|
|
Problematika menšin v České republice se zaměřením na romskou menšinu
ŠONKOVÁ, Eva
Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na problematiku menšin v České republice, s akcentací na romskou menšinu, a to vzhledem k jejímu odlišnému postavení mezi ostatními etnickými a národnostními menšinami v české společnosti. V kontextu multietnického soužití v české společnosti jsou uvedena v prvé řadě jednotlivá sekundární data ilustrující podobu vztahu mezi majoritní společností a minoritami a v druhé řadě skutečnosti ovlivňující nahlížení na příslušníky minoritních skupin, jako procesy sociální percepce či vliv konstrukce negativního obrazu mediální scénou. Obsah práce dále zahrnuje rozbor struktury obyvatelstva, včetně krátkého přiblížení jednotlivých menšin, i přehled mechanismů a důsledků současného všestranného sociální vyloučení Romů. V neposlední řadě je rozebírána podstata identity minorit a z ní vycházející integrační strategie, přičemž je uvedena nejaktuálnější verze vládní koncepce integrace Romů do české společnosti. Výzkumné kvantitativní šetření je prostřednictvím vyhodnocení vytyčených statistických hypotéz orientováno na přiblížení postojů a představ většinové společnosti o soužití s příslušníky etnických a národnostních menšin neboli etnického klimatu společnosti.
|
|
|
Služby Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Srdíčko - Jiloro z pohledu cílové skupiny
LEVÁ, Monika
Děti vyrůstající v dysfunkčních rodinách, ve kterých se jim nedostává potřebně zaměřené výchovné péče a výchovných vzorů, jsou i v moderní době. Důvodů, proč se dítě dostává na okraj zájmů rodičů, dokonce stále přibývá. Tyto děti bývají více vystaveny rizikovým faktorům, protože jim chybí ochrana a edukační vzor. Společnost se tyto děti a mladistvé snaží podporovat sociálními službami, poskytovanými v nízkoprahových zařízeních. V teoretické části je komplexně představena problematika těchto nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (dále jen NZDM), která je přehledně členěna do kapitol představující legislativní ukotvení NZDM, jeho pravidla a standardy. Představena je také historie NZDM, která se v ČR od 90. let dynamicky rozvíjela až do současné podoby, která je součástí další kapitoly. Dále jsou popsány principy NZDM, vnitřní pravidla poskytovaných služeb, pracovníci a jejich osobnostní dispozice, vzdělání a etické normy. Služby a činnosti NZDM, které jsou především poradenského a preventivního charakteru. Poslední kapitola přibližuje cílovou skupinu, která je ovlivněna vnitřními činiteli, tedy především vývojovou psychologií potencionálních klientů, a činiteli vnějšími, kterými jsou socializační činitelé. Další část práce se zabývá metodologií výzkumu, která představuje cíle práce, výzkumné otázky, popis výzkumné metody, jednotku zkoumání, dotazovací techniku a techniku sběru dat. Výzkum je postaven na kvalitativním přístupu, ve kterém byl pomocí fixace dat zjišťován pohled cílové skupiny na služby NZDM Srdíčko - Jiloro, pracovníků a některých rodičů klientů zařízení. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda a jaký význam mají pro klienty služby NZDM Srdíčko - Jiloro. Druhým cílem bylo zjistit, jak probíhá práce s klientem (např. kontaktní práce, práce s výchovnou situací, motivační rozhovory, práce s drogovou problematikou). V rámci empirické části práce jsou představena data, která byla seskupena pomocí trsů do následujících výsledků: NZDM Srdíčko - Jiloro má v oblasti Okružní svou nezastupitelnou úlohu. Klienti si ale neuvědomují, že by je NZDM nějak ovlivňovalo a mělo pro ně zvláštní význam. I přesto, že služby, které bezplatně užívají, nepovažují za podstatné, navštěvují klub každý den a touží po prodloužení otevírací doby. Nevyužívají žádné jiné alternativy pro trávení svého volného času. V klubu je tak denně až 40 klientů a pouhé 2 pracovnice. Klienti nepřiznávají své problémy, s ničím prý pomoc nepotřebují, výhody spatřují v tom, že se s nimi pracovnice učí, vypracovávají s nimi úkoly a vysvětlují jim školní látku. Dále si uvědomují pouze využívání volnočasových programů a dílen. Pracovnice i uvedené informace v evidenci a výkazu služeb a činností, dokazují, že klienti problémy mají. Mnohdy velice závažné a nabídka sociálních služeb na Okružní má své důležité místo. Pracovnice poskytují především poradenství, situační intervence, preventivní, výchovné a pedagogické programy, kontakt s institucemi ve prospěch uživatele, práci s blízkými osobami atd. Profesionálové v NZDM i Sanační a aktivizační službě Sasanka pracují s celými rodinami a snaží se jim nabízet komplexní podporu a pomoc. Pracovnice se stávají průvodci a rádci dětí a mladistvých, vedou je k pozitivním změnám a na klienty mají především socializační a edukační vliv. Práce s klienty na Okružní probíhá poněkud hektičtěji než v jiných NZDM. Pracovnice chtějí služby nabídnout maximálnímu množství klientů při nedostatečné personální a časové dotaci. Na případovou práci tak nezbývá mnoho času. Volnočasové aktivity probíhají běžným způsobem, práce s dětmi a mládeží v sociálně vyloučené oblasti ale vyžaduje specifické profesionální a lidské postoje a přístupy. Kvůli nedostatečným personálním zdrojům se pracovnice musí přizpůsobovat vynucenému negativnímu trendu a služby poskytovat spíše kvantitativně než kvalitativně. I přesto pracovnice kooperují s dalšími organizacemi a rodinami ve prospěch klientů.
