|
| |
|
|
Návrh informačního systému
Nečas, Jan ; Voznica, Martin (oponent) ; Koch, Miloš (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je navrhnout dílčí segment informačního systému pro fakultní nemocnici Brno, který bude sledovat nápor na jednotlivé ambulance a pohyby hospitalizovaných pacientů v rámci celé organizace.
|
|
|
Mentální anorexie v České republice
HEJNOVÁ, Jana
Práce se zabývá mentální anorexií od možných začátků nemoci až po možnosti jejího vyléčení v České republice. Teoretická část nabízí definici mentální anorexie, náhled na možné rizikové faktory a situace, které ji mohou vyvolat. Popisuje základní přehled vyvážené výživy, možnosti využití sociální práce při prevenci a následné péči. Následně se zabývá přehledem lékařské péče a terapií využívaných při léčbě nemoci. Praktická část obsahuje případové studie 3 respondentů, kterým byla diagnostikovaná mentální anorexie. Případové studie obsahují oblast rodinnou, oblast vniku nemoci, léčbu a jejich aktuální stav.
|
|
|
Literární výpověď psychicky nemocného jako svědectví boje o normalitu (její etický aspekt)
VEDRALOVÁ, Aneta
Cílem bakalářské práce je popsat dominantní etické aspekty návratu duševně nemocného zpět do běžného života a poukázat tak na důležitost sociální podpory v procesu zotavování se. Za specifikum této práce považuji fakt, že jako zdroj dat nesloužily pouze polostrukturované rozhovory, ale taktéž obsahová analýza knih dvou žen, jež mají osobní zkušenost s psychotickou formou onemocnění. Za účelem efektivního dosažení hlavního výzkumného cíle je práce rozdělena do dvou částí, a to na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část je rozsáhlým pojednáním o schizofrenním onemocnění, tak aby se čtenář lépe vžil do prožitků duševně nemocného člověka. Je zde popsána schizofrenie, její možné projevy, sociální dopady, léčba či prognóza. Část věnující se léčbě schizofrenie navíc popisuje u nás nepříliš užívaný typ léčby narativní terapii. Další neméně podstatnou oblastí teoretické části práce je pak pojednání o stigmatu duševního onemocnění a jeho možném potírání aktivitami antistigmatizačního charakteru. Teorie je následně uzavřena nastíněním problematiky normality. Empirická část bakalářské práce se tedy za pomoci kvalitativní strategie snaží dosáhnout stanoveného cíle. Děje se tak prostřednictvím jak analýzy volné transkripce dvou polostrukturovaných rozhovorů, tak skrze obsahovou analýzu dvou knih. Jedná se o knihu Markéty Bednářové Ve stínech za zrcadlem aneb O životě s psychózou a o knihu Homo psychoticus od autorky Markéty Dohnalové. Z výzkumu plyne, že duševně nemocný jedinec se kromě nemoci samotné musí při svém návratu zpět do normálního fungování potýkat také s odmítavým postojem společnosti, která s ním mnohdy jedná diskriminačně. Duševně nemocní lidé mají například problém udržet si práci, popřípadě si ji vůbec najít a takovou, jež odpovídá jejich odborným schopnostem a možnostem. Úspěšnému zotavení také mnohdy paradoxně brání léčba schizofrenie. Nemocní nejsou ochotni užívat medikaci s tlumícími a jinými nežádoucími účinky, což mnohdy bohužel ale vede k relapsu a opětovné hospitalizaci. Další překážkou úspěšného návratu může být také rodina. Je důležité, aby se nemocný vracel do stabilního a bezpečného prostředí, které působí jako ochrana a prevence možného relapsu onemocnění. Často si je nemocný překážkou sám. Sebestigmatizace jde ruku v ruce se ztrátou sebedůvěry, změnou identity a následně ustrnutím v nálepce duševní nemoci. Dojde tedy ke zvnitřnění předsudků, které má společnost ohledně nemocných schizofrenií a nemocný vzdává veškeré snahy o své plnohodnotné zapojení se zpět do společnosti. V boji se stigmatizací, ale především se sebestigmatizací se pak zdá účinné odhalit svou diagnózu a otevřeně o ní hovořit. Tak učinily i Markéta Bednářová a Markéta Dohnalová, které vnímají napsání knihy o boji se svou nemocí za účinnou formu autoterapie a zároveň za jakýsi most k duševnímu zdraví. Tato bakalářská práce by mohla otevřít další zájem o terapii nemocných schizofrenií prostřednictvím psaní svého životního příběhu. Dále jako průvodní materiál ve výuce sociální práce se záměrem přiblížit studentům pojmy stigmatizace duševního onemocnění. A mimo to může probudit další zájem v podpoře sociálních služeb, jež se snaží usnadnit návrat nemocného zpět do společnosti. A konečně tato bakalářská práce může být sama nositelem antistigmatizačního působení.
