Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 65 záznamů.  začátekpředchozí46 - 55další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Telefonicky asistovaná první pomoc u probíhajícího porodu
MORAVCOVÁ, Adéla
Obsahem této bakalářské práce je poskytnutí profesionální pomoci u probíhajícího porodu po telefonickém spojení. Správné poskytnutí první pomoci u probíhajícího porodu operátorem zdravotnického operačního střediska zdravotnické záchranné služby je velmi důležité pro rodičku a její okolí. Poskytnutí první pomoci u probíhajícího porodu po telefonickém spojení spočívá, jak v samotném porodu, tak i ošetření matky a novorozence po porodu. Teoretická část bakalářské práce se věnuje nejenom telefonicky asistované první pomoci u probíhajícího porodu, ale i průběhu fyziologického porodu i porodu patologického a postupy k poskytnutí první pomoci u probíhajícího porodu. Teoretická část začíná definováním pojmu porod, historií a současností porodnictví. Dále je rozebrán samotný porod, jeho možné komplikace a první pomoc s ošetřovatelskou péčí. V závěru teoretické části je popsána práce zdravotnického operačního střediska ZZS a postupy k telefonicky asistované první pomoci u probíhajícího porodu a telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace novorozence.
Analýza životního stylu dispečerů operačního střediska zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje
KÖSZEGI, Jarmila
Bakalářská práce se zabývá analýzou životního stylu operátorů pracujících v nepřetržitém dvanáctihodinovém provozu na operačním středisku Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Teoretická část práce je zaměřena na zkoumanou problematiku a je rozdělena na dvě části. První část popisuje Zdravotnickou záchrannou službu Jihočeského kraje, její činnost, pracovní náplň operátorů, jejich vzdělání a místo působení - operační středisko. Druhá část teorie rozebírá životní styl se zaměřením na spánkovou hygienu, výživu a stravování, pohybové aktivity, ale také na návykové a zdraví škodlivé látky, stres a vznik obezity. Ve výzkumné části byla použita metoda dotazníku a vyšetření zdatnosti a hybnosti respondentů pomocí testů. Získaná data byla statisticky zpracována a porovnána vzhledem k vývojové etapě dospělosti. Závěr práce obsahuje návrh na zlepšení životního stylu v jednotlivých skupinách.
Letní tábory totality a dneška z pohledu vedoucího
DOBEŠOVÁ, Aneta
Práce se zabývá organizací letních dětských táborů před rokem 1989 a po něm, a to z pohledu vedoucího. Sleduje historii dětského táboření ve světě a v bývalém Československu jako aktivního způsobu využívání volného času dětí o prázdninách. Hodnocení letních dětských táborů v obou obdobích vychází ze zkušeností a poznatků vedoucích, kteří na táborech pracovali. Po roce 1989 je hlavní pozornost v práci věnována postavení provozovatelů a vedoucích dětských táborů, a to především z pohledu práva a dále zákonům a směrnicích souvisejících s pořádáním táborů.
Vyjadřování velké míry vlastnosti ve španělských a českých časopisech pro mládež
BOLECH, Václav
Tato diplomová práce se zabývá výrazovými prostředky pro vyjádření velké až největší míry vlastnosti v jazyce mladých. Klade si za cíl zmapovat španělské a české časopisy pro mladé, zjistit četnosti jednotlivých výrazových prostředků, které se v našem zvoleném korpusu textů vyskytují, a porovnat výrazové prostředky mezi s sebou. Dále si klade za cíl zjistit, jak na dané časopisy pro mladé má vliv globální mediální trh. Jádrem této diplomové práce je teoretický rámec tvořený různými 12 gramatikami jak českými, tak španělskými lingvisty, kde se snažíme poukázat na názorovou nejednotnost, která panuje u jazykovědců, které jsme v práci analyzovali. Výsledkem této diplomové práce jsou grafické a tabulkové vyjádření četností používaných výrazových prostředků a dokázání pravdivosti teorií u jednotlivých autorů. Dále potvrzování či vyvrácení stanovených hypotéz a tvrzení.
