|
|
Využití snoezelenu jako multismyslové stimulace u dětí s těžkým kombinovaným postižením
RICHTROVÁ, Lucie
Snoezelen je terapeutická metoda založená na komplexním zapojení smyslů. Cílovou skupinou jsou především osoby s těžkým kombinovaným postižením, a to v celém věkovém spektru počínaje novorozenci a konče seniory. Snoezelen se provádí ve specificky upravené místnosti, která jedinci nabízí příjemné prostředí a smyslové podněty, jež ho stimulují. Terapeut zde plní funkci průvodce, jedinec si určuje sám, jak volný čas ve snoezelenu naplní. Smyslem bakalářské práce bylo zjistit možnosti uplatnění snoezelenu u dětí s těžkým kombinovaným postižením. Konkrétním cílem bylo vytvoření individuálních plánů pro využití snoezelenu se zaměřením na rozvoj koncentrace pozornosti a komunikačních schopností. Teoretická část práce proto vedle definování základních pojmů, podrobné charakteristiky snoezelenu a přehledu podpůrných metod obsahuje vymezení obecných podmínek, principů a zásad využití snoezelenu jako terapeutické metody. Tyto poznatky byly poté aplikovány v praktické části bakalářské práce. Vzhledem k charakteristice cílové skupiny a individuálním specifikům terapeutické práce byly pro ověření teoretických výstupů použity kazuistiky. Pro sběr dat byla využita kombinace zúčastněného pozorování a analýzy dokumentů. Jako vzorek byly vybrány tři děti s těžkým kombinovaným postižením. Všichni probandi prošli dvouměsíční terapií ve specifickém prostředí upraveném podle zásad snoezelenu. Místnost splňovala předpoklady pro rozvoj koncentrace pozornosti a komunikačních schopností. Děti však tuto možnost během dvouměsíčního terapeutického působení nevyužily. U všech byl zaznamenán pouze relaxační efekt snoezelenu, v jednom případě pak byl zjištěn posun v interakci s prostředím, kdy dítě samo aktivně ovlivňovalo prvky snoezelenu. Z výsledků vyplynulo, že příčinami nenaplnění stanovených cílů byly patrně krátká doba a malá četnost terapeutického působení s ohledem na charakter a stupeň postižení probandů. Bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro osoby či zařízení, které se o využití snoezelenu zajímají a chtěly by multisenzorickou místnost v praxi využívat.
|
|
|
Výzkum verbální a nonverbální komunikace speciálních pedagogů a vychovatelů s lidmi s handikepem v rámci metody bazální stimulace
JANKŮ, Jana
Práce se v teoretické části zabývá Konceptem bazální stimulace. Jeho prvky a možnostmi použití. Dále seznamuje s pojmy komunikace verbální a nonverbální a jejími druhy. Popisuje možnosti vhodné komunikace s lidmi s různými typy postižení. Vysvětluje klíčové pojmy mentálního postižení a jeho stupně. V praktické části práce ukazuje komunikační přístupy a dovednosti speciálních pedagogů a vychovatelů v souvislosti s použitím Konceptu bazální stimulace a jejich rozdílné vnímání žáků s handikepem. Věnuje se také reakcím žáků na pedagogy a metodu bazální stimulace.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o pacienta na chronické resuscitační jednotce
PETROUOVÁ, Tereza
Téma bakalářské práce je: Specifika péče o pacienta na chronické resuscitační jednotce. Oddělení chronické resuscitační a intenzivní péče je specializovaná jednotka poskytující kvalitní odbornou péči klientům dlouhodobě závislým na dýchacím přístroji. Byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče o pacienta na chronické resuscitační jednotce. Po vyhodnocení bylo zjištěno, že sestry poskytují kompletní cílenou péči klientům v oblastech hygieny, výživy a vylučování. Velký důraz je kladen na komunikaci s klienty, jejich rodinami a blízkými. Je důležité zohlednit individualitu každého člověka, jeho schopnost komunikace a podle toho zvolit vhodný druh komunikace. Celý zdravotnický tým pracuje s konceptem Bazální stimulace. První cíl byl tedy splněn. Druhým cílem bylo zmapovat náročnost práce na chronické resuscitační jednotce. Z výsledků vyplynulo, že většina sester hodnotilo práci jako psychicky náročnou. Druhý cíl byl splněn. Třetím cílem bylo zjistit požadavky na sestru pracující na chronické resuscitační jednotce. Bylo zjištěno, že sestra musí být zodpovědná, vzdělaná, samostatná, empatická, umět prvky Bazální stimulace, umět komunikovat a spolupracovat nejen s ostatními členy zdravotnického týmu, ale především s rodinou a blízkými klientů. Třetí cíl byl tedy splněn.
|
|
|
Efektivita spolupráce rodiny a zdravotnických pracovníků v péči o apalického pacienta.