|
|
|
Proměna vztahu dospělých dětí k matce trpící demencí
PECNOVÁ, Iveta
Vztah mezi matkou a dítětem je významně ovlivňován utvářením osobnosti obou zúčastněných. V případě, že matku postihne demence, která promění její osobnost, lze poté předpokládat, že bude její úpadek doprovázen i transformací rodinných vazeb. Tato bakalářská práce představuje specifické životní situace dvou generací, které vzájemně spojuje mateřské pouto. Pozornost je nejprve zaměřena na stranu nemocné matky, kde je v rámci teoretické části přiblíženo její onemocnění. Dále se práce věnuje rodině a prožitkům jejích členů. Děti se postupně adaptují na roli pečovatele, přičemž se vyrovnávají s mnohými obtížemi a vlastním strádáním. Praktická část práce se věnuje způsobu prožívání vztahu z pohledu dospělého dítěte. Zvolený design kvalitativní studie mapuje zkušenosti dětí s matčinou proměnou. Výzkumný soubor je tvořen osmi participanty, jejichž matka je díky pokročilé fázi onemocnění hospitalizována na gerontopsychiatrickém oddělení. Data od nich byla získána prostřednictvím nestrukturovaných rozhovorů a dále byla podrobena analýze pomocí techniky vyložení karet. Rozbor výpovědí dcer a synů těžce nemocných žen umožnil popsat způsob, jakým se dle dětí změnila jejich role ve vztahu, a jak nazírají na matčino onemocnění. Děti si všímají, že následkem propuknutí matčiny demence došlo k proměně vzájemného emočního vztahování. Z výsledků dále vyplývá, že děti prožívají v souvislosti s matčinou situací silné pocity viny.
|
|
|
Sociální práce s lidmi se schizofrénií
Mládková, Marcela ; Luptáková, Marina (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Diplomová práce "Sociální práce s lidmi se schizofrenií" pojednává o celkové životní situaci lidí, do jejichž života, v jeho určité fázi, vstoupila zkušenost se schizofrenií nebo s podobnou nemocí ze stejného okruhu. Teoretická část práce představuje základní fakta o schizofrenii - o průběhu této nemoci a o možnostech její léčby, a snaží se také nastínit, jaké jsou možnosti tzv. "návazné péče", tzn. péče, kterou mohou lidé se schizofrenií vyhledat po své bezprostřední léčbě, tedy většinou poté, co byli hospitalizováni a poté, co vstoupili do péče psychiatra a začali užívat psychofarmaka a docházet na psychoterapii. Jedním z cílů této práce je zmapovat situaci v ČR, respektive hlavně v Praze a zjistit, jaké jsou reálné možnosti lidí se schizofrenií po tom, co se po atace vrací do "běžného" života a snaží se normálně žít, pracovat, bydlet, navazovat vztahy, věnovat se svým zálibám a podobně.
