Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 66 záznamů.  začátekpředchozí42 - 51dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv sukcesního vývoje půd na výsypkách na klíčivost a růst raně a pozdně sukcesních rostlin
Pavlíčková, Hana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Předchozí terénní výsledky ukázaly, že nástup pozdně sukcesních druhů koresponduje s rozvojem půdy, zejména s vývojem organominerálního A horizontu. Cílem práce bylo porovnat klíčení rostlin na půdách odebraných na výsypkách po těžbě uhlí, ze tří chronosekvencí různě starých ploch na výsypkách. Jedná se o nerekultivované plochy a plochy rekultivované výsadbou olší (Alnus) a smrků (Picea). Z rostlin bylo vybráno 7 druhů - Arrhenatherum elatius, Centaureae jacea, Festuca rubra, Lychnis flos-cuculi, Lotus corniculatus, Plantago major, Trifolium medium. Spontánní plochy podporují klíčení a růst více druhů než plochy obou rekultivovaných chronosequencí, s narůstajícím věkem ploch se tento rozdíl zvětšuje, bez výrazného rozdílu mezi raně a pozdně sukcesními druhy. Klíčová slova Sukcese, rekultivace, klíčení, olše (Alnus), smrk (Picea), Arrhenatherum, Centaureae, Festuca, Lychnis, Lotus, Plantago, Trifolium.
Rostlinná kompetice v raných fázích ontogeneze
Čiháková, Klára ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Fendrych, Matyáš (oponent)
Práce je věnována kritickému rozboru možných mechanismů kompetičního působení, jež ovlivňují pravděpodobnost přežití rostlin v raných fázích ontogeneze. Diskutovány jsou procesy svázané s fenologií klíčení a jeho úspěšností ve vazbě na morfologické, maternální a stanovištní faktory. Konstatuji, že vliv žádné ze skupin faktorů nelze apriori vyloučit, ačkoliv jejich dopad je často nejednoznačný, což může být způsobeno, vedle nedostatečného množství srovnávaných dat, také dosud teoreticky nepodchycenými závislostmi.
Konstrukce pohonu linky na klíčení sladu
Pochylý, Petr ; Vlašic, František (oponent) ; Omasta, Milan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá konstrukcí pohonu linky a klíčení sladu. První část se věnuje charakteristice linky a také samotnému sladování. Druhá část této práce popisuje druhy klíčírenských technologií a převodů. Poslední část této práce obsahuje návrh konstrukčního řešení.
Stanovení klíčivosti semen vybraných plevelných druhů
CHYLIKOVÁ, Zdeňka
Tato bakalářská práce se v teoretické části zabývá biologií, výskytem, rozšířením, hospodářským významem a regulací merlíku bílého (Chenopodium album L.), máku vlčího (Papaver rhoeas L.), svízele přítuly (Galium aparine L.), pcháče osetu (Cirsium arvense L.) a mléče rolního (Sonchus arvensis L.). V praktické části byla u těchto plevelů stanovena laboratorní klíčivost ve dvou variantách teplotního režimu. Semena všech druhů prokázala vyšší klíčivost při teplotě 22 °C, výjimku tvořila semena mléče rolního.
Klíčivost semen u vybraných druhů plevelných rostlin
VAŇKOVÁ, Jana
Bakalářská práce je zaměřena na základní informace a seznámení s problematikou plevelných rostlin a jejich všeobecných vlastností. Cílem práce je stanovení klíčivosti semen vybraných druhů plevelných rostlin: pampeliška lékařská (Taraxacum officinale L.), penízek rolní (Thlaspi arvense L.), podběl lékařský (Tussilago farfara L.), svízel přítula (Galium aparine L.), šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius L.). Výsledkem je porovnání vlivu rozdílných teplotních a světelných podmínek na klíčivost semen.
Klíčení rostlin rodu \ {Tillandsia} na různých substrátech
KELÍŠKOVÁ, Radka
Semena šesti druhů rostlin rodu Tillandsia (T.tricholepis, T. schiedeana, T. mauryana, T. sphaerocephala, T. streptocarpa a T. fasciculata), byla vyseta na šesti různých površích (akátová kůra, kokosové vlákno, rašelina, polystyren, silonová punčocha a juta). V první části pokusu byl zaznamenán počet vyklíčených semen na jednotlivých površích. Ve druhé části pokusu byl sledován růst nebo úhyn vyklíčených rostlinek po dobu sedmi měsíců. Statistické vyhodnocení výsledků prokázalo, že pro výsev a pro počáteční růst tilandsií jsou nejvhodnějšími povrchy juta, silonová punčocha a polystyren.
Rozšíření a vybrané ekologické vlastnosti druhu \kur{Echinocystis lobata}
MÜLLEROVÁ, Anna
Echinocystis lobata je evropský invazní druh introdukovaný ze Severní Ameriky. Rozšíření Echinocystis lobata bylo studováno na území Plzeňského kraje podél hlavních řek, tedy Berounky, Úhlavy, Úslavy, Mže a Radbuzy. Z informaci získaných terénním průzkumem a excerpcí literatury byly vytvořeny mapy výskytu. Pokusy klíčivosti byly provedeny jak v klimaboxu, tak v podobě záhonového experimentu.
Ecological and evolutionary consequences of orchid dependence on mycorrhizal fungi
TĚŠITELOVÁ, Tamara
Interaction between orchids and fungi belongs to little understood aspects of orchid biology. This thesis investigated an identity of mycorrhizal and other fungal symbionts of several European orchid species and also an influence of these fungal symbionts on ecology, distribution, and evolution of the studied orchid species. Diverse methodological approaches were used including in situ seed germination, culture-dependent and -independent techniques for fungal isolation and identification, molecular phylogenetics, stable isotope analyses, and transmission electron microscopy.
Vliv vodního režimu na růst a kvalitu vybraných travních druhů
MACHURA, Antonín
Mezi podstatné faktory ovlivňující výnos i kvalitu travního porostu patří výživný a vodní režim. Voda je v přírodě a samozřejmě také v zemědělství nejdůležitější faktor limitující výkon rostlin. Práce se zabývá vlivem vodního režimu na klíčení vybraných druhů trav vhodných pro energetické využití. Pro sledování byly vybrány následující druhy trav: srha laločnatá (Dactylis glomerata L.) odrůdy Padánia, chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea L.) odrůdy Chrastava a Szarvasi I (Agropyron elongatum L.). Práce popisuje problematiku pěstování trav a hodnotí vliv vodního stresu na klíčení semen. Nejvyšší klíčivost v podmínkách vodního stresu dosáhla Szarvasi I (69 %) a srha laločnatá (54,6 %). Naopak nejnižšího procenta klíčivosti dosáhla chrastice rákosovitá (28,6 %). Dále porovnává výnosy sušiny vybraných druhů při jarní sklizni, které byly v prvním roce po založení v průměru 3,3 t.ha-1. Metodika řešení byla založena na vlastním měření dat a informacích získaných z Českého hydrometeorologického ústavu.
Stanovení klíčivosti u semen vytrvalých polních plevelů
DOSTÁLOVÁ, Petra
Cílem teoretické části bakalářské práce bylo popsat vybrané plevelné druhy a možnosti jejich regulace. Praktická část práce spočívala v provedení zkoušek klíčivosti plevelů za různých teplotních a světelných podmínek u pampelišky lékařské, pcháče osetu a šťovíku tupolistého. Výsledky byly zaznamenány do tabulek, graficky zpracovány a vyhodnoceny.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 66 záznamů.   začátekpředchozí42 - 51dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.