|
| |
|
| |
|
|
Karel IV. a Emauzy. Liturgie - text - obraz
Kubínová, Kateřina ; Benešovská, Klára ; Čermák, Václav ; Slavický, Tomáš ; Soukup, Daniel ; Šimek, Štěpán
Kniha shrnuje nejnovější poznatky o fundaci Karla IV. – klášteru Na Slovanech (Emauzy) a literární, především českojazyčné produkci doby Karla IV. Svými texty přispěli do knihy slavisté, muzikologové, bohemisté, literární vědci a historici dějin umění zejména z řad odborníků Akademie věd ČR. Texty vycházejí z příspěvků ze stejnojmenné konference z října roku 2016.
|
|
|
Apokryfní Bartolomějovo evangelium ve slovanské tradici
Chromá, Martina ; Čermák, Václav (vedoucí práce) ; Bláhová, Emílie (oponent) ; Reinhart, Johannes (oponent)
Apokryfní Bartolomějovo evangelium ve slovanské tradici (Martina Chromá) Abstrakt Tématem práce je slovanský překlad Bartolomějova evangelia (Otázek Bartolomějových), apokryfní památky sepsané původně v řečtině pravděpodobně ve třetím století. Do dnešní doby se text tohoto apokryfu dochoval ve dvou známých řeckých, dvou latinských a šesti slovanských rukopisech. Tyto slovanské rukopisy pocházejí ze 14.-18. století, přičemž čtyři z nich jsou ruského původu a dva srbského. Cílem práce je stanovení pravděpodobného místa a doby pořízení prvotního překladu památky do slovanštiny a nastínění cest, kterými se rukopisy ve slovanském prostředí dále šířily. Na základě podrobného textologického a lexikálního rozboru docházíme k závěru, že všechny slovanské rukopisy s textem památky vycházejí z jednoho společného archetypu, který byl s největší pravděpodobností pořízen v Bulharsku v průběhu 10. století. Dochované rukopisy dosvědčují, že původní slovanský překlad byl přenesen na Kyjevskou Rus, kde se rukopisy dále šířily a kde zároveň došlo k určitým úpravám textu památky, na základě kterých můžeme dochované rukopisy roztřídit do dvou redakcí či rukopisných linií. Z Ruska se rukopisy s textem památky dostaly také do prostředí srbského, a to nezávisle na sobě ve dvou různých obdobích. Součástí práce je také přehledná...
|
|
|
Jazyková analýza Skopského apoštolu
Pilát, Štefan ; Ribarova, Zdena (vedoucí práce) ; Bláhová, Emílie (oponent) ; Vepřek, Miroslav (oponent)
Jazyková analýza Skopského apoštolu Štefan Pilát Skopský apoštol (Skop) je makedonská církevněslovanská památka obsahující krátký apoš- tolář (praxapoštol). Písařský zápis na jeho poslední straně klade vznik rukopisu do roku 1313 ve městě Skopje, a proto Skop řadíme k okruhu severomakedonských památek. Úkolem před- ložené práce bylo zhodnotit Skop z hlediska jeho paleografických, pravopisných a hlásko- slovných rysů a jeho morfologických a syntaktických zvláštností. Zjištěná fakta jsme dále srovnávali se stavem dalších severomakedonských rukopisů a písemných tradic školy ochrid- ské, preslavské, trnovské a rašské. Naším cílem bylo též zhodnotit, do jaké míry mohlo být přijímání jednotlivých písařských norem ovlivněno severomakedonskou nářeční situací, a též identifikovat nářeční prvky pronikající do textu Skop. Došli jsme k závěru, že Skop, ačkoliv náleží k okruhu severomakedonských památek a odrážejí se v něm poměrně jasné stopy seve- romakedonského nářečí, zůstává zejména v oblasti paleografie, pravopisu a hláskosloví v konzervativních pozicích, které jsou typické spíše pro starší písemné tradice školy ochrid- ské. Na druhou stranu však Skop se značnou důsledností zvláště v apoštolních perikopách přijímá normované užití plného repertoáru prejotovaných vokálů, což je norma s největší...
|
|
|
Lexicon of the Old Slavic origin in the Russian language
Peschel, Jitka ; Nazarenko, Liliya (vedoucí práce) ; Žofková, Hana (oponent)
NÁZEV: Slova staroslověnského původu v současném ruském jazyce AUTOR: Jitka Peschel KATEDRA: Katedra rusistiky a lingvodidaktiky VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PhDr. Lilia Nazarenko, CSc. ABSTRAKT: Diplomová práce se zabývá slovy staroslověnského původu v současném ruském jazyce. Jejím cílem je podat jejich komplexní rozbor. Práce se dělí na tři části. První část pojednává o vzniku staroslověnského jazyka, jeho příchodem na Rus, jeho vlivem na ruský jazyk, pronikáním staroslověnských slov do ruského jazyka a dále vznikem ruského spisovného jazyka. Další dvě části se bezprostředně věnují slovům staroslověnského původu v současném ruském jazyce. Druhá část je analyzuje z hlediska fonetického, morfologického, semantického a stylistického, třetí část se pak zaměřuje na rozdíly ve významu staroslověnských slov, majících ruské ekvivalenty, a na semantické procesy, kterými slova staroslověnského původu prošla. V příloze je zařazen seznam slov, vyskytujících se v práci. KLÍČOVÁ SLOVA: lexikologie, přejaté slovo, staroslověnština, ruský jazyk
|
|
|
Duál ve slovanských jazycích
Adamovičová, Šárka ; Rejzek, Jiří (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Práce mapuje projevy duálu diachronně od praindoevropštiny, přes indoevropštinu, praslovanštinu, staroslověnštinu, až k moderním slovanským jazykům. v každém jednotlivém období popisuje synchronně konkrétní projevy duálu u jmen a sloves. V úvodu je nastíněno členění nesingulárního pólu čísla v různých jazycích. Jádro práce je zaměřeno na popis konkrétních duálových tvarů u jmen, sloves a většinou i zájmen v jednotlivých vývojových fázích jazyka. Pozoruje vývoj duálu - jeho nárůst, ústup i zánik.
|
|
| |
|
|
On some Old Church Slavonic names of volume measurements
Valčáková, Pavla
The work deals with metrological terms in Old Church Slavonic languages, especially with names of volume measurements. Most of these old cultural terms borrowed from Greek (chinik7, litra, měra) or through Greek from Aramaic (sat7), Sumerian (kor6) and Old Persian (artava). It is evident, that the names of volume measurements are an important part of human culture.
|
|
| |
host ::
RSS.