovali na nedostatečnou informovanost při příjmu na oddělení. Pacientům z ortopedického oddělení nejčastěji vadí způsob, jakým je prováděna hygiena. Závěr Sestry se orientují v problematice ošetřovatelské péče o geriatrické pacienty a uvědomují si důležitost této péče. Dovedou řešit problémy vzniklé během hospitalizace a snaží se pacienty edukovat. Práci při poskytování ošetřovatelské péče sestrám nejvíce znesnadňuje nedostatek času a personálu. Pacienti na tuto skutečnost pak reagují nespokojeností v určité oblasti péče, např. mají pocit, že komunikace ze strany sester je nedostatečná a že soukromí během hygieny není stoprocentní. Našly se však i rozdíly v tom, jak péči vnímají geriatričtí pacienti na obou odděleních.
|
|
|
Komunitní sociální práce se seniory
NĚMCOVÁ, Michaela
Bakalářská práce je zaměřena na komunitní sociální práci se seniory/seniorkami v Komunitním centru Máj v Českých Budějovicích. Teoretická část je rozdělena na kapitolu současný stav, kde se zabývám pojmy stáří a stárnutí, senior. Další podkapitolou je komunita a komunitní sociální práce, kde jsou mimo jiné vysvětleny i pojmy komunitní sociální pracovník, komunitní plánování a jeho fáze. Na konci teoretické části je popsáno samotné Komunitní centrum máj v Českých Budějovicích, jeho vývoj a organizace zde působící. Praktická část obsahuje cíl bakalářské práce a tím je zmapovat využívání sociálních služeb a jejich přínos pro seniory/seniorky v Komunitním centru Máj v Českých Budějovicích. Dílčím cílem je popsat možnosti komunitní sociální práce se seniory/seniorkami v rámci činnosti Komunitního centra Máj v Českých Budějovicích. Dále obsahuje výzkumné otázky, které se zabývají službami poskytovaných v Komunitním centru, přínosem Komunitního centra pro seniorskou populaci a v čem spočívá role sociálního pracovníka v Komunitním centru. V další části jsou popsány použité metody výzkumu, kde byl zvolen kvalitativní výzkum a metoda dotazování společně s technikou polořízeného rozhovoru a obsahovou analýzou dat. Popsán je zde i výzkumný soubor, který tvořili senioři/seniorky, jenž navštěvují aktivity Komunitního centra Máj v Českých Budějovicích. V další kapitole nalezneme zpracování výsledků. Výsledkem je zmapování využívaných sociálních služeb a jejich přínos pro seniory/seniorky v Komunitním centru Máj v Českých Budějovicích. K výzkumné otázce č. 1: Jaké služby využívají senioři/ seniorky v Komunitním centru Máj v Českých Budějovicích? byly zjištěny výsledky - na základě rozhovorů se komunikační partneři/partnerky shodují, ve všech případech využívají převážně služeb týkajících se organizace Ledax, o. p. s. V dílčích případech jde o využívání Senior pointu, který zde působí také pod záštitou organizace Ledax, o. p. s. Na základě informací ostatních organizací působících v Komunitním centru Máj v Českých Budějovicích, můžeme říci, že senioři/seniorky dávají přednost Klubu seniorů před ostatními. K výzkumné otázce č. 2: Jaký je přínos služeb v Komunitním centru Máj v Českých Budějovicích pro seniory/ seniorky? bylo zjištěno, že přínos Komunitního centra Máj v Českých Budějovicích spočívá především v podporování sociální inkluze. Všichni komunikační partneři/partnerky se shodli na tom, že KC je vhodné k aktivnímu trávení jejich volného času. K výzkumné otázce č. 3: V čem spočívá role sociálního pracovníka v Komunitním centru Máj v Českých Budějovicích? bylo zjištěno, že v současnosti v Komunitním centru Máj v Českých Budějovicích nepůsobí žádný sociální pracovník, avšak v budoucnosti některé organizace, například Ledax, o. p. s., plánují rozšířit své aktivity i v této oblasti. Nyní jeho přítomnost není třeba. Z mého pohledu a z informací oslovených organizací by byl v tuto chvíli nevytížený. V diskuzi porovnávám zjištěná data společně s odbornou literaturou. Následuje závěr, kde se nachází shrnutí celé práce a další případné využití této práce.
|
|
|
Koncept smyslové aktivizace a změny v péči o uživatele s onemocněním demence.
