|
|
Vyhodnocení různých postupů při inseminaci plemenic holštýnského skotu
JINDRÁKOVÁ, Monika
U vysokoužitkových dojnic existují problémy se zabřezáváním, neboť mezi dojivostí a plodností existuje negativní korelace. Problém se zabřeznutím jalovice či krávy je často spojený s narůstajícím počtem tichých, nevýrazných říjí. Tento problém způsobuje prodloužení délky servis periody, zvyšuje se spotřeba inseminačních dávek a narůstá počet veterinárních úkonů. Hledají se proto možnosti, jak lze u plemenic zajistit odpovídající výsledky plodnosti. Cílem práce bylo vyhodnotit různé postupy při inseminaci plemenic holštýnského skotu. Výzkum probíhal v zemědělské společnosti Kosova Hora, a.s. Vybraný podnik má dvě stáje s dojnicemi. Na farmě ve velkokapacitním kravíně Janov je využívána řízená reprodukce pomocí hormonů a farma Kamenice využívá přirozené reprodukce zcela zaměřené na vyhledávání říjí plemenic ošetřovatelem. Způsob chovu, ustájení a krmné dávky byly u obou stájí velmi podobné. Do pozorování bylo zahrnuto celkem 203 dojnic plemene holštýnského skotu (H100 %) a kříženky s českým strakatým skotem (H75C a více). U jednotlivých skupin byly sledovány reprodukční ukazatelé (inseminační interval, servis perioda, mezidobí a věk při 1. otelení) a ukazatelé mléčné užitkovosti v kg mléka (za 100, 200 a 305 dní laktace). Doba inseminačního intervalu byla o 16,81 dní kratší ve stáji s aplikací hormonů (84,36; 101,17 dnu) s potvrzením statisticky velmi vysoce významným rozdílem na hladině významnosti P < 0,001. Při posouzení délky servis periody nebyl prokázán statisticky významný rozdíl. Délka servis periody byla na shodné úrovni v obou stájích (162,12; 162,84 dne). V celkovém vyhodnocení obou stájí byl zjištěn rozdíl v délce mezidobí, při využití synchronizace byl podle předpokladu o 19,20 dní kratší, ale bez statistické průkaznosti (P < 0,05) na úrovni 410,28; 429,48 dne.Při zjišťování ukazatelů v mléčné užitkovosti mezi stájemi nebyly prokázány statisticky významné rozdíly jak na celé laktaci (9 926,19; 9 749,48 kg mléka) tak i za jednotlivé úseky laktací (100 dnů o 30,96 kg mléka více ve stáji bez synchronizace; 200 dnů o 78,44 kg mléka více ve stáji se synchronizací).
|
|
|
Analýza stáda dojeného skotu
SCHÖNOVÁ, Eva
Cílem bakalářské práce bylo posoudit a zhodnotit úroveň mléčné užitkovosti a plodnosti u dvou plemen dojeného skotu. Sledováno bylo 41 dojnic holštýnského skotu (H) a 36 dojnic českého strakatého skotu (C). Dojnice byly vybrány z celkového počtu 310 kusů, dále byly rozděleny do dvou skupin podle genotypu a podle pořadí poslední uzavřené laktace. Dojnice byly chovány ve stejných technologických podmínkách, při stejné úrovni výživy a ošetřování. Z ukazatelů plodnosti byl sledován inseminační interval a servis perioda. Délka inseminačního intervalu u dojnic holštýnského skotu byla delší (66,22 dne) než u českého strakatého skotu (64,58 dne). Délka servis periody u dojnic holštýnského skotu byla na úrovni 142,10 dní a u dojnic českého strakatého skotu 149,94 dní. Rozdíly u obou ukazatelů nebyly statisticky průkazné. Z ukazatelů užitkovosti bylo sledováno množství mléka a obsah jednotlivých složek v mléce - % tuku, bílkovin a laktózy. Průměrný obsah tuku u dojnic holštýnského skotu byl nižší (3,95 %) než u dojnic českého strakatého skotu (3,98 %). Průměrný obsah bílkovin dosahoval u dojnic holštýnského skotu 3,32 % a u dojnic českého strakatého skotu 3,48 % při P ? 