|
|
|
Sociální exkluze nezaměstnaných osob se zdravotním postižením
NOVÁK, Ivo
Práce se zabývá problematikou sociální exkluze nezaměstnaných osob se zdravotním postižením. První část práce je teoretického charakteru. První část práce popisuje problematiku nezaměstnanosti a její typy. Dále práce popisuje sociální exkluzi, její dimenze a možné formy. Diplomová práce obsahuje specifika sociální exkluze nezaměstnaných osob se zdravotním postižením. Hlavní částí práce jsou psychologické, sociální a ekonomicko-etické roviny dopadů sociální exkluze na život osob se zdravotním postižením. Práce dále popisuje sociální politiku ve vztahu k osobám se zdravotním postižením. Druhá část práce je prakticky zaměřena. Praktická část obsahuje výsledky dotazníkového šetření. Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na ekonomické možnosti nezaměstnaných osob se zdravotním postižením v okrese Tábor.
|
|
|
Důvody a rozsah užívání drog u dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí
CHRTOVÁ, Ivana
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Důvody a rozsah užívání drog u dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, tato problematika mě zaujala během výkonu studijní praxe. Experimentování a následné užívání drog dětskou populací je stále závažnějším problémem, a to nejen v České republice, ale i po celém světě. V posledních letech bylo zaznamenáno snížení věkové hranice pro experimenty s drogami, ať už legálními či nelegálními. Děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí jsou zasaženy drogami a dalšími patologickými jevy daleko dříve než většinová společnost, což tuto hranici posouvá ještě níž. V důsledku příslušnosti dítěte k sociokulturně znevýhodněné skupině obyvatel se dítě dostává do problémů sociálních, zdravotních, ekonomických, často i kriminálních. Příslušnost k vyloučené skupině obyvatel pak může zapříčinit sklony k častějšímu a rizikovějšímu užívání drog. Práce se zabývá užíváním drog dětmi ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Data pro tuto práci byla získávána od dětí ve věku 14-15 let ve speciálně pedagogických zařízeních na území Jihočeského kraje. Ke zjištění dat byl použit kvantitativní výzkum, metodou dotazování, technikou anonymního dotazníku, doplněný o rozhovor s terapeuty zařízení, který byl kvalitativně vyhodnocen. Na základě vyhodnocení výsledků byly verifikovány a falzifikovány předem stanovené hypotézy. Práce obsahuje teoretickou část, kde jsou vysvětleny základní pojmy, popsány modely vzniku drogové závislosti, o které jsou dále opírána tvrzení a příčiny experimentů a užívání drog dětmi ze znevýhodněného prostředí. Teoretická část je zakončena výsledky výzkumu této problematiky u dětí z běžné populace, se kterými jsou následně srovnávány výsledky výzkumu této práce. V praktické části jsou vytyčeny cíle a je zde popsán vlastní výzkum. Cílem této práce je zjistit důvody a rozsah užívání drog u dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Dílčími cíli byla komparace důvodů a rozsahu užívání u těchto dětí s daty již dříve zjištěnými u běžné dětské populace v České republice. Výsledky výzkumu prezentují vyšší zastoupení respondentů ze sociokulturně znevýhodněného prostředí v užívání návykových látek, včetně vyšší četnosti jejich užívání, mladšího věku prvního užití, ale i pravidelného užívání a zkušenosti s různými typy návykových látek oproti běžné dětské populaci. Díky výsledkům výzkumů můžeme také poukázat na to, že důvody užívání návykových látek dětmi ze sociokulturně znevýhodněného prostředí se odlišují od důvodů běžné dětské populace. Spočívají zejména v psychické a sociální deprivaci těchto dětí a nenaplnění jejich základních psychických potřeb. Tato stigmatizace následně ovlivňuje sklon dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí k užívání návykových látek, kdy díky droze jsou schopny na chvíli ?zapomenout? a radovat se. Výsledky práce je možné využít v praxi, k výuce, pro potřeby dalších výzkumů nebo jako zdroj informací pro širokou i odbornou veřejnost.
