|
|
Stanovení antibiotické resistence u střevních bakterií selat krmených ZnO a nanočásticemi zinku
Janošťáková, Barbora
Tato diplomová práce je zaměřena na stanovení antibiotické rezistence u střevních bakterií selat krmených oxidem zinečnatým (ZnO) a nanočásticemi zinku. V rámci teoretické části byla vypracována ucelená literární rešerše vzniku a šíření antibiotické rezistence, jejího ekologického dopadu a možných řešení potlačení vzniku a šíření. Praktická část práce sloužila k ověření účinnosti nanočástic zinku při terapeutickém využití. Nanočástice zinku představují nástupce dosud používaného oxidu zinečnatého, který má být zcela omezen pro svou ekologickou zátěž. Experiment byl prováděn na izolátech bakterie Escherichia coli získaných ze stolice od 100 odstavených selat. Tato selata byla rozdělena náhodně do skupin po deseti a krmena upravenou krmnou směsí. Kontrolní skupina dostávala krmnou dávku bez příměsi, zatímco krmná dávka pro každou ze zbylých skupin obsahovala vždy pouze jednu z forem zinku: ZnO, nanočástice ZnA či nanočástice ZnC v rozdílných koncentracích (500, 1000 a 2000 mg/kg krmné směsi). Selata byla krmena příslušnou směsí 10 dnů, poté bylo provedeno vyšetření antibiotické rezistence jejich střevní mikroflóry a posouzen vliv testovaných příměsí. Nanočástice ZnC se v tomto ohledu ukázaly jako přijatelná alternativa ZnO, neboť snižovaly rezistenci vůči většině posuzovaných antibiotických látek. Jako nejvýhodnější varianta se u ZnC jevila koncentrace 1000 mg/kg krmné směsi.
|
|
|
Vliv délky laktace na reprodukční užitkovost prasnic
MUKOSHA, Chisenga Emmanuel
Cílem diplomové práce bylo analyzovat vliv délky laktace 21 dní (roky 2013 až 2015) a 28 dní (roky 2016 až 2019) na ukazatele reprodukce prasnic ve vybraném chovu. Při odstavu selat ve 28 dnech byl průměrný počet všech narozených selat (15,0 selat) o 0,5 selete, počet živě narozených selat (13,5 selat) o 1,0 sele a počet odstavených selat (11,5 selat) o 0,7 vyšší než při odstavu ve 21 dnech Průměrný počet živě narozených selat byl zaznamenán nejvyšší v roce 2019 (14,0 selat). Byl o 1,6 selete (P < 0,05) vyšší ve srovnání s rokem 2013, kdy byl zaznamenán nejnižší počet (12,4 selat). Nejvyšší průměrný počet selat byl na 4. vrhu (13,5 selete) a nejnižší byl na 7. vrhu (12,2 selete). Rozdíl byl 1,3 selete (P < 0,05). Nejvyšší průměrný počet živě narozených selat měly prasnice plemene large white (13,2 selete). Byl o 0,8 selete vyšší ve srovnání s nejnižším počtem zaznamenaným u prasnic plemene landrase (12,4 selete). Prasnicím LW L (13,1 selat) se narodilo o 0,6 selete více selat než prasnicím kombinace L LW (12,5 selat). Průměrný věk prasniček při prvním porodu byl 360,1 dne. Korelační koeficienty mezi věkem prasniček při prvním porodu a počtem všech a živě narozených selat byly hodnoceny jako nízké, statisticky nevýznamné. Prasnicím s délkou březosti 114 dní se narodilo o 0,8 selete více (P < 0,05) než prasnicím s délkou březosti 115 dní. Prasnice s délkou mezidobí 146 dní vykázaly o 0,2 selete vyšší průměrný počet živě narozených selat ve srovnání s prasnicemi, u kterých bylo mezidobí 115 dní. U prasnic s délkou intervalu od odstavu do zapuštění 4 dny byl zjištěn vyšší průměrný počet živě narozených selat o 0,5 selat (P < 0,05) ve srovnání s prasnicemi, u kterých byl interval od odstavu do říje 5 dní.
