|
|
Nezaměstnanost a její dopady na psychiku člověka
PROCHÁZKOVÁ, Petra
Tato práce se zabývá aktuálním problémem dnešní společnosti a tím je nezaměstnanost. Cílem mé práce je poukázat na negativní dopady způsobené nezaměstnaností. Nejprve je pozornost věnována definicím problému nezaměstnanosti, trhu práce, účastníky trhu práce a aktivní politikou zaměstnanosti. V druhé části se zabývám negativními důsledky nezaměstnanosti, které na člověku zanechá. Je sledována vazba mezi zdravím člověka a nezaměstnaností, psychikou člověka a reakcí společnosti na nezaměstnanost. Dále se snažím nastínit možnosti, jak se nezaměstnanosti bránit.
|
|
|
Rozvod a jeho vliv na dítě
BLÁHOVÁ, Zuzana
Práce se zabývá aspekty rozpadu manželství, resp. rodiny, jeho prediktory a některými koreláty a příčinami, ale i dopady rozvodu na členy rozvrácené rodiny, zejména na dítě. První část charakterizuje okolnosti vzniku manželství, krize manželského soužití a okolnosti rozpadu manželství a rodiny. Druhá část pojednává o aspektech rodičovství, o vývojově podmíněných dopadech rozvodu na dítě, úloze anamnézy dítěte v těchto dopadech a o možném deprivačním vlivu rozvodu. Třetí část se zabývá pojetím rodiny jako celku, a to situací rodiny v současné společnosti a rodinou jako společenstvím.
|
|
|
Problematika šikany na základní škole, možnosti prevence a řešení
KNÍŽKOVÁ, Jana
Svou práci, která pojednává o problematice šikany, jsem pojala ryze teoreticky. Účel vidím v tom, že ji jakýkoli pedagog, ať už budoucí či stávající, může použít jako pomocné vodítko v momentě, kdy se ocitne v situaci, kdy bude muset tento jev řešit mezi svými svěřenci. Práce je zpracována na základě příslušné prostudované literatury. Opírá se především o publikace autorů zabývajících se touto problematikou a o publikace, které s tímto tématem souvisejí.
|
|
|
SOCIÁLNÍ STABILITA A HODNOTOVÁ ORIENTACE ROMŮ VE MĚSTĚ ČESKÉ BUDĚJOVICE
SLIVKA, Roman
Současná moderní společnost je postavena na vzdělání, které ovlivňuje budoucí sociální pozici jedince ve společenské hierarchii. Vzdělání má vliv na to, jakou práci získám, jak vysoký bude můj plat, jak prestižní zaměstnání budu vykonávat. Společnost se snaží, aby se vzdělání dotklo všech obyvatel. Bohužel některé skupiny mají přístup ke kvalitnímu vzdělání omezen a v důsledku toho také klesají jejich šance na překonání sociálních rozdílů a vymanění se z kultury chudoby. O romské komunitě převládá mínění, že vzdělání pro ně není významnou hodnotou a že nemají zájem o předškolní docházku svých dětí či studium na základní škole. Zda je tento fakt pravdou se pokusím ověřit svou bakalářskou prací, která je věnována vztahu Romů ke vzdělání jejich potomků.
|
|
|
Povědomí českých adolescentů o základních aspektech problematiky gender.
SLOVÁKOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce bylo zmapovat znalost českých adolescentů o problematice gender a zjistit jak hodnotí současnou koncepci vzdělání z pohledu rovnosti obou pohlaví. Hlavní metodou výzkumu byla, pro účely této bakalářské práce, zvolena sekundární analýza dat {--} obsahová analýza dokumentů týkající se problematiky gender. Pro sběr primárních dat byla zvolena metoda dotazování - technika dotazníku. Na základě dotazníků, které byly rozdány adolescentům ve školách bylo cíle dosaženo a byla také potvrzena předem stanovená hypotéza.
