|
Specifika ošetřovatelské péče u klientů s chronickou obstrukční plicní nemocí.
DVOŘÁKOVÁ, Romana
Chronická obstrukční plicní nemoc se vyznačuje omezením průtoku vzduchu v průduškách. Jedná se o souhrn dvou onemocnění, a to chronická bronchitida a plicní emfyzém. Jelikož příznaky obou nemocí splývají, užívá se jednotný název, chronická obstrukční plicní nemoc. Jde o neutrofilní zánět, který způsobí ireverzibilní změny. Nejčastější příčinou vzniku nemoci je kouření tabákových výrobků.Cílem této bakalářské práce je zjistit specifika ošetřovatelské péče a poukázat na specifické potřeby u těchto pacientů. Sestra při ošetřování pacientů s tímto onemocněním, musí tato specifika znát, aby docházelo ke kvalitní a efektivní ošetřovatelské péči. Role sestry, je v této oblasti velmi důležitá a musí zachovat individuální přístup k pacientovi. Zastává roli poskytovatelky specifické ošetřovatelské péče a roli edukátorky. Teoretická část práce je zaměřena na charakteristiku onemocnění, příčinu vzniku nemoci, léčbu či prevenci a na ošetřovatelskou činnost, kterou sestra vykonává u těchto pacientů. Praktická část práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumným vzorkem byli pacienti z plicních léčeben a plicních oddělení nemocnic v Plzeňském a Středočeském kraji. Šetření se zúčastnilo celkem osm respondentů. Podle rozhovorů byly sepsány kasuistiky, na jejichž základě byly vytvořeny tabulky v kategorizované formě, které shrnovaly nejzajímavější získané údaje. Z výsledků šetření je zřejmé, že chronická obstrukční plicní nemoc sebou přináší různorodé problémy, které jak sestra, tak i pacient musí umět řešit a znát je. Dále je z výsledků patrné, že informovanost pacientů, ale i široké veřejnosti, by mohla být více podrobná, jelikož tato nemoc zaujímá přední místa na seznamu civilizačních chorob a osob s tímto onemocněním stále přibývá. Proto na základě výsledků z šetření, byla vytvořena informační brožura, která má poukázat na informace týkající se chronické obstrukční plicní nemoci.Tato informační brožura může být využita ke studijním účelům či pro pacienty trpící tímto onemocněním.
|
|
Zavedení imunohistochemického vyšetření v laboratorní praxi u onemocnění prostaty
Němečková, Lenka ; Semecký, Vladimír (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent)
Zavedení imunohistochemického vyšetření v laboratorní praxi u onemocnění prostaty Němečková Lenka ABSTRAKT S přibývajícím věkem muže se zvyšuje výskyt benigní hyperplazie prostaty (BHP), která zhoršuje jejich kvalitu života, ale i výskyt zhoubných nádorů prostaty. Adenokarcinom prostaty (CaP) je po jiných zhoubných nádorů kůže nejčastější malignitou mužů. V diagnostice CaP se uplatňují fyzikální vyšetření i laboratorní metody, především stanovení prostatického specifického antigenu (PSA) v séru. Potvrdit diagnózu CaP nám může až histologické vyšetření vzorku tkáně získaného jehlovou biopsií prostaty. Imunohistochemické vyšetření pomáhá v histologických řezech prostatické tkáně rozlišit nádorové žlázky od nenádorových nejčastěji pomocí protilátky proti vysokomolekulárním cytokeratinům (HMW CK), která znázorní bazální buňky nenádorových prostatických žlázek, nádorové žlázky bazální buňky postrádají. V histologické laboratoři na oddělení Patologie Oblastní nemocnice Náchod (ONN) byla zavedena metoda imunohistochemie a je používána při diagnostice CaP. V laboratoři jsou pomocí monoklonální protilátky proti HMW CK vyšetřovány jehlové biopsie prostat po zhodnocení histologického řezu barveného hematoxylinem a eosinem, obsahující suspektní nádorové prostatické žlázky CaP. Gleasonovo skóre (GS) určující histologii...
