|
|
Krajina česko-rakouského pohraničí: vývoj a dědictví
Rašín, Robin
Předkládaná práce je příkladem výzkumu přeshraničních krajin v oblasti česko-rakouského pohraničí. Zabývá se historicko-geografickou analýzou vývoje makro- i mikrostruktury krajiny s dvěma hlavními cíli. Prvním byla snaha o nalezení společných/odlišných rysů ve formování pohraniční krajiny Česka a Rakouska v době bipolárně rozdělené Evropy. Druhým cílem práce byla snaha o podchycení stabilních prvků v mikrostruktuře krajiny. Navržený postup identifikace vybraných stabilních prvků v krajině by mohl být využit jako základ pro humanisticky orientovaný výzkum krajiny. K nalezení odpovědí na výzkumné otázky byly použity statistické prameny a také mapové podklady a ortofota. Vstupní data byla analyzována a vyhodnocena pomocí již známých ukazatelů, ale byly vyvinuty i nové ukazatele a postupy hodnocení krajiny. Výsledky ukazují, že na úrovni makrostruktury byl vývoj krajiny v českém i rakouském pohraničí velmi podobný - např. struktura využití půdního fondu, její změny. Zcela odlišné výsledky nám poskytuje studium mikrostruktury krajiny - např. změny velikostní struktury orných ploch. Práce ukázala jasnou potřebu detailního studia krajiny, které dokáže lépe postihnout vývojové odlišnosti a strukturální "viditelné" změny v krajině. Ukázalo se také, že studium stabilních prvků krajiny se může stát vhodnou...
|
|
|
Kulturněhistorický potenciál rozvoje periferních oblastí v Česku (Případová studie Horažďovicka, Kašperskohorska a Netolicka)
Rudová, Pavla ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Heřmanová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá kulturněhistorickým potenciálem rozvoje periferních oblastí Česka na příkladu tří modelových území - regionů obcí s pověřeným obecním úřadem Horažďovice, Kašperské Hory a Netolice. Práce má několik cílů: provést diskurzní analýzu konceptu kulturněhistorického potenciálu a souvisejících pojmů, posoudit možnosti zahrnutí tohoto potenciálu do konceptu regionálního rozvoje periferních oblastí Česka, identifikovat kulturněhistorický potenciál konkrétních modelových území a navrhnout možnosti jeho využití. Metodika práce spočívá jednak ve studiu literatury a jednak ve výzkumu zaměřeném na zvolené regiony. Kulturněhistorický potenciál je stanoven podle identifikovaných prvků a jejich významu. Hodnoty jsou s ohledem na požadovanou srovnatelnost relativizovány vůči rozloze, počtu obyvatel a počtu částí obcí. Práce přinesla několik zjištění: (i) v odborné literatuře neexistuje jednotná definice pojmu kulturněhistorický potenciál; (ii) kulturněhistorický potenciál se využívá v regionálním rozvoji zejména v oblasti cestovního ruchu (rozvinutí kulturněhistorického potenciálu orientované "dovnitř" regionu - posilování regionální identity, kvalita místního kulturního života apod. - je výrazně méně časté); (iii) kulturněhistorický potenciál se liší v pohraničním regionu a v modelových...
|
|
|
Krajina česko-rakouského pohraničí: vývoj a dědictví
Rašín, Robin ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent) ; Kubeš, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Robin Rašín Krajina česko-rakouského pohraničí: vývoj a dědictví Shrnutí Roztoky u Křivoklátu 2010 1 Krajina je jedním z klíčových geografických konceptů a geografický výzkum krajiny, resp. jejího využití a změn, má dnes dlouholetou tradici. Vývoj předmětové orientace výzkumu krajinných změn lze obecně rozdělit do dvou fází. (i) V první fázi (do konce 50./60. let 20. století) byl v ústředí zájmu badatelů popis krajiny a její morfologie (struktur) a také tematika hodnocení agroprodukčního potenciálu krajiny, přičemž studium krajiny bylo motivováno zejména obavami o pokrytí poptávky rostoucí populace zemědělskými produkty. (ii) Ve druhé fázi (zhruba od 70. let 20. století), se vědci začínají zabývat akcelerujícími změnami krajiny na celosvětové úrovni, které souvisely s: celkovým nárůstem populace, změnou zemědělských postupů, těžbou přírodních i nerostných surovin atd. Je zřejmá potřeba řešit problémy negativních dopadů společenských aktivit na krajiny různých měřítkových úrovní (včetně úrovně globální). Krajinné změny byly pro svou závažnost a rozsáhlé důsledky zařazeny na seznam čtyř nejvážnějších environmentálních problémů současnosti (Walker, Steffen 1997, Walker 1998). Badatelé zabývající se změnami...
|
|
|
Nabývání dědictví podle úpravy v občanském zákoníku č. 89/2012 Sb.
Nesládková, Lucie ; Kadlecová, Eva (vedoucí práce) ; Pavla, Pavla (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku nabývání dědictví podle právní úpravy v občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. Tato právní úprava vešla v platnost 1. ledna 2014.
Tato diplomová práce zaměřuje svou pozornost zejména na dědické tituly, dědění ze zákona a na novinky ohledně dědění ze závěti. Získání základních informací o novinkách v dědickém právu se dříve nebo později mohou stát aktuálními pro každého z nás.
Práce je koncipována do jednotlivých kapitol a je členěna na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývá úvodem do dědického práva, dědickou smlouvou, děděním ze závěti, děděním ze zákona, odkazem atd. Praktická část navazuje na teoretickou část a zkoumá názory a zkušenosti veřejnosti s úpravou a aplikací dědění v novém občanském zákoníku v praxi, a to především sběrem dat pomocí dotazníku.
