|
|
Změny tělesné hmotnosti u žen pracujících na operačních sálech v průběhu roku v závislosti na cirkadiánní typologii.
KOVÁŘOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá mírou vlivu cirkadiánní typologie žen pracujících na operačních sálech na změny jejich tělesné hmotnosti. Cílem této práce je zhodnotit, nakolik se na změnách tělesné hmotnosti podílí ranní a večerní typologie. Zároveň zde zohledňuji vliv směnného provozu a tím narušeného cirkadiánního rytmu. V doplňujícím šetření zkoumám vliv typologie na stravovací zvyklosti, využití volného času a spánkové návyky dotazovaných žen. Pozorování se zúčastnilo 21 respondentek ve věku 31-57 let. V průběhu roku jsem u nich monitorovala změny tělesné hmotnosti a tyto hodnoty dávala do souvislosti s výsledky dotazníků. Proběhlým šetřením se nepotvrdil předpoklad větší přítomnosti žen večerního typu ve sledované skupině. V průběhu monitorovacího období všechny typy vykazovaly podobnou křivku kolísání tělesné hmotnosti včetně termínu horní kulminace. Oproti našim předpokladům jsme zaznamenali největší váhové výkyvy u ranního typu. Vliv typologie na stravování je patrný v četnosti příjmu potravy a ve skladbě snídaně. Směnný provoz zvládají všechny typy bez výraznějších rozdílů. Volný čas v souladu s našimi předpoklady tráví aktivněji ranní typy před večerními.
|
|
|
Změny tělesné hmotnosti v průběhu roku v závislosti na cirkadiánní typologii u adolescentů
KRANKUŠ, Lubomír
Práce se zabývá sledováním změn tělesné hmotnosti adolescentů mužského pohlaví ve věku 15 až 20 let v průběhu jednoho kalendářního roku v kontextu k ročnímu období a k typologii osobnosti v oblasti cirkadiánního rytmu, kdy jsou probandi obrazně rozdělení na "skřivany", u nichž je aktivita nejvyšší v ranních hodinách a "sovy", což jsou lidé, aktivnější spíše v odpoledních a večerních hodinách. Teoretická část se snaží o objasnění klíčových pojmů celého výzkumu a celé práce, v praktické části jsou pak vysvětleny a popsány konkrétní postupy, metody, výsledky, cíle a praktická doporučení celého projektu.
|
|
|
Aspekty duševního a sociálního zdraví u adolescentů ve vztahu k cirkadiánnímu rytmu
VAŠINOVÁ, Iveta
V práci se zabývám problematikou duševního a sociálního zdraví u adolescentů ve vztahu k jejich cirkadiánnímu rytmu. Teoretická část práce je orientována na základní vhled do problematiky duševního zdraví, sociálního zdraví, vymezení a charakterizování období adolescence, dále je zde přiblížena problematika cirkadiánních rytmů a spánkové hygieny. Výchozí soubor dotazníkového šetření tvořilo 300 adolescentů (150 dívek, 150 chlapců) ze středních škol v Českých Budějovicích (15-18 let). Průměrný věk dotazovaných byl 16 let. Data byla získána v rámci projektu GAJU č. 101/2011/S "Psychosociální a somatické ukazatele v komparaci k cirkadiánnímu rytmu" v období květen 2011- březen 2012. Metody výzkumu tvořil výběr otázek ze 2 standardizovaných dotazníků. Otázky sociální koncepce pochází z dotazníku kvality života Cummins (1997), ComQoL - S5, který byl přeložen a upraven pro podmínky ČR. Otázky týkající se cirkadiánních rytmů jsou vybrány z dotazníku cirkadiánní typologie, CIT (Harada, Krejčí, 2010). Získaná data byla vyhodnocena pomocí základních statistických metod a výpočtů.
