|
Obrat nadzemní biomasy dominanty zaplavované louky
MEJDOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce je součástí projektu MŽP SP/2d1/93/07 (Czech Terra), který se zaměřuje na hodnocení koloběhu a bilanci uhlíku ve vybraných ekosystémech České Republiky. V lokalitě Mokrých luk u Třeboně je v rámci tohoto projektu hodnocena produkce nadzemní biomasy mokřadní vegetace. V předkládané bakalářské práci se zaměřuji na dokumentaci obratu nadzemní biomasy ostřice štíhlé (Carex acuta L.), která představuje dominantu zaplavované části Mokrých luk. Má práce spočívala v nedestruktivním sledování přírůstků nadzemní biomasy ve vybraných bultech, při něm jsem přiřazovala hodnotu sušiny odnožím rostoucím v těchto bultech na základě analogie s paralelními vzorky. Na vybraných odnožích jsem pozorovala dynamiku utváření listů během vegetační sezóny, jejich usychání a opad. V této práci se rovněž zabývám rozdíly v dynamice růstu u generativních a vegetativních odnoží. Generativní odnože vytvořily během vegetace průměrně jen tři listy, celkově byly tvořeny průměrně sedmi listy, tedy čtyři listy byly založeny v předcházejícím roce na podzim. Od vysemenění listy odumíraly a poslední živé byly pozorovány 13.8. Od rostliny listy začaly odpadat ve větší míře v průběhu srpna a začátku září. U vegetativních odnoží se počet listů se během vegetace zvyšoval. Na počátku měření této dynamiky (4.6) byly odnože tvořeny průměrně 10 listy, z nichž tři byly založeny v přecházejícím roce na podzim, do září jejich počet vzrostl na 14. Během vegetace odnož měla 5-6 fotosynteticky aktivních listů. Listy opadaly pomaleji, než tomu bylo u generativních odnoží.
|
|
Studium světelného mikroklimatu vybraného porostu v průběhu vegetace
STOLIČKOVÁ, Martina
Cílem bakalářské práce byla analýza světelného mikroklimatu v závislosti na produkčních charakteristikách ostřicového porostu (Carex acuta L.) v průběhu vegetační sezóny. Byla analyzována světelná propustnost porostu ostřice štíhlé a její změny v průběhu vegetační sezóny. Dále byl hodnocen sezónní chod přicházejícího a odraženého slunečného záření včetně albeda. Byly hodnoceny sezónní změny v přírůstku nadzemní živé biomasy, množství sušiny ve vertikálním profilu porostu, distribuce listové pokryvnosti a změny extinkčního koeficientu v průběhu vegetační sezóny. Studium světelného mikroklimatu a odběr biomasy byl prováděn na Mokrých Loukách u Třeboně ve výtopě rybníka Rožmberk. Největší zastoupení rostlinného druhu zde má ostřice štíhlá ? Carex acuta L. Zjištění relativní ozářenosti a prostupnosti světla bylo měřeno pyranometrem, a odběr nadzemní biomasy byl prováděn destruktivní metodou. Z výsledků je patrné, že propustnost světla je nejvyšší na povrchu porostu a s klesající výškou se propustnost světla snižuje. V srpnu došlo k radikálního poklesu dopadu i odrazu slunečního záření z důvodu vyšší koncentrace vody v půdě i v ovzduší, což vedlo ke snížení albeda. Živé biomasy bylo naměřeno: v červenci 1820g, v srpnu 1670g a v září 1789g. Hodnoty LAI a sušiny zjištěné od července do září se postupně snižovaly a s narůstající měřenou vrstvou v porostu docházelo k poklesu množství sušiny i hodnot pokryvnosti listoví. Hodnoty extinkčního koeficientu se mění v závislosti na stáří porostu. Se stářím porostu se extinkční koeficient zvýšil až na hodnotu 200,38. Bakalářská práce byla zpracována v rámci výzkumného záměru Zemědělské fakulty MSM 6007665806 "Trvale udržitelné způsoby zemědělského hospodaření v podhorských a horských oblastech zaměřené na vytváření souladu mezi jejich produkčním a mimo produkčním uplatněním".
|
|
Návrh projektu rozvoje kulturního cestovního ruchu v oblasti Třeboňska
VOCHOZKOVÁ, Lenka
Cílem práce je navrhnout projekt rozvoje kulturního cestovního ruchu v oblasti Třeboňska. Protože se tato oblast, typická množstvím rybníků a vodních toků, pyšní řadou vodních mlýnů, které jsou buď architektonicky či technologicky památkově hodnotné a v tomto ohledu nejsou využity, je v rámci této práce navrhnut projekt Muzeum mlynářství Spolský mlýn. Smyslem a účelem projektu je zpřístupnit stávající budovu Spolského mlýna veřejnosti jako technickou památku a prostřednictvím muzejní expozice a praktických ukázek mlýnských strojů vzdělávat návštěvníky muzea, informovat je o historii mlynářství i samotného Spolského mlýna a připomenout tak slávu českého mlynářství a jeden z tradičních prvků sídelní krajiny.
