|
| |
|
| |
|
|
Změny fytocenóz v pahorkatinných lesích v závislosti na aplikaci historických forem obhospodařování
Nechanská, Denisa ; Boublík, Karel (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Cílem mé diplomové práce je analyzovat vliv historického obhospodařování na diverzitu cévnatých rostlin v pahorkatinných lesích na vrchu Vysoká stráň v CHKO Český kras. Diplomová práce je rozdělena na dvě části. První část shrnuje informace o vlivu historických způsobů obhospodařování na lesní diverzitu z různých vědeckých studií. Je zde zmíněn především vliv lesní pastvy, osečného hospodaření, hrabání stromové opadanky a vliv požárů. Druhá část zahrnuje případovou studii zabývající se vlivem historického obhospodařování na diverzitu lesního podrostu. Ve výzkumné oblasti bylo celkem vymezeno 32 ploch, na kterých byl proveden management ve třech variantách: kosení lesního podrostu, hrabání lesní opadanky a kombinace kosení a hrabání. Čtvrtá varianta sloužila jako kontrola. Změna lesní diverzity v závislosti na čase vyšla statisticky průkazná, ovšem změny v diverzitě v závislosti na způsobech historického obhospodařování statisticky neprůkazné. Během výzkumu došlo k výraznému snížení diverzity podrostu, a to i na kontrolních plochách. Hlavní gradient podrostové vegetace směřuje od mezofilních acidofytů až po druhy charakteristické pro vápnité substráty. Pomocí RDA analýzy jsem určila druhy, které měly nejvýraznější tendenci reagovat na aplikovaný management. Mezi druhy profitující z hrabání patří...
|
|
|
Změny fytocenóz v pahorkatinných lesích v závislosti na aplikaci historických forem obhospodařování
Nechanská, Denisa ; Boublík, Karel (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Cílem mé diplomové práce je analyzovat vliv historického obhospodařování na diverzitu cévnatých rostlin v pahorkatinných lesích na vrchu Vysoká stráň v CHKO Český kras. Diplomová práce je rozdělena na dvě části. První část shrnuje informace o vlivu historických způsobů obhospodařování na lesní diverzitu z různých vědeckých studií. Je zde zmíněn především vliv lesní pastvy, osečného hospodaření, hrabání stromové opadanky a vliv požárů. Druhá část zahrnuje případovou studii zabývající se vlivem historického obhospodařování na diverzitu lesního podrostu. Ve výzkumné oblasti bylo celkem vymezeno 32 ploch, na kterých byl proveden management ve třech variantách: kosení lesního podrostu, hrabání lesní opadanky a kombinace kosení a hrabání. Čtvrtá varianta sloužila jako kontrola. Změna lesní diverzity v závislosti na čase vyšla statisticky průkazná, ovšem změny v diverzitě v závislosti na způsobech historického obhospodařování statisticky neprůkazné. Během výzkumu došlo k výraznému snížení diverzity podrostu, a to i na kontrolních plochách. Hlavní gradient podrostové vegetace směřuje od mezofilních acidofytů až po druhy charakteristické pro vápnité substráty. Pomocí RDA analýzy jsem určila druhy, které měly nejvýraznější tendenci reagovat na aplikovaný management. Mezi druhy profitující z hrabání patří...
|
|
|
Vliv obhospodařování na diverzitu a uchycování rostlin v Krkonoších
Trejbalová, Lenka ; Krahulec, František (vedoucí práce) ; Březina, Stanislav (oponent)
Louky, jako nedílná součást Krkonoš, jsou závislé na pravidelném obhospodařování, bez toho dochází k jejich degradaci. Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit vliv různých typů obhospodařování (mulčování, kosení spolu s hnojením nebo nehnojením) na změnu pokryvnosti, množství biomasy a uchycování rostlin. Pokus probíhal v letech 1997-2011 na lokalitě Sněžné Domky v Krkonoších na třech vlhkostně a troficky odlišných stanovištích. Vliv obhospodařování na změnu pokryvnosti vegetace měl statisticky průkazný vliv. Mulčování nejvíce podporovalo druh Geranium sylvaticum, mulčování + hnojení zejména druhy Holcus mollis, Alopecurus pratensis a Crepis conyzifolia a mulčování + nehnojení druh Achillea millefolium. Kosení preferoval zejména druh Avenella flexuosa, kosení + hnojení vyhovovalo druhům Festuca rubra, Luzula luzuloides, Anthoxanthum odoratum, Agrostis capillaris, Veronica officinalis a Hieracium lachenalii. Kosení + nehnojení preferoval zejména druh Potentilla erecta. Vliv obhospodařování na množství biomasy vyšel statisticky neprůkazný (až na množství stařiny). Biomasa je spíše korelovaná s počasím a trofií stanoviště než typem obhospodařování. Vliv obhospodařování na uchycování rostlin druhů Camapanula rotundifolia, Luzula luzuloides, Leontodon autumnalis, Silene dioica a Silene vulgaris měl...