0,001. Průměrný obsah laktózy u dojnic holštýnského skotu byl 4,89 %, zatímco u dojnic českého strakatého skotu byl na shodné úrovni (4,89 % resp. 4,90 %). Průměrná užitkovost u holštýnských plemenic za normovanou laktaci byla 8 504,88 kg mléka a za celou laktaci dosahovala 9 459,81 kg mléka. U plemenic českého strakatého skotu byla v obou případech průměrná užitkovost nižší a to o 1 640,35 kg mléka resp. o 1 513,17 kg mléka při P ? 0,001. Z ekonomického hodnocení produkce mléka při společném chovu obou plemen byly zjištěny u holštýnského skotu příznivější ukazatele. Za celou laktaci činil rozdíl (při aktuálních realizačních cenách 8,66 Kč/l mléka v roce 2011) 13 104,06 Kč/l mléka.
|
|
|
Užitkovost a plodnost stáda dojeného skotu
NEJDLOVÁ, Emilie
Cílem této diplomové práce bylo provést analýzu mléčné užitkovosti a plodnosti u stáda dojeného skotu ? kombinovaného (český strakatý skot) a dojného užitkového typu (holštýnský skot) ve stejném systému chovu. Dále byla vyhodnocena brakace, náklady na krmný den a výrobu mléka. Pozorování bylo prováděno v podniku Podhoran Černíkov, a. s. v časovém sledu 2 zootechnických let (1. 10. 2009 ? 30. 9. 2011). Do sledování bylo zařazeno celkem 310 dojnic z toho 47 plemenic českého strakatého skotu C1 (C 100 %), plemenic podílových kříženců českého strakatého skotu s holštýnským či red holštýnským plemenem C2 (C 75 ? 88 %) 53 ks a C3 (C 50 ? 74 %) 38 ks, dojnic holštýnského plemene H1 (H 100 %) 158 ks, podílových kříženců holštýnského skotu s českým strakatým skotem H3 (H 75 ? 87 %) 10 ks a H4 (H 60 ? 74 %) 4 ks. Dále byl základní datový soubor rozdělen dle genotypu na dvě skupiny: 138 ks plemenic českého strakatého skotu a 172 ks dojnic holštýnského plemene. Při hodnocení užitkovosti byly tyto soubory rozděleny ještě na dva dle pořadí laktace na první, druhou a další. Sledované ukazatele u hodnocení mléčné užitkovosti byly: pořadí laktace, délka laktace (dny), množství mléka (kg), obsah tuku v mléce (%), produkce tuku v mléce (kg), obsah bílkovin v mléce (%), produkce bílkovin v mléce (kg), obsah laktózy v mléce (%). U plodnosti byly sledovány ukazatele: genotyp, věk při prvním otelení (dny), inseminační interval (dny), servis perioda (dny) a mezidobí (dny). Dále byla ještě posuzována brakace, náklady na krmný den (Kč) a náklady na 1 litr mléka (Kč). Při společném chovu kombinovaného (českého strakatého skotu) a dojného užitkového typu (holštýnský skot) je nutné při managementu stáda počítat s rozdílnou spotřebou krmiv. Plemenice rozdílných užitkových typů při společném chovu dosahují rozdílné úrovně užitkovosti ve prospěch užitkovosti holštýnského skotu. Vyšší užitkovost plemenic holštýnského skotu zhoršuje ukazatele plodnosti a vzhledem k tomu je nutné těmto plemenicím věnovat více času při vyhledávání říje tak, aby byla zajištěna reprodukce na požadované úrovni. Při nižší užitkovosti dosahují plemenice českého strakatého skotu v konkrétních podmínkách průměrných výsledků. Vzhledem k dosahované užitkovosti u obou užitkových typů lze konstatovat dobrou práci ve vedení podniku.
