|
|
Sociální služby a jejich dostupnost v Moravskoslezském kraji, případová studie okresu Karviná
Šimkovská, Lenka ; Kouřilová, Jana (vedoucí práce) ; Prudká, Šárka (oponent)
Cílem této diplomové práce je zmapovat a zhodnotit dostupnost sociálních služeb v Moravskoslezském kraji s podrobnějším zaměřením na okres Karviná. Pro lepší naplnění cíle práce byly stanovené výzkumné otázky, které se zaměřují především na rozdíly v nabídce služeb pro seniory a pro osoby se zdravotním postižením, jak v kraji, tak v okrese Karviná. Teoretická část je zaměřena na vymezení základních pojmů z oblasti sociální politiky. Jsou zde představeny sociální modely v zemích Evropské unie a sociální systém v České republice. Další kapitola teoretické části představuje sociální služby v ČR, kde jsou služby rozděleny dle typů a dle zaměření na cílové skupiny ohrožených osob. Práce se také věnuje financování těchto služeb. Praktická část se dělí na dvě oblasti zkoumání. Nejdříve je provedena analýza dostupnosti sociálních služeb v Moravskoslezském kraji, kde jsou služby srovnávány mezi okresy. Další analýza zhodnocuje dostupnost sociálních služeb přímo v okrese Karviná. Závěr pak odpovídá na předem stanovené hypotézy, zdali je nabídka služeb pro dvě největší cílové skupiny odlišná či nikoliv.
|
|
|
Komunitní plánování sociálních služeb ve Svazku obcí Blatenska
SLOUPOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce na téma komunitní plánování sociálních služeb ve Svazku obcí Blatenska se skládá ze dvou částí. Cílem práce je popsat komunitní plánování sociálních služeb a jeho praktickou realizaci ve Svazku obcí Blatenska. První část je věnovaná získaným informacím o komunitním plánování sociálních služeb z odborných zdrojů. Tato část je věnovaná popisu tohoto plánování, uvádí se zde účastníci sociálních služeb, principy, na kterých je komunitní plánování založeno a jednotlivé fáze, kterými komunitní plánování sociálních služeb prochází. Dále je zde popsáno komunitní plánování sociálních služeb ve Svazku obcí Blatenska. Druhá část se věnuje výzkumu se starosty obcí, spadajících do Svazku obcí Blatenska. Charakterizuje se zde Svazek obcí Blatenska a zvolení respondenti. Cílem této části je zjistit, zda a jaké zkušenosti mají starostové právě s komunitním plánováním sociálních služeb na tomto území.
|
|
|
Sociální služby a jejich dostupnost ve Zlínském kraji
Ponížilová, Kateřina ; Kouřilová, Jana (vedoucí práce) ; Kadeřábková, Jaroslava (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zmapovat a analyzovat dostupnost sociálních služeb ve Zlínském kraji. Specifická pozornost je věnována území Vsetínska s cílem zhodnotit rozsah, strukturu poskytovatelů a dostupnost sociálních služeb v této periferní oblasti České republiky. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V úvodu teoretické části jsou definovány základní pojmy, následuje rešerše zaměřená na fungování sociálních systémů Slovenska, Německa a Velké Británie. V návaznosti je popsána sociální politika České republiky, spolu se souvisejícími zákony, strukturou poskytovatelů sociálních služeb a zapojením neziskového sektoru. V rámci teoretické části práce je zpracována komparace sociálního systému České republiky s výše zmíněnými státy Evropy. Závěr je věnován problematice komunitního plánování, tvorbě a výhodám, které jsou s jeho zpracováním spojeny. Praktická část práce se zabývá sociálními službami ve Zlínském kraji. Pozornost je zaměřena na strukturu a typologii sociálních služeb a jejich dostupnost pro obyvatele kraje, na komunitní plán a jeho uplatnění, nejen v rámci celého Zlínského kraje, ale také v jeho jednotlivých okresech. Součástí praktické části je detailnější analýza sociálních služeb v okrese Vsetín, představení jeho komunitního plánu, specifikace poskytovaných sociálních služeb na jeho území, struktura těchto služeb a problémy spojené s jejich poskytováním. Metody využité při zpracování tématu diplomové práce jsou analýza, rešerše, komparace, metody terénního výzkumu a syntéza získaných poznatků.
