|
|
Systém financování zdravotnictví České republiky a Německa
URBANOVÁ, Radka
Hlavní cíl této práce je srovnání systému financování zdravotnictví v České republice a Německu. Oba státy se snaží najít takový systém financování, který by na jedné straně zabezpečil základní zdravotní péči všem a zároveň by nezvyšoval výdaje na ni. Najít takový způsob financování ovšem není lehký úkol a proto se systémy neustále vyvíjejí. Oba státy jsou členy Evropské unie a jejich systémy financování zdravotnictví jsou postaveny na Bismarckovském modelu, tedy na financování především z veřejného zdravotního pojištění. Veřejné zdravotní pojištění hradí výdaje ve zdravotnictví v obou státech více než 50 %. Zároveň mají oba státy ještě další zdroje financování zdravotnictví. Velikost výdajů v poměru k HDP v % a velikost výdajů v přepočtu na jednoho občana v měřitelných jednotkách je v těchto státech rozdílná. Dá se říci, že každý stát má svůj originální systém financování zdravotnictví a jaký přesně systém bude nastaven v daném státě, je otázkou volby občanů. Systém je tedy dobrý, vyhovuje-li jeho nastavení potřebám občanů. Informace byly čerpány především z knih, příslušných českých zákonů, Páté knihy německého sociálního zákoníku, internetového portálu Českého statistického úřadu a internetového portálu Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Dalšími zdroji byly také internetové zdroje, které informují o systému financování zdravotnictví v České republice a/nebo v Německu. V závěru práce jsou navržena opatření pro české zdravotnictví, která zajistí vyšší spravedlnost mezi pacienty. Dále jsou uvedena některá řešení, která by mohla vést k získání dalších peněžních prostředků potřebných pro financování českého zdravotnictví. Tyto dvě oblasti jsou totiž v českém zdravotnictví problémové a je potřeba je rychle řešit.
|
|
| |
|
|
Regulační poplatky na Dětském oddělení Klatovské nemocnice, a.s.
GOLDSCHMIDOVÁ, Kateřina
Název práce: Regulační poplatky na Dětském oddělení Klatovské nemocnice, a.s. Bakalářská práce se zabývá účinky a dopady, které mělo zavedení regulačních poplatků do zdravotnictví. Cílem mé práce bylo zjistit účinky zavedení regulačních poplatků na Dětském oddělení Klatovské nemocnice, a.s. Jednak jsem zjišťovala, jakým způsobem poplatky ovlivnily zneužívání nemocniční péče, a dále jsem zjišťovala zda poplatky ovlivnily možnost rodičů doprovázet své děti v průběhu hospitalizace. V teoretické části se zabývám definováním základních pojmů, které s tématem regulačních poplatků souvisí. Jedná se zejména o pojmy zdraví a nemoc, zdravotní politika, zdravotnickými systémy, strukturou zdravotnického systému v České republice a definováním regulačních poplatků, jejich druhy, významem zavedení, ochranným limitem, efektem zavedení a spotřebou zdravotnických služeb po zavedení poplatků. V praktické části se věnuji popisu cílů práce a hypotéz, metodikou výzkumu a interpretaci výsledků. Výzkumná část byla realizována pomocí kvantitativní formy výzkumu, použila jsem metodu dotazování, techniku dotazníku, jako pomocná metoda byla zvolena analýza dokumentů- sekundární analýza dat. Výzkumný soubor tvořili rodiče doprovázející děti k vyšetření na ambulancích a rodiče doprovázející hospitalizované děti. Výsledky výzkumu ukázaly, že regulační poplatky neovlivnily možnost rodičů doprovázet své děti v průběhu hospitalizace a přestože rodiče uvádějí, že v případě opakovaných hospitalizací by poplatky jejich možnost ovlivnit mohly, nadále své děti v průběhu jejich hospitalizace doprovázejí a počet doprovodů naopak stoupá. Výzkum dále ukázal, že na Dětském oddělení došlo po zavedení poplatků k výraznému poklesu využití Lékařské služby první pomoci (dětské pohotovosti) a tím i k jejímu počtu zneužití. Naopak nedošlo k poklesu počtu hospitalizovaných pacientů. Domnívám se, že uvedenou bakalářskou práci bude možno využít pro lepší orientaci v této nové oblasti zpoplatnění zdravotní péče a k nástinu skutečných dopadů, jež do zdravotnictví během svých prvních dvou let působení přinesly. Právě z důvodu relativně krátkého působení poplatků, bych doporučovala v pokračování monitorování dopadů výběrů poplatků a sledování případných dalších změn v legislativě.