|
|
|
Analýza příčin vyřazování dojnic u holštýnského skotu
PROVAZNÍK, Pavel
Bakalářská práce se zabývá analýzou příčin vyřazování dojnic u holštýnského skotu. Cílem práce je vyhodnocení nejčastějších příčin, které vedou k vyřazování dojnic z chovu v zemědělském družstvu Trhový Štěpánov a.s. a spojení těchto příčin s úrovní užitkovosti, pořadím laktace a úrovní reprodukce. Byly vyhodnoceny výsledky u 294 dojnic v roce 2010. Podkladová data byla získána z programu Dairyplan na farmě v Trhovým Štěpánově, z rozboru hospodaření ZD Trhový Štěpánov a.s. v letech 2008 ? 2010 a z výročních zpráv v jednotlivých letech. Ve sledovaném roce 2010 bylo vyřazeno 294 dojnic z celkových 864 ks, což je 34 % z celkového stavu. Mezi příčiny vyřazení plemenic patří nízká užitkovost, ostatní zootechnické důvody, onemocnění vemene, poruchy plodnosti, těžké porody a jiné zdravotní důvody. V tomto podniku bylo nejvíce dojnic vyřazeno z jiných zdravotních důvodů, do kterých řadíme onemocnění jater, slezu, paratuberkolozu a špatný stav končetin. Z této příčiny bylo vyřazeno přes 57% krav. Druhou nejčastější příčinou byly poruchy plodnosti, do kterých spadalo necelých 16% dojnic. Nejmenší počet vyřazených dojnic zaujímá špatný stav vemene a jiné zootechnické důvody. Analyzované výsledky v podniku ZD Trhový Štěpánov se převážně shodují s výsledky kontroly užitkovosti v České republice.
|
|
|
Analýza užitkovosti dojnic při dojení pomocí dojicích robotů
VRBOVÁ, Aneta
Deficit vzdělaných odborníků a trpělivých ošetřovatelů způsobil, že robotizace pronikla i do oblasti zemědělství - živočišné výroby, přesněji do dojení. Průkopníky v této nové technologii byli Holanďané, kteří v roce 1992 uvedli do provozu první dojící robot. Cílem bakalářské práce bylo posoudit úroveň mléčné užitkovosti holštýnských dojnic v systému robotického dojení. Sledování probíhalo v roce 2009 na rodinné farmě Basík a syn. Tato farma se nachází 6 km východně od Tábora. Celkem bylo sledováno 64 dojnic holštýnského plemene a jejich podílových kříženek (62 H1 a 2 H3). Data byla zpracována pomocí programu Microsoft Excel. Při hodnocení mléčné užitkovosti bylo zjištěno, že sledovaná skupina dojnic na 1. laktaci měla užitkovost 9635 kg M. Dojnice na 2. laktaci vykazovaly užitkovost 14329 kg M a to je o 5629 kg M víc, než požaduje chovný cíl H100. Plemenice na 3. laktaci dosáhly úrovně užitkovosti 13012 kg M. Při hodnocení počtu návštěv dojícího robota s ohledem na pořadí laktace bylo zjištěno, že průměrný počet úspěšných dojení ve sledovaném stádě za den u plemenic na 1. laktaci byl 2,6. Neúspěšných dojení u dojnic na 1. laktaci bylo provedeno 0,07 za den. Dojnice na 2. laktaci se průměrně dojily 2,9 krát za den. Průměrný počet neúspěšných dojení u této skupiny zvířat byl 0,04. Robot dojnici na 2. laktaci odmítl průměrně 1 krát za den. Plemenice na 3. a další laktaci se průměrně dojily 2,7 krát za den, počet odmítnutí byl 1,5. Počet neúspěšných dojení u této skupiny byl velmi malý, pouze 0,03 za den.
