|
|
Vliv chráněné dílny a sociálně terapeutické dílny na kvalitu života lidí s dlouhodobým duševním onemocněním
ZOUHAROVÁ, Alexandra
Bakalářská práce je zaměřena na vliv chráněné dílny a sociálně terapeutické dílny na kvalitu života lidí s dlouhodobým duševním onemocněním. Cílem mé práce bylo zjistit jaké sociální a pracovní dovednosti získali lidé v dílně, co jim dílna dala a jestli docházení do dílny přispělo ke zlepšení kvality jejich života. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část podává základní informace o historii pracovní rehabilitace a zabývá se kvalitou života. Dále obsahuje stručnou charakteristiku schizofrenie. Praktická část obsahuje informace o Sdružení Práh, popisuje chráněnou dílnu a sociálně terapeutickou dílnu. Je zde vytyčen cíl práce, stanoveny hypotézy, popsána metoda výzkumu, výsledky a vyhodnocení dotazníkového šetření. Shrnutí výzkumu potvrzuje stanovené hypotézy.
|
|
|
Možnosti pracovního uplatnění pro osoby se zdravotním znevýhodněním
OCHMANOVÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá možnostmi pracovního uplatnění pro osoby se zdravotním znevýhodněním, dále pojednává o činnosti sociálního družstva Znovoz, které bylo založeno za účelem zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob. Práce se člení na teoretickou a praktickou část. Pomocí rozhovorů se zdravotně znevýhodněnými zaměstnanci sociálního družstva Znovoz jsem zjišťovala společenskou potřebnost družstva a jeho přínos pro tyto jednotlivé zaměstnance. S ředitelkou družstva jsem uskutečnila hloubkový rozhovor, na základě kterého jsem se pokusila zhodnotit přínos sociálního družstva Znovoz z pohledu vedení, dále jeho dosavadní činnost, problémy, kterým musí čelit a jeho vizi do budoucna.
|
|
|
Uplatnitelnost dlouhodobě duševně nemocných osob na trhu práce
ČERNÁ, Pavla
S tématem duševní nemoci se lidé setkávali odjakživa, ale dnes se o něm diskutuje častěji, protože současná společnost klade na své členy stále více nároků, především zajistit existenci sobě i své rodině. To se totiž obecně považuje za základní kritérium sociálního fungování. V současnosti však neustále přibývá osob trpících duševním onemocněním, které by ovšem do určité míry mohly a chtěly pracovat a naplnit tak požadavky společnosti a uspokojit své potřeby spojené s prací. Proto se autorka rozhodla oblast zaměstnávání dlouhodobě duševně nemocných osob a nevýznamnější faktory ovlivňující jejich uplatnitelnost na trhu práce zmapovat vlastním výzkumem, což je zároveň cílem práce. Ke zmapování byl proveden kvantitativní výzkum metodou dotazování prostřednictvím techniky anonymního dotazníku. Ten byl distribuován klientům zařízení pro duševně nemocné osoby. Protože byl výzkum prováděn z pohledu člověka trpícího duševní nemocí, byly otázky zaměřeny na zjištění oblastí, v nichž tyto osoby vynikají, a které jim naopak činí potíže. Výsledky ukázaly, že není podstatný rozdíl, je- li nemocnou osobou muž či žena. Přestože existují určité rozdíly mezi pohlavími (např. ve vzdělání, absolvování odborných kurzů), nejsou tyto odlišnosti vázány na přítomnost duševní nemoci. Proto základní charakteristiky, jakými je pohlaví, věk, vzdělání, jazykové a odborné kompetence, korespondují s průměrem běžným ve zbytku populace a duševně nemocné osoby tedy nediskriminují. Avšak rozdíl u těchto osob spočívá v kognitivním deficitu ovlivňujícím výkon, práceschopnost, adaptabilitu a flexibilitu. Téměř 50 % osob z kategorie duševně nemocných se tedy uplatňuje na chráněném trhu práce anebo nepracuje kvůli obavám z nároků kladených na otevřeném trhu práce. Přínosem této práce je podle autorky poznatek, že lidé trpící dlouhodobou duševní nemocí jsou schopni samostatně či s menší podporou ve společnosti běžně fungovat, ale je potřeba brát v potaz kognitivní deficit ovlivňující osobnostní charakteristiky a chování lidí s duševním onemocněním. Na tento fakt je nutné pamatovat zejména při jejich zaměstnávání. To souvisí i s potřebou zlepšit informovanost potenciálních zaměstnavatelů, ale i úřadů práce, o problematice a specifických potřebách cílové skupiny dlouhodobě duševně nemocných osob, např. prostřednictvím besed a seminářů pořádaných organizacemi věnujícím se duševně nemocným osobám.