Odbavování hovorů se sebevražednou tematikou na jednotné evropské lince tísňového volání 112 v Jihočeském a Plzeňském kraji
KUČEROVÁ, Renáta
Operátoři obsluhující linku tísňového volání 112, během výkonu své profese, přijímají, vyhodnocují a odbavují informace o mimořádných událostech různého typu. Dostávají se tak do situace, kdy řeší i tísňová volání ? tísňové hovory se sebevražednou tematikou. Vést hovor se sebevrahem představuje pro operátory stresující a psychicky náročnou záležitost. Operátoři jsou si dobře vědomi, že život člověka se sebevražednými úmysly visí mnohdy doslova ?na vlásku?, a že právě oni mohou sebevraha od svého záměru odradit, ale že ho mohou během hovoru i ztratit. Vzhledem k závažnosti dané problematiky je tudíž nezbytně nutné, aby operátoři byli profesně připraveni na vedení takového hovoru a dokázali tak tuto velmi náročnou situaci úspěšně řešit. Předkládaná diplomová práce se zabývá odbavováním hovorů se sebevražednou tematikou na jednotné evropské lince tísňového volání 112 v Jihočeském a Plzeňském kraji. Pro řešení diplomové práce jsem stanovila dva cíle. Prvním cílem práce je porovnat odbornou připravenost obsluhy linky tísňového volání 112, pro odbavování hovorů se sebevražednou tematikou, v Jihočeském kraji a kraji Plzeňském. Jako druhý cíl jsem určila vytvořit návrh metodiky na zvýšení odborné připravenosti obsluhy linky tísňového volání 112 pro odbavování hovorů se sebevražednou tematikou. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou uvedeny základní pojmy týkající se suicidální tematiky. Čtenář se zde seznamuje se suicidální problematikou jako celkem. Jsou mu zde popisovány například formy, motivy, příčiny, vývojové fáze, způsoby či rizikové faktory suicidálního jednání, včetně společenských postojů minulé i současné doby, a jiné skutečnosti. Dále je zde objasněna problematika krizové intervence z hlediska telefonních center tísňového volání 112 a jejich operátorů. Teoretická část práce se opírá o poznatky získané na základě analýzy, syntézy a rešerší dostupných literárních zdrojů zabývajících se danou tematikou. Jako studijní literatura byly použity tištěné knižní zdroje, periodika, zákony, zákonné předpisy a metodiky Hasičského záchranného sboru ČR, Bojový řád jednotek požární ochrany, Katalogový soubor typové činnosti a elektronické zdroje. V diplomové práci byla k dosažení cílů a získání odpovědi na výzkumnou otázku použita kvalitativní metoda výzkumu. V obou krajích bylo, na základě dotazníkového průzkumu, provedeno zhodnocení připravenosti operátorů linky tísňového volání 112 na odbavování hovorů se suicidálními jedinci a byla zodpovězena výzkumná otázka. Odpovědí na výzkumnou otázku byla skutečnost, že odborná připravenost obsluhy linky tísňového volání 112 pro odbavování hovorů se sebevražednou tematikou vyžaduje rozšíření profesních znalostí a dovedností této obsluhy. Na základě dat získaných dotazníkovým průzkumem a na základě studia odborné literatury je vypracován návrh metodiky na zvýšení odborné připravenosti obsluhy linky tísňového volání 112 pro vedení hovorů suicidálního typu. Z výsledků dotazníkového výzkumu vyplynulo, že ne všichni operátoři prokazují stejné znalosti a dovednosti, a že ne všichni pravidelně procházejí stejnými školeními zaměřenými na suicidální tematiku. Do návrhu metodiky jsou proto zapracována školení rozdělená dle jednotlivých kategorií, pro každou kategorii je zpracován časový harmonogram, obsahová skladba školení a doporučena osoba školitele. V diskuzi a v závěru této práce jsou uvedena i další užitečná doporučení, která se týkají zkoumané problematiky, a která nejsou v návrhu výše uvedené metodiky obsažena.