|
|
VÝŽIVOVÉ ZVYKLOSTI A POHYBOVÁ AKTIVITA V SOUVISLOSTI S PORUCHAMI PŘÍJMU POTRAVY U MUŽŮ
KOUBKOVÁ, Magda
Poruchy příjmu potravy se staly v posledních desetiletích centrem zájmu nejen z hlediska psychiatrické a psychologické diagnostiky a terapie, ale také předmětem sociokulturní analýzy, která se snaží porozumět stylu doby, jejím hodnotám, vztahu k tělu a výkonu. Počet takto nemocných žen a mužů se sice nedá srovnávat, ale zcela pominout jej také nelze. Ze statistiky vyplývá, že přibližně deset procent z registrovaných případů anorexie a bulimie tvoří pacienti mužského pohlaví. Od Česka na západ podíl mužských pacientů stoupá. U mužů tyto poruchy vznikají hlavně díky nárokům kladeným ve spojitosti s povoláním. Jedná se především o žokeje, gymnasty a tanečníky. O bulimii a anorexii se píše a mluví o jako typicky ženských poruchách, proto mají muži problém připustit si nemoc a jít za odborníkem. Cílem práce bylo zmapování výživových návyků, životního stylu, úrovně pohybové aktivity a výskytu rizikových faktorů zásadních pro rozvoj poruch příjmu potravy, jako je nespokojenost s vlastním tělem a držení diet u mužů ve věkové skupině 15 {--} 30 let. Použit byl kvantitativní výzkum technikou dotazníků. Stanoveny byly čtyři hypotézy, týkající se vztahu spokojenosti se svým tělem a stupněm pohybové aktivity, dále preferencí metod kontroly tělesné hmotnosti a rozdíly v životním stylu studentů středních škol.
|
|
Identifikace aktivity štítné žlázy a pravděpodobnostní odhadování absorbovaných dávek v nukleární medicíně
Jirsa, Ladislav ; Quinn, A. ; Varga, F.
Je předvedena bayesovská identifikace lineárního regresního modelu (tzv. dvoufázového) časové závislosti aktivity štítné žlázy při léčbě onemocnění štítné žlázy radioaktivním jódem 131I. Apriorní znalost je vyjádřena tvrdými omezeními parametrů a zahrnutím externí informace z archívu pacientských dat. Ukazuje se, že tato apriorní informace má zásadní důležitost v uvedeném kontextu, kdy data typicky obsahují pouze 2--3 zašuměná měření. Aposteriorní hustota je vzorkována algoritmem Langevinovy difúze, jehož optimalizace pro danou úlohu je vysvětlena. Jsou ukázány predikce aktivit. Je odvozen aposteriorní odhad individuální dávky s konzistentním vyčíslením neurčitosti. Je vysvětlena důležitost této práce pro klinickou praxi.
|
|
Thermo-mechanical and isothermal fatigue behavior of austenitic stainless steel AISI 316L
Škorík, Viktor ; Šulák, Ivo ; Obrtlík, Karel ; Polák, Jaroslav
Many structural components of nuclear power plant systems are made of austenitic stainless steels. These structures undergo degradation by thermo-mechanical fatigue (TMF) caused by simultaneous cyclic straining and temperature cycling, particularly during start-up, shut-down and transient operations. The present work reports the cyclic deformation behavior and fatigue damage of austenitic stainless steel AISI 316L during TMF and isothermal fatigue (IF) testing in air. Total strain controlled in-phase TMF loading in the temperature range 200 - 600 °C and isothermal fatigue (IF) at 600 °C were performed. Hardening/softening curves, cyclic stress-strain response and fatigue life diagrams were obtained both for TMF and IF tests. Fatigue damage was documented using surface relief and fracture surface observations. Mean stress evolution and fatigue degradation data are employed to discuss the fatigue behavior of 316L steel both in TMF and IF regimes.
|
|
Vznik a režim likvidace odpadů z Nemocnice Prachatice a.s.
RODOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývá problematikou nakládání s odpady z nemocničních zařízení. Tato problematika zahrnuje jejich produkci, vlastní třídění, shromažďování, skladování a odstraňování. V roce 1991 vznikl v České republice první zákon o odpadech. Do této doby se odpadové hospodářství moc neřešilo a s odpady nebylo nakládáno smysluplně. V součastné době se věnuje značná pozornost nakládání s odpady ze zdravotnictví. Laická veřejnost si nedokáže představit, jaké druhy odpadů se ve zdravotnictví vyskytují a jak se likvidují. Zdravotnická zařízení jsou velkými producenty různých druhů odpadů, které představují zdravotní riziko nejenom v důsledku poranění, ale také závažné infekce. Odpad je často nebezpečný a jeho likvidace musí probíhat odděleně od odpadů komunálních. Odstraňování a likvidace odpadu ze zdravotnického zařízení vyžaduje dodržování platné legislativy zákony, vyhlášky i nařízení vlády, včetně katalogu odpadů. Do kontaktu s odpady ze zdravotnického zařízení přichází velké množství osob. Odpad může ohrozit pacienty, ale také zdravotnický, pomocný nebo ostatní personál, který se podílí na manipulaci s ním, popřípadě na jeho zneškodňování či likvidaci. Nesprávné nakládání s odpady může ohrozit obyvatelstvo a rovněž mít negativní dopad na životní prostředí. Nemocnice Prachatice, a.s. je poměrně velký subjekt, který produkuje značné množství odpadů. Tyto odpady se navíc vyznačují velkou rozmanitostí a nakládání s nimi není jednoduchou záležitostí. Producentem odpadu v případě zdravotnického zařízení není pouze zdravotní personál a další zaměstnanci, ale také ambulantní či hospitalizovaní pacienti nemalou měrou přispívají značným podílem k celkovému objemu vyprodukovaných odpadů. Prvním krokem ke snížení nákladů na odstraňování odpadů je minimalizace jejich vzniku. Tento krok vyžaduje správně proškolený zdravotnický personál a v některých případech i osvojení si nových pracovních postupů. Ke správnému třídění odpadů jsou nezbytné další náležitosti, jako jsou dobře zvolené a správné shromažďovací prostředky, jejich správné značení a jejich bezpečnost. Nakládání s odpady v Nemocnici Prachatice a.s. je v souladu s platnými právními předpisy. Diplomová práce je rozdělená na část teoretickou a praktickou. V teoretické části práce je uvedena problematika odpadů vznikajících ve zdravotnickém zařízení. Dále je zde uvedena charakteristika odpadů ze zdravotnických zařízení a jejich klasifikace. Významná část je věnována platné legislativě a základním strategickým dokumentům EU a směrnic EU v oblasti odpadů. Dále je v práci zmíněno správné nakládání s odpady a jejich třídění a sběr. Praktická část diplomové práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu sekundární analýzou dat. Analyzovaná data byla získána z Nemocnice Prachatice, a.s. a z výročních správ nemocnice a z provozního řádu odpadového hospodářství. Pro výzkum bylo zvoleno časové období let 2008-2014. Výsledná data byla následně zpracována pro přehlednost do tabulkové a grafické podoby v programu Microsoft Excel. Jako další výzkumnou metodou byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru, který byl veden s pracovníky ve vybraném zdravotnickém zařízení. Dále v praktické části bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření. Toto šetření proběhlo formou polostrukturovaných rozhovorů, jejichž cílem bylo zjistit znalosti zaměstnanců vybraného zdravotnického zařízení týkající se odpadů. Získané výsledky mají poukázat na problematiku odpadů ze zdravotnických zařízení a jejich možného ovlivnění. Tato diplomová práce by mohla být využita jako informační zdroj ke správnému nakládání s odpady, vývoji platné legislativy a možnostem odstraňování zdravotnického odpadu.