|
|
|
Vliv různého hospodaření na produkci, strukturu a chemické složení nadzemní biomasy v povodí Mlýnského potoka
TRUHLÁŘ, Martin
Cílem této práce bylo vyhodnotit změny produkce, struktury nadzemní biomasy (podíl trav, jetelovin a ostatních bylin) a jejich chemického složení v kosených a pasených travních porostech v letech 2012 a 2014 na sledovaných plochách v povodí Mlýnského potoka. Monitorovaná pokusná lokalita se nachází na pravém břehu Lipenské údolní nádrže v katastru obce Pasečná v nadmořské výšce 784-820 m n. m. V povodí Mlýnského potoka byly zřízeny tři trvalé odběrové plochy v pasené i kosené části, a v každé z těchto ploch byly odebírány čtyři vzorky biomasy z plochy 1 m2. Odběry biomasy proběhly v termínech 20. 6. 2012, 11. 9. 2012, 17. 6. 2014 a 10. 9. 2014. Odebraná biomasa byla následně roztříděna dle agrobotanických skupin (trávy, jeteloviny a ostatní byliny), poté vysušena a zvážena. Chemické rozbory provedla akreditovaná laboratoř AGRO-LA, spol. s.r.o., Jindřichův Hradec. Zjišťován byl obsah dusíku, fosforu, draslíku, hořčíku a vápníku. Vyhodnocením vývoje celkového výnosu biomasy v letech 2012 až 2014 na sledovaných pasených a kosených plochách vyplynul výrazný pokles biomasy na kosených plochách a zvětšující se rozdíl průměrného množství biomasy mezi kosenými a pasenými plochami za uvedenou dobu sledování. Uvedená zjištění byla vyhodnocena jako statisticky průkazná. Vyhodnocením vývoje celkových podílů jednotlivých agrobotanických skupin v porostech v letech 2012 až 2014 na pasených a kosených plochách vyplynul výrazný pokles podílu trav a naopak nárůst podílu jetelovin a ostatních bylin v kosených porostech oproti porostům paseným. Jako statisticky průkazná se vlivem managementu projevila zjištění v rozdílech podílů trav a ostatních bylin. Vyhodnocením vývoje rozdílu celkového průměrného obsahu dusíku v biomase v letech 2012 až 2014 na pasených a kosených plochách vyplynul výrazný nárůst obsahu dusíku v biomase bez rozdílu způsobu hospodaření (managementu). V případě obsahu fosforu byl zjištěn snižující se vzájemný rozdíl jeho obsahu v biomase kosených a pasených porostů. V případě obsahu draslíku byl zjištěn výraznější pokles jeho obsahu v kosených porostech, ale v případě vápníku byl zjištěn opačný trend. Jako statisticky průkazné se v interakci s rokem projevilo zjištění výrazného nárůstu obsahu dusíku v nadzemní biomase a dále vývoje obsahů draslíku a vápníku vlivem managementu. Provedeným vyhodnocením zjištěných výsledků bylo potvrzeno, že trvalé travní porosty mají velmi variabilní výnosový a strukturní potenciál, což se týká i jejich chemického složení.
|
|
|
Stav a botanická skladba trávníků na zvolených fotbalových hřištích a možnosti jejich zlepšení.
BĚLÍK, Michal
Cílem mé bakalářské práce bylo posouzení stavu trávníku na vybraných fotbalových hřištích. Na jednotlivých hřištích, která byla vybrána k analýze, se stanovila skladba porostu a byla navrhnuta opatření k údržbě a zlepšení travního porostu vybraných hřišť. V literárním přehledu jsou zahrnuty poznatky o historii a významu travního porostu. Velmi důležitou roli zde hrají i jednotlivé travní druhy vhodné pro fotbalové trávníky. Je zde zahrnuta i péče o trávník, která spočívá ve správné závlaze, hnojení, seči, atd. V neposlední řadě zde hraje velmi výraznou úlohu požadavky na fotbalový trávník a kategorizační systém fotbalových hřišť. V literárním přehledu se také můžeme setkat se stručnou charakteristikou jednotlivých škůdců, chorob či plevelů, vyskytujících se v trávníku. K posouzení skladby travního porostu byly odebrány vzorky k rozboru travních druhů ze tří fotbalových hřišť a to fotbalového klubu Spartak Pelhřimov, sportovního klubu Ústrašín a sportovního klubu Střepina Žirov. Následně byla provedena analýza jednotlivých trávníků. Fotbalové kluby FK Spartak Pelhřimov a FC Střepina Žirov měly skladbu travního porostu nejvhodnější. U fotbalového hřiště týmu FC Ústrašín byl travní porost na jednotlivých místech v horším stavu, a proto byla doporučena jednotlivá opatření, která spočívala v lepším hnojení, závlaze, doséváním prázdných míst, atd.
