|
|
Role speciálního pedagoga v procesu vyrovnávání se rodiny s narozením dítěte s těžkým zdravotním postižením.
KOBERNOVÁ, Nicola
Bakalářská práce se zabývá procesem vyrovnávání se rodiny s narozením dítěte s těžkým zdravotním postižením. Konkrétněji tím, jakou roli má v tomto procesu speciální pedagog. Teoretická část práce je zaměřena na rodinu a sourozence dítěte s postižením a strategie zvládání náročné životní situace, tzv. coping. Objasňuje problematiku těžkého zdravotního postižení. Věnuje se systému speciálně pedagogických center a jejich četnost přibližuje ukázka center v Jihočeském kraji. Konkrétněji se zaměřuje na speciálního pedagoga, jeho profil a systém vzdělání. Cílem výzkumné části bakalářské práce je zjistit, jaká je role speciálního pedagoga v procesu vyrovnávání se rodiny s narozením dítěte s těžkým zdravotním postižením. K naplnění cíle byly realizovány rozhovory s matkami dětí s těžkým zdravotním postižením, u kterých byl kladen důraz na zjištění, v čem konkrétně spatřují význam profese speciálního pedagoga a jakým způsobem byla realizována setkání s ním. Výzkumná část obsahuje podrobné popsání výzkumného cíle a výzkumné otázky. V této části je využit kvalitativní výzkum, za pomocí kterého je zjišťován výzkumný cíl u pěti respondentů. Jako metoda získávání dat bylo použito dotazování, konkrétně technika nestandardizovaného hloubkového rozhovoru. Výsledky výzkumu poukazují na to, že jednotlivá setkání jsou velmi individuální. To je možné ověřit porovnáním získaných dat, které prezentují to, že jednotlivá sezení jsou odlišná např. v délce trvání, frekvenci, ale i v náplni. Rodiny se shodují, že důležitost speciálního pedagoga vidí v tom, že ho mohou považovat za oporu v procesu vyrovnávání se s danou situací. Jeho pomoc považují za nenahraditelnou. Účelem bakalářské práce je poukázat na významnost služeb poskytovaných speciálním pedagogem. Na základě získaných informací lze usoudit, že je nutné vylepšit systém informovanosti o následné pomoci. Možným nástrojem by mohla být např. osvěta služeb speciálního pedagoga, vhodná mezioborová provázanost na lepší úrovni a navýšení kompetencí speciálního pedagoga.
|
|
|
Spolupráce pedagogických pracovníků se speciálním pedagogem v systému běžné základní školy
SKOPCOVÁ, Nikola
Speciální pedagog ve školském systému je odborník, který zajišťuje činnost v rámci školního poradenského pracoviště. Jeho pozice je zatím, v rámci České republiky, novým jevem, a proto se k této problematice staví školy rozdílně. Má bakalářská práce Spolupráce pedagogických pracovníků se speciálním pedagogem v systému běžné základní školy se věnuje právě spolupráci třídních učitelů a jejich asistentů s tímto odborníkem. V teoretické části práce, v její první kapitole, se věnuji vzdělávacímu systému. Rozpracovávám v ní strukturu našeho systému vzdělávání, ale i systému v jiných evropských zemích jako je např. Slovensko nebo Německo. Řeším zde i typy základních škol a druhů poradenství, které se na nich mohou poskytovat. Ve druhé kapitole se věnuji problematice samotného školního speciálního pedagoga. Jsou zde popsány jeho činnosti na škole, přínos pro školu ale i pro učitele nebo rodiče. V poslední kapitole teoretické části je vymezen pojem pedagogický pracovník, jeho osobnost a předpoklady k práci. Empirická část přináší výzkum, ve kterém mapuji postoje pedagogických pracovníků k odbornému působení speciálního pedagoga na základní škole, kde je jeho místo zřízeno. Výzkum je veden pomocí polostrukturovaných rozhovorů s třídními učiteli a jejich asistenty. Provedla jsem šetření na pěti základních školách na benešovském okrese, kde mají zřízeno místo speciálního pedagoga, a udělala rozhovor vždy se dvěma pedagogickými pracovníky. Cílem těchto rozhovorů bylo zjistit, jak spolupráce probíhá, jak často se scházejí, kdo komunikuje více se speciálním pedagogem, jaká je jejich spokojenost apod. Z výzkumu vychází, že vesměs všichni pedagogové jsou s působením školního speciálního pedagoga na své škole spokojeni. Komunikace probíhá nenásilně, neformálně, v dobré atmosféře. Pedagogičtí pracovníci berou speciálního pedagoga jako kolegu, nebojí se říci si o radu. Tato komunikace probíhá většinou jen mezi nimi, další pracovník pedagogického sboru v ní nefiguruje. Tato bakalářská práce by měla sloužit jako informační zdroj pro zkvalitnění práce s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Může být využita i ke zvýšení povědomí o daném tématu mezi lidi a pedagogické pracovníky.