LIŠKOVÁ, Kristina
Záleží na člověku, jaký postoj pojme k pacientovi s diagnózou apalický syndrom. Zdravotnický personál by měl mít však v tomto stanovisku jasno. Jedná se o lidskou bytost. Je to člověk, který vnímá. V tomto vědomí by měli všichni členové ošetřujícího týmu pečující o apalického pacienta ubezpečovat rodinu. Pokud nebude sestra v naprostém souladu, v naprostém duševním klidu a vyrovnaná se svým já, tak nebude moci vykonávat adekvátní péči o pacienty s touto diagnózou. Na empirickou část zpracované diplomové práce byla zvolena kvantitativní i kvalitativní metoda výzkumného šetření. V první fázi šetření byla použita kvalitativní metoda, konkrétně metoda rozhovoru. Technikou sběru dat byly polostrukturované rozhovory, určené rodinným příslušníkům apalických pacientů a dále sestrám ve zdravotnických zařízení. Rozhovory pro obě dvě skupiny byly odlišné, přesto společným obsahem byla základní identifikační otázka a dále informace z konkrétních oblastí. Rozhovory byly zcela anonymní a pro rodinné příslušníky obsahovaly 16 otázek a pro sestry obsahovaly 10 otázek. Cíle této práce byly celkem čtyři: zmapovat, co ovlivňuje spolupráci rodiny a zdravotnického personálu v péči o apalického pacienta, jaké jsou nejčastější problémy zdravotnického personálu při jednání s rodinou, v jakých oblastech péče o apalického pacienta probíhá spolupráce zdravotnického personálu a rodiny ve specializovaných pracovištích a zda péče zdravotnického personálu a rodiny ovlivňuje zdravotní stav apalického pacienta. Před začátkem výzkumu byly stanoveno 4 výzkumné otázky. První: ?Kdo edukuje rodinu v péči o apalického pacienta?? Druhá ?Co ovlivňuje interakci mezi rodinou a zdravotnickým personálem?? Třetí ?Jaké nedostatky se vyskytují při jednání s rodinou u pacienta s apalickým syndromem?? Čtvrtá ?Ovlivňuje spolupráce rodiny a zdravotnického personálu stav pacienta?? Všechny hypotézy byly potvrzeny.
|
|
|
Využití konceptu Bazální stimulace v ošetřovatelském procesu u apalického syndromu
MÁŠOVÁ, Renata
Téma bakalářské práce {\clqq}Využití konceptu Bazální stimulace v ošetřovatelském procesu u apalického syndromu.`` jsem si vybrala vzhledem k absolvování kurzu Bazální stimulace, abych nastínila využití tohoto konceptu v ošetřovatelské péči. Bazální stimulace je program pro ošetřovatelství. Díky vědeckému základu a velice lidskému přístupu si získává stále větší množství příznivců mezi sestrami i lékaři. Jde o komplex ošetřovatelských metod jejím základem je poskytování vhodných stimulů, díky nimž dochází k podněcování nervových komplexů. Je prokázáno, že takové impulsy přispívají k obnově paměťových stop a k celkové rehabilitaci pacienta. Koncept Bazální stimulace pomáhá po kraniocerebrálních poraněních, cévních mozkových příhodách, v komatózních stavech a při apalickém syndromu. Práce je rozdělena do dvou částí. První část je teoretická, kde se zabýváme apalickým syndromem a podrobným popisem konceptu Bazální stimulace. Druhá část je praktická a jsou zde popisovány jednotlivé kasuistiky s plánem ošetřovatelské péče podle konceptu Bazální stimulace. Účinky tohoto konceptu jsou vyhodnoceny dle pozorování a dotazů na ošetřovatelský personál a rodinné příslušníky. Z pozorování klientů s apalickým syndromem jsme dospěli k závěrům, že koncept Bazální stimulace na tyto klienty působí velmi příznivě. Tato metoda je začleněna do běžné ošetřovatelské péče a měla by se stát běžným standardem v ošetřovatelské péči o klienty. Zdravotní stav těchto klientů je mnohdy dlouhodobě stabilizovaný a prognóza bývá nepříznivá, tedy jde především o předcházení možných komplikací. Tato vědecká metoda pozitivně působí na tyto klienty jak z pohledu ošetřovatelského personálu, tak z pohledu rodinných příslušníků. Zachovává komfort klienta, individuální přístup a holistickou bytost. Péče o takto vážně nemocné klienty je velmi fyzicky i psychicky náročná na běžném oddělení. Proto si myslíme, že jsou na místě apalické jednotky, kde je pečováno o tyto klienty individuálně dle konceptu Bazální stimulace. Ve spolupráci s rodinou a ošetřovatelským personálem je se zajištěním všech veškerých možných pomůcek a zázemím tato péče v rámci možností zvládnutelná.