|
|
Míra vyšetření uživatelů drog
VÁVROVÁ, Marie
Diplomová práce se zabývá problematikou vyšetření uživatelů drog na infekční choroby. Je zde zpracována problematika testování uživatelů návykových látek v nízkoprahových centrech. Nízkoprahová zařízení pro uživatele drog působí v oblasti sekundární a terciární prevence. Včasné vyhledávání infikovaných osob je mimořádně významné i z hlediska ochrany běžné (nerizikové) populace. Práce je rozdělena na 2 základní části, teoretickou a praktickou část.Teoretickou část tvoří v první řadě aktuální informace o drogové scéně v ČR. Dále je v práci pojednáno o zdravotních důsledcích, které se týkají užívání drog, převážně pokud jde o injekční aplikaci drogy a sdílení injekčního materiálu. Jsou zde popsána jednotlivá onemocnění HIV, VHB, VHC, syfilis, protidrogová politika ČR a legislativní rámec testování v nízkoprahových centrech. Praktická část práce je rozdělena na několik dílčích výzkumů. Kvantitativní výzkum zaměřený na nízkoprahová centra, kde je zjišťováno, využívání možnosti testování na onemocnění HIV, VHB, VHC a syfilis za rok 2014. Jakým způsobem testování probíhá kde je testování prováděno a kdo ho provádí. Výzkumná data byla získávána pomocí vlastního dotazníku určeného nízkoprahovým centrům v ČR. Dle Výroční zprávy drogové epidemiologie za rok 2014 je v ČR 76 nízkoprahových center. Celkem bylo sebráno 32 dotazníků. Dotazník tvořilo 32 otázek. Uzavřené otázky byly použity pro zjišťování typu zařízení, zda zařízení testují na vybraná one-mocnění HIV, VHB, VHC a syfilis, jaký typ testů používají, kdo testování provádí a na jakém místě kde se testování provádí. Kvalitativní výzkumu tvoří 18 rozhovorů vedených s uživateli návykových látek z Kontaktního centra Český Krumlov, který v rámci terénního programu pracuje v lokalitách Český Krumlov, Větřní, Kaplice, Horní Planá, Loučovice, Frymburk, Vyšší Brod a v příhraničních lokalitách, jako Horní a Dolní Dvořiště a Studánky, ve kterých je problematika návykových látek výrazná. Pro sběr dat byl použit polostrukturovaný rozhovor, který byl anonymní. Rozhovor tvořily 4 okruhy: identifikační údaje: věk, pohlaví, bydlení, vzdělaní a ekonomická aktivita, drogová anamnéza: první užití drogy, druh užívané drogy, nitrožilní užívání, sdílení injekční stříkačky,testování: zda byl uživatel na testech, kdy naposled, jak často, z jakého důvodu,informovanost: znalost rizik, které souvisí s nitrožilním užíváním a sdílením injekční jehly. K tomuto výzkumu je připojeno 30 dotazníků získaných od respondentů Kontaktního centra Prevent v Českých Budějovicích. Pro sběr dat byl použit anonymní dotazník, tvořený 3 základními okruhy. Byla zjišťována základní drogová anamnéza a identifikační údaje, informace o testování na infekční onemocnění a informace o znalostech týkajících se zdravotních rizik. V práci je stanoveno 6 cílů. První 3 cíle se zabývají zmapováním protestovanosti VHB, VHC a HIV u uživatelů drog v nízkoprahových centrech za rok 2014. Účelem mého čtvrtého cíle je zjistit, jakým způsobem testování v nízkoprahových centrech pro-bíhá. Pátým cílem zjišťuji, zda mají uživatelé drog zájem o testování VHB, VHC a HIV. Mým šestým cílem je zjistit, zda byli uživatelé drog testováni za rok 2014. Po zpracování výsledků jsem stanovila následující hypotézy, které z výzkumu vyplynuly. H:1 Uživatelé drog se zajímají o svůj zdravotní stav H2: Uživatelé drog znají rizika, která plynou z těchto nemocí. H3: Testování v nízkoprahových centrech není uživateli dostatečně využíváno. Výzkumné šetření ukázalo, že uživatelé drog mají dostatečné informace o rizicích souvisejících s injekční aplikací drog a sdílením injekčního materiálu, přesto je protestovanost poměrně nízká. Závěrem práce lze říci,že uživatele návykových látek je třeba neustále informovat o důležitosti provádět testování pravidelně. Pro navýšení počtu testovaných by bylo vhodné přizpůsobit testování potřebám uživatelů, možnost provádět více testů v terénních službách. Řešením by byla místní návaznost zdravotnických zařízení s kontaktními centry.
