|
| |
|
|
Detekce spirochét lymské boreliózy v klinických vzorcích metodami PCR a optimalizace podmínek kultivace borelií ze vzorků pacientů s příznaky lymské boreliózy
HAVRAN, Jiří
The samples under investigation were collected in Department of Pediatric Infectious Diseases of the University Hospital (Brno). Group of patients (100) was heterogeneous in terms of symptoms, age and sex. The samples were taken from patients with an LB diagnosis and from those with nonspecific symptoms. Molecular typing of LB spirochetes in clinical samples (104 blood/serum, 89 cerebro-spinal fluid and 1 synovial fluid) became necessary when the general immunological tests gave unclear results. The samples were analyzed using PCR-based and molecular biology techniques that include: nested- and spacer-PCR, specie-specific PCR, sequence, virtual hybridization, in silico RFLP analysis, similarity search. Results of conducted analysis confirmed that 51% of samples (98) were positive on B. bugrdorferi sensu lato. Using above mentioned techniques 6 spirochete species from B. burgdorferi sensu lato complex were identified; two of them weren?t detected in samples of human origin in Europe yet. Comparative analysis of two media for Borrelia cultivation from samples of human origin definitely proved the adventage of using MKP instead of traditionally used BSK-H Complete.
|
|
| |
|
|
Charakterizace dvou zástupců multigenní rodiny jednodoménových Kunitz-inhibitorů z klíštěte \kur{Ixodes ricinus}
SINGEROVÁ, Barbora
Dva nové geny, kódující 94AA dlouhé proteiny Monolaris 1 a Monolaris 2, byly izolovány z klíštěte Ixodes ricinus. Monolaris 1 je 8,1kDa velký protein, Monolaris 2 8,3kDa. Funkce proteinu Monolaris 1 byla testována s použitím RNA interference. Po injikaci dsRNA se daly samičky klíštěte Ixodes ricinus sát na morčata. Pro zhodnocení efektu utlumení genu byla změřena tělesná hmotnost, hmotnost vaječné snůšky a úmrtnost samic. V bakteriálním expresním systému byl připraven rekombinantní protein Monolaris 1 a po imunizaci králíka byly získány protilátky proti tomuto proteinu. Protilátky reagovaly s přibližně 190kDa velkým proteinem ve slinných žlázách, ováriích a střevě klíštěte, zatímco Monolaris 1 nebyl v slinách, slinných žlázách a dalších tkáních detekován.
|
|
|
Možnost ovlivnění zájmu o očkování proti klíšťové encefalitidě v ohnisku nákazy
VOBORSKÁ, Eliška
Tato diplomová práce se zabývá tématem informování lidí o problematice klíšťové encefalitidy a očkování proti ní. Naše diplomová práce má celkem čtyři cíle. Prvním cílem jsme zjišťovali kolik z oslovených osob je očkováno proti klíšťové encefalitidě. V druhém a třetím cíli jsme objasňovali důvody očkovaných a neočkovaných respondentů. Ve čtvrtém cíli jsme si dali za úkol zanalyzovat postoje respondentů k medializaci problematiky klíšťové encefalitidy. Klíšťová encefalitida je nákaza s přírodní ohniskovostí, která je způsobena virem klíšťové encefalitidy, patřící mezi flaviviry. Přenašečem je klíště obecné (Ixodes ricinus). Klíšťata parazitují na rezervoárových zvířatech tipu drobných hlodavců, kopytníků či domácích zvířat. Klinický obraz nemoci je většinou dvoufázový a symptomatologická forma postihuje především dospělé a starší osoby. Jižní Čechy patří mezi významná ohniska klíšťové encefalitidy s nemocností výrazně převyšující průměr pro ČR. Nejúčinnější prevencí před onemocněním je očkování. V ČR jsou registrovány v současnosti dvě vakcíny. Jde o vakcínu FSME-Immun firmy Baxter a vakcínu Encepur firmy Novartis. Obě tyto vakcíny jsou určeny dětem již od 1 roku věku. Základní schéma očkování se skládá z 3 dávek a každé 3-5 let je nutné přeočkování. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že z celkového počtu 136 respondentů 49 % je očkováno. Dle předpokladu, nejčastějším důvodem očkování z 65 % je obava z nákazy klíšťovou encefalitidou. Dalším důvodem z 19% se stala intervence okolí na očkovaného a pro 16% osob je důvodem k očkování finanční zvýhodnění od zdravotní pojišťovny nebo od zaměstnavatele. Ani do budoucna se nechystá nechat se očkovat 35% z neočkovaných. Zhruba 40 % neočkovaných respondentů má pocit, že toto očkování nepotřebuje či nedůvěřuje očkování jako takovému. Neočkované by nejčastěji z 42% přesvědčilo finanční zvýhodnění ceny vakcíny zdravotní pojišťovnou či zaměstnavatelem, ale 35% by nepřesvědčilo nic. Z našeho průzkumu vyplynulo, že většina respondentů je spokojená s množstvím i obsahem informací o klíšťové encefalitidě. Nemají pocit, že by se mělo něco měnit v systému informování o této nemoci. Tato práce přispívá k zmonitorování trendů v myšlení lidí, a povede k zjištění jakým směrem má jít edukace lidí o klíšťové encefalitidě.
|
|
|
Exprese rekombinantního proteinu Kunitzova typu, potenciálního toxinu ze slinných žláz klíštěte \kur{Ixodes ricinus}
CERMANOVÁ, Tereza
Klíšťata přijímají krev po dobu několika dní, což je dostatečná doba pro rozvinutí hostitelovi imunitní odpovědi. Adaptace klíštěte k sání vedla k vývoji komplexní směsi látek ve slinách, jež pomáhají parazitovi potlačit hostitelovi obranné mechanismy. Extrémně důležitou roli hrají v této interakci inhibitory proteáz. V této práci jsme se zaměřili na protein pojmenovaný Ixocludin, člen rodiny BPTI inhibitorů serinových proteáz společně s toxiny a blokátory draslíkových kanálů. Pro expresi rekombinantního proteinu byly použity tři expresní systémy (Escherichia coli, Pachia pastoris, Chinese hamster ovary), ale pouze exprese v bakteriálním systému byla úspěšná.