|
|
|
Výskyt antibiotické rezistence u bakteriálních kmenů izolovaných z výkalů selat po odstavu
Plevák, Petr
Největší ekonomické ztráty chovatelům způsobují u odstavených selat bakteriální infekční onemocnění. Nasazením antimikrobiálních látek se daří infekce potlačit a v nižší koncentraci působí některé antimikrobiální látky také jako stimulátory růstu, čehož bylo, a v některých zemích stále je, využíváno. Se zvýšeným výskytem rezistentních bakteriálních kmenů, a to i v humánní medicíně, se začalo používání antibiotik v Evropské unii kontrolovat a omezovat. Podobné antimikrobiální účinky poskytuje oxid zinečnatý, který je v prevenci používán místo zakázaných antibiotik. Avšak vysoké koncentrace zinku se dostávají do životního prostředí spolu s kejdou a kontaminují půdy. V současnosti dochází k vývoji nových forem nanočástic zinku, které mohou být účinné i v daleko nižších koncentracích. Do této práce byly zahrnuty 3 pokusné skupiny odstavených selat. První skupina byla kontrolní (bez přídavku zinku), druhé byl do krmné směsi přidáván oxid zinečnatý a třetí skupině zinek ve formě nanočástic po dobu 10 dnů. Tyto skupiny byly dále rozděleny podle koncentrace podávaného zinku (500, 1000 a 2000 mg.kg-1). Každá ze skupin se skládala z počtu 10 selat. Vzorky výkalů byly sbírány 0., 5., 10. a 20. den experimentu. Z těchto vzorků bylo izolováno a identifikováno 224 kmenů E. coli jako potenciálních původců koliformních infekcí. Pomocí diskové difúzní metody byla stanovena citlivost/rezistence vůči často používaným antibiotikům v českých chovech a významným antibiotikům humánní medicíny. Jako nejúčinnější antibiotika byla vyhodnocena ciprofloxacin, ceftazidim, imipenem, cefotaxim a kolistin. Nejvíce rezistentních kmenů bylo zaznamenáno vůči chlortetracyklinu, ampicilinu a amoxicilinu. Vyšetřením na produkci širokospektrých β-laktamáz byly kombinací ceftazidimu s kyselinou klavulanovou vyhodnoceny 2 izoláty jako producenti a kombinací cefotaximu s kyselinou klavulanovou bylo vyhodnoceno 5 izolátů jako producentů širokospektrých β-laktamáz. Srovnáním výsledků výskytu rezistentních kmenů u pokusných skupin selat nebyla prokázána indukce antimikrobiální rezistence v souvislosti s dietním podáváním nanočástic zinku do krmné směsi.
|
|
|
Výživa moderných genotypov prasiatok
Mišenková, Veronika
Chov prasat je významným článkem hospodářského sektoru. Největší význam má produkce vepřového masa a selat. Maso představuje biologicky hodnotné živiny pro lidskou populaci. Rozhodujícím faktorem efektivnosti chovu je cílevědomá výživa, správná technika krmení a dobrý zdravotní stav. Tyto faktory přímo ovlivňují reprodukční ukazatele prasnic (počet živě narozených selat na prasnici a počet odstavených selat na prasnici / rok). Každý podnik má při uzavřeném obratu stáda dvě samostatné odvětví, a to výkrm prasat a produkci selat. Ekonomickým cílem podniku je dosahovat zisk. Tato bakalářská práce je zaměřena na výživu selat moderních genotypů. V první části přehledně zobrazuje současný stav prasat v České republice, v Slovenské republice a v celé Evropské unii. Ve druhé části podrobně popisuje anatomickou stavbu a fyziologickou funkci gastrointestinálního traktu. Trávicí trakt je složen z ústní dutiny, hltanu, jícnu, žaludku, střeva a žláz. Každá jeho část má mechanickou nebo chemickou funkci v procesu metabolismu. Ve třetí části popisuje skupiny krmiv, které jsou nejvíce používané ve výživě prasat. Patří sem: obiloviny, luštěniny, krmiva z tukového průmyslu, krmiva z olejářského průmyslu a krmiva živočišného původu. Ve čtvrté části rozebírá techniku ??krmení selat, březích prasnic a kojících prasnic. Každá kategorie prasat má své specifické nároky na krmiva, tedy na obsah jednotlivých složek. Následně se zabývá ztrátami selat v prenatálním a postnatálním období, možnostmi jejich eliminace, a jak jí ovlivňuje výživa. V závěru práce jsou shrnuty poznatky a jejich možná aplikace v praxi.