|
|
|
Strategie zvládání strachu a bolesti u dětí v souvislosti s ošetřovatelskou péčí
PROCHÁZKOVÁ, Zuzana
Pro sestru pečující o dětské pacienty jsou důležité nejen znalosti z pediatrického ošetřovatelství, osobnostní a sociální předpoklady, ale i teoretické a praktické poznání metod a technik sloužících k identifikaci a efektivnímu ovlivňování bolesti a strachu. Tato diplomová práce si kladla za cíl identifikovat základní zdroje strachu u hospitalizovaných dětí předškolního a mladšího školního věku a zjistit účinné metody a zásady spolupráce s dítětem, případně s jeho doprovodem za účelem zmírnění strachu u dětského pacienta. Dále pak zmapovat diagnostiku a hodnocení bolesti u dětí sestrami a předložit, jaké způsoby nefarmakologického tlumení bolesti u dětí jsou v souvislosti s ošetřovatelskou péči nejčastěji využívané. Empirická část byla zpracována formou kvalitativní analýzy dat, pro jejich sběr byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru. První výzkumný soubor byl tvořen 12 sestrami, druhý výzkumný soubor pak tvořilo 12 dětských pacientů předškolního a mladšího školního věku. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že většina dotázaných sester se domnívá, že se dětští pacienti nejvíce bojí cizího prostředí, dále pak očekávané bolesti a samoty bez rodičů. Odpovědi dětských respondentů na tuto otázku se však lišily - nejvíce dotázaných dětí uvedlo, že se bojí bolesti, dále pak cizího prostředí, omezení svých potřeb, nepřátelského přístupu zdravotníku a spolupacientů, smrti a tmy. Nejvíce oslovených sester se domnívá, že nejúčinnějším způsobem, jak řešit strach u dětských pacientů je přátelský přístup zdravotníků, jako další účinnou metodu pak uvedly možnost odvedení pozornosti od strachu a přítomnost doprovázejícího rodiče. Při konfrontaci odpovědí sester s odpověďmi dětských pacientů v této oblasti došlo ke shodě u dvou nejčastějších zmíněných metod, kterými byly "přátelský přístup zdravotníků" a "odvedení pozornosti od strachu". Dále pak dětští pacienti zmínili ke zmírnění strachu dodržování navyklých specifik při usínání a požadavek, aby se o ně starala během hospitalizace stejná sestra, resp. menší počet stejných sester. Kromě uvedených metod, všech 12 dotázaných dětí uvedlo jako zásadní faktor pro snížení pociťovaného strachu z nemocničního prostředí pobyt rodičů na oddělení. Co se týče oblasti zásad spolupráce, sestrami byla uvedena důležitost jednotného postupu mezi zdravotníky a dítětem, kladly důraz především na vhodnou formu informací. Dále byl uveden význam poskytnutí psychické a emoční podpory, navození atmosféry důvěry a přínos dobře provedené edukace, byla zmíněna i potřeba klidu a zbytečného nevyrušování. Na rozdíl od sester, děti se svými doprovody v oblasti zásad spolupráce kladou na první místo poskytnutí psychické a emoční podpory, dále pak uvedly stejně jako oslovené sestry význam dostatku poskytnutých informací. 4. výzkumná otázka se zabývala metodami, které sestry využívají k monitoraci bolesti u hospitalizovaného dítěte. Většina sester uvedla jako hlavní metodu rozhovor s dětským pacientem či jeho doprovodem s využitím cílených dotazů na bolest. Dětské odpovědi tvrzení sester potvrdily. 5. výzkumná otázka zněla: Jaké způsoby nefarmakologického tlumení bolesti v souvislosti s ošetřovatelskou péčí jsou u dětí nejčastěji používané? Většina dotázaných sester uvedla techniku odvedení pozornosti od bolestivého stimulu, dále pak význam využití fyzikálních metod, vhodnou úlevovou polohu a přípravu na nepříjemný výkon se zapojením doprovázející osoby dítěte. Děti potvrdily jako přínosné odvedení pozornosti od bolesti, dále pak uvedly přátelský přístup sester, ledování bolestivého místa a úlevovou polohu. Při prožívání akutní bolesti bylo požadováno zejména zajištění klidu a soukromí. Všechny děti zdůraznily význam rodičovské přítomnosti. Teoretická část diplomové práce, stejně jako výsledky empirické výzkumné fáze, jsou vhodné ke zpřístupnění sestrám pečujícím o dětské pacienty a mohou přispět ke zkvalitnění péče na dětských lůžkových odděleních.
|
|
| |
|
|
Soběstačnost klientů domácí péče
MOTYČÁKOVÁ, Barbora
Tématem této bakalářské práce je soběstačnost klientů domácí péče. Tato práce pojednává o významu agentur domácí péče a jejího vlivu na soběstačnost klienta v domácím prostředí. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem sestry agentur domácí péče využívají ošetřovatelské intervence k podpoře soběstačnosti jejich klientů. Ke zjištění stanoveného cíle bylo provedeno výzkumného šetření formou dotazníků mezi odbornou veřejností a klienty agentur domácí péče. Teoretická část je zaměřena především na objasnění termínu domácí péče, a pak na samotného klienta a jeho soběstačnost. Praktická část je zaměřena na výzkum získaných dotazníků, které byly určeny jak pro sestry z ADP tak pro jejich klienty. Je zde možné si tak ověřit stanovené hypotézy, a to zda-li sestry testují soběstačnost klientů, kteří využívají jejich služeb, jestli používají ke zvyšování úrovně soběstačnosti klientů kompenzační pomůcky a dále pak, zda také zapojují rodinné příslušníky k podpoře jejich soběstačnosti. Na základě dostupných zdrojů informací a literatury je provedena aktuální analýza prostředí. Získaná data jsou vyhodnocena a zpracována v grafech.