|
|
|
Spolupráce učitelů základní školy a pracovníků pedagogicko psychologické poradny při vzdělávání a výchově žáků se specifickými poruchami učení a poruchami chování
JECHOVÁ, Sylva
Bakalářská práce je výsledkem teoretických poznatků a výzkumu, který jsem prováděla mezi zaměstnanci Pedagogicko-psychologické poradny v Jindřichově Hradci a učiteli Základní školy v Chlumu u Třeboně. Teoretické poznatky ve své bakalářské práci čerpám z odborných zdrojů a práci prokládám výsledky kvalitativního výzkumu. Odborná literatura mi pomohla popsat zařízení pedagogicko-psychologické poradny a základní školy a zmapovat cíle obou zařízení. Dále se zabývám pracovníky pedagogicko-psychologické poradny a učiteli základní školy a jejich vzájemnou spoluprací při výchově a vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a poruchami chování. V závěru se věnuji zhodnocení spolupráce mezi oběma subjekty a možnému zefektivnění této spolupráce.
|
|
|
Šíře a limity uplatnění speciálního pedagoga (vychovatele) ve vězeňství
HRŮZOVÁ, Monika
Porevoluční období v Čechách sebou přineslo i humanizaci vězeňství a s ním nové pracovní pozice. V současnosti je obvyklé, že každá věznice má kromě příslušníků Vězeňské služby i občanské zaměstnance, kteří se starají o "převýchovu" odsouzených ve výkonu odnětí svobody a osob ve výkonu vazby. V bakalářské práci Šíře a limity uplatnění speciálního pedagoga (vychovatele) jsou jako cílová skupina zvoleni speciální pedagogové ve vybraných věznicích v České republice. Teoretická část práce shrnuje poznatky o českém vězeňství. První kapitola se zabývá českým vězeňstvím v obecné rovině. Zmiňuje, jak probíhal vývoj vězeňství po roce 1989, charakterizuje a rozděluje české věznice a zvlášť se zabývá vazebními věznicemi, rozebírá zacházení s vězni a jednotlivé programy zacházení, a věnuje se Vězeňské službě ČR, především pak pracovníkům, kteří přicházejí do úzkého kontaktu s vězni, tzn. výchovným pracovníkům a specialistům. Druhá kapitola se samostatně věnuje speciálnímu pedagogovi, jenž působíu Vězeňské služby České republiky. Zajímá se o to, jaké osobnostní a profesní předpoklady by měl mít speciální pedagog ve vězení. Dále se tato kapitola věnuje náplni práce speciálního pedagoga, možnostem vzdělávání v rámci Vězeňské služby ČR a podrobně analyzuje další faktory, které mohou ovlivňovat pracovní uplatnění speciálního pedagoga. Empirická část této bakalářské práce vychází z výzkumu, jenž byl koncipován jako kvalitativní sonda za pomoci polostrukturovaného rozhovoru se speciálními pedagogy ve vybraných věznicích v České republice. Rozhovory byly prováděny se šesti speciálními pedagogy ve dvou věznicích Věznice Příbram a Vazební věznice Liberec. Před samotnými rozhovory byla stanovena osnova, která obsahovala osm tematických okruhů úvodní otázku, která měla za úkol zjistit náplň práce, dále možnosti změn v celkové náplni práce, pohled na vzdělávání, možnosti uplatnění, materiální a technické podmínky, možnosti změn při realizaci programů zacházení, cíle a omezení speciálních pedagogů a administrativa a legislativa. Cílem práce byla komparace reálných možností působení speciálního pedagoga v českém vězeňství se současně platnými předpisy, které upravují pracovní náplň tohoto pedagogického pracovníka ve vězení. Dílčími cíly bylo zjistit, v čem speciální pedagogové spatřují omezení pro svou práci a jaké jsou jejich možnosti v rámci daného povolání ve vězení. Z odpovědí respondentů bylo zjištěno, že reálně vykonávaná činnost speciálních pedagogů koresponduje se současně platnými předpisy. Avšak z výzkumu vyplývá, že speciální pedagogové ve vězení vykonávají i činnosti nad rámec svých předepsaných povinností. Z výzkumu dále vyplývá, že největší limit pro výkon svého povolání spatřují speciální pedagogové v nadměrné administrativní činnosti. Většinou se považují spíše za úředníky, než za pedagogy. Dále jako limit označovali nedostatek pracovníků v přímé péči, přílišnou humanizaci vězeňství nebo patologické jevy vyskytující se ve vězení. Na druhou stranu mají pedagogové možnost osobního růstu díky různým kurzům a jiným formám vzdělávání, které zajišťuje Vězeňská služba ČR. Dále spatřují pozitivum v kreativitě svého povolání, jelikož si dle svého zaměření mohou volit aktivity, které budou v rámci programů zacházení s odsouzenými vykonávat. Tato bakalářská by měla přinést ucelený pohled na speciálního pedagoga v českém vězeňství a informuje o limitech a možnostech v tomto specifickém prostředí. Zároveň by mohla posloužit jako zdroj motivace absolventům speciální pedagogiky a příbuzných oborů k výkonu tohoto povolání.