|
|
|
Nezaměstnanost a její dopady na jednotlivce
PELCOVÁ, Michaela
Práce má v úmyslu přiblížit čtenáři jeden z fenoménů novodobé historie České republiky a to nezaměstnanost, která doprovází celou dnešní globalizovanou společnost. Cílem je poukázat na dopady nezaměstnanosti, které se projevují v životě jednotlivce. Jde o nástin toho jakou úlohu představuje nezaměstnanost v životě jednotlivce, jaký význam pro něj práce má a co pro něj ztráta zaměstnání znamená.V práci je definována nezaměstnanost, její vývoj, její typy, státní politika zaměstnanosti a možnosti snižování nezaměstnanosti. Jsou sledovány vazby mezi nezaměstnaností a zdravím jednotlivce. Pojednává o významu práce pro člověka. Zabývá se nezaměstnaností a jejími společenskými souvislostmi. Zmiňuje ztrátu sociálního statusu, novou sociální roli nezaměstnaného, životní úroveň nezaměstnaného a sociálně patologické jevy, které se objevují jako následek nezaměstnanosti. V závěru práce jsou obsažena doporučení, co dělat při ztrátě zaměstnání.
|
|
|
Geneze rodiny v rámci postmoderní společnosti
VILÍMOVÁ, Jana
Hlavním pilířem rodiny se stal partnerský vztah, uspokojení individuálních potřeb a možnost seberealizace jak muže tak ženy. Toto genderové hledisko nabylo na aktuálnosti s dopadem na celou společnost. Postmoderní společnost lidem nabídla více individuální svobody a možnost volby. Průměrný věk ženicha vzrostl z 24,6 na 28,9 let a nevěsty z 21,8 na 26,5 let. V obci Mirošovice je v období od 1974 {--} 1989 průměrný věk nevěsty 21,64 let (v období 1990 {--} 2005 je 25,89 let) a ženicha 24,55 let (v období 1990 {--} 2005 je 29,29 let). Potvrzuje se tedy předpokládaná hypotéza H1 - Věk snoubenců při vstupu do manželství je za období 1990 {--} 2005 vyšší nežli za období 1974 {--} 1989. Cílem mé diplomové práce je zmapování situace v letech 1990 {--} 2005 a její porovnání s lety předchozími (rovněž patnáctileté období, a to od roku 1974 do roku 1989). Zvolila jsem kvantitativní typ výzkumu, analýzu věcných skutečností - primární a sekundární analýzu dat, vycházející z datového souboru evidence obyvatel trvale bydlících v obci Mirošovice. Ve sledovaném souboru (127 párů) jsou zahrnuty manželské páry, trvale bydlící v obci Mirošovice, jejichž manželství setrvalo ke dni 31. 12. 2005. Od 90. let dochází ke zvyšování věkového rozdílu manželů. Přibývá také párů, kdy je žena starší než muž. V Mirošovicích celkový průměr věkového rozdílu mezi snoubenci (bez ohledu na pohlaví staršího partnera) za období 1974 {--} 1989 je 4,49 let a za období 1990 {--} 2005 pak 3,92 let, což potvrzuje hypotézu H2 - Věkový rozdíl mezi partnery, kteří uzavřeli manželství po roce 1990 (za období 1990 {--} 2005) je menší nežli za období 1974 {--} 1989. Shodně tedy výsledky za obě období vypovídají, že se souvislost s volbou staršího partnera o více jak pět let a věkovým rozdílem jejich rodičů neprokázala a hypotéza H3 - Věkový rozdíl (více jak pět let) snoubenců nemá přímou souvislost s věkovým rozdílem jejich rodičů, se potvrdila. Hypotéza H4 - Věkový rozdíl snoubenců, kde starší partnerkou je žena, má přímou souvislost s věkovým rozdílem rodičů nevěsty či ženicha, kde matka je starší než otec, se tedy nepotvrdila. Individualizace charakterizující novodobé změny rodinného života přináší hlavně nejstarším osamělým ženám, ale i mužům, mnohé ekonomicko-sociální, zdravotní i psychologické problémy.
|
|
|
Sborník z konference "1989-2009: Společnost. Dějiny. Politika"
Gjuričová, Adéla
The conference saw presentations by researchers from the Czech Republic, Slovakia, Hungary, Germany, France, Britain and the USA. The selected texts do not build on a reconstruction of 1989 events or the concept of „coming to terms with the communist past“, instead they focus on interesting (dis)continuities of the twenty years after 1989 with the 1970s and 1980s.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.