|
|
|
Komparace cirkadiánní typologie a cirkadiánních rytmů u sportujících pubescentů (hráčů hokeje) a nesportujících pubescentů
CHRT, Jakub
Cílem bakalářské práce "Komparace cirkadiánní typologie a cirkadiánních rytmů u sportujících pubescentů (hráčů hokeje) a nesportujících pubescentů" bylo analyzovat cirkadiánní rytmy a denní návyky pubescentní mládeže. Prozkoumat a porovnat dva výzkumné soubory tvořené sportujícími (hráči ledního hokeje) a nesportujícími pubescentními chlapci. Na základě získaných výsledků potvrdit, nebo vyvrátit stanovené výzkumné předpoklady. Výzkumné šetření bylo provedeno dotazníky životních rytmů a spánkového režimu 9 - 15 let (HARADA, KREJČÍ, 2010). Naeditovaná data byla statisticky zpracována Univerzitou v Kochi a následně vyhodnocena. Výsledky ukazují rozdílnost testovaných souborů a signifikantně potvrzují většinu výzkumných předpokladů.
|
|
|
Komparace cirkadiánní typologie a cirkadiánních rytmů u sportujících adolescentů (hráčů metané) a nesportujících adolescentů
MELUŠOVÁ, Andrea
Tato bakalářská práce se zabývá komparací cirkadiánní typologie a cirkadiánních rytmů u sportujících adolescentů (hráčů metané) a nesportujících adolescentů, které se v různých aspektech liší, vzhledem k rozdílnému životnímu stylu, jež může mít následně ve svých důsledcích nepříznivý vliv na zdraví. Cílem práce je přiblížit téma cirkadianní typologie a cirkadiánních rytmů a prokázat jejich význam pro výchovu ke zdraví v souvislosti se zdravým životním stylem. Dalším cílem je snaha porovnat kvalitu života sportujících a nesporujících adolescentů, na základě vlivu fyzické aktivity. Výzkumná část díky dotazníkům cirkadiánní typologie prokazuje existenci jednotlivých cirkadiánních typů a jejich návyky. Na základě získaných informací navrhuje tato bakalářská práce edukační intervenční program pro rozvoj schopností nutných pro hru metané.
|
|
|
Komparace cirkadiánní typologie a cirkadiánních rytmů u sportujících pubescentů (hráčů badmintonu) a nesportujících pubescentů.
JANÁČKOVÁ, Iva
Lidé již po tisíciletí uznávají důležitost rytmů, podle kterých sklízeli a sázeli, spali a jedli. Cirkadiánní rytmy hrají v životě člověka velkou roli. Cirkadiánní preference se rozdělují na ranní a večerní typ. Sportovní pohybová aktivita má velký vliv na zdraví pubescentů, proto je považována za základní prvek zdraví. Cílem práce bylo vytvořit pro skupinu pubescentních sportovců desetitýdenní intervenční program. Provést závěrečné testování a tím ověřit jeho účinnost. Mezi použité metody patří dotazník CIP (HARADA, KREJČÍ, 2010) a záměrné pozorování badmintonistů. Z výsledků testování vyplývá, že sportující pubescenti jsou ranním typem, chodí dříve spát a mají menší problémy s usínáním než pubescenti, kteří nesportují. Po aplikaci intervenčního programu měli sportující pubescenti menší problémy s depresí. Všechny tři výzkumné předpoklady se ukázaly jako pravdivé. Výsledky této práce bude možno využívat v předmětu Výchova ke zdraví v rámci studia na Pedagogické fakultě.
|
|
|
Spánkový režim a diurnální rytmy u věkových skupin mužů do 30 let.
