|
| |
|
|
Syndrom vyhoření
HOUDKOVÁ, Petra
Diplomová práce má charakter teoreticko-empirický. Obsahem je zaměřena na pojem syndrom vyhoření (burnout) v učitelské profesi na základní škole. První část teoretické části práce je zaměřená na faktory, které mohou zapříčinit vznik syndromu vyhoření. Další kapitola je věnována definování pojmu burnout. Následující část práce se zabývá příčinami vzniku stavu vyhoření. Na tuto kapitolu navazuje kapitola zaměřená na projevy syndromu vyhoření. V kapitole následující jsou zpracovány jednotlivé fáze procesu vyhoření. Dále je věnována pozornost povolání učitele a stresu v této profesi. Předposlední kapitola seznamuje s důsledky vyhoření a jejich vlivem na povolání učitele. Závěrečná část teoretické části je věnována zásadám duševní hygieny a radám pro zvládání stresu. Praktická část byla uskutečněna pomocí dotazníkového šetření. Získané údaje slouží k porovnání výskytu projevů syndromu vyhoření u pedagogů na prvním a druhém stupni základní školy a taktéž k porovnání projevů u učitelů vyučujících na základní škole a základní škole praktické.
|
|
|
Vnímání pracovní motivace středním zdravotnickým personálem
Červenková, Kristýna ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Pupková, Ivana (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat motivátory a demotivátory ovlivňující spokojenost středního zdravotnického personálu v Nemocnice a.s. v Českých Budějovicích. V teoretické části se budu zabývat problematikou motivace obecně, tzn. jaké jsou známé a využívané teorie. Dále představím samotné povolání zdravotní sestry a jeho vývoj. Nastíním způsob odměňování a systém celoživotního vzdělávání a v neposlední řadě se zmíním o syndromu vyhoření. V praktické části vyhodnotím výsledky průzkumu, který se týkal motivace. Zaměřím se tedy zejména na to, co považují zdravotní sestry za motivující a naopak, co je demotivuje, budu porovnávat různé proměnné, zjišťovat mezi nimi závislosti a následně potvrdím či vyvrátím mnou stanovené hypotézy. V diskuzi zhodnotím získané výsledky a pokusím se navrhnout i možná řešení s ohledem na zjištěné skutečnosti.
|
|
|
Sociální dovednosti v praxi pomáhajících profesí
MLEZIVOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá tématem sociálních dovedností v praxi pomáhajících profesí. Hlavním cílem bylo zjistit, které sociální dovednosti využívají sociální pracovníci pro úspěšný výkon své profese v okrese Český Krumlov. Dílčí cíl směřoval ke zjištění, které důležité dovednosti jsou opomíjeny. Teoretická část práce je věnována charakteristice základních pojmů souvisejících se sociálními dovednostmi a pomáhajícími profesemi, kde se blíže zaměřuji na sociální práci. V závěru teoretické části jsem nastínila nároky, které s sebou výkon profese pomáhajícího pracovníka nese. Informace potřebné pro zpracování praktické části byly získány metodou kvalitativního výzkumu, technikou polořízeného rozhovoru se sociálními pracovníky v okrese Český Krumlov. Z výsledků výzkumu vyplývá, že sociální pracovníci pro úspěšný výkon své profese využívají komunikaci, empatii, schopnost naslouchat, umění jednat s lidmi, navazovat vztahy s druhými, být tolerantní, akceptovat druhé, být profesionální, trpělivý, flexibilní, disponovat odbornými znalostmi a psychickou odolností. Z výsledků dále vyplývá, že téměř všichni dotazovaní se setkali se syndromem vyhoření. Práci by bylo vhodné podrobně rozpracovat do dalších výzkumů, které by mohly pomoci sociálním pracovníkům zvládat nároky, které jsou na ně kladeny a rovněž by jim mohly pomoci k osvojení a rozvíjení dalších sociálních dovedností.
|
|
|
RIZIKA VZNIKU SYNDROMU VYHOŘENÍ U ZAMĚSTNANCŮ POLICIE
PEŠKOVÁ, Marcela
V teoretické části popíši na základě odborné literatury problematiku syndromu vyhoření a její fáze. Dále jaké jsou vnější a vnitřní příčiny vzniku tohoto onemocnění, jaké jsou příznaky a jaká existuje prevence. V závěru této teoretické části se zaměřím přímo na profesi policisty, na policejní stres a policejní vyhoření.V praktické části se pokusím zjistit na základě kvalitativního výzkumu, jaké existují podle názorů policistů v jejich profesi stresory, které by mohly vést ke vzniku burnout a jaké existují preventivní opatření organizace Policie ČR proti vzniku burnout.
|
|
|
Syndrom vyhoření
KŮS, Vilém
Syndrom vyhoření je problém moderní doby. Málo se o něm mluví, jako nemoc není klasifikován, ale setkáme se s ním v mnoha profesích, zejména v pomáhajících profesích. Ve své práci se zaměřuji na syndrom vyhoření u policistů, na jeho charakteristické příznaky, možné příčiny a důsledky syndromu vyhoření nebo s ním související další negativní jevy, jako je únava, stres, deprese apod. Dále se věnuji preventivním postupům a návodům, jak syndromu vyhoření předcházet a jak jej zvládat. Zároveň zjišťuji, jaké množství policistů a jaké skupiny policistů jsou ohroženy syndromem vyhoření.
