|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Akulturační strategie v hudebních sebeprezentacích cizinců v České republice
Skořepová, Zita ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Stavělová, Daniela (oponent)
V České republice provozují hudbu příslušníci různých cizineckých menšin, kteří se ve svých vystoupeních explicitně identifikují se svojí etnicitou a s oblastí svého původu. Hudebníci poukazují na to, že sami pocházejí například z Kuby, Ukrajiny anebo obecněji ze "Střední Asie" a hudba, kterou publiku nabízejí, je představována jako "kubánská", "ukrajinská lidová" či "středoasijská tradiční". Předmětem zkoumání jsou jednotlivé koncerty, chápané jako hudební události - performance - s určenými pravidly jednání interagujících účastníků. V Goffmanově duchu je jednání zkoumaných hudebníků během těchto událostí pojímáno jako sebeprezentace, jejíž význam určují repertoár, místo a příležitost konání, druh publika atd., jakožto "nosiči znaků". Z výzkumu vyplývá, že hudebníci ve svých sebeprezentacích různými způsoby vyjadřují kdo jsou, odkud pocházejí a rozličně představují (nejen) hudební kulturu vlastního původu. Inspirujíc se modely akulturačních strategií Johna W. Berryho (Berry et al., 1997), se na základě faktorů určujících charakter aktivit hudebníků z řad cizineckých menšin pokouším určit akulturační strategie odrážející se v jejich hudebních sebeprezentacích: kdy je možné pozorovat jednání odpovídající principům integrace anebo separace na druhou stranu? Jak se hudebníci s tou či onou strategií...
|
|
| |
|
| |
|
|
Mapping the Individual Musical Experience in Post-Apartheid South Africa: A Bio-Ethnography of Township Dweller Lesiba Samuel Kadiaka
Zdrálek, Vít ; Matoušek, Vlastislav (vedoucí práce) ; Lucia, Christine Elizabeth (oponent) ; Horáková, Hana (oponent)
Disertační práce je biografickou etnografií běžného hudebníka a obyvatele townshipu Mamelodi v Jižní Africe Lesiby Samuel Kadiaky (*1962). Je založena na dlouhodobém a opakovaném terénním výzkumu přesahujícím celkem jeden rok, který se odehrál v pěti obdobích mezi lety 2006 a 2011. Práce prakticky prozkoumává možnosti etnografického studia průměrného (spíše než "výjimečného") hudebníka a jeho důsledky a dopady na širší etnomuzikologický a specificky jihoafrický hudební výzkum. Představuje tak konkrétní příspěvek do širší debaty o vztahu jednotlivce a sociálních a kulturních struktur. Zároveň je přelomová také díky svému vhledu na dosud málo studované hudební praxe Siónské křesťanské církve, jejímž je pan Kadiaka členem. Konkrétní výzkum sestával především z etnografických pozorování různých typů hudebních aktivit, jichž se pan Kadiaka účastnil, jednak jako sólový hudebník ("písničkář") a jednak jako člen zmíněné církve, a hloubkových etnografických interview prováděných v průběhu šesti let. Práce se skládá z rozsáhlé biografické části, jež v několika kapitolách pracuje s narativy o jeho dětství na venkově v Ga-Mphahlele a o jeho pozdějším životě v townshipu Mamelodi. Jsou zde využity také ikonografické dobové prameny soukromé povahy. Druhá část popisuje ve třech rozsáhlých kapitolách jeho hudební...
|
|
| |
|
|
Hudba z objektivního stroje. Lidová hudba a fonograf
Kratochvíl, Matěj
Zvukový záznam začal hrát od konce 19. století významnou roli v mnoha oblastech lidského života. Nejvýrazněji se vliv této technologie projevil v oblasti hudebního průmyslu, kdy s vynálezem a rozšířením Edisonova fonografu přišla na svět nová forma konzumace hudby. Vedle toho ovšem tento vynález ovlivnil i sféru vědy. Obor dnes zvaný etnomuzikologie se začal formovat přibližně v téže době, kdy se objevil fonograf, a lze říci, že bez tohoto přístroje by etnomuzikologie nikdy nebyla tím, čím je v současnosti. Možnost zachytit prchavý hudební projev, opakovaně jej přehrávat a zkoumat otevřela vědcům cestu k analytickému uchopení hudebních kultur celého světa bez omezení systémem evropského notového zápisu. Zároveň ovšem zvukový záznam přinášel různá omezení i nebezpečí zkresleného chápání zvukových pramenů a také nasměroval uvažování o hudbě k určitým stereotypům, s nimiž se pak po velkou část 20. století etnomuzikologie vyrovnávala. V českých zemích se povědomí o technické novince šířilo poměrně brzy mezi laickou veřejností i v akademických kruzích, praktické využití v oblasti dokumentace tradiční hudební kultury v období před první světovou válkou však bylo poměrně řídké. Ty zvukové dokumenty, které se dochovaly, byly zveřejněny teprve v posledních desetiletích.
|
|
|
Karel Weis a jeho sponzoři
Tyllner, Lubomír
Velké množství sbírek českých lidových písní vzniklo na základě sponzoringu. Patří k nim i patnáctidílný sběratelský monument Český jih a Šumava v písni (1. polovina 20. století), jehož autorem je český hudební skladatel Karel Weis.
|
host ::
RSS.