V závěru práce jsou vyhodnoceny získané poznatky.
|
|
|
Nemovitosti jako předmět dědického práva v řízení o dědictví
Rolencová, Tereza ; Mercl, Jan (oponent) ; Telec, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na vypořádání nemovitostí v dědickém řízení, kde je popsán průběh jednotlivých fází, vztah účastků k řízení a rozdělení důkazních prostředků, jež jsou celého procesu součástí. V rámci teoretické části práce jsou rozebrány tři modelové situace, týkající se ocenění nemovitosti znaleckým posudkem, vývoje cen nemovitosti a vypořádání členského podílu u družstevních bytů, jak z pohledu společného jmění manželů, tak z pohledu více dědiců.
|
|
|
Dědické právo v teorii a praxi
Pospíšilová, Nikola ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Neděla, Radek (oponent)
Téma bakalářské práce "Dědické právo v teorii a praxi" se zabývá dědickým právem platným na území České republiky. V teoretické části se věnuji zásadám dědického práva, popisuji předpoklady vzniku dědického práva a následně se zabývám základními instituty, které upravuje Nový občanský zákoník. Důraz je kladen na instituty, které předchozí právní úprava neobsahovala nebo se jimi zabývala odlišně. V praktické části se soustředím na výpočet povinných dílů v případě, kdy je v závěti opomenut nepominutelný dědic.
|
|
|
Dědické právo v teorii a praxi
Tůmová, Kristina ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Pavlincová, Jana (oponent)
Téma bakalářské práce "Dědické právo v teorii a praxi" je věnováno nejvýraznějším změnám mezi novým a starým občanským zákoníkem v oblasti dědického práva. Nový zákoník rozšířil ustanovení týkající se dědění a přinesl zpět některé pojmy z občanských zákoníků minulých let. Cílem teoretické části je seznámit čtenáře s vývojem dědického práva na územní České republiky od začátku 20. století až do současnosti. Pro praktickou část byl vybrán konkrétní případ dědického řízení, posuzovaný podle starého zákoníku, na kterém je ukázáno, jak nedostatečná úprava může ovlivnit výklad zákona. Závěrem je práce doplněna modelovou situací, která by nastala, pokud by hlavní otázka případu byla projednávána podle nového občanského zákoníku.
|
|
|
Problematika dědického řízení v ČR - změny v právní úpravě dědění
Houska, Michal ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Žák, Květoslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá dědictvím, dědickým právem a řízením o pozůstalosti. Reflektuje současnou (novou) právní úpravu, založenou zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Cílem této práce je především rozbor a zhodnocení současné právní úpravy dědění tak, aby i neznalý čtenář měl dostatek informací o základních pojmech této právní oblasti, a to jak v hmotněprávní, tak procesní úpravě. Práce je rozdělena do tří částí. První část je věnována historii dědického práva se zaměřením na instituty, které byly zavedené do současné úpravy. Druhá část obsahuje rozbor hmotněprávní úpravy dědického práva. Zde je také uvedeno několik sporných bodů, které nová právní úprava přináší. Poslední, třetí část je věnována procesní úpravě dědického práva a řízení o pozůstalosti.
|
|
|
Dědické řízení v České republice
Charvátová, Karolína ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Neděla, Radek (oponent)
Tématem diplomové práce je "Dědictví a dědické řízení v České republice", neboť jsem téma rozšířila z procesněprávní úpravy - dědického řízení, na hmotněprávní úpravy - dědictví, dle Nového občanského zákoníku (NOZ), který přinesl obecně do českého právního řádu mnoho změn, tedy i v oblasti dědického práva, v hmotněprávní úpravě. Dále práce analyzuje změny, které přinesl doprovodný zákon k NOZ, a to Zákon o zvláštních řízeních soudních, v procesněprávní úpravě. Diplomová práce poté porovnává novou a starou právní úpravu, zdůrazňuje její klady a zápory, a také řeší, zda je nová právní úprava lepší nebo horší, a v čem konkrétně jsou tyto změny patrné. Práce by měla být průřezem základních změn v oblasti dědictví a dědického řízení podle NOZ, nikoli podrobným a detailním zpracováním jednotlivých institutů dědického práva. Měla by tedy sloužit jako přehled daného tématu pro ty, kteří hledají odpovědi na otázky, které se týkají nejvýraznějších změn. Praktická část práce se poté zabývá rozborem judikatury a také tří konkrétních závětí.
|
|
|
Dopady změn transferových daní v ČR
Kováříková, Alena
Bakalářská práce řeší dopady změn transferových daní v České republice na výši daňového zatížení poplatníka daně, na příjmy státního rozpočtu a na naplňování principů těchto daní od roku 2014. Komparací výše daně, kterou je poplatník v případě jednotlivých daní v letech 2013 a 2014 zatížen a jejíž výše je vyčíslena na základě využití analýzy legislativní úpravy jednotlivých daní a dat o průměrné výši základu daně těchto daní z roku 2013, je zjištěno, že poplatník na dani dědické od roku 2014 ušetří, na dani darovací odvede vyšší částku a na dani z převodu nemovitostí rovněž ušetří. Zhodnocením vývoje inkasa jednotlivých daní je zjištěno, že změna trojdaně nebude mít na příjmy státního rozpočtu negativní vliv. Na základě zhodnocení naplňování principů transferových daní lze od roku 2014 pozorovat příklon i odklon od naplňování principů těchto daní.
|
host ::
RSS.