|
|
Primární a sekundární prevence kolorektálního karcinomu u osob nad 50 let
HORNÍKOVÁ, Kateřina
Jak je z názvu patrné, práce se zabývá primární a sekundární prevencí kolorektálního karcinomu u osob nad 50 let. Kolorektální karcinom, tedy nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku, je závažné onemocnění, jehož výskyt se neustále zvyšuje. Česká republika má jeden z nejvyšších výskytů tohoto onemocnění a dosahuje na přední příčky v celosvětových statistikách. Ročně je u nás kolorektální karcinom zjištěn přibližně u 8000 osob a přibližně 4000 pacientů na toto onemocnění každoročně umírá. Zprostředkovanou zkušenost s kolorektálním karcinomem mají téměř 4 lidé z deseti, kteří uvádějí, že v jejich blízkém okolí někdo touto chorobou onemocněl. Velmi důležitý je proto včasný záchyt tohoto onemocnění. Prevence a diagnostika hraje zásadní roli, protože včasně detekované nádory lze dobře léčit. Uvádí se, že z 60 až 80 procent ovlivňuje vznik karcinomu právě životní styl a správná životospráva, dostatek pohybu, zdravé jídlo s přiměřeným podílem vlákniny a vitamínů. Onemocněním jsou ohroženi hlavně lidé po padesátém roce věku a osoby s genetickými predispozicemi. Diplomová práce je rozdělená na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se skládá z několika kapitol. Nejprve se věnuji základní anatomii a fyziologii tlustého střeva a konečníku. Dále se zabývám samotným kolorektálním karcinomem, jeho vznikem, příznaky, výskytem či epidemiologickými aspekty onemocnění v České republice. Zabývám se rizikovými faktory kolorektálního karcinomu, ke kterým řadíme věk, životní styl a také dědičné predispozice. Velká část práce je věnována prevenci kolorektálního karcinomu. Zaměřuji se na primární i sekundární prevenci, včetně testu na okultní krvácení do stolice a kolonoskopie. Na závěr se zmiňuji o diagnostice a léčbě kolorektálního karcinomu. V praktické části byla využita výzkumná data získána kvantitativní dotazovací metodou, pomocí dotazníku. Dotazník byl anonymní a skládal se z 32 otázek. První část otázek byla zaměřena na základní informace o respondentech. Další otázky se již týkaly informovanosti dotazovaných o kolorektálním karcinomu, jeho rizikových faktorech a možné prevenci. Zjišťovala jsem postoje respondentů k životnímu stylu, jejich zájem o nádorová onemocní obecně. I to zda pravidelně navštěvují praktického lékaře. Podstatná část dotazníku byla věnována otázkám ohledně testu na okultní krvácení a kolorektálnímu screeningu. Dotazník byl určen pro osoby nad 50 let. Celkem bylo rozdáno 350 dotazníků. 304 dotazníků jsem následně použila pro svůj výzkum. 46 dotazníků jsem musela vyřadit pro nesprávné vyplnění, chybějící odpovědi nebo se mi dotazník vůbec nevrátil. Návratnost tedy byla 86,9 %. Cílem diplomové práce bylo zmapovat informovanost o rizikových faktorech kolorektálního karcinomu. Zjistit informovanost o možnostech sekundární prevence kolorektálního karcinomu a to zda lidé dochází na pravidelná screeningová vyšetření. Zjišťovala jsem také význam medializace a s tím související zájem o tuto problematiku. Zajímalo mě, zda existuje rozdíl mezi pohlavími v zájmu absolvovat kolorektální screeningové vyšetření. Ve výzkumu byly stanoveny čtyři hypotézy. Hypotéza 1: Osoby nad 50 let jsou informované o rizikových faktorech kolorektálního karcinomu. Tato hypotéza se potvrzuje. Hypotéza 2: Osoby nad 50 let znají možnosti sekundární prevence kolorektálního karcinomu. Tato hypotéza se potvrdila pouze částečně. Hypotéza 3: Rozdíl v počtu absolvování kolorektálního screeningového vyšetření u žen nad 50 let je statisticky významnější než u mužů nad 50 let. Tato hypotéza se u vyšetření na okultní krvácení nepotvrdila. Muži ale častěji podstoupili kolonoskopické vyšetření. Hypotéza 4: Zájem o absolvování kolorektálního screeningového vyšetření stoupá s výší dosaženého vzdělání. Vlastní podíl těch, kteří podstoupili vyšetření na okultní krvácení nebo kolonoskopii, se v závislosti na vzdělání nijak neliší, proto se hypotéza číslo 4 nepotvrzuje.
|
|
Sesterské vizity a jejich význam.
