Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 62 záznamů.  začátekpředchozí43 - 52další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Pohyb v činohře a opeře - práce Roberta Wilsona
Waidingerová, Andrea ; SOPROVÁ, Jana (vedoucí práce) ; HYVNAR, Jan (oponent)
Většina z nás se snaží tvořit představení v čistém stylu (pantomima, clownerie, groteska, fyzické divadlo, činohra, opera, muzikál, balet). Mě osobně více zajímá propojení stylů, a to Robert Wilson ve svých inscenacích dělá. Staví pohyb jako jeden ze základních sdělovacích prostředků. Pracuje ? stejně, jako pohybové divadlo - s obrazy, ale také s nadsázkou a s velkou stylizací, která je pohybovému divadlu blízká. Tato diplomová práce se věnuje pohybovému divadlu a jeho vztahu k ostatním složkám divadla. Dále se tato diplomová práce zabývá tím, jak se všemi divadelními elementy nakládá Robert Wilson, co tímto propojením na jevišti vytváří a jak jeho tvorba působí na diváky.
Význam scénografie v divadle hraném dětmi
Čmelíková, Barbora ; VOSTÁREK, Karel (vedoucí práce) ; MARUŠÁK, Radek (oponent)
Tato diplomová práce je teoretickou úvahou nad scénografií v divadle hraném dětmi opírající se o příklady z praxe. Potvrzuje, že scénografie je úzce provázána s dramaturgickou i režijní složkou celého tvůrčího procesu a je plnohodnotnou částí přípravy konkrétní inscenace. Analyzuje divadelní prostor, vzájemné vazby mezi jevištěm a hledištěm, různá prostředí, jednotlivé scénografické prvky a vnější činitele, kteří tvorbu scénografie v divadle hraném dětmi ovlivňují. Práce dokládá, že z těchto činitelů nejvíce určující jsou specifika dané skupiny a osobnost vedoucího. Dále práce zkoumá, jak technické a materiální podmínky ovlivňují tvorbu scénografie inscenace. Dochází k závěru, že omezené podmínky sice kladou do cesty divadelnímu projektu a scénografii zvláště jisté překážky, ale ty jsou pouze výzvou k hledání kreativního řešení.
Scénografie jako organizace prostoru
Pospíšilová, Jitka ; SMOLÍK, Robert (vedoucí práce) ; ŽIŽKA, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou organizace prostoru a jejím využitím pro scénografii v divadelní praxi. Teoretická část krátce shrnuje historii vývoje netradičního pojetí scénického prostoru v průběhu 20. století. V praktické části práce jsou prezentovány zkušenosti s organizací prostoru, práce se světlem, zvukem a kostýmy při realizaci studentských inscenací Endgame a Sarajevo, včetně aspektu práce s herci ve variabilním prostoru (fáze zkoušení, vlastní inscenace). Jsou diskutovány možnosti jak znedivadelnit prostor a inscenaci co nejvíce přiblížit k divákovi. Součástí práce je obrazová dokumentace zahrnující základní scénické návrhy a fotografie z obou inscenací.
Autorská práce s materiálem v divadelním a nedivadelním prostoru
Benešová, Tereza ; TÄUBELOVÁ, Kristýna (vedoucí práce) ; SMOLÍK, Robert (oponent)
V rámci svého magisterského projektu Koupelny jsem se podílela na vzniku několika performancí a inscenací v koupelnách soukromých bytů a v divadelním prostoru. Hlavním obsahem mé diplomové práce je tedy reflexe těchto osobních zkušeností, které se opírají především o práci s autentickým materiálem jako významným inspiračním zdrojem. V první části textu se věnuji deseti krátkým performancím v netradičním prostoru (v koupelnách), které vznikly v letech 2009-2011. Zabývám se zde řešením jednotlivých performancí z pozice autora a performera. Na závěr této části kladu důraz zejména na komunikaci s diváky v rámci akcí v konkrétním prostoru a srovnávám vlastní přístup s metodami jiných umělců. Druhá část práce je zaměřena na projekty, které jsem spolu s dalšími tvůrci realizovala v divadelním prostoru na základě zkušeností z performancí v koupelnách. Analizuji zde vývoj tvůrčího procesu a hledám souvislosti s experimenty v autentickém prostoru.
Mobilita a sociální aspekt divadla.
Hadravová, Kateřina ; ŽIŽKA, Tomáš (vedoucí práce) ; MATÁSEK, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá možnostmi scénické mobility a jejím společenským významem především na skupinu realizátorů a místní komunitu. Text je shrnutím celkového výtvarného a technického řešení projektů Cantalon při festivalu Histeria a Kočovného divadla, jež vznikly během navazujícího magisterského studia KALD oboru scénografie v letech 2011-2012. Důraz je kladen na potřeby a možnosti při vzniku a realizaci mobilních autorských projektů.
Scénografie a konceptuální umění
Hudcová, Jitka ; ŽIŽKA, Tomáš (vedoucí práce) ; TÄUBELOVÁ, Kristýna (oponent)
Tato práce sestává ze dvou částí. První část představuje teoretické seznámení s fenoménem instalace jakožto uměleckým žánrem, který představuje průsečík výtvarného umění a divadla. Jednotlivé kapitoly nejsou řazeny chronologicky, ale podle druhu prožitku, který divákovi jmenované instalace zprostředkovávají. Výjimku tvoří kapitola o meziválečné avantgardě, v níž popisuji jakési předchůdce současné instalace. Jednotlivé uvedené příklady jsou vybrány tak, aby dostatečně reprezentovaly různorodost umělecké tvorby. V druhé části se pak věnuji stručné reflexi své vlastní tvůrčí práce.