SEBERA, Jaromír
Tato bakalářská práce se zabývá spánkem, spánkovými stavy a procesy, jenž se odehrávají v mozku během spánku a cirkadiánními rytmy člověka. Hlavní úlohou této práce má být přiblížení spánkových rytmů u současné populace mužů do 30 let. Vycházím z poznatků současného výzkumu. Nejdříve byl tento výzkum uskutečněn v Japonsku, na univerzitě v Kochi a poté proběhl v České republice na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích na katedře Výchovy ke zdraví.
|
|
|
Intervenční výchovný program pro optimalizaci cirkadiánních rytmů u dětí 1. a 2. tříd ZŠ
WEISFEITOVÁ, Věra
Bakalářská práce se zabývá cirkadiánními rytmy ve vztahu k výchově ke zdraví s akcentem na děti mladšího školního věku a jejich rodiče. Teoretická část práce shrnuje poznatky o cirkadiánních rytmech a jejich významu v životě člověka. Další její část je zaměřena na spánek a spánkovou hygienu a samostatná kapitola je věnována charakteristice a rizikovým faktorům cirkadiánní rytmicity dětí mladšího školního věku. Výzkumná část hodnotí získané výsledky z dotazníkového šetření univerzity Kochi v Japonsku u náhodně vybraných dětí a rodičů českobudějovického regionu. Výzkumná část se dále zabývá získanými výsledky a daty z intervenčního programu zaměřeného na optimalizaci cirkadiánních rytmů, který byl sestaven a následně ověřen v praxi školní družiny. Ve výzkumné části jsou prezentovány všechny výsledky, ke kterým bylo možno v rámci intervenčního programu dojít a ve kterých bylo prokázáno narušování hygieny cirkadiánních rytmů, sníženou kvalitou spánku, nevyváženou a nepravidelnou výživou, nedostatkem pohybu a zvýšenou intenzitou hraní displejových her. Získané výsledky byly zpracovány jako metodický materiál pro harmonizaci cirkadiánních rytmů.
|
|
|
Analýza cirkadiálního rytmu a spánkového režimu u českých a japonských preadolescentek a adolescentek.
HRMOVÁ, Eliška
Vzhledem k vyžadovanému systému celoživotního vzdělávání, budou aktuální poznatky z této bakalářské práce uplatňovány ve výuce Výchovy ke zdraví. Základní nutností je poznání a kategorizace cirkadiánních rytmů, které velmi ovlivňují náš celkový život a fungování. S tím spojené i poznatky o tak přirozené věci, jako je spánek. Ač jsou poznatky o něm aplikovány v mnoha nejrůznějších oborech, všude je patrný jeho nesmírný význam. V běžném občanském životě se spánkem zabýváme z hlediska jeho významu, poruch a vlivu na pohodu a aktivitu. K tomu je zaměřena i tato práce. Aplikace poznatků již v základním vzdělávání vytvoří přirozený přístup k dlouhodobému zachování zdraví a výkonnosti nejen preadolescentek a adolescentek ale i zralého člověka. Tato práce je zaměřena na analýzu cirkadiálního rytmu a spánkového režimu u českých a japonských preadolescentek a adolescentek. Používám kvantitativní výzkum, hlavním nástrojem sběru dat je dotazník denních a spánkových rytmů. Výsledkem této práce je zjištění špatných návyků v nedodržování spánkového režimu s tím souvisí špatná spánková hygiena a nepravidelnost ve stravování zejména u mladších dívek v preadolescentním věku.
|
|
|
Biologické rytmy živočichů-rozšiřující učivo biologie na gymnáziích
SCHLEICHEROVÁ, Monika
Hlavním cílem diplomové práce bylo vytvořit návrh výukového programu, týkajícího se biologických rytmů (biorytmů) živočichů a člověka. Program je vytvořen jako rozšiřující učivo biologie na gymnáziích. Sestavení programu předcházela analýza učiva biorytmů ve středoškolských učebnicích biologie používaných v České republice. Dalším teoretickým východiskem bylo zpracování literární rešerše na základě četby české a cizojazyčné literatury. Výukový program je rozdělen do tří bloků na {\clqq}Biologické rytmy živočichů``, {\clqq}Biologické rytmy člověka`` a {\clqq}Sezónní rytmy živočichů``. Některé části výukového programu byly prakticky ověřeny.
|
host ::
RSS.