|
|
|
Implementace konceptu bazální stimulace v domovech důchodců Jihočeského kraje
VESELÁ, Jaroslava
Tématem bakalářské práce je problematika implementace konceptu bazální stimulace do domovů důchodců v Jihočeském kraji. V současné době se zvyšuje věkový průměr seniorů ve všech typech zařízení sociální péče, zejména v rezidenčních zařízeních.. Pro dosažení kvality poskytované péče je nutné, aby všichni členové ošetřovatelského týmu byli orientováni v problematice a ovládali postupy pro její zvládání a řešení. Jedním z nejnáročnějších úkolů ošetřovatelské péče je pochopit potřeby klienta a porozumět stylu komunikace. Bazální stimulace je koncept, který napomáhá uspokojovat potřeby všech klientů. Využívá dřívějších životních návyků a zkušeností klienta. Cílem práce je zjistit, zda v domovech důchodců Jihočeského kraje ošetřovatelský personál využívá konceptu bazální stimulace. V práci byly stanoveny dvě hypotézy. H1: V domovech důchodců Jihočeského kraje se koncept bazální stimulace při ošetřování seniorům nepoužívá. H2: Dle subjektivního názoru sester se koncept bazální stimulace při ošetřování seniorů nepoužívá z důvodu nedostatku ošetřovatelského personálu v domovech důchodců Jihočeského kraje. K získání informací bylo použito kvantitativní šetření metodou dotazování, technikou dotazníku určeného ošetřujícímu personálu sedmi vybraných domovů důchodců v Jihočeském kraji. Analýzou sebraných dat následně zpracovaných do grafů a tabulek byla vyvrácena první stanovená hypotéza a potvrzena druhá stanovená hypotéza. Koncept bazální stimulace se ve vybraných domovech důchodců používá. Nejčastěji používaným prvkem při ošetřování seniorů je polohování pomocí perličkových pomůcek. Věřím, že šetření má praktický přínos z důvodu zprostředkování informací o existenci konceptu bazální stimulace také ošetřujícímu personálu, který o něm dosud nevěděl. Doufám, že v blízké budoucnosti bude mít bazální stimulace základní postavení mezi již zavedenými prvky ošetřovatelské péče a stane se velkým přínosem jak pro pacienta, tak i pro celý ošetřovatelský tým.
|
|
|
Bazální stimulace u dětí
TLAMSOVÁ, Alena
ABSTRAKT Bazální stimulace u dětí Koncept bazální stimulace je neodmyslitelnou součástí života u lidí s tělesným, mentálním nebo duševním postižením. Je přínosem i u pacientů, kteří mají jakýmkoli způsobem postiženo vnímání, ale i v péči o nedonošené děti. Koncept bazální stimulace se nachází v období realizace a zavádění do praxe. V současné době pracují v České republice s konceptem různá zdravotnická a sociální zařízení. Kvalitativním šetřením pomocí nestandardizovaného rozhovoru jsme se snažili zjistit, zda má bazální stimulace přínos do rozvoje dítěte. Byly zvoleny dva cíle. C1: Zjistit z pohledu všeobecných a dětských sester přínos bazální stimulace do rozvoje dítěte. C2: Zjistit z pohledu rodiny přínos bazální stimulace do rozvoje dítěte. Cíle byly splněny. V šetření jsme oslovili osm všeobecných a dětských sester. Tři sestry pracují na neonatologickém, novorozeneckém a dětském oddělení Nemocnice Písek a.s. Další dvě sestry pracují na neonatologickém a novorozeneckém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Zbývající tři sestry pracují v dětském stacionáři Světluška o.p.s. v Českých Budějovicích. Dalším výzkumným vzorkem byly rodiče čtyř dětí, u kterých se provádí bazální stimulace. Z analýzy výsledků vyplynulo, že všeobecné a dětské sestry si myslí, že má bazální stimulace přínos v rozvoji dítěte a vidí změny vnímání a chování po zařazení bazální stimulace do péče. Dále z výsledků vyplynulo, že také rodiče si myslí, že má bazální stimulace přínos v rozvoji dítěte a také vidí změny vnímání a chování po zařazení bazální stimulace do péče.