|
|
|
Plánování sociálních služeb na území Svazku obcí Blanský les - podhůří
OHRAZDOVÁ, Ivana
V současné době transformace sociálních služeb dochází k posilování role obce jako základní občanské komunity, která dokáže nejefektivněji reagovat na stávající sociální potřeby svých obyvatel. Tyto tendence signalizuje mimo jiného i zákon o sociálních službách, jenž ve svém obsahu odkazuje na působnost státní správy a samosprávy v oblasti sociálních služeb. Z obsahu zákona vyplývá, že obce jako nejmenší územně správní celek mají uskutečňovat aktivity směřující k aktivnímu zjišťovaní sociálních potřeb svých občanů. Takto zjištěné sociální potřeby následně tvoří základní informace při sestavováníefektivního plánu sociálních služeb na daném území. Plán rozvoje sociálních služeb zpracovaný na základě skutečně zjištěných sociálních potřeb tvoří základní manažerský nástroj řízení sociálních služeb, jehož cílem je zajištění dostupnosti a kvality sociálních služeb při efektivním vynakládání finančních prostředků.
|
|
|
Pohled zdravotníků na potřebnost rozvoje komunitního ošetřovatelství v ČR
NAGYOVÁ, Věra
Komunitní ošetřovatelství se podílí na péči o zdraví populace v komunitě, mimo zdravotnické zařízení. Je zaměřena jak na péči o nemocného člověka v jeho domácím prostředí, tak zejména na prevenci, na upevnění a podporu zdraví. Cílem komunitního ošetřovatelství je zlepšení zdraví celé komunity, kterým bezprostředně hrozí riziko onemocnění, zdravotního postižení nebo smrti a poskytování jim specifické péče. V úvodní teoretické části této práce jsou zahrnuty základní prvky a typy systému zdravotní péče ČR, dále funkce struktura a činnosti Světové zdravotnické organizace či jaké jsou cíle a činnosti primární zdravotní péče. Jsou zde uvedeny i cíle Evropské Unie a Ministerstva Vnitra pro rozvoj zdravotnické péče v ČR. Ve druhé teoretické části této práce je vysvětlen pojem komunitní ošetřovatelská péče a s tím související její vznik, historie a současnost v ČR. Jsou zde i zmíněny jednotlivé náplně práce sester. V rámci kvantitativního šetření byla zvolena technika dotazníku na základě stratifikovaného výběru, tvořeného otázkami zaměřenými pro sestry. V rámci kvalitativního šetření jsem zvolila metodu dotazování pro zaměstnance zdravotnických pojišťoven, kdy byl pro ně vytvořen strukturovaný rozhovor. Cílem práce bylo zjistit, zda zdravotníci spatřují deficit v oblastech poskytování zdravotnické péče a jaký je pohled zdravotníků na potřebnost rozvoje komunitního ošetřovatelství v ČR. Cíle práce byly splněny. Výzkumnou otázkou bylo zjistit pohled zástupců zdravotnických pojišťoven na potřebnost rozvoje komunitního ošetřovatelství v ČR. Z rozhovorů bylo zjištěno, že zástupci zdravotnických pojišťoven mají na potřebnost rozvoje komunitního ošetřovatelství kladný pohled. Ze stanovených hypotéz jsem hypotézu 1 nepotvrdila, sestry pracující mimo nemocniční zařízení nespatřují nejzávažnější deficit v oblastech poskytování zdravotnické péče v chybění zajištění v návaznosti poskytované péče. Hypotézu 2 jsem potvrdila, sestry pracující v nemocničním zařízení nejzávažnější deficit v oblastech poskytování zdravotnické péče spatřují v nezájmu veřejnosti pečovat o své zdraví. Hypotézu 3 jsem také potvrdila, pohled zdravotníků na potřebnost rozvoje komunitního ošetřovatelství v ČR je kladný.
|
|
|
Sociální služby a jejich dostupnost v Plzeňském kraji
Strnadová, Simona ; Kouřilová, Jana (vedoucí práce) ; Prudká, Šárka (oponent)
Cílem mé diplomové práce na téma "Sociální služby a jejich dostupnost v Plzeňském kraji" je zmapovat a zanalyzovat sociální služby v Plzeňském kraji, s konkrétním zaměřením na území Klatovska, které je příhraniční oblastí. Zároveň je předmětem zkoumání otázka, zda i v příhraniční oblasti mají lidé příležitost dostat se k potřebným službám. První část diplomové práce se zabývá problémem jednotného definování sociální politiky, pak jsou sociální služby popsány dle zákonného určení. Je zde zmíněn problém financování sociálních služeb a naopak pozitivní stránky komunitního plánování sociálních služeb. Druhá část diplomové práce je zaměřena na Plzeňský kraj, kde jsou představeny priority obcí s rozšířenou působností v oblasti sociálních služeb. V třetí části diplomové práce je popsána konkrétní nabídka sociálních služeb na Klatovsku. Lidé v příhraniční oblasti mají možnost dostat se především k sociálnímu poradenství a pečovatelským službám. Širší nabídka služeb (pro seniory, zdravotně postižené občany, děti a mládež, a pro další znevýhodněné a ohrožené skupiny obyvatel) je k dispozici v Klatovech.