|
|
|
Vývoj trvalých travních porostů po osetí orné půdy
CÁBOVÁ, Lenka
Ve východní části Šumavského a Novohradského podhůří v Jižních Čechách, okrese Český Krumlov byly sledovány tři nejmenované lokality. Orná půda byla zatravněna trvalou jetelotravní směskou složenou ze 7 druhů trav a 1 druhu jeteloviny. Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnotit vývoj trvalých travních porostů po osetí orné půdy. Bylo velmi zajímavé sledovat, jak se porosty zapojují, stabilizují a postupně obohacují o další druhy. Sledována byla průměrná pokryvnost bylinného patra, průměrný počet druhů bylinného patra a průměrná pícninářská hodnota. V době fytocenologického sledování byl porost na lokalitě 1 (L1) šestiletý, na lokalitách 2 (L2) a 3 (L3) tříletý. Fytocenologickým snímkováním byl podchycen jarní, letní i podzimní aspekt. Vyhodnocením výsledků bylo zjištěno, že nejstarší lokalita 1 má nejmenší pokryvnost trav a příliš vysokou pokryvnost jetelovin a bylin. Tato lokalita vykazuje také nejnižší průměrný počet druhů a pícninářskou hodnotu v porovnání s ostatními lokalitami. Všechny tři lokality prokázaly enormní prosazení smetanky lékařské v porostu. Pokryvnost vysetých druhů trav se snížila téměř na všech lokalitách, výjimku tvoří kostřava luční na lokalitě 2 a lipnice luční na lokalitě 1. Pokryvnost vysetého jetele lučního se zvýšila pouze na lokalitě 1. Totální vymizení jílku mnohokvětého z porostu byl zaznamenán u všech třech lokalit. Sledované lokality jsou zatím velmi mladé, lze očekávat další sukcesi a stabilizaci porostu přibližně za 10 let. Ze zjištěných výsledků je patrné, že druhové složení lokalit je ovlivněno nejen způsobem obhospodařování (kosením), stářím porostu od založení ale také sukcesí.
|
|
|
Vliv různých způsobů využívání travního porostu na porostové charakteristiky a vybrané půdní vlastnosti
JINDRÁKOVÁ, Monika
Diplomová práce byla zaměřena na hodnocení vlivu různých způsobů využívání travního porostu na jeho biologické charakteristiky a půdní vlastnosti. Trvalé travní porosty jsou složitá a pestrá společenstva jetelovin, trav a mnoha dalších dvouděložných bylin, které jsou důležitou složkou agroekosystému. Diplomová práce byla realizována v roce 2013 na experimentálním travním porostu na školním pozemku zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Na pokusných variantách byl hodnocen vliv obhospodařování kosením, mulčováním, ponechání ladem, dále byla hodnocena výška porostů, fenofáze při sklizni, typy výhonků, množství reziduální biomasy a vybrané půdní vlastnosti. Cílem diplomové práce bylo posouzení vlivu různých způsobů využívání travního porostu na jeho porostové charakteristiky a vybrané půdní vlastnosti a návrh vhodných způsobů obhospodařování travních porostů. Způsob obhospodařování travních porostů by měl být zvolen s ohledem na způsob využívání trvalých travních porostů. Dále je velmi důležité zohlednit nadmořskou výšku klimatické a půdní podmínky a typ porostu. V neposlední řadě musí být přihlédnuto k používané mechanizaci. Jako vhodný způsob obhospodařování hodnoceného porostu bylo doporučeno kosení 2krát ročně, nebo 3krát ročně s hnojením NPK.
|
|
|
Analýza pastevních porostů ve vybraném zemědělském podniku a návrh vhodného systému a intenzity pastvy.
TICHÁ, Pavlína
Diplomová práce se v první části zabývá významem trvalých travních porostů, zakládáním a obnovou pastevních porostů, dále rozdělením agrobotanických skupin, homogenitou pastevních porostů a ošetřováním a hnojením travních porostů. Druhá část je zaměřena na chov skotu, užitkové vlastnosti a cíle v chovných stádech. Zabývá se přiblížením masného plemene Aberdeen Argus, které je chováno na sledovaných lokalitách. Dále organizací pastvy a rozdělením pastevních systémů. Třetí část obsahuje observační sledování trvalých travních porostů, kdy v zemědělském podniku byly vybrány pastevní plochy a pozorovány vlivy různých systémů pastvy na pastevní porost.Byly zjišťovány pícninářské charakteristiky porostu a byl navrhnut vhodný systém pastvy a systém využívání a ošetřování pastevních porostů. Sledování značně zkomplikovaly nadměrné srážky (povodně) v první třetině pastevního období.
|
host ::
RSS.