Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4,673 záznamů.  začátekpředchozí4668 - 4673  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.44 vteřin. 

Monitoring stavu rybí obsádky v Boleveckých rybnících v roce 2016
Jůza, Tomáš
Na jaře roku 2016 byla pomocí elektrolovné lodi monitorována rybí obsádka Boleveckých rybníků v Plzni. V minulých letech zde proběhly hromadné odlovy nežádoucích druhů ryb s cílem dosažení co nejvyšší kvality vody. Kontrolní odlovy prokázaly relativně nízké density nežádoucích druhů ryb a poměrně velké množství dravců v obou rybnících. Vhodný poměr plevelných a dravých druhů ryb zjištěný především ve Velkém rybníce je jedním ze základních faktorů pro udržení vysoké kvality vody v rybníce.\n\n

Současný vztah obyvatel Šumavy k repatriované populaci rysa ostrovida (Lynx lynx).
ROCHOVÁ, Markéta
Rys ostrovid (Lynx lynx) byl na území České republiky vyhuben na počátku 19. století. Díky reintrodukčním programům se u nás od 80. let 20. století zase vyskytuje. Velikost jeho populace od roku 1996, kdy dosáhla maxima, klesá a to především vinou nelegálního lovu. Šumavská populace, která je naše největší, má asi 70 jedinců. Byly vytvořeny dotazníky pro školy pro vyhodnocení odlišností v přístupu k ochraně přírody na jednotlivých úrovních školství a dále dotazníky pro veřejnost a myslivce, které byly zaměřené na aktuální problematiku vztahu místního obyvatelstva k rysovi ostrovidovi. Cílem práce bylo stanovení závěrů a doporučení k zlepšení objektivní a správné informovanosti místního obyvatelstva o rysovi v jejich krajině se zaměřením na mládež a předškolní děti. Celkem bylo osloveno 432 dětí a studentů, 26 myslivců a 130 lidí ze Sušice a okolí. Byla zjištěna velmi dobrá úroveň vzdělání u žáků mateřských a základních škol. Potvrdilo se, že myslivci mají k rysovi převážně špatný vztah. Veřejnost má k němu naopak vtah především pozitivní.

Vnímání Jaderné elektrárny Temelín jihočeskou populací v proměnách času (1993-2003)
Těšitel, Jan ; Kušová, Drahomíra ; Bartoš, Michael
Práce se zabývá sociálním systémem v okolí Jaderné elektrárny Temelín, především pak některými aspekty jeho adaptace na zátěž. Je soustředěna na problematiku vizuálního vnímání elektrárny místní populací a proměny tohoto vnímání během posledních deseti let. Předkládaná zjištění jsou výsledkem porovnání vybraných výsledků dvou sociologických průzkumů, které proběhly v Jihočeském kraji, a které jsou od sebe časově vzdáleny deset let. První z průzkumů proběhl v rámci projektu „Proměny jižních Čech 1992-1993“. Druhý průzkum probíhá od roku 2002, a to v rámci projektu „Sociálně ekologické a psychologické dopady jaderné elektrárny Temelín na obyvatelstvo“, který je aktivitou naplňující článek 12 Annexu mezinárodní dohody z Melku.

Analýza zdravotně sociální péče o seniory v České republice v letech 2000 - 2015
Hořejší, Daniela ; Kobliha, Pavel (vedoucí práce) ; Lukášová, Tereza (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou propojení sociální a zdravotní oblasti v péči o seniory od roku 2000 do současnosti. Sociálně zdravotní péče a její systémové zavedení má své opodstatnění vzhledem k trendu stárnutí populace díky stále se zlepšující zdravotní péči. Cílem práce je zhodnotit stav poskytované péče seniorům v této oblasti. Dále práce zjišťuje, jaké má tato oblast mezery, kde lze vzít inspiraci a co je zapotřebí začít řešit, aby systém poskytované péče do budoucna fungoval efektivněji a kvalitněji. V České republice je stále spíše upřednostňována péče ústavní před domácí péčí či terénními a ambulantními službami. Tou nejpřirozenější a efektivní formou péče často bývá ta rodinná. V sociální péči o seniory jsou nejpodstatnější a nejproblematičtější částí sociální služby. Integrace sociálně zdravotní péče znamená zajistit flexibilitu a kontinuitu, dostupnost služeb tak, aby byla sociální a zdravotní péče osobě poskytována primárně v domácím prostředí a v případě nutnosti, aby byla zajištěna možnost ústavní péče. Závěr práce shrnuje aktuální stav systému sociálně zdravotní péče a popisuje a zdůrazňuje možné úpravy ke zlepšení situace.

Genealogická struktura a reprodukční chování modelové populace Pipistrellus nathusii (Mammalia: Chiroptera)
Zieglerová, Anna ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Bartonička, Tomáš (oponent)
55 5. SOUHRN Předložená práce shrnuje výsledky studie aplikace molekulárních technik v analýze sociální biologie a genealogické struktury netopýrů. Předmětem výzkumu byla populace netopýra parkového, Pipistrellus nathusii, v modelovém území Ruda v CHKO Třeboňsko, kde podrobný výzkum biologie tohoto druhu probíhá již od roku 1996. Na rozdíl od jiných druhů, u nichž byly aplikovány podobné výzkumné metody, jde o formu, jejíž roční životní cyklus a areálová distribuce jsou charakterizovány celopopulačními sezónními dálkovými migracemi. Struktura sociální organizace a párovacích systémů u druhů s podobnými charakteristikami nejsou obecně známy. Předmětem analýzy bylo celkem 304 jedinců, zahrnujících 45 rezidentních samců, 98 dospělých samic a 161 mláďat odchycených ve 3 letních kolonií ve dvou následujících sezonách. Z 15 ověřovaných mikrosatelitových markerů, byly pro rutinní použití vybrány 4, které vykazují standardně vysokou úroveň alelické proměnlivosti (24 - 85). Bylo ověřeno, že zvolená analýza mikrosatelitů umožňuje vysoce spolehlivou individuální identifikaci a identifikaci příbuzenských vztahů. Distribuce doložených paternit dokládá opakovaný reprodukční efekt některých samců a zvýšený podíl při reprodukci u samců z úkrytů v blízkosti mateřských kolonií. Nápadné rozdíly v zachytitelnosti maternitních...

Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 a její možný odraz v přípravě obyvatel obcí
Komárková, Klára ; Mika, Otakar Jiří (oponent) ; Novák, Jaromír (vedoucí práce)
Naše společnost se stává stále rizikovější, a proto ochrana obyvatelstva nabývá neustále většího významu. Tato bakalářská práce je zaměřena na Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2020 a její možný odraz v přípravě obyvatel obcí. První část práce se stručně zabývá historií ochrany obyvatelstva. Následuje část, kde je rozebrána současně platná legislativa. Další je vyhodnocení předešlé Koncepce do roku 2015. Jako poslední se práce zabývá Koncepcí do roku 2020 se zaměřením na obyvatelstvo obcí.