Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 25,533 záznamů.  začátekpředchozí41 - 50dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.93 vteřin. 

Konzumace vlákniny v seniorském věku
ŠÁLEK, Jan
Tématem této bakalářské práce je Konzumace vlákniny v seniorském věku. V dřívějších letech byla vláknina brána jako látka zbytečně zatěžující lidský organismus. Postupem času bylo zjištěno, že má poměrně velký vliv na zdraví člověka především tím, že slouží jako prebiotikum pro synbiotické bakterie osidlující trávicí trakt. Stále převládá dělení vlákniny na rozpustnou a nerozpustnou, přestože některé druhy vlákniny nelze zcela s určitostí zařadit ani do jedné skupiny, protože mají vlastnosti obou. Denní doporučená dávka je 30 g. Ke zpracování praktické části byl zvolen kvalitativní výzkum. Prvním cílem práce bylo zjistit, kolik vlákniny senioři konzumují. Druhým cílem bylo porovnat konzumaci vlákniny u seniorů žijících samostatně a seniorů žijících v domovech pro ně určených. Výzkumný soubor u první výzkumné otázky tvoří 20 seniorů z Jihomoravského kraje starších 65 let. V druhé výzkumné otázce tvoří výzkumný soubor 5 domovů pro seniory z celé České republiky. Všichni respondenti dostali záznamový arch na jeden týden a pokyny jak jej vyplňovat. Získané jídelníčky byly následně propočítány v programu "Nutriservis Profesional". Výsledky ukazují vyšší konzumaci vlákniny než je průměr v České republice, ale stále chybí téměř polovina do naplnění doporučené denní dávky. Zároveň bylo sledováno i BMI a jeho vliv na konzumaci vlákniny. Žádný významný vliv shledán nebyl, jelikož nadváhu kromě jednoho respondenta měli všichni dotazovaní. U vyhodnocených jídelníčku z domovů pro seniory je znát finanční limit, tudíž žádné celozrnné produkty, téměř žádná zelenina a malé množství ovoce. I přes tyto omezení je průměrná konzumace vlákniny téměř stejná jako u seniorů žijících samostatně. V závěru je navrženo jak i přes nízké finanční prostředky navýšit příjem vlákniny a zamezit nebo alespoň snížit problémy spojené s její nízkou konzumací. Doporučení u respondentů jsou individuální pod každým vyhodnocením.

Cystická fibróza a výživa
PECHOVÁ, Jana
Název bakalářské práce je ,,Cystická fibróza a výživa." Cystická fibróza je dědičné chronické onemocnění. Je charakterizována jako dysfunkce chloridových kanálků v organizmu. Projevem cystické fibrózy je velké množství hlenu v dýchacím a trávicím ústrojí diagnostikovaných. Tuto nemoc řadíme ke skupině velmi vzácných onemocnění. V České republice touto nemocí trpí menší procento obyvatel. Při tomto onemocnění je pro její nositele prioritní dodržovat doporučené stravovací návyky. Zlepšuje se tak prognóza nemoci a pacienti mohou vést plnohodnotný život. Dodržováním doporučených stravovacích návyků a stravovacích režimů se zabývá tato bakalářská práce. Již z názvu práce vyplývají její dané základní cíle. Jedním z cílů bakalářské práce je zjištění, zda děti trpící cystickou fibrózou mohou konzumovat všechny dostupné potraviny, zda mají speciální požadavky na kvalitu a úpravu potravin. Druhým velmi důležitým cílem bakalářské práce je vyhodnocení jídelníčku daného vzorku lidí, kteří trpí tímto vzácným dědičným onemocněním. Pro objektivitu výzkumu byli v této bakalářské práci jako výzkumné vzorky vybráni čtyři respondenti ve věku 3-18 let. Na základě vyhodnocení jejich týdenního jídelníčku, dotazníkového šetření vedené s jejich rodiči i jimi samotnými a řízeného rozhovoru bude zjištěno, zda děti dodržují všechny zásady daného doporučeného stravovacího režimu. V teoretické části je pracováno s názory odborníků zabývajících se nemocí cystická fibróza velmi důkladně. Jejich zkušenosti ukazují na důležitost správně navrženého jídelníčku a na dodržování správných stravovacích zásad a režimů. Tyto poznatky jsou pak plně využívány v praktické části bakalářské práce. Závěry z diskuze mohou být využity v praktické pracovní činnosti nutričních terapeutů, kteří se ve své praxi s dětmi nemocnými cystickou fibrózou mohou setkat.