DANIŠOVÁ, Veronika
Současný stav Sesterská vizita probíhá za účasti sester a dalšího ošetřovatelského personálu. Sestra a pacient jsou v neustálém kontaktu, proto mají sesterské vizity význam pro sestru i pro pacienta. Sesterské vizity jsou velice důležité k zajištění kvalitní ošetřovatelské péče a k uspokojení biologických, psychických, sociálních a duchovních potřeb pacienta. Bakalářská práce s názvem "Sesterské vizity a jejich význam" je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část je zaměřena na ošetřovatelství a role sestry, popis sesterské vizity a její druhy. Dále zahrnuje souvislosti sesterské vizity s ošetřovatelským procesem, edukací a důležitou komunikací. Cíle a výzkumné otázky Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda sestry znají sesterskou vizitu a na oddělení jí provádějí či nikoliv. V neposlední řadě bylo cílem zjistit názory sester na sesterskou vizitu. K dosažení cílů byly vytvořeny tři výzkumné otázky. VO1: Jaký význam má sesterská vizita pro ošetřovatelskou péči? VO2: Jak vnímají sestry sesterskou vizitu pro svou praxi? VO3: Jaký druh sesterské vizity se na oddělení nejčastěji používá? K získání potřebných dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Metodika Ke zpracování bakalářské práce a k ověření výzkumných otázek byla zvolena forma kvalitativního výzkumného šetření. Výzkumné šetření probíhalo na odděleních, kde se sesterská vizita provádí a na odděleních, kde se sesterská vizita neprovádí. Anonymní výzkumné šetření probíhalo se souhlasem náměstkyně pro ošetřovatelskou péči, vrchních sester a se souhlasem dotazovaných sester. Výsledky Z výzkumného šetření vyšlo, že sestry, které sesterskou vizitu na oddělení provádějí, dokážou i vysvětlit pojem sesterská vizita. Oproti tomu sestry, které sesterskou vizitu na oddělení neprovádějí, se domnívaly, že ji provádějí a na otázku co je to sesterská vizita začaly popisovat hlášení sester. Po předání materiálů k nastudování a uplynutí určité doby byly sestry schopny vysvětlit i pojem sesterská vizita. Z šetření bylo také zjištěno, že sestry, které na oddělení sesterskou vizitu provádějí, jsou velmi spokojeny. Většina z nich zdůrazňuje zlepšení informovanosti o pacientech a ucelení si těchto informací. Pochvalují si práci v kolektivu, kdy každá sestra má cit na něco jiného a v kolektivu si mohou poradit, případně společně naplánovat další intervence u pacienta. Jedinou nevýhodu vidí v časové tísni. Sestry, které sesterskou vizitu neprovádějí si myslí, že by se mohla zlepšit informovanost o pacientech. Pouze jediná sestra se domnívá, že postačuje hlášení sester. Také zdůrazňují, že by staniční a vrchní sestra měly větší přehled o svém oddělení. Většina z nich si ale nedovede představit, že by se sesterské vizity na oddělení prováděly z důvodu nedostatku času. Dále bylo zjištěno, že na odděleních, kde sesterská vizita probíhá se používá většinou typ velká sesterská vizita, které se účastní staniční sestra, směnné sestry a v některých případech i ošetřovatelský personál a nutriční terapeut. Sestry dále zmiňují spokojenost pacientů. Sestry tvrdí, že jim pacienti více důvěřují a mají pocit, že je o ně větší zájem. Pacienti také mají při sesterské vizitě možnost klást sestrám spoustu otázek, na které by se prý jindy nezeptali. Závěr Bakalářská práce s názvem "Sesterské vizity a jejich význam" nastiňuje, co vlastně sesterská vizita znamená, její význam a výhody pro sestry i pro pacienty. Ze zpracovaných výsledků byla vytvořena brožura s názvem "Pro a proti, sesterská vizita." Bakalářská práce může dále posloužit jako studijní materiál.