|
|
|
Supervize jako forma podpory v pomáhajících profesích
FICALOVÁ, Barbora
Práce nese název Supervize jako forma podpory v pomáhajících profesích. Pojem supervize znamená v překladu vhled či náhled na konkrétní problém. Bohužel existují stále zařízení, která supervizi považují spíše za kontrolu. V současné době je snaha ukazovat užitečnost supervize. K zavádění supervize jako součásti dobré praxe pracovníků v pomáhajících profesích přispívá dokument Ministerstva práce a sociálních věcí ?Standardy kvality sociálních služeb?. Zejména v pomáhajících profesích je toto téma stále více aktuální a supervize se postupně stává nedílnou součástí chodu mnoha institucí. Teoretická část práce definuje základní pojmy jako stres a syndrom vyhoření v pomáhajících profesích, supervize, její formy, cíle a nástroje. Zabývá se supervizí v kontextu organizace, supervizním kontraktem a standardy kvality sociálních služeb. Praktická část je tvořena kvalitativním výzkumem. Výzkum byl realizován v pěti organizacích v Českých Budějovicích. Sběr informací proběhl metodou dotazování, technikou polořízených rozhovorů se supervidovanými pracovníky, zadavateli supervize a supervizory. Cílem práce bylo zjistit, zda supervidovaní spatřují v přijímané supervizi podpůrnou nebo jinou funkci. Data byla zpracována do kazuistik, jejichž společné body byly následně porovnány. Výzkumem bylo zjištěno, že většině respondentů supervize určitý druh podpory skutečně poskytuje. Kromě funkce podpůrné je v supervizi spatřována i vzdělávací funkce. Výsledky výzkumu dokládají názory supervidovaných na supervizi, což může být přínosem pro zadavatele, supervizory i celé organizace. Zároveň mohou výsledky posloužit pro lepší orientaci v problematice supervize.
|
|
|
Syndrom vyhoření u sociálních pracovníků ve vybraných zařízeních
KÁMENOVÁ, Petra
Syndrom vyhoření lze popsat jako duševní stav objevující se často u lidí pracujících s jinými lidmi, jejichž profese je na mezilidské komunikaci závislá. Tento stav ohlašuje celá řada příznaků. Člověk se cítí celkově špatně, je emocionálně, duševně i tělesně unavený. Má pocity bezmoci a beznaděje, nemá chuť do práce ani radost ze života. Tato bakalářská práce pojednává o rozsahu syndromu vyhoření u pracovníků v nízko prahových a charitativních zařízení v Táboře a Českých Budějovicích. Soustřeďuje se zejména na zmapování rozsahu syndromu vyhoření u sociálních pracovníků, na jejich současné postoje a přístupy ke své práci a ke klientům, na jejich spokojenost se sociálním systémem. Pro výzkum bylo použito kvalitativní šetření ve formě rozhovoru, které bylo doplněno dotazníkem od C. Maslach k měření syndromu vyhaslosti. Zkoumaný vzorek čítal deset sociálních pracovníků z charitativních zařízení a deset sociálních pracovníků z nízko prahových zařízení.
|
|
| |
|
|
Prevence poškození zdraví z nadměrné fyzické zátěže ošetřujícího personálu na vybraném lůžkovém oddělení- 2 Oddělení následné péče- stanice A, Nemocnice České Budějovice a.s.
PAVLOVÁ, Martina
Na odděleních typu následné péče, je na ošetřující personál vyvíjen mimořádně velký tlak, jak po psychické, tak po fyzické stránce. Neustálá nezbytná manipulace s klienty a fakt, že sestra na pracovišti průměrně denně ujde 11,5 kilometru a 96 minut stráví v předklonu (10), má významný podíl na řadě poškození zdraví, mezi něž patří bolesti pohybového aparátu. Častý styk se staršími, zmatenými, agresivními klienty a opakované setkávání se smrtí má vliv na duševní pohodu ošetřujícího personálu. To vše může vést ke stresu, úzkosti, únavě či syndromu vyhoření. Cílem práce bylo zjistit nejčastější zdravotní obtíže ošetřujícího personálu na ONP- A, šíři informací personálu o prevenci poškození zdraví z nadměrné fyzické zátěže. Dále monitorovat technické vybavení oddělení k manipulaci s klienty a navrhnout preventivní opatření k ochraně před zvýšeným zatížením pohybového aparátu. K tomu jsem zvolila kvantitativní výzkum, který jsem provedla formou dotazníků na 2ONP- A a B a pro srovnání ještě na nervovém odd. se spoluúčastí interního odd. Nemocnice České Budějovice a.s. Výzkumem jsem došla k závěru, že hypotéza1: Ošetřující personál nemá dostatečnou prevenci proti poškození zdraví z nadměrné fyzické zátěže, se potvrdila. H2: S věkem se poškození zdraví prohlubuje, se nepotvrdila. H3: Poškození zdraví je způsobeno i nedostatkem personálu, se potvrdila a H4: Ošetřující personál má pocit dostatku informací o prevenci poškození zdraví z nadměrné fyzické zátěže, se potvrdila. Možnosti využití mé práce vidím v prezentování jejích závěrů vedoucím pracovníkům jednotlivých oddělení, případně zástupcům vedení nemocnice. Je nutné je přesvědčit o nutnosti změny. Dojde- li alespoň k navýšení počtu a druhů kvalitních pomůcek k usnadnění práce, bude to posun k lepší péči o klienty u nás.
|
host ::
RSS.