|
|
|
Bazální stimulace a kinestetika a jejich integrace do péče o seniory se specifickými problémy
POLICHRONOVOVÁ, Lenka
Ve své bakalářské práci se zaměřuji na integraci stimulační péče pomocí konceptu Bazální stimulace a konceptu Kinestetické mobilizace do denních aktivit seniorů s těžkými pohybovými, kognitivními nebo percepčními změnami. Záměrem práce je přiblížit nabídku percepčních podnětů v péči o seniory se specifickými problémy v praxi, ale také zmapovat zda stimulační péče je efektivní k aktivizaci seniorů v základní ošetřovatelské péči. V teoretické části popisuji stáří s involučními projevy, zaměřuji se okrajově na neurorehabilitaci, ošetřovatelství, abych poukázala na prolínání konceptů do péče, která je zaměřena ošetřovatelsky s terapeutickým cílem. Následně se zabývám oběma koncepty, jednotlivými stimulacemi a kinestetickými principy mobilizace. V praktické části byl použit kvalitativní výzkum. Sběr dat byl prováděn sekundární analýzou dokumentů a metodou pozorování. Pozorování probíhalo jako zúčastněné i nezúčastněné. K popisu integrace konceptů do péče byla použita pomocná metoda kasuistik. Hlavním kritériem byla při výběru rozmanitost vzorku. V souboru byli 4 muži a 2 ženy, ve věkovém rozmezí 53{--}95 let. Cílem práce č. 1 bylo vytvořit ucelený obraz o možnostech integrace a využití prvků z konceptu bazální stimulace a kinestetické mobilizace do péče o seniory se specifickými problémy. Cílem č. 2 bylo podpořit teorii, že propojení konceptu bazální stimulace a kinestetiky vede rozvíjení vnímání a zlepšení dovedností a schopností. Cíl č. 3 předpokládá, že koncepty bazální stimulace a kinestetiky přispívají k podpoře celkového vnímání a zlepšení kvality života seniorům s tělesným, senzorickým, mentálním postižením. Cílem č. 4 bylo zjistit, zda koncepty jsou vhodnou komunikačně vzdělávací formou v základní ošetřovatelské péči k dosažení vyšší úrovně sebeobsluhy a mobility. Dle mého názoru všechny cíle byly splněny. Zpracováním teoretické části vyplynula důležitost rehabilitačně-psychosociální edukační péče i ve vysokém věku. Vyhodnocením praktické části jsem dospěla k osobnímu názoru, že stimulační péče i ve vývojovém stádiu stáří má pozitivní dopad.
|
|
|
Vliv Bazální stimulace na možnost přechodu do fáze smíření podle Elizabeth Kübler Rossové
HLAVÁČKOVÁ, Kateřina
Protože počet nevyléčitelně nemocných stále stoupá, narůstá na významu péče o tyto nemocné a o umírající pacienty. Umírající pacient je jeden z nejnáročnějších pacientů co se týče náročnosti ošetřovatelské péče a od sestry vyžaduje poskytování této péče mnoho empatie. Tato práce se nazývá {\clqq}Vliv bazální stimulace na přechod do fáze smíření podle Elizabeth Kübler Rossové``. Je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část sestává z pěti částí, které popisují bazální stimulaci jako umění být v kontaktu s pacientem, terminální stádium, potřeby umírajícího člověka, paliativní péči a konečně užití bazální stimulace v paliativní péči. Druhá, praktická část sestává z kvalitativního výzkumu, který měl 2 cíle. Prvním cílem bylo zjistit zda používání konceptu bazální stimulace ovlivňuje adaptaci a prožívání klienta v terminální fázi nemoci se zaměřením na přechod z fáze deprese do fáze smíření. Druhým cílem bylo zjistit vliv bazální stimulace na projevy klientů vyjadřující nespokojenost ve srovnání s účinkem ordinované medikace a běžné ošetřovatelské péče poskytované v hospici. Na počátku výzkumné práce byly stanoveny následující výzkumné otázky: 1. Má použití konceptu Bazální stimulace vliv na přechod do fáze smíření podle Elizabeth Kübler Rossové? 2. Zvýší se použitím konceptu Bazální stimulace celkový životní komfort terminálně nemocného klienta? 