PROKOPOVÁ, Martina
Demence se stává jedním z nejčastějších onemocnění ve stáří. Je to soubor příznaků, který vzniká na základě chronického či progresivního onemocnění mozku. Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova nemoc. V současné době léčba onemocnění demence neexistuje, lze však její průběh zpomalit a tím zlepšit kvalitu života nemocného. Smyslová aktivizace je koncept, který slouží seniorům a především lidem s onemocněním demence. U lidí s tímto onemocněním hraje smyslová aktivizace roli zejména v posilování a využívání stávajících kompetencí. Jejím hlavním cílem je dlouhodobě udržet, zachovat či obnovit vlastní, sociální a věcné kompetence. Důležité je zajistit člověku s onemocněním demence prostřednictvím této metody důstojné, aktivní a smysluplné stáří. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část obsahuje informace týkající se problematiky demence. Zde se dozvíme, co je to demence, co je její příčinou, jak se diagnostikuje a popis komunikace s lidmi s tímto onemocněním. Dále obsahuje informace o konceptu smyslové aktivizace. Dozvíme se co je jejím cílem, něco o předmětech využívaných ke smyslové aktivizaci o jejím plánování a následné realizaci. Je zde i kapitola biografie člověka, která je při smyslové aktivizaci velice důležitou součástí. V další části jsou popsány některé další modely péče, jako je například model profesora Erwina Böhma a model a Validace podle Naomi Feil.
|
|
|
Sociální exkluze v domovech pro seniory
STEJSKALOVÁ, Martina
Diplomová práce se zabývá sociální exkluzí u seniorů žijících v domovech pro seniory. Každým rokem dochází k nárůstu počtu seniorů a to vede k větší potřebnosti sociálních služeb pobytové formy. Pobytová zařízení poskytují seniorům komplexní péči včetně ubytování a stravování. V těchto zařízeních se mohou objevovat faktory, které mohou prohlubovat sociální exkluzi. Riziko sociální exkluze se zvyšuje, pokud dochází k omezení autonomie seniora a nejsou respektovány jeho důležité lidské potřeby. V pobytových službách je důležité nahlížet na každého seniora jako na jedinečnou bytost v kontextu bio-psycho-socio-spirituálním a uzpůsobovat péči "na míru". Teoretická část diplomové práce je zaměřena na objektivizaci pojmů, které se opírají o odbornou literaturu a jsou důležité pro pochopení dané problematiky. Kapitoly se věnují problematice stárnutí a stáří, periodizaci stáří, typickým změnám ve stáří, autonomii ve vztahu ke stáří, sociálním službám pro seniory v legislativním rámci s detailnějším zaměřením na domovy pro seniory, sociální exkluzi a ekonomické, politické a sociální dimenzi s ohledem na stáří. Poslední kapitola teoretické části je zaměřena na domov pro seniory, ve kterém proběhlo výzkumné šetření. V diplomové práci na přání vedení domova a s ohledem na etické aspekty výzkumu není uváděn název zařízení, ale je užit název Domov pro seniory XY. Cílem empirické části diplomové práce je zmapování faktorů, které ovlivňují sociální exkluzi seniorů v konkrétním domově pro seniory. Empirická část je tedy zaměřena na nalezení odpovědi na hlavní výzkumnou otázku. Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky byly stanoveny tři dílčí výzkumné otázky. Pro získání potřebných dat byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Polostrukturovaný rozhovor byl proveden s devíti obyvateli Domova pro seniory XY, kteří byli vybráni na základě kritérií kvótového záměrného výběru. Kvóty pro výzkumné šetření byly stanoveny následující: obyvatel Domova pro seniory XY, který tam žije minimálně po dobu 24 měsíců, obyvatel Domova pro seniory XY, který pobírá příspěvek na péči v I. nebo II. stupni a ochota spolupráce. Získaná data byla vyhodnocena prostřednictvím metody vytváření trsů a to na základě společných rysů/znaků. Výsledné údaje jsou představeny dle jednotlivých dílčích výzkumných otázek. Z výzkumu vyplynulo, že v Domově pro seniory XY komunikační partneři s pohybovými obtížemi nemají kontakt s vnějším prostředím. Absentují u nich procházky po okolí. Také bylo zjištěno, že v Domově pro seniory XY je nedostatek poznávacích výletů. Komunikační partneři spatřují více volného času. Dále výzkum ukázal, že se snížil počet kontaktů s rodinou a širším okolím. V oblasti financí neshledávají výrazné změny, ovšem někteří komunikační partneři nemají na celou úhradu pobytu. Se stravováním jsou po změně vedoucí kuchyně spokojeni, jen by někteří komunikační partneři uvítali večeřet v pozdější dobu. Z dopravních prostředků využívají převážně sanitní vůz. Nemají potřebu nikam se dopravovat a ani nic vyřizovat na úřadech. Oceňují dostupnost k lékařské péči, ale objevilo se přání, aby praktický lékař do Domova pro seniory XY docházel alespoň 2x týdně. Výsledky empirické části slouží jako zpětná vazba pro management Domova pro seniory XY a mohou přispět ke zvýšení kvality poskytovaných služeb.