|
|
|
VLIV POČTU DOJENÍ NA UŽITKOVOST A PLODNOST PLEMENIC DOJENÝCH POMOCÍ ROBOTŮ
KOZELKOVÁ, Jitka
Cílem diplomové práce bylo provést analýzu vlivu počtu dojení za den na dosahovanou mléčnou užitkovost v průběhu laktace a na ukazatele plodnosti. Sledování stáda dojnic holštýnského skotu proběhlo od ledna 2010 do února 2011 v Zemědělském družstvu Brloh, hospodařícím v oblasti Blanského lesa. Celkem bylo do sledování zahrnuto 55 plemenic, z toho 75 % činil holštýnský skot, 22 % podílové kříženky českého strakatého skotu a 3 % plemeno fleckvieh. Data byla zpracována pomocí programu Microsoft Excel. Pro vyhodnocování ukazatelů byly u sledovaného stáda vypočteny základní statistické charakteristiky. Rozdíly mezi jednotlivými ukazateli byly vyhodnoceny jednofaktorovou analýzou rozptylu. Při hodnocení mléčné užitkovosti včetně složek mléka za normovanou laktaci na jednotlivých laktacích dosáhly plemenice na 1. laktaci 9460,00 kg M (3,22 % B a 3,88 % T), na 2. laktaci 10632,15 kg M (3,23 % B a 3,96 % T) a plemenice na 3. a další laktaci 9738,60 kg M (3,18 % B a 4,08 % T). Při posuzování frekvence dojení navštívily plemenice na 1. laktaci za 1/3 laktace robota 2,51 krát/den, za 2/3 laktace 2,72 krát/den a za 3/3 úsek laktace 2,70 krát/den. Tento trend pokračoval i na dalších laktacích, výjimkou byly plemenic 2. laktace za 3/3 laktace, které robota navštěvovaly nejčastěji 2,80 krát/den. Při porovnání vztahu mezi počtem dojení a mléčnou užitkovostí byla zjištěna statistická závislost. Se zvyšujícím se počtem dojení stoupá také užitkovost. Při porovnání reprodukčních ukazatelů u celého stáda byly zjištěny následující hodnoty - průměrný věk při 1. otelení 774,9 dnů (25 měsíců), průměrná délka mezidobí 382,3 dnů, průměrná hodnota servis periody 110,4 dnů a průměrná hodnota inseminačního intervalu 77,8 dnů. Při posuzování vztahu mezi počtem dojení a servis periodou byla prokázána pozitivní korelace, tj. s rostoucím počtem dojení dochází k prodlužování servis periody.
|
|
|
Analýza užitkových vlastností u stáda dojnic.