|
|
|
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež v Jihočeském kraji a jejich služby
OSTRÁ, Johana
Tato bakalářská práce zpracovává téma Nízkoprahová zařízení v Jihočeském kraji a jejich služby. V teoretické části práce se snažím přiblížit význam pojmu nízkoprahové zařízení, následně poukazuji na jeho cíle, poslání a také na důležitost jeho samotné existence. Vymezuji služby nízkoprahových zařízení za pomoci zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách v platném znění a také cílovou skupinu, které jsou služby nízkoprahového centra primárně určeny. V rámci této práce se také zabývám možností uplatnitelnosti speciální pedagogiky, konkrétně etopedie ve spojitosti práce s dětmi s poruchami chování a rizikovou mládeží. Nízkoprahová zařízení se nachází po celé České republice. V Jihočeském kraji jich najdeme dvacet. Tato zařízení se zaměřují na děti a mládež a poskytují sociální služby, které pomáhají řešit nepříznivé sociální situace. Důležitou službou je zde prevence, primární i sekundární, přičemž zařízení spolupracují se školou. Klienti zde bývají rozděleni na mladší a starší věkovou skupinu, vystupují v anonymitě a služby jsou jim poskytovány bezplatně. V rámci této prevence poskytují některá nízkoprahová zařízení i terénní služby. V tomto případě oslovují nízkoprahová centra klienty v jejich domácím prostředí. Praktická část bakalářské práce byla realizována formou rozhovorů s jednotlivými nízkoprahovými zařízeními v Jihočeském kraji. Oslovila jsem všech 20 zařízení, z toho se mi jich 7 ozvalo zpět a s těmi jsem potom rozhovory realizovala. Rozhovory probíhaly přímo v zařízeních s pracovníky, kteří měli největší kompetence k tomu, aby mi odpověděli na moje otázky. Rozhovory jsem se snažila zjistit jaké programy a služby nabízejí nízkoprahová zařízení v Jihočeském kraji, jak informují nízkoprahová zařízení cílovou skupinu o svých službách a zda má vliv na umístění nízkoprahového zařízení cílová skupina. Cíle, které jsem si stanovila na začátku práce, jsem tedy naplnila. Tuto bakalářskou práci mohou využít nejen potencionální zakladatelé nových nízkoprahových zařízení, ale také klienti, kteří se zde mohou informovat o poskytovaných službách a také o věkovém rozmezí daného zařízení. Dalšími, kteří využijí tuto práci, mohou být školy. Mohou díky ní zjistit nabízené preventivní programy, jež jsou dobře využitelné pro školní kolektiv.