|
|
|
Plnění úkolů ochrany obyvatelstva u vybraného domova pro seniory se zvláštním zaměřením na dodávky pitné vody
HNÍDKOVÁ, Jaromíra
Prostředí sociálních služeb je charakterizováno množstvím vztahů mezi lidmi a institucemi, které mají velký vliv na kvalitu života lidí. Cílem je poskytování sociálních služeb a vytvoření podmínek pro uspokojování základních potřeb lidí. Stárnutí je zákonitým procesem vývoje, kterému nelze zabránit. Právě stárnutí populace se stává fenoménem dnešní doby a týká se bez výjimky každého jednotlivce. Úsilí o prodloužení období života, období všeobecné schopnosti pracovat a uvědomění si, že právě my sami jsme zodpovědní za zachování vlastního tělesného i duševního zdraví a pracovní výkonnosti co nejdéle, by se mělo stát součástí morálního profilu každého člena společnosti. Demografický vývoj stále potvrzuje zvyšující se věk obyvatelstva. Potřebnost a závislost na pomoci druhé osoby se zvyšuje s přibývajícím věkem. Vzhledem k tomu, že moderní rodina je stále méně ochotna a schopna pečovat o své handicapované členy a moderní společnost je stále náročnější na pracovní výkon a sociální chování, vzrůstá význam existence domovů pro seniory. Role nových sociálních zařízení bude v budoucnu narůstat, je tedy namístě zabývat se i mimořádnými událostmi a evakuací obyvatel žijících v zařízeních sociálních služeb. Téma diplomové práce je zaměřeno na plnění úkolů ochrany obyvatelstva u vybraného domova pro seniory se zvláštním zaměřením na dodávky pitné vody. Nutnost evakuace osob závislých na pomoci druhých znamená pro ošetřující personál a pro zasahující složky integrovaného záchranného systému velmi náročný proces. V teoretické části se zabýváme problematikou stáří a procesem stárnutí, ochranou obyvatelstva, evakuací, dále vymezením frekventovaných pojmů týkajících se této problematiky. Pokusíme se o výčet nejdůležitějších faktorů ovlivňujících stáří, přiblížíme proces stárnutí a zaměříme se na okolnosti ovlivňující jednání při mimořádné události. Teoretická část diplomové práce je rozdělena do kapitol zabývajících se tématy, která slouží jako teoretický podklad pro zpracování praktické části, např. ochrana obyvatelstva, pitná voda a její význam pro člověka, zařízení sociálních služeb a problematika stáří. Při zjišťování připravenosti na mimořádnou událost a evakuaci sociálních zařízení spojených s ubytováním byla v praktické části této práce použita technika standardizovaného rozhovoru, který se rozvíjí na základě pevně stanovených otázek. Touto metodou lze jednoduše, rychle a přehledně získat výsledky šetření. Respondenty výzkumu byli pracovníci zařízení sociální péče ve Veselí nad Lužnicí. Rozhovor byl proveden celkem s 21 pracovníky, z toho bylo 19 žen a 2 muži. Technika standardizovaného rozhovoru umožnila osobní přístup a pomohla upřesnit případné nejasnosti, které se během rozhovoru vyskytly. Jednotlivé odpovědi byly se souhlasem respondentů ručně zapisovány...