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u pacientů s geriatrickou křehkostí
ŠINDELÁŘOVÁ, Renata
Bakalářská práce s názvem Problematika ošetřovatelské péče u pacientů s geriatrickou křehkostí je prací teoretickou, která se snaží zachytit a popsat co nejvíce informací o geriatrické křehkosti a specifikách ošetřovatelské péče o chátrající geriatrické pacienty. Geriatrická křehkost významným způsobem ovlivňuje kvalitu života seniorů, kteří se v současné době dožívají vysokého věku. Protože populace stárne a geriatrických pacientů přibývá a přibývat bude i nadále, začala se i geriatrie a gerontologie ve svých výzkumech věnovat geriatrické křehkosti, která je nazývána ,,zlatým grálem" této medicíny, jejíž snahou a hlavním cílem je zachování co nejdelší psychické a fyzické aktivity seniorů a odvrácení institucionalizace geriatrického pacienta a to především vhodnými intervencemi v rámci poskytování komplexní ošetřovatelské péče. Cílem velkého snažení při zpracovávání této práce bylo zmapovat a zjistit všechny podrobnosti nejen o geriatrické křehkosti, ale také o oblastech, které ovlivňují vznik a rozvoj geriatrické křehkosti a tím i kvalitu života seniora. Geriatrická křehkost v současné době ještě nemá ustálenou definici a prozatím není známo, zdali se jedná o syndrom, symptom či lékařskou diagnózu. Involuce doprovázející a významně ovlivňující život člověka způsobuje přirozené biologické zestárnutí organismu, jež se projevuje snížením nebo až ztrátou funkčních rezerv jedince. Pokud jsou tyto funkční rezervy ještě ovlivňovány vnitřními faktory, např. multimorbiditou či nežádoucími účinky léků, nebo faktory vnějšími, mezi které patří malnutrice, sarkopénie, kognitivní deficit, inaktivita, instabilita, ale také osamělost, nepřiměřená zátěž, nevhodné bydlení a nedostatečný finanční příjem, dochází k rozvoji ,,spirály chátrání", jež směřuje k disabilitě, imobilitě a ohrožení života seniora. Je nutné dodat, že senior s geriatrickou křehkostí nemusí být vždy nemocen, ale přesto chátrá. Snahou této práce je přiblížení významu a vlivu ,,geriatrické křehkosti" a ,,spirály chátrání" v životě seniorů, jež doposud nejsou v povědomí zdravotnických pracovníků poskytujících ošetřovatelskou péči seniorům (Kalvach, 2008). Geriatrická křehkost se vlivem své progresivity zhoršuje a navíc zapříčiňuje vznik dalších syndromů, z nichž nejzávažnějšími jsou imobilizační syndrom a terminální geriatrická deteriorizace s následnou smrtí. K diagnostikování geriatrické křehkosti u seniora je zapotřebí přítomnost tří základních znaků z celkových pěti. Jedná se o malnutrici, sarkopénii, subjektivně vnímanou únavu, sníženou úroveň mobility a svalovou slabost. Jak již bylo výše zmíněno, geriatrická křehkost je v současné době hlavním tématem geriatrické medicíny, gerontologů a geriatrů, a protože velkou mírou může přispět vhodnými intervencemi i poskytování ošetřovatelské péče, je mou snahou v této práci vymezit specifika ošetřovatelské péče se zaměřením na oblasti, které vznik a rozvoj křehkosti významně ovlivňují. Jedná se především o výživu, rehabilitační ošetřovatelství a motivaci křehkých seniorů, ale podíl na vzniku křehkosti mohou mít i vzniklé dekubity, pády a úrazy pacientů, nevhodná komunikace s prvky ageizmu či poruchy spánku. Ze získaných informací plyne, že hlavními cíli ošetřovatelské péče u pacienta s geriatrickou křehkostí jsou rozjíst, rozchodit a zmotivovat pacienta. Snahou této práce není znevažovat současnou ošetřovatelskou péči o geriatrické pacienty, ale vysvětlit a podat informace o nutnosti většího zaměření ošetřovatelské péče na výše zmíněná rizika. Tak jako se přizpůsobuje geriatrická medicína stárnutí populace a geriatrické křehkosti, bude muset i ošetřovatelská péče zaznamenat určité změny. Pokud tato bakalářská práce obohatí povědomost sester a dalších členů multidisciplinárního týmu o problému geriatrické křehkosti, o specifikách ošetřovatelské péče o pacienty s geriatrickou křehkostí, o přístupu a motivaci těchto rizikových pacientů, pak splnila svůj cíl.
|
host ::