Nutriční péče na dětských klinikách a nemocničních zařízeních
METELCOVÁ, Jana
Hlavním cílem bakalářské práce s názvem Nutriční péče na dětských klinikách a v nemocničních zařízeních je zhodnotit, zda jsou realizovány a zároveň kontrolovány nutriční normy, které jsou pro starší dětské pacienty vytvořeny, aby byly plněny jejich fyziologické potřeby, v mnou vybraných nemocničních zařízeních. Dalším cílem je zhodnotit spokojenost školních hospitalizovaných pacientů s výživou, kterou jim nemocnice poskytuje. Teoretická část práce pojednává o charakteristice nutriční péče a práci terapeuta s pacienty adolescentního věku a jejich výživových potřeb. Dále o nutričních rizicích a okrajově i o technologických postupech při přípravě pokrmů. Pro zpracování výzkumné části byla použita metoda kvalitativního výzkumu, která byla realizována pomocí dotazníků vyplněných předem vybranými hospitalizovanými dětmi, se kterými jsem následně provedla rozhovor. Jedná se o děti ve věku 10 - 14 let, které měly naordinovánu dietu číslo 13, cca polovinu výzkumného vzorku tvořili chlapci a polovinu tvořila děvčata. Výzkum s pacienty jsem provedla na dětském oddělení v nemocnici v Jindřichově Hradci v prosinci roku 2015 a na tomtéž oddělení v nemocnici v Českých Budějovicích v únoru roku 2016. Počáteční počet respondentů byl po pěti pacientech na každém oddělení, v mém výzkumu byla ale využita metoda tzv. sněhové koule, a tak jsem na každém pracovišti byla v kontaktu s deseti dětmi. Týdenní jídelní lístek, podle kterého byly pokrmy dětem poskytovány, jsem získala ve stravovacích zařízeních nemocnic. Stravu jsem poté zadala do programu: ,,Nutriservis Profi", pomocí kterého jsem získala hodnoty živin, jež připravovaná strava obsahovala. Výsledky z obou nemocnic, které vzešly z programu, jsem porovnala s nutričními hodnotami pro daný věk, které jsou stanoveny Společností pro výživu, a tak jsem mohla zhodnotit plnění fyziologických potřeb pacientů. Z výsledků, které jsem získala, jsem zjistila, že obě nemocnice mají problém zajistit svým dětským pacientům dostatek vlákniny, fosforu a vápníku. Dále je v jídelníčkách obsažen nadbytek sodíku, draslíku, cholesterolu a vitamínu C. Díky tomu, že jsem působila na stáži jak v nemocnici v Jindřichově Hradci, tak v Českých Budějovicích, mohla jsem zhodnotit i realizaci kontroly plnění fyziologických potřeb dětí. Vzhledem k tomu, že předchozí vyhodnocování prokázalo jisté nedostatky, měli by se terapeuti z obou nemocnic více zaměřit na kontrolu nutričních hodnot jídel předkládaných dětem a následně doporučuji více se věnovat jídelníčkům i z pohledu zlepšení jejich pestrosti. Terapeuti by také měli vylepšit svoji docházku na dětská oddělení, ta je momentálně nulová. Hodnocení dětí, které vyšlo z dotazníků a osobních rozhovorů, jsem zpracovala a porovnala navzájem obě nemocnice. Z těchto údajů mi vyšla větší spokojenost se stravováním u dětí hospitalizovaných v nemocnici v Jindřichově Hradci. V závěru práce shrnuji celý výzkum, který jsem provedla, a navrhuji zlepšení pro nemocnice, které by dle mého názoru bylo vhodné. V přílohách je zařazen vzorový týdenní jídelníček pro dietu číslo 13, který by nemocnice mohly využít.