POTUŽÁKOVÁ, Jitka
Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení plodnosti a mléčné užitkovosti u stáda dojnic s převahou holštýnského skotu vzhledem k použité technologii z hlediska welfare zvířat. Sledování se uskutečnilo v zemědělském podniku AGROSPOL, Malý Bor a. s., v letech 2008-2010. Dojnice zde byly chovány ve stejných technologických podmínkách, při stejné úrovni výživy a ošetřování. Do sledování bylo zahrnuto celkem 662 dojnic českého strakatého skotu (C), čistokrevného holštýnského skotu (H1) a vysokopodílových kříženek těchto plemen (H2). Plodnost byla hodnocena podle ukazatelů reprodukce (věk při prvním otelení, inseminační interval, servis perioda, mezidobí) a u mléčné užitkovosti byly zjišťovány ukazatele užitkovosti (délka laktace, produkce mléka, produkce bílkovin, obsah tuku, bílkovin a laktózy). Z reprodukčních ukazatelů byly zjištěny statisticky významné rozdíly v délce inseminačního intervalu, délce servis periody (P ? 0,01) a délce mezidobí (P ? 0,05). U dojnice skupiny C bylo dosaženo výrazně kratší délky všech těchto ukazatelů: inseminační interval 70,6 dne, servis perioda 98,6 dne a mezidobí 395,9 dne. Mezi skupinami holštýnských dojnic nebyl zjištěn významný rozdíl v délce těchto ukazatelů. Pořadí laktace nemělo významný vliv na délku reprodukčních ukazatelů. Nebyl prokázán vliv otce na úroveň reprodukčních ukazatelů. Porovnáním produkce mléka a produkce bílkovin u dojnic podle pořadí laktace bylo prokázáno, že prvotelky mají nižší dojivost (8737,1 kg) než dojnice na vyšších laktacích (9669,3 ? 10209,3 kg) a stejně tak i produkci bílkovin (kg). Dojnice C nadojily za 305 dní laktace 9115,3 kg mléka, dojnice H1 9664,1 kg a krávy ve skupině H2 9511,0 kg mléka. Tyto rozdíly nebyly hodnoceny jako statisticky průkazné, stejně tak rozdíl v obsahu složek mléka mezi genotypy za normovanou laktaci. Vliv individuality býka na produkci mléka a produkci bílkovin se neprokázal. Významné rozdíly byly zaznamenány v procentním obsahu tuku (P ? 0,05), bílkovin a laktózy (P ? 0,01) v mléce dcer po jednotlivých býcích.
|
|
|
Užitkovost a plodnost u plemenic holštýnského skotu
KAMENÍKOVÁ, Jana
Cílem této diplomové práce bylo provést analýzu mléčné užitkovosti a plodnosti u stáda plemenic holštýnského skotu chovaného v intenzivních podmínkách. Pozorování bylo prováděno v podniku ZDV Krchleby a.s. v letech 2007 až 2009. Do sledování bylo zařazeno celkem 147 dojnic z toho 35 dojnic plemene Holštýn (H 100 %, R 100%), označené plemennou skupinou H1, 70 dojnic kříženek Holštýnského plemene s Českým strakatým skotem (H 75 ? 87 %, R 75 ? 87 %), označené plemennou skupinou H3 a 42 dojnic kříženek Holštýnského plemene s Českým strakatým skotem (H 50 ? 74 %, R 50 ? 74 %), označené plemennou skupinou H4. Dále byl základní datový soubor rozdělen dle pořadí laktace do čtyř skupin: 1. laktace, 2. laktace, 3. laktace a 4. a další laktace. Sledované ukazatele u hodnocení mléčné užitkovosti byli: množství mléka (kg), obsah tuku v mléce (%), produkce tuku v mléce (kg), obsah bílkovin v mléce (%), produkce bílkovin v mléce (kg), obsah laktózy v mléce (%), perzistence laktace a délka laktace (dny). U plodnosti byly sledovány ukazatele: věk při prvním otelení (dny), inseminační interval (dny), servis perioda (dny) a mezidobí (dny). Plemenice 1. skupiny nadojily průměrné množství mléka 8945,03 kg, obsah tuku činil 3,66 %, obsah bílkovin byl 3,32 %. Dojnice druhé skupiny měly průměrně hodnoty: u množství mléka 8186,55 kg, u obsahu tuku 3,77 %, u obsahu bílkovin 3,33 %. Třetí skupina vyprodukovala 8649,05 kg M, 3,58 % T a 3,26 % B. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami nebyly statisticky významné. Z reprodukčních ukazatelů byli statisticky významné rozdíly pouze v délce mezidobí. Nejvyšší hodnota mezidobí byla naměřena u první skupiny a činila 576,22 dnů, u dojnic 2. skupiny tvořil 487,38 dnů a u 3. skupiny byla nejnižší 480,95 dnů.