|
|
|
Seberealizace seniorů v domově s pečovatelskou službou
ŠIMEČKOVÁ, Irena
Problematika stáří a stárnutí je pro každého z nás čím dál aktuálnější téma. Mnoho seniorů ani nečekalo, že se tak vysokého věku dožije. Je pochopitelné, že starým lidem postupně ubývají síly a dojdou k závěru, že chtějí být umístěni do pobytového zařízení. Je třeba dodat, že rozhodnutí seniora musí být dobrovolné, určitě jej nelze vynutit. Jeho rodina a přátelé mu můžou být oporou. V situaci, kdy je senior vcelku samostatný, avšak jeho zdravotní stav se zhoršuje a dá se očekávat, že bude potřebovat pomoc při zvládání běžných úkonů, může si podat žádost o umístění do domova s pečovatelskou službou. Senioři pak s obcí, která vlastní domov s pečovatelskou službou uzavřou řádnou nájemní smlouvu a s pečovatelskou službou se domluví, jaké konkrétní úkony potřebují. Aby se senior lépe adaptoval v domově s pečovatelskou službou, může si vzít nábytek ze svého domova, obrázky či fotografie. Výhodou pro seniora může být, že v domově má známé a zná okolí. Mnohdy je v domově s pečovatelskou službou lepší dostupnost zdravotní péče, služeb a dopravy nežli v jeho předchozím bydlišti. Výhodou je i program, který domov s pečovatelskou službou pro seniory vytváří. Je samozřejmostí, že i senioři si mohou vytvořit svůj vlastní program. I senioři se mohou seberealizovat. Mohou navštěvovat kluby pro seniory, vzdělávat se na univerzitách třetího věku, chodit do divadla, navštěvovat zajímavá místa či chodit na procházky. Téma mé diplomové práce je Seberealizace seniorů v domově s pečovatelskou službou. Cílem práce je zmapovat faktory, které ovlivňují potřebu seberealizace seniorů v konkrétním domově s pečovatelskou službou. Byla stanovena hlavní výzkumná otázka: Jak senioři vnímají možnost seberealizace s podporou pečovatelské služby. Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky byly stanoveny čtyři dílčí výzkumné otázky. Byla použita strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkum se uskutečnil v Domově s pečovatelskou službou v Tylově ulici v Českých Budějovicích. Pečovatelskou službu zde zajišťuje Ledax, o.p.s. Z výzkumu vyplynulo, že senioři se cítí bezpečně a znají svá práva. Senioři uváděli, že jsou spokojeni s pečovatelskou službou, na druhou stanu chtějí zůstat co nejdéle samostatní. Dotazovaní se shodli, že jejich zdravotní stav není ideální, ale snaží se vše brát s nadhledem. Mají strach z toho, že se stanou plně závislí na péči jiné osoby. Dále se velmi těžko vyrovnávají se ztrátou sousedů, se kterými navázali přátelství, toto uváděli senioři, kteří zde žijí více jak deset let, zároveň se shodli, že dříve zde byli sousedské vztahy lepší a pořádalo se mnohem více společenských akcí. Senioři, kteří jsou v domově kratší dobu uváděli, že sousedské vztahy jsou dobré. Všichni senioři jsou v pravidelném kontaktu se svou rodinou a známými. Preferují osobní návštěvu, ale když je nejhůř, tak si zavolají. Senioři se zúčastňují volnočasových aktivit, které pořádá domov s pečovatelskou službou a to zejména ženy. Z výzkumu dále vyplynulo, že by senioři uvítali více volnočasových aktivit. Během rozhovoru uvedli někteří z dotazovaných seniorů, že se pro ostatní snažili vymýšlet různé volnočasové aktivity, bohužel se to však nesetkalo s úspěchem. Na zodpovězení hlavní výzkumné otázky - Jak senioři vnímají možnost seberealizace s podporou pečovatelské služby? Mohu sdělit, že pro seniory je důležitá podpora pečovatelské služby jak při jejich každodenních záležitostech, tak i při volnočasových aktivitách. V případě že mají problém, část dotazovaných se shodla na tom, že je to právě pečovatelská služba, kam se obrátí pro radu. Výsledky této práce budou předány sociálním pracovníkům a seniorům v Domově s pečovatelskou službou v Tylově ulici v Českých Budějovicích.
|
|
|
Stres v souvislosti s péčí o seniory.