|
|
|
Charakterizace rodiny proteinů o molekulové hmotnosti 18,7 a 19 kDa ze slinných žláz klíštěte \kur{Ixodes ricinus}
SOUČKOVÁ, Nina
Podařilo se vytvořit rekombinantní protein c90 a polyklonální protilátky proti tomuto proteinu. Byla připravena dvouvláknová RNA pro pokusy s RNA interferencí. Z tkání získaných z klíšťat napíchaných touto dsRNA po pěti dnech sání byly připraveny vzorky pro RT-PCR a Western blot. Dosažené výsledky naznačovaly, že protein c90 se uplatňuje v těle klíštěte v reakci na poranění, a proto byl uskutečněn pokus s klíšťaty napíchanými vodou, G+ bakteriemi a G- bakteriemi. V průběhu získávání dat pro tuto diplomovou práci bylo zjištěno, že zkoumané proteiny mají schopnost tvořit multimery, a že při RNA interferenci nedochází k vypnutí genu, ale naopak k jeho upregulaci. Ve světle těchto informací společně s bioinformatickou analýzou vyvstává možný závěr, že proteiny o molekulové hmotnosti 18,7 a 19 kDa jsou pravděpodobně důležité ve fyziologii klíštěte. Tyto proteiny mají s největší pravděpodobností strukturní funkci v těle klíštěte a jejich produkce může být reakcí na poranění, v případě RNAi vpichu, spíš než v antiimunitě. Současně ale i skutečnost, že u normálního klíštěte jsou proteiny 18,7 kDa exprimované ve větší míře na začátku sací periody nabízí k úvaze to, že i v hostiteli mají tyto proteiny přece jen svou funkci.
|
|
|
Identifikace a biochemická charakterizace lektinů v hemolymfě tří druhů klíšťat rodu \kur{Rhipicephalus}
FIŠER, Miroslav
Lectins are tissue specific carbohydrate binding proteins with possible functions in invertebrate immunity and pathogen transmission. The main goal of this study was to identify hemolymph lectins in three different tick species. Three proteins with molecular weights of 58 kDa, 75 kDa and 180 kDa were detected in all investigated species using antibodies directed against hemagglutination activity of Rhipicephalus appendiculatus hemolymph. These proteins were characterized by biochemical methods such as Schiff/periodate staining, lectin blotting, enzymatic deglycosylation, hemagglutination analysis, immunoblotting, and mass spectrometry.
|
|
|
Proočkovanost dospělých proti klíšťové meningoencefalitidě v Českých Budějovicích
VOBORSKÁ, Eliška
Tato bakalářská práce si kladla za cíl zmapovat proočkovanost proti klíšťové encefalitidě dospělých obyvatel jednoho z měst v ohnisku nákazy, tedy v Českých Budějovicích. Klíšťová encefalitida je velice zákeřné a nebezpečné neurodegenerativní onemocnění. Často se zpočátku projevuje pouze nenápadnými chřipkovými příznaky. Přenáší se buď nakaženým klíštětem, a nebo požitím produktů z nepasterizovaného mléka nakažených zvířat (kozy,ovce). Lidé, žijící v oblastech s vyšším zastoupením klíšťat infikovaných některou z jimi přenášených chorob (klíšťová encefalitida, lymeská borelióza, ehrlichióza) by měli věnovat velkou pozornost prevenci. V případě klíšťové encefalitidy jako jediné z klíšťaty přenášených nemocí je možné očkování. Očkování se doporučuje v zimních měsících, kdy klíšťata nejsou aktivní. Toto opatření se dělá v chladném ročním období proto, aby již na jaře, kdy klíšťata začínají být aktivní, mělo tělo dostatečné množství protilátek proti klíšťové encefalitidě. V teplých měsících je možné zrychlené schéma očkování proto, aby se protilátky vytvořily rychleji. jejich přetrvávání je však poněkud kratší. Mé zkoumání bylo prováděno pomocí dotazníků, předkládaných metodou náhodného výběru, dospělým obyvatelům Českých Budějovic. Formou zpracování byla metoda kvantitativního výzkumu. Posléze byly dotazníky zpracovány formou deskriptivní studie. Celkový počet vrácených dotazníků činil 541 (77 %). Největší zastoupení měla generace do 29 let (68 %), kde je proočkovanost nejvyšší (56 %). Tedy celkové rozložení očkovaných k neočkovaným činí 49 % k 51 %. Naopak nejnižší proočkovanost je v generací 70 a více letých, kde je očkovaný 1 respondent z 18, tedy 5,5 % z celkového počtu. U žen, které zaujímaly 76 % zkoumaného vzorku, proočkovanost činní 53 % a u mužů, kteří zaujímali 24 %, očkovaní činili 35 %. Dalším z cílů práce bylo zmonitorovat postoje obyvatel města k tomuto očkování. Zjistili jsme, že u neočkovaných obyvatel se jako důvod nejčastěji objevil názor, že očkování není potřeba (43 %), finance (20 %) a dále následují různé důvody, jejichž společným jmenovatelem je lenost. U očkovaných obyvatel se nejčastěji objevoval jako důvod strach z nákazy (51 %) a za ním následuje přesvědčení jinou osobou (24 %). Na třetím místě je pobyt v rizikovém prostředí (18 %).
|
|
| |
host ::
RSS.