Dieta při potravinových alergií
DOBRUSKÁ, Klára
Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila téma Dieta u potravinových alergií. Toto onemocnění je v dnešní době hodně rozšířené. Nejčastěji postihuje kojence, ale u dětí trpících alergií na bílkovinu kravského mléka většinou do tří let sama vyhasíná. V posledních letech je také větší množství případů, kdy pacient trpí více alergiemi. Také se zvyšuje počet lidí, kteří po požití alergenu mají nejzávažnější ztížený průběh reakce a to anafylaktický šok, který může končit i smrtí. Lékaři dnes proto doporučují, aby pacienti striktně dodržovali eliminační dietu, která je základní léčbou celého onemocnění. Další důležitý faktor, který se podílí na efektivní léčbě, je co nejpřesnější diagnostika formy onemocnění, zda je charakteru imunologického či není. V této bakalářské práci jsem si zvolila tři cíle, prvním bylo zjištění, zda jsou pacienti dostatečně informováni o svém onemocnění. Dalšími cíli bylo zmapování stravovacích zvyklostí u osob s potravinovou alergií a zhodnocení správnosti jídelníčků. Zvolila jsem metodu kvalitativního výzkumu, kdy výzkumný soubor tvořilo šest respondentek s různou potravinovou alergií. Tyto respondentky si zapisovaly týdenní jídelníček, který byl poté vyhodnocen v programu Nutriservis a na základě toho bylo posouzeno, zda splňuje doporučené výživové hodnoty. Pro každou z nich byl vypočítán adekvátní denní příjem energie a základních živin. Také bylo zhodnoceno, zda respondentky dodržují zásady racionální stravy, a zda jejich strava obsahuje dostatečné množství minerálních látek a vitamínů. Dalším klíčovým bodem výzkumu byly dotazníky, které se týkaly informovanosti pacientek o jejich onemocnění a toho, kdo je o onemocnění poučil. Bylo zjištěno, že pacientky nemají o svém onemocnění dostatek informací a polovina z nich nemá ponětí, které základní živiny, minerální látky či vitamíny by mohly v jejich stravě chybět. Zároveň z jejich jídelníčků vyplývalo, že pět ze šesti respondentek nedodržuje zásady racionální diety a stravují se velmi monotónně. Pouze jedna respondentka eliminační dietu přísně dodržuje, ostatní dietu porušují. Respondentky by uvítaly zaměřit se na vybudování specializovaných center a zaškolení lékařů a nutričních terapeutů, kteří by se věnovali potravinovým alergiím. Dále je důležité rozšířit informace o tomto onemocnění nejen do povědomí pacientů, ale i samotné veřejnosti a zvýšit množství knih na našem trhu, které by se zabývaly problematikou potravinových alergií.

Lze u pacientů s AML indikovaných k nepříbuzenské transplantaci provádět v klinické praxi výběr nepříbuzných dárců na základě KIR genotypů?
FRYČOVÁ, Michaela
Akutní myeloidní leukémie (AML) je agresivní maligní onemocnění, kdy pro většinu pacientů je jedinou kurativní léčbou alogenní transplantace krvetvorných buněk (aloTKB). Kromě reakce štěpu proti hostiteli je základním limitujícím faktorem úspěšnosti transplantace relaps onemocnění. Podle několika nedávno publikovaných studií mohou být výsledky transplantací u pacientů s AML kromě HLA genů ovlivněny i dalšími, tzv. non-HLA geny. Obzvláště roste počet důkazů vlivu genů KIR (Killer-cell Immunoglobulin-like Receptors) dárce na ochranu před relapsem po transplantaci. HLA a KIR geny jsou kódovány na různých chromozomech (HLA-6. chromozom a KIR 19. chromozom), tudíž se segregují nezávisle a HLA shodní dárci s příjemce mají obvykle různé složení KIR genů. Cooley et al. (2010) doložil, že specifické složení motivů centromerních a telomerních B haplotypů KIR genů přispívá k ochraně před relapsem a zvyšuje šanci na úplné vyléčení AML. V případech kdy existuje více HLA shodných nepříbuzných dárců (UD) by pak logicky kompozice KIR genů u jednotlivých dárců mohla být kritériem výběru toho nejvhodnějšího, tedy toho s největším potenciálem protekce před relapsem. Na základě