|
|
|
Úloha speciálního pedagoga při poskytování rané péče (včasné intervence)
KOČEROVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zabývá úlohou speciálního pedagoga při poskytování rané péče a včasné intervence. Raná péče, jako sociální služba, nabízí pomoc a podporu dětem se zdravotním postižením popřípadě znevýhodněním nebo jakkoliv ohroženým na vývoji. Tato péče, resp. podpora, se týká nejen dítěte se zdravotním postižením, ale celé jeho rodiny. V teoretické části práce se zabývám speciálním pedagogem, který náleží mezi tzv. pomáhající profese a dále jeho místem v rámci multidisciplinárního týmu. Pozornost věnuji také jeho odborným kompetencím a osobnostním dispozicím, které považuji za klíčové při jeho odborné práci s klienty. Okrajově se věnuji charakteristice zdravotního postižení, jeho jednotlivými typy a specifiky. V neposlední řadě vymezuji pojmy raná péče a včasná intervence (podpora). Dále se podrobně věnuji středisku rané péče, konkrétně jeho charakteristice, druhům i lokalizaci středisek rané péče na území České republiky, včetně jejich financování a zakotvení v naší současné legislativě. V této souvislosti se snažím vymezit roli speciálního pedagoga, jako významného člena pracovního týmu při výkonu sociální služby raná péče. Pozornost věnují také speciálně pedagogickým centrům, která mohou poskytovat mj. i tzv. včasnou intervenci (podporu). Raná péče je nesnadným úkolem, a proto jsem do teoretické části bakalářské práce zahrnula také činnost centra Arpida, o.s. v Českých Budějovicích, a to právě s ohledem na odlišný způsob realizace této sociální služby, neboť ji poskytuje především ambulantní formou. Praktická část bakalářské práce definuje cíle výzkumu. Hlavním cílem je porovnání odborných kompetencí speciálního pedagoga působícího v rané péči, které jsou definovány v současné legislativě České republiky, s jeho skutečnou náplní práce. Dílčím cílem je zjistit faktické zkušenosti a názory speciálních pedagogů působících v rámci rané péče, resp. včasné intervence (podpory), na příslušnou legislativu, která se věnuje této problematice. S tím pak souvisí snaha pokusit se stanovit úlohu či roli speciálních pedagogů, jíž přijímají na základě své odborné práce s klienty v rámci rané péče. Na základě stanovených cílů jsou definovány výzkumné otázky. Jejich konkrétní znění je: Má speciální pedagog dostatek kompetencí k náplni jeho práce? Dále: V čem vidí speciální pedagogové největší problémy v náplni legislativy? Jakou úlohu pociťuje speciální pedagog při poskytování svých služeb v rámci rané péče, resp. včasné intervence? V praktické části jsem dále definovala metodiku sběru dat, kdy jsem zvolila kvalitativní výzkum. Získání dat proběhlo metodou dotazování za pomoci techniky standardizovaného rozhovoru, na který respondenti odpovídali volně bez mého zásahu. Dále charakterizuji v praktické části bakalářské práce výzkumný soubor a terén. Cílovou skupinou jsou dvě speciální pedagožky ze Střediska rané péče České Budějovice, dvě speciální pedagožky ze SPC při centru Arpida, dále speciální pedagožka ze SPC při MŠ, ZŠ a SŠ pro sluchově postižené České Budějovice a odpovědná osoba za sociální službu raná péče, jíž poskytuje centrum Arpida, o.s. v Českých Budějovicích. Realizace výzkumu probíhala v pracovnách jednotlivých dotazovaných v průběhu měsíce března a začátkem dubna. Rozhovorů bylo využito pro vyhodnocení výsledků, a tedy k zodpovězení výzkumných otázek. Následnou analýzou odpovědí respondentů na jednotlivé otázky rozhovoru a následným srovnáním dat, došlo k naplnění cílů této bakalářské práce. Z výsledků výzkumu je zřejmé, že speciální pedagogové mají dostatek kompetencí pro výkon jejich odborné práce v rámci rané péče, respektive včasné intervence (podpory). Oceňují zejména vzájemnou spolupráci v rámci multidisciplinárního týmu. Dále byla prokázána spokojenost speciálních pedagogů se současnou legislativou, která upravuje jejich činnost v rámci rané péče a včasné intervence (podpory). Svou úlohu při poskytování odborných služeb vnímají dotazovaní speciální pedagogové jako pozici partnera a poradce.
