|
|
Multifunkční výškoměr
Lízner, Miroslav ; Neužil,, Tomáš (oponent) ; Klusáček, Stanislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá připojením snímačů tlaku, vlhkosti a teploty k mikrokontroléru. Cílem je navrhnout turistický výškoměr umožňující záznam měřených hodnot. Praktická část popisuje konkrétní realizaci založenou na mikrokontroleru ATmega64 a návrh programu v jazyce C.
|
|
|
Vliv nadmořské výšky a severní expozice na morfologickou a anatomickou stavbu jehlic smrku ztepilého
Ambrož, Petr
Na území pohoří Jeseníky byly vybrány tři lokality se stejnověkými smrkovými porosty v rozdílných nadmořských výškách se severní expozicí. Následně se v úvodní části bakalářské práce zpracoval literární přehled zaměřený především na popis, ekologii a vliv klimatických podmínek na růst a asimilační aparát smrku ztepilého. Na vybraných lokalitách byly později odebrány vzorky slunných jednoletých prýtů. Z těchto prýtů byly podle určeného klíče odebrány jehlice sloužící ke zhotovení příčného řezu. Zároveň byly odebrány jehlice pro analýzu projekční plochy a délky. U vytvořených mikroskopických preparátů se poté zjišťovaly jejich rozměry pomocí morfologické a anatomické analýzy. Takto vzniklá data byla statisticky zpracována v programu Statistica 12. Zjistilo se, že s rostoucí nadmořskou výškou klesá délka a projekční plocha jehlice. Z výškopisu a hodnot solární radiace byly také pro některé anatomicko-morfologické parametry vytvořeny predikční mapy v programu ArcGIS.
|
|
|
Vliv nadmořské výšky a jižní expozice na morfologicko-anatomickou stavbu jehlic smrku ztepilého
Bartoňová, Lenka
V úvodní části práce je zpracován literární přehled zaměřený na morfologii, ekologii, areál výskytu a vliv klimatu na růst smrku ztepilého. Na území Jeseníků byly vybrány tři stejnověké smrkové porosty v rozdílných nadmořských výškách s jižní expozicí. Na vybraných plochách byly odebrány vzorky slunných jednoletých prýtů. U jehlic byla provedena morfologicko-anatomická analýza. Na základě této analýzy bylo zjištěno, že nadmořská výška ovlivňuje parametry jehlic - jehlice ve vyšší nadmořské výšce jsou oproti jehlicím rostoucím na smrcích v nižších polohách vyšší, širší, kratší a narůstá relativní plocha středního válce vzhledem k ploše jehlice. Expozice má vliv pouze na plochu příčného řezu, délku a projekční plochu jehlic. Pomocí geoinformačních technologií byly vypracovány predikční mapy vlivu slunečního záření a nadmořské výšky na hodnoty zkoumaných rozměrů jehlic.
|
|
|
Ovlivňují parasitoidi výškovou distribuci horských motýlů? Okáči v Krkonoších.
STUCHLOVÁ, Klára
Parazitoidi představují různorodou, avšak poměrně málo studovanou skupinu hmyzu, která je adaptovaná na usmrcování svého hostitele. Jednou z nevyřešených otázek souvisejících se systémem parazitoid-hostitel je reakce na globální klimatickou změnu u specializovaných druhů hmyzu adaptovaných na chladná prostředí, například na vysokohorské biotopy. Ve střední Evropě se jedná kupříkladu o holarktické okáče rodu Erebia Dalman, 1986 (Nymphalidae: Satyrinae). Cílem práce bylo provést vzorkování housenek nížinných a horských okáčů, odchovat housenky za účelem zjištění míry infestace a určit hostitelskou specificitu parazitoidů kombinací klasických a molekulárních metod. Celkem bylo na 14 lokalitách, podél výškového gradientu v Krkonoších, nalezeno 39 housenek okáče lučního (Maniola jurtina), sedm housenek okáče horského (Erebia epiphron) a čtyři housenky okáče rudopásného (Erebia euryale). U druhu Maniola jurtina byla zjištěna více než třetinová infestace pravděpodobně lumkem Ichneumon caloscelis. U vysokohorských okáčů rodu Erebia nebyli nalezeni žádní parazitoidi. Výsledky tedy naznačují možnost vyšší míry infestace parazitoidy u motýlů z nižších poloh než u vysokohorských druhů. Faktorů, které mohou ovlivňovat míru infestace parazitoidy u motýlů je mnoho, proto si tato problematika žádá další sledování. Předkládaná práce také dokládá časovou náročnost sběru solitérně žijících housenek na běžných rostlinách. Molekulární determinace parazitoidů pomocí DNA barcodingu je bez větších problémů možná, nicméně s jistými omezeními.