této studie a dalších dat byla zahájena genetická typizaci KIR u potenciálních dárců, pokud bylo možné volit z několika 10/10 nebo 9/10 HLA shodných UD u daného pacienta. Genotypizace byla prováděna metodikou PCR-SSP pomocí komerčně dostupných kitů. Byla provedena genová typizace 160 nejlépe shodných HLA dárců pro 55 vybraných pacientů s AML. Přítomnost KIR haplotypů A a B stejně jako jejich kombinací byla určena z druhu a počtu genů KIR. Všechny genotypy byly zadány do kalkulátoru, který umožňuje zadání až pěti potenciálních dárců a získání jejich přiřazení do jedné z 3 skupin dle obsahu KIR B. Skupiny, "neutrální", "lepší", "nejlepší", odkazují na příslušnou ochranu proti relapsu. Genová typizace KIR při hledání dárců odhalila 43 dárců s AA haplotypy, 90 dárců s AB haplotypy a 27 dárců s BB haplotypy. Po přiřazení stavů přítomnosti KIR B bylo objeveno 107 "neutrálních" dárců, 35 "lepších" dárců a 18 "nejlepších" dárců. U 40 (~73%) pacientů byli k dispozici dárci s různými stavy přítomnosti KIR B. Tito pacienti představují skupinu pacientů, kde by mohlo být použito výběrové kritérium přítomnosti KIR B genu u dárce. Potvrdila jsem, že dodatečný výběr HLA shodného nepříbuzného dárce na základě obsahu KIR B genů je proveditelný. Výběr takového dárce může zlepšit transplantační výsledky u pacientů s AML.

Průkaz kryptosporidiových nákaz u lidí a zvířat
BLÁHOVEC, Ondřej
Reprezentanti rodu Cryptosporidium jsou jedním z původců gastrointestinálního onemocnění traktu člověka i zvířat. U zvířat se může stát hostitelem i respiratorní aparát. Onemocnění je nazvané kryptosproridióza.V majoritním počtu případů se toto infekční napadení obejde bez závažných problémů, avšak u imunosuprimovaných jedinců mohou znamenat závažné zdravotní problémy. Vývojový cyklus kryptosporidií je monoxenní, což v podstatě znamená, že celý vývojový cyklus probíhá v jednom hostiteli. Exogenní stadium je reprezentováno oocystami, které jsou při gastrointestinálním onemocnění vylučovány výkaly. Při respiratorním onemocnění odchází oocysty do vnějšího prostředí respiračními či nasálními sekrety. Tím dochází ke kontaminaci prostředí nebo vody. V obecné rovině se předpokládá, že izoláty kryptosporidií, které jsou přítomny u jedné třídy obratlovců, nejsou infekční pro nespecifické hostitele z dalších tříd. Zároveň se předpokládá, že kryptosporidie mají nízkou hostitelskou specifitu. To však nevylučuje to, že některé druhy svou specifitu postupně rozšířily i na více druhů. Dále je patrné, že se kryptosporidové infekce vyskytují běžně u zvířat ve vnějším prostředí, je tedy touto zoonózou ohrožený i člověk, ačkoliv výskyt v České republice je nízký. Důvodem však může být to, že se parazitologické vyšetření neprovádí tak často, tudíž předpokládaný výskyt v lidské populaci je zřejmě mnohem vyšší. Proto by bylo vhodné pro odhalení původce tohoto onemocnění, kdyby se při prvním výskytu potíží u osob, které jsou ve styku se zvířaty, uvažovalo o provedení parazitologického vyšetření, a tím byla vyloučena nebo prokázána kryptosporidiová infekce.

Užití nových technologií při výuce matematiky na základních a středních školách
BUMBÁLEK, Roman
S moderními informačními technologiemi se setkáváme každý den. Slouží k pomoci v práci, k zábavě, ale mají také velký potenciál pro využití ve vzdělávání. Tato práce se zabývá jejich vhodnou aplikací do výuky matematiky, na tematiku goniometrických funkcí. Cílem je vytvořit konstrukce, které by potenciál moderních technologií co nejlépe využily. Pro řešení problematiky byl vybrán program GeoGebra pro možnost tvorby dynamických konstrukcí a pro další nesporné výhody, zmíněné dále v práci. K vytvořeným konstrukcím jsou přidány podrobné návody, jak je lze sestrojit. Práce je také doplněna řešenými úlohami a pracovními listy, zaměřenými na aplikaci goniometrických funkcí do reálných situací.