|
|
|
Profesní stres speciálních pedagogů
FIKAROVÁ, Klára
Profese speciálního pedagoga patří mezi velice náročné zaměstnání. Jsou na něj kladeny vysoké nároky, které snižují dobu odpočinku, a tím se zvyšuje míra ohrožení stresem. Speciální pedagog by měl být vyrovnanou osobností, dobře vybavenou schopnostmi a znalostmi, jak stres zvládnout. Téma této bakalářské práce je ?Profesní stres speciálních pedagogů? a svým obsahem se zaměřuje na osobnost speciálního pedagoga a na zjištění hlavních zdrojů zátěže souvisejících s jeho profesí. V teoretické části, první kapitola zahrnuje, jak obecné předpoklady pracovníka v pomáhajících profesích, tak osobnostní předpoklady speciálního pedagoga a jeho kompetence. Další kapitola je věnována institucionálním podmínkám pro práci speciálního pedagoga, kde jsou charakterizována zařízení, ve kterých pracují respondenti z mého výzkumného souboru. Následující kapitola je zaměřena na popsání pracovní zátěže u učitelů a speciálních pedagogů a strategiím jejího zvládání. Velice důležitá část práce je kapitola s názvem ?Zdroje a příčiny pracovní zátěže v profesi speciálního pedagoga?, kde je věnována pozornost předpokládaným zdrojům zátěže v učitelské a speciálně pedagogické profesi. Závěrečná kapitola se zaměřuje především na syndrom vyhoření, protože skloubením nahromaděného pracovního stresu, vysokých požadavků a vyčerpáním osobních zdrojů může speciální pedagog dospět k úplnému vyčerpání svých sil. Tato kapitola se zabývá hlavně prevencí. Nástroji prevence může být asertivita a supervize, o kterých se často zmiňovali respondenti ve výzkumné části. Obecné cíle výzkumu jsou formulovány, jako tři výzkumné otázky: 1) Co považují speciální pedagogové za hlavní zdroje zátěže? 2) Jak se speciální pedagogové vyrovnávají se zátěží? 3) Co jim pomáhá zátěž zvládnout? Výzkumná část práce je založena na kvalitativním výzkumném šetření. Metodou sběru dat byly polostrukturované rozhovory, které jsem vedla se speciálními pedagogy z různých zařízení a v různých fázích profesní dráhy. Před samotným rozhovorem s respondenty byly stanoveny okruhy otázek a výpovědi nahrávány na diktafon. Získané údaje byly vyhodnoceny pomocí postupů tématické obsahové analýzy. Z výpovědí respondentů vyplynulo, že nejvíce zatěžující pro ně bývá zodpovědnost. Speciální pedagog, provádějící diagnostiku má zodpovědnost za diagnózu, kterou žákovi stanoví. Speciální pedagog, který navíc vykonává řídící funkci má zodpovědnost, jak za svůj tým, tak vede velmi rozsáhlou administrativu a také musí neustále sledovat legislativu, která se v dnešní době dost často mění. Na rozdíl od učitelů na běžné škole se u speciálních pedagogů násobí zátěž spojená se zdravotním postižením žáků, s čímž může souviset menší zpětná vazba. Pro speciálního pedagoga bývá někdy obtížné vidět za činností s nimi ten hlavní cíl a budoucnost. Navíc musí dávat větší pozor, aby sám neupadl do stereotypu. Pro speciální pedagogy je také těžké nenosit si práci domů a občas se stane, že musí doma u televize vyrábět pomůcky na další den. Respondenti navíc uvedli, že je jejich náplň práce mnohdy dost obecná a oni musí plnit něco, co už nespadá do jejich kompetencí. Z mého výzkumu vyplývá, že při zvládání profesního stresu je pro respondenty nejdůležitější poznat sám sebe a naučit se pracovat sám se sebou. K tomu jim pomáhá, jak další vzdělávání pomocí různých kurzů a samostudia, tak asertivní chování. Podle očekávání zmiňují i důležitost odpočinku. Někteří speciální pedagogové z mého výzkumného souboru volí fyzickou aktivitu, u které se odreagují, jiní si odpočinou spíše při nějaké pasivní relaxaci. Pro většinu respondentů je také velice důležitý čas strávený s rodinou a přáteli.