|
|
|
Když se ze zdravotníka stane pacient
PALIČKOVÁ, Pavla
Teoretická část je rozdělena na pět částí. V první se soustředíme na pojem zdraví - vymezujeme definici zdraví, která se neustále měnila, a charakterizujeme i čtyři různé náhledy na pojem zdraví. V druhé části vysvětlíme pojem nemoc, rozebíráme nemoc jako zátěž a postoje zdravotníka a nemocného k nemoci. Ve třetí části je charakterizován pacient, jeho role, osobnostní vlastnosti a jeho změny v prožívání a chování v nemoci. Čtvrtá část se zabývá zdravotníkem samotným. Popisuje roli lékaře, sestry a následně zdravotníka v roli pacienta. Pátá poslední část je věnována hospitalizaci. Je zde charakterizován vztah mezi pacientem a zdravotníkem během hospitalizace, s tím souvisí i vysvětlení důležitosti rozhovoru a jeho významu při hospitalizaci. Poslední podkapitolou této části je adaptace na nemocniční prostředí, která uzavírá teoretickou část bakalářské práce.Cílem práce bylo: 1. zjistit pohled na vlastní prožitou hospitalizaci, 2. zjistit, jak zdravotníka hospitalizace ovlivnila po osobní stránce, 3. zjistit, zda zdravotníka hospitalizace ovlivnila pro jeho další výkon v jeho povolání. Výzkumná část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního šetření. Pro sběr dat byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Každá respondentka byla na začátku rozhovoru seznámena s tím, že bude zachována její anonymita a veškeré získané informace budou použity jen pro potřeby této bakalářské práce. Výzkumné šetření probíhalo v soukromém prostředí respondentek v období. Z výzkumného šetření vyplynulo, že v prožití hospitalizace je určitý rozdíl mezi zdravotníkem v roli pacienta a "obyčejným" pacientem. Zdravotník v roli pacienta má větší či vyšší očekávání například při ošetřovatelské péči nebo podávání informací o svém zdravotním stavu. Je to dáno jejich zdravotním vzděláním. Na druhou stranu se ale ukázalo, že toto vzdělání jim svým způsobem brání přijmout roli obyčejného pacienta a více se ptát. Můžeme tedy říci, že zdravotník-pacient je svým způsobem pro zdravotnický personál opravdu náročný klient. Z našeho šetření tedy vyplynulo, že nelze jednoznačně říci, že by profesní vzdělání mělo zásadní vliv na poskytování informací o zdravotním stavu. Dále na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že s atraktivitou a vybaveností oddělení neměly respondentky problém. Jako negativum bylo zjištěno brzké ranní buzení v rámci měření teplot.Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že v oblasti zajišťování a poskytování dopomoci v úkonech sebepéče byl personál velice vstřícný, pozorný, milý, "nikdy neměl problém". Dalším úkolem výzkumu bylo zjistit, jak zdravotníka-pacienta ovlivnila hospitalizace po osobní stránce jakým způsobem se mění postoj zdravotníka v profesionálním přístupu k pacientovi po osobní zkušenosti v roli pacienta a jakým způsobem využije zdravotník nabyté zkušenosti z hospitalizace ve své profesi. Naše výsledky ukazují, že respondentky se snaží zamýšlet nad prožitými zkušenostmi z hospitalizace. Z šetření vyplynulo, že respondentky mění svůj přístup nejčastěji na základě setkání s neprofesionálním chováním od zdravotnického personálu. Přesto naše šetření ukázalo, že se devět respondentek dokázalo nejen zamyslet nad svými profesionálními pochybeními, ale dokázaly i negativní zkušenosti ze své hospitalizace využít k rozvoji a ke zlepšení výkonu ve svém povolání. Tato bakalářská práce poskytla pohled zdravotníka v roli pacienta na chování zdravotníků a jejich ošetřovatelský přístup k pacientovi během hospitalizace. Protože výsledky výzkumného šetření nejvíce ukázaly, že respondentky měly největší problém se získáváním a podáváním informací, navrhujeme seminář zaměřený na téma, jak se naučit správně komunikovat.
|
host ::
RSS.