|
|
|
Využití podporovaného zaměstnávání lidmi se zdravotním a sociálním znevýhodněním
FENCLOVÁ, Kateřina
V bakalářské práci jsem po teoretické a praktické stránce zpracovala problematiku zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a poukázala na jeden z možných nástrojů řešení {--} podporované zaměstnávání. V první (teoretické) části práce se věnuji popisu postavení zdravotně postižených na trhu práce a opatření státu v této problematice. Dále představuji poměrně novou službu podporované zaměstnávání, která napomáhá lidem se zdravotním nebo jiným znevýhodněním nalézt a udržet si vhodné zaměstnání. Druhá (praktická) část této práce se věnuje analýze PZ, uskutečněné 2 výzkumy. 1. výzkum byl proveden šetřením v agenturách PZ a sledoval postavení ZP na trhu práce očima poskytovatelů PZ. Ve 2. výzkumu bylo cílem zjistit efektivitu činnosti APZ Ledovec {--} Rokycany, šetření proběhlo u klientů agentury.
|
|
|
Volný čas a osoby se zrakovým postižením
NOVOTNÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá možnostmi smysluplného využívání volného času osob se zrakovým postižením. Nejprve vymezuje zrakové postižení, jeho klasifikaci či etiologii, dále poukazuje na možnosti trávení volného času v různých volnočasových aktivitách. Také popisuje instituce, které mohou osoby se zrakovým postižením integrovat. Integrace je pro osoby se zrakovým postižením důležitým mezníkem již od narození a pokračuje až do období dospělosti, kde se důležitou oblastí stává pracovní uplatnění. Celá práce je ukončena dotazníkovým šetřením, které tuto práci pouze dokresluje.
|
|
|
Ergodiagnostika a zaměstnávání osob se zdravotním postižením v Českých Budějovicích
KRYSKI, Marcela
Tato práce pojednává o možnostech ergodiagnostiky (předpracovní rehabilitace), bilanční diagnostiky, v oblasti zaměstnávání zdravotně postižených osob. Zvláště vyzdvihuje důležitost práce, zaměstnávání, v životě zdravotně znevýhodněných. Seznamuje zájemce, o tuto problematiku s prostředky uceleného systému rehabilitace, kde i pracovní rehabilitace má své nezastupitelné místo. Práce informuje, ve které legislativní úpravě se o ergodiagnostice (předpracovní), pracovní rehabilitaci dozvíme více podrobných informací a dále, co by měl zdravotně znevýhodněný člověk udělat, aby se mohl ergodiagnostiky aktivně zúčastnit. Dále podává ucelený přehled o ergoterapii, která hraje důležitou úlohu, při diagnostice, resp. ergodiagnostice, zdravotně postižených osob. Provede vás jednotlivými hodnoceními, která jsou v současné době používána ergoterapeuty na pracovištích ucelené rehabilitace, v centrech ucelené rehabilitace, kde se ergodiagnostika provádí. Na realizaci pracovní rehabilitace se ale nepodílí pouze ergoterapeuté, ale celý multidisciplinární tým, který účelně spolupracuje s úřady práce. Praktická část je zaměřena právě na problematiku ergodiagnostiky, nebo-li pracovní rehabilitace. Pro výzkum byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza zjišťuje míru informovanosti osob se zdravotním postižením o ergodiagnostice. Druhá hypotéza pak předpokládá, že se ergodiagnostika významně podílí při hledání vhodného pracovního místa pro zdravotně postižené osoby. Práce by měla sloužit jako informační materiál všem, kteří se o danou problematiku zajímají. Zvláště pak, by měla sloužit těm, kteří se zdravotně postiženými pracují a chtějí mít ucelený pohled na ergodiagnostiku (předpracovní), pracovní rehabilitaci.