|
|
|
Úloha speciálního pedagoga ve školách při inkluzivním vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením
ROMOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá úlohou speciálního pedagoga ve školách při inkluzivním vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením. Cílem bakalářské práce je zmapovat a specifikovat úlohu speciálního pedagoga při inkluzivním vzdělávání a tím zdůraznit význam profese speciálního pedagoga. V teoretické části bakalářské práce se zabývám pojmy integrace a inkluze. Je zde popsána historie integrace a její podoba v dokumentech. Dále je v práci charakterizován proces inkluzivního vzdělávání a různá zdravotní postižení a jejich specifika. Také poradenská zařízení a služby pro jedince se zdravotním postižením. V praktické části jsem k výzkumu použila metodu zúčastněného pozorování. Pomocí této metody jsem sledovala činnosti speciálního pedagoga ve škole při inkluzivním vzdělávání. Dále jsem použila metodu strukturovaných rozhovorů s pedagogy a rodiči integrovaných dětí/žáků. Kontaktovala jsem Speciálně pedagogická centra a Pedagogicko-psychologickou poradnu. Se speciálními pedagogy jsem navštívila dvě mateřské a jednu základní školu. Pokaždé se jednalo o dítě/žáka s různým typem zdravotního postižení. Z výsledků je patrné, že speciální pedagog má při inkluzivním vzdělávání dětí/žáků významnou úlohu. Důležité jsou kladné vztahy speciálního pedagoga a dítěte/žáka se zdravotním postižením, pedagoga a rodiče integrovaných dětí/žáků. Z přístupu speciálního pedagoga je zřejmý komplexní přístup k integrovanému dítěti/žáku. Speciální pedagog má úlohu i jakéhosi prostředníka při integraci dítěte. Informuje a názorně pedagogům i asistentům pedagoga pracujícím s integrovanými dětmi/žáky prezentuje, jak postupovat. Profese speciálního pedagoga je proto důležitá a obtížně zastupitelná. Práce může být přínosem pro studenty, kteří se zajímají o tuto problematiku. Dále pro školy, kde je anebo bude inkluzivní vzdělávání realizováno. Může být přínosná i pro rodiče dětí/žáků se zdravotním postižením.
|
|
|
Syndrom burnout v pomáhajících profesích
KRÁLOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce pojednává o syndromu burnout v pomáhajících profesích, přičemž se zaměřuje zejména na osobnost speciálního pedagoga. Úvodní část vymezuje pojem syndrom vyhoření a popisuje jeho historický vývoj. Dále uvádí rizikové faktory, podílející se na jeho vzniku, přibližuje příznaky, které se mohou během syndromu burnout vyskytovat a odlišuje jej od jiných psychických stavů. Důležitou součástí je také zmínka o možné prevenci vzniku a léčbě již poznaného vyhoření. V neposlední řadě se zabývá charakteristikou pomáhajících profesí a povoláním speciálního pedagoga. Praktická část se věnuje výzkumu syndromu burnout u speciálních pedagogů, kteří mají alespoň deset let praxe. Vychází z kvalitativní výzkumné metody prováděné formou polostrukturovaného rozhovoru a doplněné o dotazníkové šetření. Úkolem této části je přinést aktuální informace o situaci týkající se syndromu burnout mezi speciálními pedagogy. Cílem je zjistit projevy počínajícího syndromu vyhoření ve výše zmíněné profesi a jak si své případné příznaky pracovníci uvědomují. V neposlední řadě bylo cílem výzkumu zjistit informovanost speciálních pedagogů o možnostech, jak syndromu vyhoření předcházet. Výsledky výzkumu ukázaly, že informovanost speciálních pedagogů ohledně syndromu burnout je na dobré úrovni. Výzkum dále odhalil, že příznaky vyhoření se u jednotlivých respondentů vyskytují, avšak jejich riziko je povětšinou na nízké úrovni. Zároveň bylo prokázáno, že dotazovaní si své příznaky uvědomují. Jediné nebezpečí lze spatřovat v prevenci tohoto fenoménu, neboť informovanost v tomto směru není zcela dostačující. Bakalářskou práci lze využít k informovanosti jak budoucích, tak i stávajících speciálních pedagogů o syndromu burnout a jeho možných následcích. Dále by práce mohla sloužit jako podklad pro prevenci vzniku vyhasnutí, či jako nástin možností léčby již vzniklého vyhoření.
|
|
|
Prevence záškoláctví na druhém stupni základních škol
KRÁČMAROVÁ, Martina
Bakalářská práce s názvem "Prevence záškoláctví na druhém stupni základních škol" se zabývá tématikou záškoláctví zejména v souvislosti s preventivním působením. Cílem práce je zmapování možností primární a sekundární prevence a navrhnout, jak při ní mohou být využity volnočasové aktivity. Úvodní kapitoly se věnují vymezení pojmu a charakteristikou záškoláctví. Součástí je i definování vnějších a vnitřních příčin záškoláctví, jako důležitá část pochopení vhodného preventivního přístupu. Následující kapitoly navazují na příčiny záškoláctví a nabízí různé varianty prevence ve škole a v rodině. Téma je uzavřeno kapitolou propojující problematiku záškoláctví s nabídkou alternativ preventivního působení v rámci institucionalizovaných volnočasových aktivit.
|
host ::
RSS.