3.Napomůže ošetřování klienta konceptem bazální stimulace k hlubší interakci klientem a doprovázející osobou? Výzkumný soubor tvořilo osm klientů, z nichž polovina byla ošetřována s využitím konceptu bazální stimulace v hospici svatého Jana Nepomuka Neumanna v Prachaticích a druhá polovina byla ošetřována v hospici Štrasburk běžnou ošetřovatelskou péčí poskytovanou v hospicích. Mým původním záměrem bylo, aby byl počet sledovaných respondentů dvojnásobný. Metodou výzkumu bylo pozorování respondentů ve fázi deprese a smíření, které signalizují uspokojení či neuspokojení jejich potřeb. Pozorování bylo uskutečněno společně se sestrami pracujícími v uvedených hospicích. Výsledky pozorování byly zpracovány do osmi kasuistik, které byly zaměřeny na sledování projevů fáze deprese a smíření. Pro komplexnější představu o sledovaných respondentech z hlediska ošetřovatelské péče jsou všechny kasuistiky doplněny ošetřovatelskými diagnózami. Bylo vybráno 10 oblastí sledovaných projevů, které jsou na základě odborné literatury výrazem deprese a smíření. Tyto oblasti jsou: výraz tváře, poloha těla a posto, hlas, fyziologické funkce (dýchání, tepová frekvence), chuť k jídlu, spánek, komunikace, vztah s okolím a nálada. Jedenáctou sledovanou oblastí bylo chování rodiny respondentů a jejich rodinné zázemí, neboť bez aktivní pomoci rodiny a přátel nelze terminálně nemocnému klientovi zajistit psychický komfort. Kasuistiky byly zpracovány do tabulek a vyhodnoceny metodou rámcové analýzy. Z vyhodnocení a odpovědí na výzkumné otázky vyplývá následující hypotéza: Přítomnost příbuzných a jejich aktivní podíl na ošetřování nemocného přispívá k holistické péči o umírajícího člověka jako k lidské bytosti. Předpokládám, že by výsledky tohoto výzkumu mohly být použity ve zdravotnickém školství i na odděleních paliativní péče ke kontinuálnímu vzdělávání zdravotnických pracovníků pečujících o umírající pacienty. Na základě těchto výsledků mohu také doporučit začlenění prvků konceptu bazální stimulace do standardů ošetřovatelské péče provádění na jednotkách paliativní péče.
|
|
|
Náročnost ošetřovatelské péče sester u klientů v delirantním stavu na jednotce intenzivní péče.
VONDRÁKOVÁ, Radka
Téma této bakalářské práce je Náročnost ošetřovatelské péče sester u klientů/pacientů v delirantním stavu na jednotce intenzivní péče. Stanoveny byly tři cíle a tři hypotézy. První cíl měl za úkol posoudit náročnost ošetřovatelské péče z pohledu sester u pacientů v delirantním stavu na jednotce intenzivní péče Nemocnice České Budějovice, a.s. Druhý cíl měl zmapovat úroveň znalostí sester o specifičnosti ošetřovatelské péče u pacientů v delirantním stavu na jednotkách intenzivní péče Nemocnice České Budějovice, a.s. Třetí cíl měl zjistit, zda sestry znají zásady využití omezujících prostředků, dle ošetřovatelského standardu Nemocnice České Budějovice, a.s. První hypotéza předpokládala, že sestry pečující o pacienty v delirantním stavu, se cítí vyčerpaně. Druhou hypotézou byla stanovena domněnka, že sestry používají omezovací prostředky v péči o delirantní pacienty dle standardu ošetřovatelské péče. Třetí hypotéza udávala, že vysokoškolsky vzdělané sestry mají vyšší úroveň znalostí o delirantních stavech než sestry s nižším stupněm vzdělání. Výzkumné šetření bylo provedeno kvantitativní metodou pomocí dotazníku, v průběhu ledna a února 2009. Dotazník byl distribuován sestrám pracujícím na jednotkách intenzivní péče Nemocnice České Budějovice, a.s. Výsledná data byla zaznamenána do grafů. Potvrzeny byly všechny hypotézy a vytyčené cíle byly splněny. V závěru práce bylo do praxe doporučeno uspořádat celoústavní seminář v Nemocnici České Budějovice, a.s., na kterém by sestrám byla komplexně přednesena jak problematika delirií, tak i techniky duševní hygieny a relaxace. Dále bylo navrženo provést audit standardu ošetřovatelské péče číslo 37 v Nemocnici České Budějovice, a.s. Nejproblematičtějším doporučením bylo zajistit dostatek personálu na oddělení. Ovšem řešení v této oblasti je nad rámec naší bakalářské práce, jelikož nedostatek sester se dotýká celostátní úrovně. Posledním návrhem do praxe bylo zlepšit teoretickou přípravu studentů nelékařských zdravotnických oborů, ohledně specifické ošetřovatelské péče o delirantní pacienty.
|
host ::
RSS.