|
|
|
Vyhodnocení realizace plánu sociálních služeb ve vybraném území
Svoboda, Jan ; Sedláková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Havlíčková, Ivana (oponent)
Bakalářská práce analyzuje a vyhodnocuje komunitní plán a jeho realizaci na území Domažlicka. K tomu využívá metodiku, která byla zpracována pro ministerstvo práce a sociálních věcí. Ta je zaměřena na hodnocení kritérií kvality procesu plánování rozvoje sociálních služeb. Pracuje s analýzami, které byly základními podklady pro vznik plánu, jenž vedl k rozvoji sociálních služeb. Tuto metodiku lze aplikovat na průběh komunitního plánování rozvoje sociálních služeb na Domažlicku. Práce navrhuje aktivity vedoucí ke zlepšení dalšího cyklu komunitního plánování.
|
|
|
Síť sociálních služeb v českokrumlovském regionu
VALACH, Pavel
Má práce se zabývá zákonem o sociálních službách. Práce je zaměřena na mapování sociálních služeb v českokrumlovském regionu. Zabývá se problematikou dostupnosti sociálních služeb v českokrumlovském regionu. Dále je zaměřena na možnosti poskytování sociálních služeb v regionu.
|
|
|
Optimalizace sociálních služeb pro seniory v Mikroregionu Bystřicko
BERANOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá rozmístěním, kapacitou a druhovostí sociálních služeb pro seniory v Mikroregionu Bystřicko. Charakterizuje současnou situaci v Mikroregionu, představuje počet seniorů, jeho poměr k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu a tendence stárnutí populace v Mikroregionu. Dále mapuje současný stav poskytovatelů a nabízených služeb pro cílovou skupinu senioři. Reaguje na údaje zjištěné z rozhovorů s vedoucími pracovníky sociálních služeb v Mikroregionu Bystřicko a vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Představuje návrh řešení v Návrhu řešení v komunitním plánu sociálních služeb města Bystřice nad Pernštejnem 2008-2016 a optimalizaci současné situace vzhledem k trendům vývoje situace v Mikroregionu, založené na analýze výsledků Mapování potřeb uživatelů sociálních služeb v Bystřici nad Pernštejnem v roce 2006.
|
|
|
Situace osob se sníženou soběstačností na území Mladovožicka
NOVOTNÁ, Eva
Příčinou snížení soběstačnosti osob, kterou chápeme jako funkcionální autonomii, může být zdravotní postižení, chronické onemocnění, ale i pouhý úbytek fyzických a psychických sil ve stáří. Senioři jsou proto nejpočetnější skupinou osob se sníženou soběstačností. Jedinec se sníženou soběstačností se stává závislým na pomoci jiné fyzické osoby, kdy by měl mít možnost vybrat si, jestli využije neformální zdroje pomoci nebo se obrátí na profesionální poskytovatele sociálních služeb, kdy kombinace obou způsobů je zejména pro seniory nejvhodnější. Obce jako zadavatelé sociálních služeb by proto měly zajistit jejich dostupnost pro své občany. Cílem praktické části práce bylo zjistit potřebnost zajištění terénních sociálních služeb na území Mladovožicka z pohledu osob se sníženou soběstačností a z pohledu zástupců obcí. Zvolila jsem kvantitativní výzkum, metodu dotazování. Technikou dotazníku jsem v případě prvního výzkumného souboru, který tvořily osoby ve věku 65 let a více a vytipované mladší osoby se zdravotním postižením žijící ve 3 vybraných obcích, zjistila, že v současné době považují pomoc ze strany rodinných příslušníků a dalších neformálních zdrojů za dostatečnou, což potvrzuje hypotézu H1. Sociální služby tedy aktuálně nepotřebují. Hypotéza H2 {--} Ženy se cítí v rámci zkoumaných parametrů více soběstačné než muži, byla výzkumem vyvrácena. Potvrdila se však hypotéza H3 - Plnou soběstačnost si zachovávají pouze osoby v raném stáří. Pro druhý výzkumný soubor tvořený starosty obcí I. typu na daném území, v nichž dosud nefungují žádné sociální služby, jsem využila techniku polořízeného rozhovoru. Zjistila jsem, že v současné době pro ně komunitní plánování sociálních služeb není důležité a podstatné. Domnívám se ale, že již samotný výzkum vzbudil zájem dotazovaných o tuto problematiku a celá práce se může stát jedním z pomocných podkladů pro další jednání představitelů obcí o možném zajištění pečovatelské služby i pro jejich občany.
|
host ::
RSS.