Problematika indikace výjezdů zdravotnické záchranné služby
DVOŘÁK, Jiří
Bakalářská práce se zabývá problematikou řešenou na zdravotnickém operačním středisku. Problematika indikace výjezdů zdravotnické záchranné služby je aktuální téma v poskytování přednemocniční neodkladné péče. V roce 2010 proběhla v jihočeském kraji centralizace operačního střediska v Českých Budějovicích. V operačním řízení tím bylo dosaženo komplexnějšího přehledu o pozici a činnosti všech výjezdových posádek. S tím se změnil i přístup v koordinaci výjezdových skupin. Dispečer tedy koordinuje výjezdové posádky celého kraje a za správnost postupu odpovídá sám. Za nejdůležitější pomůcku se dá považovat indikační seznam, ve kterém jsou popsány stavy a postup jejich řešení. Počítá však s řešením situací pouze v případě výjezdu posádky zdravotnické záchranné služby (ZZS). Indikační seznam vydává poskytovatel záchranné služby na základě zákona 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě a vyhlášky 240/2012 Sb., kterou se zákon provádí. Výzkum probíhal na zdravotnickém operačním středisku v Českých Budějovicích. Jako nejvhodnější způsob byl zvolen kvalitativní typ výzkumu. Respondenti jsou zaměstnanci zdravotnického operačního střediska, kteří mají na starost koordinaci posádek. Část respondentů zastává na operačním středisku jak funkci příjmu tísňové výzvy, tak funkci operačního řízení. S respondenty byl veden polořízený rozhovor opírající se o 15 otázek. Otázky jsou zaměřeny jak na příjem tísňové výzvy, tak na operační řízení. A dotýkají se hlavně naléhavosti N3 a N4. Velká část rozhovoru se dotýká indikačního seznamu a konfrontace formalizovaného a intuitivního postupu při rozhodování operátorů. Během rozhovorů byly podávány doplňující otázky tak, aby byla přesnost odpovědi co největší. U několika otázek je zhotoven formou tabulky, či grafu i kvantitativní výsledek pro představu, který názor, či skutečnost mezi operátory převažuje. Upozorňuji, že jsou pouze orientační a mají nízkou validitu z důvodu nízkého počtu respondentů. Výzkumným souborem je devět operátorů různého pohlaví, věku a délky zdravotnické praxe. Výsledkem výzkumu je, že se operátoři k alternativním řešením uchylují zhruba v 10 % případů. Jsou velice dobře orientováni v problematice indikace výjezdů zdravotnické záchranné služby. Rozdíly při rozhodování plynou z větší, či menší ochoty vystavovat se riziku forenzních následků. Problematika indikace výjezdů se stále vyvíjí. Všeobecná snaha směřuje k co největší formalizaci postupů a tím zbavení operátorů právní odpovědnosti. Práce mapuje postupy používané na zdravotnickém operačním středisku a může sloužit jako studijní materiál zdravotníkům, kteří potřebují tuto problematiku přiblížit.
Používání subjuntivu/indikativu po operátorech pravděpodobnostní modality (quizás) v jihoamerické španělštině (oblast andská, chilská a Río de la Plata).
KUNZ, David
Tato bakalářská práce se soustředí na užití subjuntivu nebo indikativu po oprátoru quizás a jeho variant v jihoamerické španělštině. Konkrétně zkoumá oblast And (státy Peru, Bolívie, Ekvádor), Chile a Río de la Plata (tuto oblast zastupují státy Paraguay, Uruguay a Argentina). Pomocí korpusu španělské královské akademie CREA byl proveden výzkum a statistika tohoto užití, kterému předchází teoretická část, obsahující teoretické podklady pro zpracování výzkumu.
Používání subjuntivu/indikativu po operátorech pravděpodobnostní modality (quizás v neiniciální pozici) v evropské španělštině.
HAVLÍKOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce je založena na statistickém výzkumu, který ověřuje užití indikativu a subjunktivu po operátoru pravděpodobnostní modality quizás v neiniciální pozici v evropské španělštině. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. Prvním oddílem je teoretická část, která je zaměřena na vysvětlení problematiky slovesných časů a způsobů, na pojetí modality a funkci operátoru. Druhý oddíl představuje praktická část spočívající ve statistické analýze pomocí korpusu CREA Španělské královské akademie, který posloužil jako výchozí jazykový materiál. Cílem bádání je zachytit skutečný stav užití indikativu a subjunktivu po operátoru quizás. Zkoumaná data jsou rozdělena do pěti žánrů v časovém rozmezí 1990 - 2004. Zjištěné údaje jsou zpracovány do tabulek a grafů, které poskytují nástin o četnosti užití obou slovesných způsobů.
Kontrola a odhalování neoprávněného nakldání s aktivy kasin
Ledinská, Kateřina ; Polák, Martin (vedoucí práce) ; Molín, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá kontrolou a odhalováním neoprávněného nakládání s aktivy kasin. V souladu s hlavním cílem je práce rozdělena do čtyř částí. První část definuje regulující a regulované subjekty, neboli kasina a orgány státního dozoru. Následující část vymezuje aktiva a vybrané formy neoprávněného nakládání s nimi v kasinech, doplněné o případy, kdy jsou vedle zaměstnanců kasin pachateli sami provozovatelé. Třetí část vychází ze dvou předchozích částí a věnuje se popisu kontrol kasin v praxi. Kontroly jsou zde nejprve členěny na kontroly prováděné řídícími pracovníky kasin a kontroly vykonávané orgány státního dozoru, a následně vzájemně porovnány. Pro srovnání obou kontrolních systémů je zde doplněn fiktivní příklad návaznosti prvotní evidence kasin na protokol o kontrole. Poslední část stanovuje právní rámec všech předcházejících částí.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 65 záznamů.   začátekpředchozí46 - 55další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.