|
|
|
Nezaměstnanost znevýhodněných skupin v ČR
Tišerová, Gabriela ; Kadeřábková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Khendriche Trhlínová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem nezaměstnanosti znevýhodněných skupin. V teoretické části práce objasňuje přístupy ke studiu a vymezuje pojmy, které jsou v práci užívány, hodnotí současný stav trhu práce v České republice. Dále definuje znevýhodněné skupiny, analyzuje jejich znevýhodnění, vymezuje problémy a důsledky v uplatnění na trhu práce. V praktické části se autorka zaměřuje na podporu integrace znevýhodněných skupin, jsou sledovány strategické dokumenty věnující se problematice vyloučení znevýhodněných skupin z trhu práce z úrovně EU až po dokumenty městské úrovně. Práce předkládá aktivní politiku zaměstnanosti a sociální podnikání jako možné formy podpory integrace znevýhodněných skupin na trh práce. Cílem práce je zjištění, na základě analýzy, současného stavu trhu práce a možnosti integrace znevýhodněných skupin v období nedostatku financí a oslabených možností zásahu sociálním státem.
|
|
|
Možnosti eliminace rizik predikujících sociální exkluzi rodin s dětmi se zdravotním postižením
FRANCOVÁ, Hana
Předkládaný text se věnuje problematice rodin pečujících o dítě s disabilitou. Teoretická část vymezuje systém klíčových preventivních opatření v kontextu sociálního začlenění. Cílem práce je identifikace některých rizik determinujících sociální exkluzi uvedené cílové skupiny. Hlavní cíl je rozpracován na šest cílů dílčích, které jsou zaměřené jednak na limity dovednostního a poznatkového potenciálu sociálních pracovníků, dále na příčiny omezené aplikace nástrojů komunální politiky a jednak na problematiku občanské participace samotných rodičů. Uvedené výzkumné záměry byly naplněny prostřednictvím kvalitativního a kvantitativního šetření. Zajištěná data byla komparována se zahraničními a domácími zdroji. V diskusní části přistoupila autorka k doporučením, která by mohla vést ke zlepšení životní situace rodin.
|
|
|
Možnosti aktivizace klienta propuštěného z výkonu trestu odnětí svobody z pohledu sociálního pracovníka
LUDÍNOVÁ, Ivanka Anna
Jako téma bakalářská práce jsem si zvolila ? Možnosti aktivizace klienta propuštěného z výkonu trestu odnětí svobody z pohledu sociálního pracovníka?, jedná se o téma aktuální vzhledem k počtu uvězněných osob a potřebě tyto klienty motivovat k aktivní spolupráci se sociálními pracovníky tak, aby došlo k jejich úspěšné reintegraci do společnosti. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části práce jsem definovala pojmy a přístupy, které jsou aktuální v současné době v sociální práci a pro výzkumnou část nezbytné. Zabývala jsem se problematikou týkající se osob, které se ocitli ve VTOS, jejich charakteristikou, životní situací a vlivem uvěznění na jejich osobnost. V dalších kapitolách jsem se věnovala samotné činnosti sociálního kurátora, jeho pracovní náplni a aktivitami, které aplikuje při práci s klienty propuštěnými z VTOS. Pro vypracování výzkumné části bakalářské práce a pro dosažení stanovených cílů byl použit kvantitativní výzkum ? dotazování. Cílem mé práce bylo zmapovat potřeby klientů, kteří budou propuštěni z výkonu trestu odnětí svobody a trvale žijí na území města Plzně, zjistit možná úskalí spolupráce sociálního kurátora s klientem v rámci kontinuální práce a postpenitenciární péče a na základě zjištěných potřeb klientů a úskalí při spolupráci doporučit možný postup aktivizace klienta propuštěného z výkonu trestu. Na základě vytýčených cílů jsem stanovila 2 hypotézy. Ve výzkumné části práce jsem popsala cíle výzkumu, metody a techniky, které jsem pro získání potřebných dat zvolila, popsala jsem výzkumný vzorek a realizaci sběru dat. Dále jsem se věnovala interpretaci dat a diskuzi nad výsledky dotazníkového šetření. Cíl práce byl splněn a hypotéza č. 1 nebyla potvrzena, hypotéza č. 2 byla potvrzena. Tento postup by mohl sloužit jako návod pro ostatní kolegy sociální kurátory a také může rozšířit povědomí laické veřejnosti o nelehké a komplikované situaci klientů propuštěných z výkonu trestu a složité práci sociálního kurátora.
