|
|
Sociálně-ekologické a psychologické dopady Jaderné elektrárny Temelín na obyvatelstvo
Rynda, Ivan ; Těšitel, Jan ; Kušová, Drahomíra ; Bartoš, Michael
V rurálním prostředí jižních Čech lze jadernou elektrárnu Temelín považovat za vyjímečnou krajinnou složku ovlivňující kvalitu života místní populace. Projekt se zaměřuje na proces vytvoření koncepce soustavného sociologického šetření kvality života populace v širším okolí jaderné elektrárny. Pro analýzu reflexe situace místními obyvateli byla použita kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Bylo zjištěno, že místní komunita vykazuje vysoký stupeň adaptace na danou situaci. Pouze z krajinně ekologického hlediska vyplynulo, že silueta elektrárny vyvolává pocit podvědomého neklidu a je vnímána obyvatelstvem jako zásadní změna krajinného rázu jihočeské krajiny.
|
|
|
Vliv Jaderné ekektrárny Temelín na vnímání krajinného rázu
Bartoš, Michael ; Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan
Jadernou elektrárnu Temelín lze považovat za vyjímečnou krajinnou složku v rurálním prostředí jižních Čech.Příspěvek se zaměřuje na proces adaptace místních obyvatel na existenci a provoz jaderné elektrárny.Na základě dat získaných sociologickým výzkumem v roce 2004 lze konstatovat,že místní komunita vykazuje vysoký stupeň adaptace na danou situaci.V krajinně ekologickém kontextu je zajímavé,že "vizuální agresivita" 155 metrů vysokých chladírenských věží,jejichž silueta je viditelná z velké vzdálenosti,vyvolává mimo jiné pocit podvědomého neklidu a je vnímána i jako zásadní změna krajinného rázu jihočeské krajiny.
|
|
|
Krajinný ráz a vnímání Jaderné elektrárny Temelín jihočeskou populací
Bartoš, Michael ; Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan
Jadernou elektrárnu Temelín lze považovat za výjimečnou krajinnou složku v rurálním prostředí jižních Čech. Příspěvek se zaměřuje na proces adaptace místních obyvatel na existenci a provoz jaderné elektrárny. Na základě dat získaných sociologickým výzkumem v roce 2004 lze konstatovat, že místní komunita vykazuje vysoký stupeň adaptace na danou situaci. V krajinně ekologickém kontextu je zajímavé, že“vizuální agresivita” 155 metrů vysokých chladírenských věží, jejichž silueta je viditelná z velké vzdálenosti, vyvolává mimo jiné pocit podvědomého neklidu a je vnímána i jako zásadní změna krajinného rázu jihočeské krajiny.
|
host ::
RSS.