|
|
Vývoj metod predikce stavů sucha a povodňových situací na základě infiltračních a retenčních vlastností půdního pokryvu ČR
DHI Hydroinform, a.s., Praha ; Český hydrometeorologický ústav, Brno ; Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy ; Český hydrometeorologický ústav, Praha
Řešení projektu bylo rozděleno do několika dílčích úkolů: DÚ 1 Analýza a mapování infiltračních a retenčních schopností půd České republiky, DÚ 2 Modelování retenční schopnosti a vláhových podmínek krajiny, DÚ 3 Rozvoj a testování modelovacího systému pro predikci povodňových odtoků v malých povodích (část 3.1. Tvorba modelu MIKE SHE na povodí Sázavy a úpravy aplikace pro provozní využití PVS ČHMÚ dílčí zpráva za DHI a. s. , část 3.2. Metoda CN-křivek). V roce 2007 byla provedena definitivní kategorizace HPJ do jednotlivých skupin a podskupin hodnot retenční vodní kapacity. Na podkladě četných konzultací s hydropedologickými odborníky a podle údajů literatury bylo stanoveno konečné rozmezí hodnot a mapovaných hodnot v jednotlivých skupinách a podskupinách. Totéž bylo provedeno (konečná kategorizace a konečné hodnoty) pro infiltraci a propustnost. Podle konečné kategorizace byla zpracována digitální mapa retenční vodní kapacity půd České republiky v síti 1 km2. Jako konečný výsledek byla zpracována digitální mapa infiltrace a propustnosti půd v síti 1 km2 pro území ČR. Je součástí závěrečné zprávy. Byly stanoveny hodnoty a provedena kategorizace hodnot využitelné vodní kapacity půd pro závěrečnou zprávu. Jako další součást závěrečné zprávy byla zpracována digitální mapa využitelné vodní kapacity půd v gridu 1 km2 pro území ČR.
|
|
|
Vývoj metod predikce stavů sucha a povodňových situací na základě infiltračních a retenčních vlastností půdního pokryvu ČR: Rozvoj a testování modelovacího systému pro predikci povodňových odtoků v malých povodích
Český hydrometeorologický ústav, Ostrava ; Český hydrometeorologický ústav, Hradec Králové ; Český hydrometeorologický ústav, České Budějovice ; Český hydrometeorologický ústav, Brno ; Český hydrometeorologický ústav, Praha ; DHI Hydroinform, a.s., Praha ; Šercl, Petr ; Kimlová, Martina ; Bercha, Šimon ; Daňhelka, Jan ; Shevchuk, Vladimír ; Vaněček, Stanislav ; Mateásko, Filip ; Hrnčíř, Viktor ; Tachecí, Pavel
Dílčí úkol 3 je rozdělen do dvou částí: část 3.1. Tvorba modelu MIKE SHE na povodí Sázavy a úpravy aplikace pro provozní využití PVS ČHMÚ a část 3.2. Metoda CN-křivek. V roce 2007 se část 3.1. soustředila na tvorbu a kalibraci modelu v systému MIKE SHE na povodí Sázavy. K tomu byla využita datová základna ČHMÚ a další vstupy. Byly vytvořeny nástroje pro import datových vstupů ze dvou dalších zdrojů v rámci ČHMÚ – plošné odhady srážek podle radarových odrazivostí a předpovědního systému ALADIN, a také nástroje pro automatizované řešení situací, kdy chybějí data v některé ze vstupních stanic. Další nástroj řeší automatizovaný odhad referenční evapotranspirace na základě předpovědi teploty. Třetí hlavní oblastí činnosti bylo zprovoznění a testování modelu včetně vytvořených nástrojů pro přípravu data a zpracování výsledků v reálném provozu Centrálního předpovědního pracoviště ČHMÚ v Praze. Ve zprávě je popsána příprava a zpracování datových vstupů pro model povodí Sázavy, jeho stavba , kalibrace a validace simulovaných průtoků a výsledky simulací. Je uveden stručný popis nově vytvořeného programového nástroje pro použití modelů k předpovědním účelů a jeho aplikace na pracovišti ČHMÚ a stručná metodika popisující doporučený způsob použití celého systému. Cílem této části výzkumného úkolu bylo využít principů metody CN-křivek v podmínkách ČR pro účely predikce sucha či povodňových stavů. Výpočetní algoritmus byl vyvinut v prostředí GIS, přičemž výsledky jsou prezentovány formou mapových výstupů. Algoritmus využívá v roce 2005 odvozených limitních hodnot CN pro relativně suché a relativně vlhké podmínky v půdě (CNI, resp. CNIII). V roce 2007 bylo na datech vegetačního období let 2002, 2003 a 2006 provedeno porovnání denních hodnot ukazatele nasycení s hodnotami průměrných denních průtoků na povodí vybraných vodoměrných stanic s plochou povodí do 100 km2.
|
|
|
Vývoj metod predikce stavů sucha a povodňových situací na základě infiltračních a retenčních vlastností půdního pokryvu ČR: Modelování retenční schopnosti a vláhových podmínek krajiny
Český hydrometeorologický ústav, Brno ; Pokladníková, Hana ; Hora, Petr ; Středa, Tomáš ; Šálek, Milan ; Kohut, Mojmír ; Rožnovský, Jaroslav
Výsledky řešení projektu za tříleté období. Vyhodnocení vybraných složek oběhu vody v krajině a půdě podle modelu AVISO (Vyhodnocení lyzimetrických měření, Vyhodnocení lyzimetrických měření, klimatologická stanice Kuchařovice, Vyhodnocení výsledků z lyzimetrické sítě Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) za období 2001-2005, Váhové lyzimetry na agrometeorologické a lyzimetrické stanici Groß-Enzersdorf (Rakousko), Potenciální evapotranspirace za období září 2006 až srpen 2007, Vláhová bilance travního porostu za období září 2006 až srpen 2007, Radarové odhady srážek a možnosti jejich využití). Sestavení predikce retenční kapacity krajiny a provozní odzkoušení funkčnosti navrženého postupu predikce (Predikce evapotranspirace a základní vláhové bilance travního porostu, Predikce aktuálního deficitu travního porostu). Seznam všech publikací vycházejících z projektu za dobu řešení 2005-2007.