|
|
|
Využití řas v prevenci a terapii průjmových onemocnění selat
Makovičková, Adéla
Cílem diplomové práce bylo zkoumat vliv přípravku SeaGut vyrobeného z mořských řas na prevenci a léčbu průjmových onemocnění u sajících selat. V rámci experimentu bylo hodnoceno celkem 8 turnusů selat (4 v kontrole a 4 v pokusu). V kontrole bylo použito standardní ošetření selat po porodu antikokcidikem s účinnou látkou toltrazuril. Léčba případných průjmů probíhala pomocí antibiotika amoxicilin. Pokusná skupina měla nahrazené jak antikokcidikum, tak antibiotikum pastou SeaGut. Zároveň bylo selatům pokusné skupiny zkrmováno minerální krmivo obsahující bentonit a zeolit. Během pokusu byl zdravotní stav selat pravidelně sledován a výskyt průjmů evidován. Výsledky byly mezi skupinami statisticky porovnány. U selat v pokusné skupině se průjmy objevily v průměru 16. den, což je dříve než v kontrole (20. den). Bylo jich ale průkazně méně, stejně tak i množství recidivujících průjmů. Množství úhynů v pokusné skupině bylo nižší, avšak tento parametr nebyl statisticky průkazný (P > 0,05). Preventivní a terapeutické použití přípravků s obsahem řas vedlo k průkazně lepším výsledkům v léčbě průjmových onemocnění selat (P < 0,05). Experiment prokázal vhodnost použití přípravku SeaGut v prevenci a terapii průjmových onemocnění selat jako alternativy k preventivnímu použití antikokcidika a terapeutického použití antibiotik.
|
|
|
Zhodnocení produkce selat v rámci firemního programu
TESAŘ, Martin
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit v užitkovém chovu Martínkov, družstvo Dešná, reprodukční užitkovost prasnic firemního programu Hypor a faktory, které na ni působí. V práci je zpracován přehled působících vnějších a vnitřních činitelů ovlivňujících plodnost prasnic. Jedná se především o vliv genotypu, věk prasniček při prvním zapuštění, délku mezidobí, pořadí a četnost vrhu, výživu a krmení, mikroklimatické podmínky a technologii provozu. V závěru práce je shrnuto získané poznatky, které přispívají ke zlepšení ukazatelů reprodukce prasnic. Sledované stádo chovu bylo k 31. 12. 2017 tvořeno 800 prasnic (včetně březích prasniček) a 230 nezapuštěných prasniček. První zapuštění prasniček v chovu se nejčastěji provádí od 230. 260. dne života. Ve sledovaném roce 2017 bylo průměrně na 1 prasnici za rok 34 selat živě narozených a 30,7 odstavených selat. Dohromady to činilo 23 232 ks odstavených selat za rok.
|
|
|
Hlukové emise v chovu prasnic
DVOŘÁK, Hynek
Tato diplomová práce je zaměřena na hlukovou zátěž v chovu prasnic. V první části práce jsou teoreticky rozebrána témata týkající se hluku, chovu prasnic a správné zemědělské praxe. V druhé části je stanoven cíl práce, popsány měřené objekty, měřící technika a postupy jednotlivých měření. Naměřené a vypočítané hodnoty jsou zaneseny do grafů a porovnány s přípustnými hygienickými limity. Při překročení těchto limitů jsou navržena protihluková opatření.
|
|
|
Posouzení ozdravovacího programu v chovu prasat
MOTYKOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá posouzením výsledků ozdravovacího programu základního stáda prasnic. Dále se zaměřuje na dodržování zásad správné zoohygieny a veterinární prevence, posouzení, zda má ozdravovací program vliv na omezení výskytu respiratorních onemocnění, sleduje parametry reprodukční užitkovosti prasnic v chovu a následný předvýkrm a výkrm. S ohledem na tyto okolnosti, bylo mým cílem zhodnotit ve vybraném hospodářství ZD Bělčice výsledky ozdravovacího programu celého stáda prasat, dodržování zoohygieny, veterinární prevence, a výsledky reprodukce a ztrát za rok před repopulací chovu tedy 2012, a po repopulaci chovu tedy 2014. Dále porovnání výsledků užitkovosti za již zmíněné roky v parametrech jako jsou živě narozená selata a odstavená selata, ztráty selat v předvýkrmu a výkrmu. Věnovala jsem pozornost dodržování hygienické smyčky provozu a udržování čistoty a dezinfekce. Dále ošetřování, umytí a vydezinfikování prasnic, které byly přesouvány na porodnu. Sledovala jsem hygienu a dezinfekci při veterinárních zákrocích, udržování čistoty v krmných dopravnících a míchačce. Zabývala jsem se sledováním pravidelných kontrol a rozborů vzorků krmiv a pravidelnému monitoringu vzorků krve zvířat vyšetřovaných na výskyt respiratorních onemocnění v daném chovu. Sledovala jsem návštěvy na farmě, dodržování podmínek přístupu na chov. Na závěr jsou všechny výše uvedené požadavky vyhodnoceny.