|
|
|
Pracovní rehabilitace a její zabezpečení úřady práce v Ústeckém kraji
JEŽKOVÁ, Jana
Tématem této diplomové práce byla pracovní rehabilitace. Jedním z cílů bylo na základě studia sekundárních zdrojů a kvalitativních rozhovorů zmapovat, jakým způsobem je pracovní rehabilitace zabezpečována úřady práce Ústeckého kraje. V České republice dosud není systém, který by umožnil komplexní řešení zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zákon o zaměstnanosti č.435/2004 Sb. zavádí institut pracovní rehabilitace a ten má umožnit přístup nebo návrat na trh práce osobám se zdravotním postižením. Jeho další úlohou je podporovat postupy, které dají možnost zaměstnavatelům zaměstnávat tyto osoby. Základním článkem, který realizuje politiku zaměstnanosti, jsou úřady práce, které jako orgány státní správy zajišťují služby zaměstnanosti v daném území. Jsou to samostatné subjekty, územně organizované v okresech. Jejich legislativní povinností je pracovní rehabilitaci zabezpečovat. Respondenty výzkumu byli pracovníci jednotlivých úřadů práce Ústeckého kraje, kteří se zabývají problematikou pracovní rehabilitace a fakticky ji vykonávají. Ústecký kraj patří mezi oblast České republiky, která drží primát mezi nejvyššími hodnotami v oblasti nezaměstnanosti. Nezaměstnanost jako důsledek fungování trhu práce je jedním z problémů současného světa. Trh práce je velice dynamický fenomén. Reaguje na technologický vývoj i ekonomickou situaci. V současnosti s absolutním úbytkem pracovních míst dochází i k úbytku volných pracovních míst, vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením, a tak se stále zvyšuje podíl osob se zdravotním postižením na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání. Zapojení zdravotně postižených na pracovní trh je ovlivněno řadou faktorů, které jsou mimo jiné ovlivněny i nedostatečným povědomím o jejich potřebách a schopnostech. Proto bylo dalším cílem, na podkladě šetření, analyzovat silné a slabé stránky současného stavu z hlediska stávající legislativy a praxe. Záměrem bylo vytvořit schéma postupů, které by dávaly možnost zohlednit potřeby a schopnosti účastníků rehabilitace, a tím zvýšily jejich možnost uplatnění na trhu práce. Domnívám se, že cíle byly naplněny a výstupem je navržení tří variant, které zohledňují různé možnosti zahájení procesu pracovní rehabilitace a umožňují efektivní využití jejích jednotlivých forem. Výsledky práce mohou využít nejen pracovníci úřadů práce v celé České republice, ale i široká odborná veřejnost, která se problematikou pracovní rehabilitace zabývá.
|
|
|
Pracovní rehabilitace - uplatnění znevýhodněných osob na trhu práce
BIENERTOVÁ, Jitka
Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou zabezpečuje místně příslušný úřad práce ve spolupráci s pracovně rehabilitačními středisky. Získání pracovního místa pro člověka s postižením je v posledním desetiletí obtížná záležitost, i když je pro tyto občany často práce hlavím smyslem života.
|
|
| |
|
|
Možnosti zlepšení integrace handicapovaných do pracovního procesu na příkladu kavárny "Vesmírna"
Frantová, Blanka ; Kubelková, Karina (vedoucí práce) ; Ryvolová, Ivana (oponent)
Tato práce je zaměřena na ohroženou skupinu obyvatel zdravotně či tělesně postižených. Cílem mé práce je zodpovědět otázku- Jak lépe využít nástrojů k integraci handicapovaných osob na trh práce? K odpovědi na tuto otázku se budu postupně dopracovávat přes teoretickou část- handicapované osoby a úskalí spojené s jejich zaměstnáváním. Dále přes konkrétní organizace a národní plány, jejich použité nástroje při pomoci těmto osobám začlenit se na pracovní trh a jejich řešení problematiky. Hlavní částí bude konkrétní fungující projekt kavárny "Vesmírna", jež zaměstnává pouze osoby s určitým mentálním postižením. Šetřením v praxi zjistím v čem lze spatřit další úskalí a co je třeba konkrétně zlepšit. Součástí práce je tvorba konkrétních hospodářsko-politických opatření za současných finančních možností.
|
host ::
RSS.