|
|
Demografické determinanty rozvoje cestovního ruchu a služeb na Třeboňsku
ČUTKOVÁ ADAMCOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá vlivem demografických determinant na rozvoj cestovního ruchu a služeb na Třeboňsku. Teoretická část popisuje zkoumaný region, jeho obce a hlavní devizy tohoto regionu - přírodu, rybníkářství a lázeňství. Analytická část zkoumá vybrané demografické determinanty, které ovlivňují rozvoj cestovního ruchu a služeb v regionu, v návaznosti na teorie regionálního rozvoje. Cílem práce je zaměřit se na problémové části regionu Třeboňsko a navrhnout nové možnosti rozvoje cestovního ruchu a služeb.
|
|
Vliv meziročních rozdílů vybraných meteorologických parametrů na druhové složení porostů Mokrých luk u Třeboně
FRANCOVÁ, Kateřina
Cílem diplomové práce je zhodnotit meziroční rozdíly v druhovém složení vybraných porostů Mokrých Luk ve vztahu k určujícím meteorologickým parametrům. Práce se zabývá studiem a změnami rostlinných společenstev na vybrané části Mokrých Luk u Třeboně. Meziroční rozdíly byly zjištěny pouze v pokryvnosti dominant, ale nikoli ve stálosti druhů. Oproti roku 2006 došlo v roce 2007 ke zvýšení průměrné pokryvnosti chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea). Také došlo k dalšímu nárůstu pokryvnosti třtiny šedavé (Calamagrostis canescens), jejíž výskyt na Mokrých Loukách byl omezen povodní v roce 2002. Znovu se objevila na Mokrých Loukách v roce 2006, ale její nárůst byl patrný až v sušším roce 2007. Výsledky ukazují, že společenstvo je poměrně stabilní ve vztahu ke krátkodobým výkyvům počasí.
|
|
Vliv minerálního hnojení na primární produkci travinného mokřadního porostu
LAZÁRKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce je součástí projektu GA ČR 526/09/1546 (`` Význam nově asimilovaného uhlíku pro interakce rostlin s půdou v mokřadních travinných ekosystémech v proměnlivých podmínkách vnějšího prostředí``). Cílem práce je stanovit nadzemní produkci travinného mokřadního porostu Přírodní rezervace Záblatské louky u Třeboně a posoudit, zda hnojení v předchozích letech má vliv na jeho druhové složení a produkci. Nadzemní biomasu jsem stanovila v červnu 2009 destruktivní metodou. Celkově se odebralo ze 12 ploch 24 vzorků (výnos + strniště). Odebíraly se vzorky z plošek o rozměrech 0,5 x 0,5 m. Získané hodnoty biomasy byly převedeny na plochu 1 m-2. Vliv hnojení byl studován na plochách, na něž v letech 2006 až 2008 byly aplikovány různé dávky minerálních hnojiv: 300 kg NPK . ha-2 (varianta HI), 65 kg NPK . ha-2 (varianta LOW) a plocha nehnojená (varianta NO). Celková nadzemní biomasa činila 723,05 g.m-2 u varianty HI, 711,12 g.m-2 u varianty LOW a 712,72 g.m-2 u varianty NO. Dlouhodobé hnojení potlačilo produkci mechů.
|
|
Kulturní dědictví v rozvoji cestovního ruchu Třeboňska
VOCHOZKOVÁ, Lenka
Cílem této bakalářské práce je zhodnotit současný stav a možnosti dalšího využití kulturního dědictví při rozvoji cestovního ruchu v oblasti Třeboňska. Za tímto účelem bylo v této oblasti sledováno 50 typů atraktivit kulturního dědictví a také provedeno v průběhu měsíců července až září 2008 dotazovací šetření mezi 1598 domácími účastníky cestovního ruchu.
|
|
Přírodní zajímavosti Třeboňska a jejich využití v přírodovědě.
VACH, Petr
Tato diplomová práce se zabývá přírodovědnými a vlastivědnými tématy. Je v ní navrženo pět exkurzí, dvě cykloexkurze, jeden projekt a jedna výuková hodina. Jejím cílem je zajímavými a dostupnými formami posílit a upevnit dobrý vztah žáků k přírodě a zároveň učit žáky, jak ji v zájmu lidstva chránit. Práce je určena především pro žáky 4. a 5. ročníků základních škol. K jednotlivým exkurzím jsou vytvořeny pracovní listy s úkoly, které žáci průběžně plní na jednotlivých zastávkách.
|
|
Vliv kosení na druhové složení a nadzemní biomasu porostů eutrofní zaplavované louky
FRANCOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce je součástí projektu GA ČR č. 526/06/0276 Eutrofizace mokrých luk: Vliv na interakce půda {--} rostlina s důrazem na transformace uhlíku a dusíku, na jehož řešení se podílí Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR. Cílem práce je zdokumentovat stav 30 let nekoseného porostu a porostů s různou frekvencí kosení v zaplavované části Mokrých Luk u Třeboně. V práci je řešen současný stav vegetace se změnami, vývojem rostlinných společenstev a produkcí nadzemní biomasy na vybrané části Mokrých Luk u Třeboně. Výsledky jsou porovnány s výsledky výzkumů, které probíhaly na Mokrých Loukách za posledních 30 let. Závěry práce potvrzují, že vegetace se stává nestabilní s převládajícími konkurenčně silnými a synantropními druhy, zejména kostivalem lékařským (Symphytum officinale), pampeliškou lékařskou (Taraxacum sect. ruderalia), kopřivou dvoudomou (Urtica dioica), šťovíkem tupolistým (Rumex obtusifolius). Dominantním druhem zamokřené a kosené části Mokrých Luk se stává chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea).
|
| |