|
|
|
Využití metody repopulace ke zvyšování reprodukční užitkovosti prasnic
Nevrkla, Pavel
Cílem dizertační práce bylo v provozních podmínkách užitkového chovu provést analýzu reprodukční užitkovosti prasnic, u kterých bylo provedeno ozdravení metodou repopulace. Taktéž bylo cílem analyzovat produkční parametry selat a ztráty selat od narození do odstavu. Na základě zjištěných výsledků lze konstatovat, že u repopulovaného souboru prasniček byla zjištěna průkazně vyšší reprodukční užitkovost oproti prasnicím před repopulací. Dále byla provedena analýza reprodukční užitkovosti prasniček pocházejících ze dvou firemních programů. Rozdíly v reprodukční užitkovosti nebyly zjištěny jako průkazné, avšak ztráty selat byly vyhodnoceny jako průkazné ve prospěch programu II. Při analýze produkčních parametrů selat je zřejmé, že u selat firemního programu I byla zaznamenána vyšší růstová intenzita oproti selatům firemního programu II, demonstrovaná průkazně vyšší hmotností při odstavu a průměrným denním přírůstkem selat. Dále byla analyzována reprodukční užitkovost repopulovaných prasnic od 1. do 4. vrhu. Z výsledků vyplývá, že mezi jednotlivými paritami je průkazný rozdíl. Reprodukční užitkovost měla zvyšující se tendenci do 3. vrhu a ve 4 vrhu již klesla. Nejčastěji byly prasnice vyřazovány pro problémy s pohybovým aparátem a aborty.
|
|
|
Analýza porodní hmotnosti a ztrát u selat
DULOVCOVÁ, Ivana
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit reprodukční parametry prasnic se zaměřením na porodní hmotnost selat a ztráty u selat. Do sledování bylo zařazeno 42 vrhů.Průměrný počet živě narozených selat byl 12,38. Průměrně se v 1 vrhu narodilo 5,43 % mrtvých selat, úhyn selat do odstavu činil 27,8 %. Průměrná porodní hmotnost živě narozených selat byla 1,29 kg. Nejvíce selat spadalo do hmotnostní kategorie 1,051,5 kg (51 %) s průměrnou hmotností 1,30 kg. Vztah mezi počtem živě narozených selat a jejich porodní hmotností byl r = -0,121. Průměrná hmotnost mrtvě narozených selat byla 1,08 kg. U prasniček byla zjištěna o 0,28 dne kratší doba březosti a narodilo se jim o 4,03 méně živě narozených selat než prasnicím. Podíl selat uhynulých do odstavu byl vyšší u prasniček (o 3,46 %). Průměrná porodní hmotnost živě narozených selat byla vyšší u prasnic (o 0,19 kg). Prasnicím s delší dobou březosti ( 114 dní) se narodilo o 0,15 živě narozených selat více než prasnicím s kratší délkou březosti (do 113 dní). Podíl mrtvě narozených selat ze všech narozených byl nižší u prasnic s kratší délkou březosti, nižší podíl uhynulých selat do odstavu vykázaly prasnice s vyšší délkou březosti. Při porodech delších než 8 hodin se průměrně narodilo 10,37 živých selat, což bylo o 2,52 selete méně než prasnicím s délkou porodu kratší než 6 hodin, resp. o 2,60 selete méně než prasnicím s délkou porodu 68 hodin. Nejméně mrtvých selat na 1 vrh se narodilo u porodů kratších než 6 hodin. Nejvyšší úhyn selat byl do 24 hodin po narození selat (33 %), druhý den uhynulo 28 %, třetí den 12 % a čtvrtý den 9 % selat. Od pátého dne po narození se úhyn výrazně snižoval.
|
host ::
RSS.