|
|
|
Vývoj metod predikce stavů sucha a povodňových situací na základě infiltračních a retenčních vlastností půdního pokryvu ČR: Analýza a mapování infiltračních schopností půd ČR
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, Praha ; Vetišková, Dagmar ; Lagová, Jitka ; Vopravil, Jan ; Novák, Pavel
V roce 2006 byly řešeny tři okruhy problémů: 1. Kategorizace hlavních půdních jednotek bonitačního systému do hydrologických skupin a podskupin s příslušnými hodnotami retenční vodní kapacity a rychlosti infiltrace, hydrologické charakteristiky půdotvorných substrátů, 2. Terénní měření infiltrační schopnosti půd na modelovém území čtyřmi metodami měření a vzájemné porovnání hodnot naměřených různými způsoby a 3. Mapové digitální zpracování retenční vodní kapacity a infiltrační schopnosti půd pro čtyři vybraná modelová povodí (Cidlina, Chrudimka, Bečva, Otava) – celkem 8 digitálních map.
|
|
|
Vývoj metod predikce stavů sucha a povodňových situací na základě infiltračních a retenčních vlastností půdního pokryvu ČR: Rozvoj a testování modelovacího systému pro predikci povodňových odtoků v malých povodích
Český hydrometeorologický ústav, Ostrava ; Český hydrometeorologický ústav, Hradec Králové ; Český hydrometeorologický ústav, České Budějovice ; Český hydrometeorologický ústav, Brno ; Český hydrometeorologický ústav, Praha ; DHI Hydroinform, a.s., Praha ; Šercl, Petr ; Shevchuk, Vladimír ; Vaněček, Stanislav ; Hrnčíř, Viktor ; Tachecí, Pavel
V roce 2006 se část 3.1. soustředila na tvorbu a kalibraci modelů v systému MIKE SHE na 4 povodích: Bečvy, Cidliny, Chrudimky a Otavy. V rámci řešení v roce 2006 druhé části tohoto úkolu, "Metoda CN-křivek", byl připraven algoritmus výpočtu bilanční změny celkové potenciální retence území, který vychází z metody CN-křivek.
|
|
|
Možnosti zvýšení retence vody a živin v zemědělské krajině na příkladu Třeboňska
LHOTSKÝ, Richard
Předkládaná dizertační je souborem prací na zadané téma ?Možnosti zvýšení retence vody a živin v zemědělské krajině na příkladu Třeboňska?. Dizertační práce je rozdělena do tří zvláštních kapitol, které řeší odpovědi na tři základní otázky: 1. Do jaké míry je možné zvýšit retenci vody v krajině pomocí rybníků? 2. Zemědělskou krajinu opouští velké množství živin i půdních částic, které způsobují eutrofizaci povrchových vod a zanášení vodních nádrží sedimenty. Jaké jsou možnosti zmírnění těchto negativních jevů? 3. Podaří-li se zakomponovat mokřadní a mimoprodukční plochy do zemědělské půdy, jaké jsou možnosti využití rostlinné biomasy z těchto ploch? Rybníky, případně celé jejich soustavy jsou specifickým prvkem české krajiny a v zemědělské krajině plní několik základních funkcí. S ohledem na zaměření předkládané práce jde o funkci akumulační a retenční ? rybníky trvale zachycují vodu odtékající z krajiny a zároveň slouží k dočasnému zadržení vody při významných srážkách. Zemědělství postavené na pěstování původně stepních rostlin nesnášejících dlouhodobé zamokření, předpokládá úpravu vodních poměrů. Přes své nesporné klady je nutné ovšem počítat s vyšší mineralizací organických látek v zemědělské půdě a zvýšený odtok živin z povodí, což může představovat poměrně vysoké ekonomické ztráty nehledě na zhoršení jakosti povrchových vod. Mokřady a malé vodní nádrže (rybníky) by mohly sehrát významnou roli při retenci živin v zemědělském povodí a zabránit tak jejich odtoku z krajiny a potažmo i ČR. V souvislosti s navržením mokřadů jako retenčního prostoru jak pro vodu, tak pro živiny je nutné řešit i nakládání s rostlinnou biomasou. Jedním z mnoha způsobů je energetické využití biomasy pro produkci bioplynu.
|
|
| |
|
|
Význam mokřadů pro ovlivnění vodní bilance krajiny
Pokorný, J. ; Lhotský, R.
Mokřad je sezonně nebo trvale mělce zatopená či podmáčená plocha, kde se vytváří podmínky k rozvoji rostlin přizpůsobených životu ve vodě. Uvádí se i další definice mokředů. Stručne je vysvětlena retence vody v mokřadech, půdě, v rostlinách a úloha mokřadních rostlin v koloběhu vody a při disipaci sluneční energie v krajině. Je předložen jak příklad dlouhodobého monitoringu retence vody v rašeliništi, tak příklad fingování mokřadů při extrémní povodni. Zmíněna je též úloha a využívání mokřadů při obnově krajiny.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.