|
|
|
The role of wood decay fungi in the dynamics of a mountain spruce forest
POUSKA, Václav
Práce je zaměřena na ekologické nároky dřevokazných hub a jejich vztahy ke struktuře a vývoji lesů. Vztahy hub k vlastnostem dřeva a lesních porostů byly zkoumány ve středoevropských horských smrčinách. Přístup na úrovni ploch byl zvolen k porovnání obecného uspořádání rozmanitosti hub v jednom lesním porostu a také v různých porostech. Analýza struktury porostů posloužila jako základ pro přístup na úrovni ploch. Přístup na úrovni substrátu byl zvolen ke studiu ekologických nároků jednotlivých druhů a jejich společenstev. Také byl zkoumán vliv vlastností dřeva (včetně hub a jejich hnilob) na obnovu smrku na ležících kmenech.
|
|
|
Populačně - ekologická studie invazního druhu \kur{Lupinus polyphyllus} v oblasti Šumavy
HURTOVÁ, Jaroslava
Lupinus polyphyllus Lindl. je jedním z nejnebezpečnějších invazních druhů na území České republiky a jeho rostoucí výskyt ohrožuje biodiverzitu přírodních rostlinných společenstev nejen v oblasti Šumavy. Byla vypracována rešerše problematiky druhu L. polyphyllus. Bylo sleováno rozšíření druhu na území Národního parku Šumava, lokality výskytu byly zaznamenávány do GIS vrstvy a popsány jejich charakteristiky prostředí (početnost na lokalitu a charakter biotopu), které byly následně vyhodnoceny. Byly zjišťovány okolnosti klíčení druhu a byla studována závislost klíčivosti semen a přežívání semenáčků na nadmořské výšce. Na třech lokalitách v oblasti Šumavy byly založeny trvalé plochy pro managementové zásahy pro budoucí výzkum.
|
|
|
Vliv ročníku na produkci medu v různých nadmořských výškách
BAHELKOVÁ, Petra
Cílem práce je v rámci zvoleného výběrového souboru včelstev, sestávajícího z dílčích souborů v různých nadmořských výškách analyzovat vliv ročníku, nadmořské výšky a jejich interakcí na produkci medu a navrhnout možnost využití získaných poznatků. Pro sledování v letech 2002{--}2006 bylo vybráno pět lokalit lišících se nadmořskou výškou (472 {--} 650 m). Interakce nadmořské výšky a ročníku se projevila jako rozhodující faktor, který determinuje produkci medu na včelstvo z 89,77%. Se vzrůstem nadmořské výšky o 100m se snižuje produkce medu o 5 kg na jedno včelstvo. Z provedených analýz vyplývá, že výrazněji než přímý vliv jednotlivých faktorů (nadmořské výška, ročník) působí na výši produkce medu jejich vzájemná interakce.