Federico García Lorca - Krvavá svatba kostýmní výprava
Růžičková, Eva ; ZÁBRODSKÁ, Dana (vedoucí práce) ; VOHLÍDALOVÁ, Ivana (oponent)
Tématem magisterské práce je divadelní hra Krvavá svatba napsaná F.G.Lorkou. Studie se v teoretické části zabývá stručným životopisem autora a nahlédnutím do jeho celoživotní dramatické tvorby. Dále rozborem díla Krvavá svatba se zaměřením na symboliku a metafory vyskytující se v Lorkově tvorbě. Ke konci teoretické části jsem vybrala tři představení hry Krvavá svatba od různých španělských režisérů, které zde popisuji a doplňuji fotografiemi z představení. V praktické části popisuji a objasňuji můj vlastní koncepční přístup a inspiraci. Zabývám se zde rozborem jednotlivých dramatických postav a vysvětluji tak použití kostýmů. Na závěr přikládám ukázky kostýmních kreseb.
Recyklace a autenticita materiálu v diva dle
Ráčková, Karolína ; SMOLÍK, Robert (vedoucí práce) ; ŽIŽKA, Tomáš (oponent)
V této práci se zabývám fenoménem recyklace a autenticity. Na počátku pokouším se vymezit dle svého pojetí stěžejní pojmy a zamýšlím se nad nimi na poli obecném, uměleckém a divadelním. Následuje obsáhlejší praktická část. V ní zmiňuji se nejdříve o svých dřívějších pracech, jež souvisí s daným tématem, a demonstruji na nich svůj dlouhodobý zájem. Poté věnuji již zbytek textu své závěrečné práci na rodinné téma, jež se podobala archeologii a jíž byl nakonec přisouzen název V domě straší duch. Podrobný popis celého procesu tvorby sahá od výběru tématu, přes shromažďování fyzického i nefyzického materiálu, určení formy, zpracování zvukové složky až po závěrečnou instalaci a její podobu. To vše opět se zaměřením na projevy a využití jevů recyklace a autenticity. Textovou část uzavírám fotografickou dokumentací výsledného tvaru v příloze.
Práce v tvůrčím týmu versus práce s reži séry solitéry
Venclová, Tereza ; MATÁSEK, Petr (vedoucí práce) ; ŽIŽKA, Tomáš (oponent)
V této diplomové práci se budu zabývat svou rolí scénografky v konkrétním tvůrčím týmu, jehož členy jsou: Jakub Vašíček ? režisér a autor, Tomáš Jarkovský ? dramaturg a autor, Tereza Venclová ? scénografka, Kamil Bělohlávek ? scénograf, Ondřej Müller ? hudební skladatel. Na jednotlivých příkladech realizací inscenací budu porovnávat způsob práce v týmu se spoluprací s režiséry, které v této práci nazývám ?solitéry?, jsou jimi: Dodo Gombár, Jiří Jelínek, Janek Jirků, Ondřej Pavelka, Ivan Rajmont, Martin Tichý. Z vlastní zkušenosti budu zkoumat aspekty určující kvalitu spolupráce se solitéry a týmem, dále výhody a nevýhody práce v kolektivu. Nejsem teoretička, za těžiště své práce považuji tvorbu. Mým cílem proto není vypracovat vyčerpávající studii zabývající se obecnými zákonitostmi, nýbrž podat zprávu o tom, kterak se mé uvažování o vlastní tvorbě vyvíjelo během studia a kam jsem v tomto vývoji dospěla. Věřím, že právě takovou reflexi mohu při své další tvorbě zúročit nejlépe.
Od Junony k Sekvenci 02
Svobodová, Veronika ; SMOLÍK, Robert (vedoucí práce) ; TÄUBELOVÁ, Kristýna (oponent)
V rámci svého studia jsem měla možnost zrealizovat tři různé autorské projekty, které byly vzájemně propojeny a navazovaly na sebe. Ve všech třech inscenacích, o kterých se budu zmiňovat, pracuji s kinetickými a světelnými objekty jako s loutkou. Práce pramení z individuálního chápání divadelního umění. Jedná se o autorské experimentování na pomezí divadla a výtvarného umění. V první části uvádím stručný historický přehled. Ten poukazuje na důležité podněty, na které ve své tvorbě navazuji. Podrobněji se pak zaměřuji na tvorbu Petra Nikla a jeho divadla Mehedaha. V druhé části popisuji vznik a průběh jednotlivých inscenací: Jak si páv stěžoval Junoně, Sekvence 1 a Sekvence 2. V závěru se pak snažím shrnout dosažené poznatky. V obrazové příloze je možné nahlédnout na uvedené analogie, fotografie pořízené z jednotlivých inscenací a přikládám i CD s videozáznamem Sekvence 1 a Sekvence 2.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 62 záznamů.   začátekpředchozí43 - 52další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.