|
|
|
Porovnání užitkovosti a plodnosti českého strakatého a holštýnského skotu s ohledem na technologii chovu
ŽÁČKOVÁ, Jindřiška
Sledování výsledků chovu dojnic dosahované ve vazném a volném ustájení probíhalo v letech 2003 až 2006 v Zemědělském družstvu Netřebice. Do sledování bylo zahrnuto 169 dojnic, z toho 120 ks holštýnského plemene a 49 ks českého strakatého plemene. Vliv změny technologie byl specifikován na základě výsledků mléčné užitkovosti a plodnosti. Mléčná užitkovost ve voném boxovém ustájení dosáhla vyšší úrovně než ve vazném ustájení. Reprodukční ukazatele dosahovaly ve většině případů lepších hodnot ve volném systému ustájení.
|
|
|
Vyhodnocení plodnosti a užitkovosti stáda holštýnských krav
PEŠTA, Vladimír
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení úrovně plodnosti a užitkovosti stáda dojnic holštýnského plemene v konkrétních podmínkách hospodařící farmy. Hodnocení proběhlo na rodinné farmě Vladimíra Pešty. Farma hospodaří na 73 ha půdy a chová 40 ks krav s uzavřeným obratem stáda. Shromažďování vstupních dat proběhlo v letech 2004 {--} 2007. Sledovány byly základní ukazatele mléčné užitkovosti, ukazatele reprodukce a průběh tělesné kondice během laktace. Rostoucí mléčná produkce u skupin s užitkovostí do 7 000 kg, 7 000 {--} 8 000 kg a nad 8 000 kg mléka negativně působila na reprodukční ukazatele a rozdíly mezi skupinami byly statisticky průkazné. Délka servis periody (SP) u skupin podle užitkovosti byla 154, 165 a 175 dnů. Pořadí laktace nemělo na plodnost vliv. Produkce mléka na 1. laktaci byla 6 910 kg, na 2. laktaci 8 435 kg a na 3. a dalších laktacích 7 894 kg. Vyšší produkce mléka byla u dojnic otelených na jaře a na podzim 7 822 kg a 7 898 kg. U dojnic otelených v zimě a v létě byla užitkovost cca o 400 kg nižší. Lepších výsledků reprodukce bylo dosaženo u dojnic otelených v zimě a na jaře, SP 164 a 153 dnů. U dojnic otelených v létě a na podzim byla SP 174 a 182 dnů. Rozdíly mezi skupinami podle sezóny roku nebyly statisticky průkazné u plodnosti ani u produkce mléka. Velikost tělesného rámce dojnic neměla žádný vliv na produkci mléka. Průměrná hodnota tělesné kondice (BCS) na začátku laktace byla 3,59 bodu. Hodnota kondice klesala až do 6. měsíce laktace na 2,43 bodu. V dalších měsících se kondice pozvolna zlepšovala. Hodnoty BCS v různých fázích laktace se pohybovaly v rozmezí 2 bodů. V době zabřeznutí byla hodnota tělesné kondice 2,65 bodu. Poměr složek mléka tuk/bílkovina byl na začátku laktace 1,57, do 4. měsíce laktace se snížil na 1,35 a v dalších měsících poměr kolísal mezi 1,3 a 1,4. Průměrný věk při 1. otelení byl 834 dnů (27,4 měsíce). S rostoucím věkem při prvním otelení klesala následná užitkovost. Tento vztah však nebyl statisticky prokázán. Průměrná výška v kříži u prvotelek činila 149,8 cm. Dosahovaná mléčná užitkovost byla uspokojivá. Výsledky reprodukce byly méně příznivé. Ze zjištěných vztahů lze vyvodit, že ve sledovaném chovu na produkci a plodnost působí především chovatelské podmínky, výživa, zdravotní stav a management stáda. Lepších výsledků reprodukce lze dosáhnout především zlepšením těchto faktorů. Vlivy jako sezóna roku nebo velikost tělesného rámce se příliš neuplatňují.
|
host ::
RSS.