|
|
|
Morfometrická analýza ještěrky živorodé (Zootoca vivipara) v České republice
KREJČÍ, Tomáš
Zootoca vivipara je nejmenším ze čtyř druhů ještěrek vyskytujících se na území České republiky. U mnoha druhů ještěrů se vyskytuje sexuální dimorfismus v nejrůznějších znacích a jeho výskyt byl předpokládán i u tohoto druhu. Zkoumáno bylo osm znaků: celková délka těla, délka těla, délka ocasu, délka a šířka hlavy, počet femorálních pórů, počet ventrálií a počet lamel na čtvrtém prstu zadní končetiny. Znaky byly porovnávány na exemplářích ze sbírek Národního muzea v Praze pocházejících ze dvou oblastí {--} Šumava a Děčínský Sněžník. Analýza kovariance (ANCOVA) pro oblast Šumavy ukázala sexuální dimorfismus, kdy u samců je větší celková délka těla, délka ocasu, délka a šířka hlavy a počet femorálních pórů. U samic je větší počet ventrálií. Pro oblast Děčínského Sněžníku ukázala analýza kovariance sexuální dimorfismus v celkové délce těla, v délce ocasu, v délce a šířce hlavy, kdy hodnoty všech znaků jsou větší u samců. Počet ventrálií je opět vyšší u samic. Variabilita některých znaků vykazovala také závislost na nadmořské výšce. Signifikantní závislost na nadmořské výšce, zkoumaná analýzou kovariance byla zjištěna u jedinců z oblasti Šumavy v celkové délce těla, v délce ocasu a v délce hlavy, kdy hodnoty všech těchto znaků s rostoucí nadmořskou výškou klesají. Šířka hlavy vykazovala závislost pouze v absolutních hodnotách (ANOVA), kdy opět s rostoucí nadmořskou výškou hodnoty klesaly. U jedinců z oblasti Děčínského Sněžníku se projevila signifikantní závislost na nadmořské výšce pouze v absolutních hodnotách v délce těla, v délce hlavy a v šířce hlavy. Analýza kovariance u těchto znaků byla statisticky neprůkazná.
|
|
|
Posouzení biodiverzity dřevin v závislosti na nadmořské výšce v okolí vybraných naučných stezek NP a CHKO Šumava
BATOVCOVÁ, Martina
Biodiverzitu dřevin jsem studovala podél naučné stezky: Kubova Huť 1003 m.n.m. {--} vrchol NPR Boubínský prales 1363 m.n.m., v odlišných nadmořských výškách. Měření jsem prováděla transektovou metodou. Celou trasu jsem rozdělila na 8 pomyslných liniových úrovní, vzdálených od sebe navzájem cca 50 m. n. m. Na každé úrovni jsem vymezila 6 transektů kolmo na směr stezky: 3 na pravé straně a 3 na levé straně stezky {--} vždy mezi sebou vzdáleny 10 m. Jako transekty jsem vymezovala čtvercové plochy o rozloze 30 m2. V každém transektu jsem určila druh dané dřeviny. Dále jsem počítala zmlazení semenáčků v okolí 1m okolo každého stromu. Počítala jsem též tlející dřevo a zmlazení semenáčků v jeho okolí a také jsem na dané ploše zaznamenávala počet souší a zmlazení okolo těchto jedinců.
|
|
|
Posouzení růstu hříbat
KUBŮ, Romana
Cílem práce bylo posoudit úroveň růstu hříbat českého teplokrevníka v různých podmínkách odchovných zařízení. Bylo sledováno 278 hříbat odchovávaných v testačních odchovnách v letech 2001 až 2003. Jejich růst, exteriér a mechanika pohybu byli zjišťovány v závislosti na nadmořské výšce odchoven od 200 do 700 m.n.m., a hodnotili se ve vztahu s liniovou příslušností otce. Dále byl posuzován růst hříbat ve 3 soukromých chovech u 98 hříbat a byly získány a vyhodnoceny vzorky pastevního porostu ze 6 lokalit (24 stanovišť) v letech 2005 a 2006.
|
host ::
RSS.