|
|
|
Sociální determinanty zdraví vybraných romských komunit
KAJANOVÁ, Alena
Disertační práce s názvem {\clqq}Sociální determinanty zdraví vybraných romských komunit`` poukazuje na problematiku propojení zdravotního stavu se socioekonomickými faktory a dalšími vnějšími, i kulturně podmíněnými vlivy, které jej ovlivňují. Vycházím přitom z konceptu deseti sociálních determinant zdraví dle Wilkinsona, Marmota (2005). V teoretické části poukazuji na vzájemnou propojenost jednotlivých determinant u romských komunit a specifickou úlohu stresu, který všechny tyto determinanty ovlivňuje. Vycházím přitom z dostupných poznatků, především výzkumných šetření, s nimiž dále komparuji výsledky své výzkumné části. Cílem předkládané práce je popsat vliv sociálních determinant zdraví v širším kontextu každodenního života vybraných romských komunit. Zaměřuji se především na překážky plnohodnotné participace popisovaného cílového souboru na životě většinové společnosti, z důvodu sociální exkluze. Cílový soubor je tvořen pěti vícegeneračními romskými rodinami ze dvou odlišných lokalit. Dvě rodiny jsou výše stratifikačně postavené (včetně zástupce romské elity) a tři žijící v sociálně vyloučených lokalitách. Vzhledem k specifičnosti cílového souboru a orientaci se na všední den respondentů, volím socioetnografický terénní výzkum, tedy kvalitativní výzkumnou metodu, s převahou techniky zúčastněného pozorování a interview. Zpracovaná výzkumná data předkládám spolu s diskusí v podkapitolách kopírujících tematicky teoretickou část práce, tedy jednotlivé skupiny determinant zdraví. Výsledky poukazují na to, že na zhoršeném zdravotním stavu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách se nepodílí pouze nepříznivé socioekonomické podmínky, ale ve velké míře stresory z nich pramenící, které jsou v některých případech specifické (symbolická složka sociální exkluze, alternativní zdroje obživy). Zvláštní význam pak přikládám kulturně podmíněným normám a názorům, které v některých případech nepříznivě ovlivňují zdravotní stav prostřednictvím behaviorálních faktorů (např. malý počet kojících romských matek, či přístup k užívání návykových látek). Přínos své práce, vedle identifikace rozvrstvení míry působení sociálních determinant zdraví u romských komunit, shledávám v jejím kvalitativním charakteru, který ji předurčuje k možnému využití pro obsáhlejší, longitudinální kvantitativní výzkum u romské cílové skupiny.
|
|
|
Ghettizace měst v České republice
Sukovská, Simona ; Kadeřábková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Khendriche Trhlínová, Zuzana (oponent)
Ve své diplomové práci se zaměřuji na problém ghettizace měst v České republice. Hlavním cílem je shrnutí současného stavu a způsobů řešení. V teoretické části vymezuji termín ghettizace, dále pak popisuji vývoj ghett a aktuální situaci ve světě a zvláště pak v ČR. V praktické části se zaměřuji na město Litvínov - část Janov, ve které v posledních letech vzniká jedno z největších ghett v ČR. Ghettizace je posuzovaná z hlediska demografického a sociálně-ekonomického složení. Tyto statistiky jsou doplněny shrnutím současných modelů řešení.
|
|
|
Výstavba obsahu internetového portálu pro děti a mládež v Jindřichově Hradci
Ježková, Lucie ; Sedláková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Štěchová, Věra (oponent)
Teoretickým rámcem práce bude sociální politika ve vztahu k dětem a mladým lidem ohroženým sociální exkluzí. Práce se zaměří zejména na možnosti prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. V praktické části student naplní prototyp internetového portálu pro děti a mládež z Jindřichově Hradce a okolí, jehož cílem bude poskytnout této cílové skupině dodatek informací o možnostech volnočasových aktivit ve vymezeném území a případné doprovodné možnosti (např. chat, poradna, anketa, fotogalerie). Student současně navrhne koncepci aktualizace a správy dat pro tento portál.
|
host ::
RSS.