KOREJSOVÁ, Kateřina
Tématem této bakalářské práce je péče o seniory a případný stres doprovázející pečovatelskou činnost. Úvodní kapitola teoretické části pojednává o tématu stárnutí a stáří. Následující kapitola se věnuje tématu pečovatelství a ošetřovatelství. Poskytuje náhled do historie těchto oborů, charakterizuje jejich význam a cíle, popisuje osobnost pečovatele/ošetřovatele a představuje holistický přístup v pečovatelství/ošetřovatelství. V dalších kapitolách se zabýváme stresem a syndromem vyhoření, jeho projevy, příčinami jeho vzniku a prevencí či případnou léčbou. Důležitou část práce tvoří kapitola shrnující různé možnosti péče o seniory, popisuje jak různé formy zdravotní péče, tak i formy péče sociální. Jedna z podkapitol této kapitoly uvádí přehled zařízení péče pro seniory existujících v České republice. Poslední kapitola teoretické části spojuje téma péče o seniory s tématem stresu. Popisuje nejčastější stresory, které se v souvislosti s péčí o seniory objevují. Ve výzkumné části práce jsou popsány cíle, metody a výsledky výzkumu, jehož cílem bylo zjistit, jak se osoby pečující o seniory cítí, zda se potýkají se stresem, co ho způsobuje a jak se s ním vyrovnávají. Je zde použita kvantitativní dotazníková metoda, přičemž jsou vytvořeny dva typy dotazníků jeden pro osoby pečující o seniory (své rodinné příslušníky) v přirozeném prostředí domácnosti, a druhý pro pracovníky pečující o seniory v odborných zařízeních. Ve výzkumu bylo zjištěno, že pečovatelé "laici", pečující o svého rodinného příslušníka v domácnosti, jsou sice často vyčerpaní, ale nedomnívají se, že by podlehli syndromu vyhoření tzn., že péče pro ně není tak velkou zátěží, aby ji už nemohli nebo nechtěli dále vykonávat. Pozitivní je zjištění, že se tito lidé ve většině případů rozhodli pečovat o své blízké staršího věku čistě z vlastní vůle, ne z donucení vnějšími okolnostmi. Stresujícími faktory jsou podle výzkumu vyšší stupeň závislosti/nesamostatnosti seniora, dlouhotrvající péče (více než deset let), nepřizpůsobení domácnosti zdravotnímu stavu seniora a fakt, zda pečující pečuje úplně sám, či zda mu v péči někdo pomáhá (rodina, přátelé, odborná zařízení). Na základě druhého typu dotazníku jsme dospěli k poněkud znepokojujícímu zjištění. Nejen, že se dvacet šest respondentů ze třiceti cítí po pracovním dni vyčerpáno, ale navíc se polovina z nich domnívá, že podlehli syndromu vyhoření (pociťují dlouhodobou vyčerpanost a únavu, nechuť k práci apod.). Jelikož se však téměř všichni respondenti domnívají, že jsou s jejich prací senioři, o které pečují, spokojení, domníváme se, že důvodem pro toto "vyhoření" bude sama náročnost péče, a případně také fakt, že jejich práce není dostatečně finančně ohodnocena. Na druhou stranu však musíme uvést, že i přesto, že se pracovníci odborných zařízení péče o seniory cítí vyčerpaní a "vyhoření", mají svou práci rádi.
|
|
|
Individuální plánování v Domově pro seniory Světlo
KOLÁŘÍKOVÁ, Martina
Bakalářská práce s názvem "Individuální plánování v Domově pro seniory Světlo" je zaměřena, jak už název napovídá, na individuální plánování v pobytovém zařízení pro seniory. Cílem práce je podat ucelený obraz o individuálním plánování sociální služby v rezidenčních zařízeních a zmapovat úlohu sociálního pracovníka, klíčového pracovníka a klienta v tomto procesu. Proces individuálního plánování je objasněn na konkrétním zařízení, kterým je Domov pro seniory Světlo. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První část s názvem "Stárnutí a stáří" obsahuje informace týkající se změn ve stáří a problémy, které s ním souvisí. Jsou zde uvedeny strategie chápání stáří, neboť úzce souvisí s přístupem seniorů k individuálnímu plánování. Druhá část je zaměřena na rozdělení potřeb a jejich specifikaci u seniorů. Hlouběji se zamýšlí nad potřebami spirituálními a to z toho důvodu, neboť jsou často u klientů pobytových služeb opomíjeny. Třetí část obecně vymezuje pobytové služby pro seniory a souvislost zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a standardů kvality sociálních služeb s individuálním plánováním. V této části je také představen Domov pro seniory Světlo. V poslední části je popsán proces individuálního plánování sociální služby od jednání se zájemcem o službu až po hodnocení samotného procesu. Zabývá se problematikou plánů péče, zjišťování potřeb klientů, osobních cílů a osobou klíčového pracovníka. Z práce vyplývá nutnost individuálního přístupu ke klientům v návaznosti na jejich zvyky, rituály, potřeby a přání. Nezbytný je opravdový zájem o klienta a správné předávání informací v rámci týmu. Jedině tímto přístupem lze zajistit kvalitní sociální službu zaměřenou na případovou práci, která zajistí spokojenost klientů v pobytových zařízeních.
|
host ::
RSS.