|
|
|
Vietnamský pacient v českém zdravotnictví
DOLÁK, František
Vietnamská minorita žije na území České republiky již několik desetiletí. Je nenápadná, flexibilní a má svou uzavřenou komunitu. Je však zřejmé, že pro Vietnamce není snadné začlenit se do společnosti jiné země. Je tomu tak z hlediska rozličné kultury a rovněž jazykové bariéry. To vše také platí i v prostředí jako je zdravotnické zařízení, které navíc může na daného jedince působit stresově. V současné době žije na našem území několik desítek tisíc Vietnamců. Vzniká tak vysoká pravděpodobnost, že se občan vietnamské národnosti může stát klientem v některém z českých zdravotnických zařízeních. Cílem této práce bylo zpracovat zvláštnosti ošetřovatelské péče, které si příslušníci vietnamské menšiny přejí respektovat. Před začátkem výzkumu jsme si stanovili 4 výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Využívají příslušníci vietnamské menšiny v České republice zdravotnickou péči? Výzkumná otázka 2: Jaká specifika mají příslušníci vietnamské menšiny v souvislosti s hospitalizací? Výzkumná otázka 3: Jak vnímají příslušníci vietnamské menšiny situaci, kdy onemocní člen jejich rodiny? Výzkumná otázka 4: Co očekávají příslušníci vietnamské menšiny od všeobecné sestry? Tyto otázky jsme zodpověděli ve výzkumné části práce pomocí kvalitativní formy výzkumu metodou rozhovoru. Rozhovor obsahuje celkem 138 otázek a jako výchozí materiál pro jeho tvorbu posloužily koncepční modely M. Gordonové, M. Leiningerové a model J. Gigerové a R. Davidhizerové. Obsahoval rovněž modelovou situaci, která respondenty vedla k představení si sebe sama v roli pacienta/klienta v nemocnici. Rozhovor byl zcela anonymní a probíhal v českém jazyce. Na základě získaných dat byly vytvořeny kazuistiky, ze kterých pak byly vytvořeny kategorizační tabulky a grafy s nejdůležitějšími údaji výzkumu. Z výsledků bylo zjištěno, že příslušníci vietnamské menšiny očekávají, téměř to samé, co očekává většina pacientů/klientů využívající české zdravotnictví. Avšak jsou oblasti jako je rodina či stravování ve kterých mají svá specifika. Jestliže je sestry budou znát, jsou schopné poskytovat multikulturní/transkulturní péči.
|
|
|
Analysis of trim of the department of health service of SR for solving crisis situations
RIMEKOVÁ, Elena
Diplomová práca sa zaoberá pripravenosťou rezortu zdravotníctva SR na riešenie krízových javov spojených s hromadným postihnutím obyvateľov. Krízové javy sú v prevažnej väčšine spojené s ohrozením zdravia a životov ľudí a preto si vyžadujú zdravotnícku intervenciu, ktorá zvyšuje nároky kladené na zabezpečenie bežnej zdravotnej starostlivosti. Zdravotníctvo musí byť pripravené na ich zvládanie v čo najkratšom čase a s nasadením všetkých potrebných síl a prostriedkov. Práca analyzuje úroveň pripravenosti zdravotníctva na zvládnutie krízových situácií spojených s ohrozením zdravia a životov väčšieho počtu ľudí. Posudzuje právne prostredie zdravotníckeho zabezpečenia krízového riadenia, vysvetľuje základnú terminológiu, vyhodnocuje úroveň zdravotníckeho zabezpečenia záchranných prác a posudzuje vplyv reorganizácie zdravotníctva na krízové zdravotnícke zabezpečenie. Komplexne posudzuje vplyv reálnej celkovej úrovne zdravotníctva SR na riešenie krízových situácií. Na základe vykonanej analýzy navrhuje diplomová práca organizačné opatrenia na skvalitnenie procesu riešenia krízových javov a zvýšenie jeho účinnosti.
|
|
|
Využití sociálních a zdravotních služeb u lidí s roztroušenou sklerózou
KAŠPAROVÁ, Eva
Roztroušená skleróza mozkomíšní je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, kdy dochází jak k demyelinizaci nervových vláken, tak k jejich přímé ztrátě. Roztroušená skleróza je nejčastější neurologickou příčinou chronické disability u mladých dospělých. Není známa účinná léčba této nemoci. Aktivitu roztroušené sklerózy lze pouze omezit nebo zastavit nově dostupnými léky a jejich kombinacemi. Významným přínosem pro usnadnění života lidí s roztroušenou sklerózou jsou sociální a zdravotní služby. Zdravotní služby mají význam nejen léčebný, ale i podpůrný, protože se snaží zlepšit nebo udržet fyzický stav a působí i na psychiku člověka. Zajištění potřebných sociálních služeb začíná nabývat na významu s postupující nemocí, když člověk přestane zvládat aktivity všedního dne. Cílem práce bylo vypracovat návrh doporučení vhodných zdravotních a sociálních služeb pro osoby s roztroušenou sklerózou. Dále pak zjistit, které z těchto služeb jsou nemocnými lidmi využívány. Hypotéza práce zněla: Některé typy sociálních služeb pro lidi s roztroušenou sklerózou nejsou kvantitativně zajištěny na rozdíl od zdravotních služeb. V práci byl použit kvantitativní výzkum, metoda dotazování, technika dotazník. Dotazníky byly určeny pro dospělé osoby s roztroušenou sklerózou ve vybraných organizacích Roska na území České republiky. Ve výzkumu se objevily problémy nedostatečné informovanosti o sociálních službách a nevyužívání příspěvku na péči na sociální služby. Z výzkumu naopak vyplynulo, že zdravotní služby jsou využívány. Domnívám se, že hypotéza byla potvrzena. Přínos bakalářské práce shledávám v tom, že byl vypracován návrh doporučení vhodných zdravotních a sociálních služeb pro osoby s roztroušenou sklerózou. Tento návrh by mohl po doplnění místních kontaktů sloužit jako informační brožura, která by byla k dispozici lidem s roztroušenou sklerózou.
|
|
|
Zdravotnictví
Šamanová, Gabriela
V rámci prosincového šetření odpověděli respondenti na některé otázky týkající se zdravotnictví. Respondenti mluvili o svém zdravotním stavu, spokojenosti s lékařskou péčí a zdravotnickým systémem, a zda se situace ve zdravotnictví s příchodem nového ministra zlepší či ne.
|
|
|
Hodnocení vývoje v uplynulém roce
Červenka, Jan
V prosinci 2005 CVVM položilo respondentům otázku, zda si myslí, že v uvedených oblastech se situace zlepšila, zhoršila či nezměnila. Nejvíce byla kritizována korupce, hospodářská kriminalita a obecná kriminalita.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.