Nové postupy biomonitoringu cizorodých látek ve vodním prostředí
ČERVENÝ, Daniel
V rámci disertační práce byly studovány a hodnoceny různé přístupy biomonitoringu. Metoda hodnocení zdravotních rizik byla v minulosti dobře popsána a používá se k hodnocení složek potravy v lidské výživě. V rámci této práce byla metoda aplikována na hodnocení rizik spojených s konzumací masa volně žijících ryb ve významných rybářských revírech v České republice. Tato studie byla zaměřena na skupinu populace věnující se sportovnímu rybolovu, která často ryby z volných vod konzumuje. Z tohoto důvodu nebyly výsledky práce publikovány pouze ve vědeckém časopise, ale také byly zájemcům z řad rybářů distribuovány ve formě brožury prostřednictvím Českého rybářského svazu. Zdravotní rizika spojená s konzumací ryb z volných vod závisí na druhu ryby a lokalitě. Zatímco zcela bez rizik je na všech sledovaných lokalitách konzumace masa kapra obecného (Cyprinus carpio), častou konzumaci většího množství masa dravých ryb nelze na některých lokalitách doporučit. Použití pasivních vzorkovačů se stává v posledních dvou desetiletích stále atraktivnější. Vzhledem k tomu, že tyto zařízení dokáží napodobit absorpci kontaminantů, která probíhá v živých organismech, mají v rutinních programech monitorujících výskyt cizorodých látek značný potenciál, neboť jsou schopné nahradit ryby jako bioindikátory znečištění. V rámci naší práce byla tato teorie potvrzena v případě PFASs, kdy koncentrace těchto polutantů byly na vybraných lokalitách porovnány v tkáních ryb a v extraktech z pasivních vzorkovačů. V porovnání s živými organizmy neprobíhá v pasivních vzorkovačích metabolická přeměna kontaminantů vyskytujících se ve vodním prostředí, a proto výsledky analýz lépe odpovídají reálné situaci na dané lokalitě. Použití pasivních vzorkovačů navíc naplňuje mezinárodně uznávané principy Replacement, Reduction, Refinement (3R). Dalším slibným přístupem se jeví použití juvenilních (tohoročních) ryb jako bioindikátorů znečištění. Směsné vícedruhové vzorky homogenátu ryb této věkové kategorie byly v rámci práce vyhodnoceny jako lepší indikátor širokého spektra polutantů, než dospělé ryby jednoho druhu odlovené ve stejné lokalitě. Vzhledem k tomu, že homogenát tvořený celými těly vzorkovaných jedinců obsahuje veškeré vnitřní orgány, je možné v těchto vzorcích detekovat širší spektrum kontaminantů, než ve svalovině dospělců. Kromě nižších hodnot limitů detekce a kvantifikace přináší tato metoda značné praktické a ekonomické výhody. Využití juvenilních ryb částečně naplňuje principy 3R, protože odlovem této věkové kategorie dochází k menšímu ovlivnění rybích populací, než při využití ryb v reprodukčním věku. V případě rtuti, která je limitujícím kontaminantem pro konzumaci ryb z volných vod v ČR, je možné pro posouzení kontaminace vodního prostředí použít metodu založenou na analýze ústřižků ploutví, která nevyžaduje usmrcení vzorkovaných jedinců. Kromě monitoringu výskytu rtuti na monitorovaných lokalitách, je možné tento přístup využít také k odhadu koncentrace rtuti ve svalovině ryb. Rozdíl mezi skutečnou a odhadnutou průměrnou koncentrací rtuti ve svalovině ryb činil při použití námi optimalizované metody na většině posuzovaných lokalit méně než 10%. Přesto, že bentos představuje významný článek potravního řetězce ve vodním prostředí, informace ohledně kontaminace cizorodými látkami jsou značně omezené. V další studii zařazené do této práce se podařilo poprvé prokázat kumulaci některých léčiv v bentických organismech, které jsou významnou složkou potravních řetězců ve vodním prostředí. Ačkoliv léčiva jsou obecně považována za látky, které se nekumulují v organismech, naše studie prokázala, že u některá farmaka mají bioakumulační potenciál a tedy existuje i reálné riziko kontaminace vyšších organismů (ryb) prostřednictvím přijímané potravy.

Vztah mezi zbarvením u koní a výskytem melanomu
Hovorková, Kristýna ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Majzlík, Ivan (oponent)
Literární přehled je rozdělen na dvě hlavní části, kdy první se zabývá zbarvením koní a jeho genetickou podstatou a druhá část se zábývá melanomárními útvary u koní a jejich rozdělením. V podkapitole o zbarvení koní je uveden vznik základních zbarvení, o kterém rozhodují tři lokusy COLOR, EXTENSION a AGOUTI. Lokus COLOR (CREAM) rozhoduje o tom, zda se vytvoří pigment či nikoliv. O typu vytvořeného pigmentu rozhoduje lokus EXTENSION, na jeho distribuci má vliv AGOUTI. V další podkapitole je uvedeno rozdělení bílých zbarvení u koní. S lokusem GREY souvisí proces vybělování, kdy dochází ke ztrátě pigmentu a barvy srsti.Tento proces a mutace, která ho způsobuje, bývá dáván do spojitosti s výskytem dermálního melanomu u stárnoucích vybělujících koní. S procesem vybělování, které je intenzivnější s narůstajícím věkem, také souvisí výskyt nepigmentovaných skvrn, které se nazývají vtiligo. Ty se opět vyskytují u vybělujících koní, na shodných místech jako dermální melanom, tedy v perianální oblasti, pod ocasem, kolem vulvy, na pyscích, kolem očí a penisu. Jednotlivé melanomární útvary se rozdělují podle toho zda se vyskytují u vybělujících koní nebo jakkoliv jinak zbarvených koní, dále podle toho zda-li mají maligní nebo benigní potenciál. Dalším členěním melanomů u vybělujících koní je to, zda se jedná o samostatné, menší útvary nebo rozsáhlé, spojené léze, kdy se tento stav nazývá dermální melanomatóza. Závěrem jsou uvedeny možnosti léčby melanomů, kdy se jako nejúčinnější jeví chirurgické odstranění měnších útvarů. Proběhly studie kdy byly zkoumány protirakovinové účinku léku Cimetidine, výsledky však zatím nejsou dostatečně průkazné. Jako prevence výskytu kožních melanomů u vybělujících koní, je vhodné zavést potřebná opatření a jedince, kteří jsou postiženi, nezařazovat do dalšího chovu.

Politické aspekty územní samosprávy – volby a volební chování obyvatel města Blovice
Jan, Jaroslav ; Kopřiva, Radek (vedoucí práce)
I přes proměny stranicko-politických systémů jak na národní úrovni politického rozhodování tak subnacionálních úrovní politiky je charakteristickým rysem místního politického života obce Blovice relativní stabilita lokálního stranického systému. Tento fakt je východiskem diplomové práce, která si klade za cíl posoudit charakter volebního chování místního elektorátu ve volbách zastupitelstva obce s ambicí posoudit využitelnost teorie, která je postavena na místně kontextuální interpretaci. Dílčími cíli práce, které mají přispět k naplnění cíle hlavního, je popis výsledků voleb, které jsou rozhodující proměnnou vývoje blovického stranického systému, popis proměnných, které stojí v pozadí trvalé volební podpory Občanské demokratické strany a charakteristika volebního chování místního voličstva. Práce bude pojata jako případová studie. Subjektem výzkumu budou výsledky volebního rozhodování blovického elektorátu. Objekty výzkumu pak budou voliči, kteří se účastní voleb zastupitelstva obce a představitelé místní politiky a územní samosprávy. Hodnotové postoje a volební chování voličů bude posouzeno na základě dat získaných formou dotazníkového šetření. Volební podpora stran bude pousouzena také na základě dat získaných nestrukturovanými rozhovory s představiteli místní politiky (zejména ODS). Místní politický život a zejména výsledky voleb budou popsány na základě dat publikovaných Českým statistickým úřadem (dostupné na www.volby.cz).