|
|
Stomatocysty a šupiny chrysofyt a jejich využítí v paleolimnologii
Bartošová, Kateřina ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Škaloudová, Magda (oponent)
Tato práce pojednává o šupinách a stomatocystách chrysofyt jako užitečném nástroji pro paleoekologické rekonstrukce prostředí v jezerních ekosystémech. V první části jsou popsány geologické, fyzikální a biologické aspekty rekonstrukcí jezer. Druhá část obsahuje informace o chrysofytách a jejich využití jako paleoekologických indikátorů. Mikrofosílie chrysofyt zahrnují dvě hlavní skupiny křemičitých indikátorů: stomatocysty a tvarované a ornamentované druhově specifické šupiny. Za pomoci kalibračních datových souborů mohou být sestaveny inferenční modely pro eutrofizaci, acidifikaci, atmosférické znečištění, zasolování, klimatické změny a jiné změny prostředí. Práce je prezentována jako literární rešerše.
|
|
|
Procesy v lesní vegetaci termofytika v posledních desetiletích
Pospíšková, Marie ; Hédl, Radim (vedoucí práce) ; Szabó, Péter (oponent)
Lesy termofytika, zvláště jejich bylinné patro, jsou významné z ochranářského i kulturního hlediska, protože představují ojedinělá společenstva dlouhodobě přímo i nepřímo ovlivňovaná člověkem. Od 19. století se způsob ovlivnění značně proměnil stejně jako celá společnost a vegetace na tuto změnu odpověděla změnou složení, diversity i prostorové struktury. Tato práce shrnuje nejdůležitější změny vegetace a hlavně procesy, které k nim vedly a jsou relevantní pro naše území. Protože podobný vývoj probíhá v celé Evropě, potažmo celé temperátní zóně, jsou zmíněny i odkazy na ostatní země, zvláště Velkou Británii, kde má historická ekologie bohatou tradici.
|
|
|
Management chráněných území na písčinách
Šímová, Kamila ; Pivnička, Karel (oponent) ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce)
Bakalářská práce Management zvláště chráněných území na písčinách se zajímá o management biotopu písčin, což je biotop ve středoevropské krajině poměrně vzácný. Písčiny se vyznačují nevyvinutými půdami, suchým vodním režimem, nízkým obsahem živin a psamofytní vegetací. Přirozené písčiny se vyskytují v oblastech kvádrových pískovců, vátých písků a říčních teras. Sekundární lokality nalezneme na územích narušovaných člověkem, jako jsou například pískovny, lomy a vojenská cvičiště. Početnost a diverzita přirozené vegetace písčin postupně klesá, druhy vegetace písčin jsou poměrně citlivé k jakýmkoli změnám prostředí, způsobeným hlavně lidskou činností. Snadni zde dochází k eutrofizaci, acidifikaci a následné zrychlené sukcesi. Klíčová slova: management, písčiny, chráněná území, znečištění, eutrofizace, regulace sukcese, snižování úživnosti, kosení, pastva, vypalování, stržení drnu, NPP Kleneč, hvozdík písečný český Management písčin jsou zákroky určené k regulaci sukcese a snižování úživnosti lokalit. Zahrnují pravidelné kosení a odstraňování náletu, pastvu, vypalování a rozrušování zapojeného drnu. Nejvhodnější je kombinace těchto zákroků. Základem je pravidelné kosení spojené s občasným odstraňováním náletů. Kosení je klasický způsob managementu a má malá ekologická rizika. Extenzivní pastva ovcí a koz je...
|
|
|
Dynamika fosforečnanů a dusičnanů ve vodních soustavách (Liderovice, Radimovice u Tábora, Košín a Jordán)
KURAL, Vladimír
Tato diplomová práce se zabývá zhodnocením hladin koncentrací fosforečnanů, dusičnanů a dalších parametrů (pH, vodivosti, nerozpuštěné látky, alkalita, celkový uhlík, anorganický uhlík, celkový organický uhlík a celkový dusík) v rybničních soustavách na Táborsku. Dále byl zohledněn rozdíl hodnot v závislosti na stáří soustav a zemědělské činnosti v jejich okolí. Vzorky byly odebírány v sezóně 2015 v Liderovické rybniční soustavě (2 odběrová místa v horní části soustavy, 1 odběrové místo na odtoku ze soustavy), Radimovické rybniční soustavě (1 odběrové místo v horní části soustavy, 1 odběrové místo na odtoku ze soustavy) a Jordán (1 odběrové místo na odtoku z nádrže). Nejvyšší rozdíly byly zjištěny u hodnot konduktivity od 279 S.cm-1 do 1230 S.cm-1, hodnot celkového uhlíku od 18,75 mg.l-1 do 67,33 mg.l-1, hodnot nerozpuštěných látek od 1 mg.l-1 do 117,33 mg.l-1. Postupný nárůst hodnot NO3-N a PO4-P byl zaznamenán v průběhu sezóny u Jordánu. Na základě výsledků lze tvrdit, že starší (Radimovická soustava) vykazovala vyšší hodnoty celkového uhlíku a mladší (Liderovická soustava) vykazovala vyšší hodnoty NO3-N v závislosti na využití půdy v jejím okolí.
|
|
|
Změny chemicko-fyzikálních parametrů vybraných přítoků údolní nádrže Orlík
ZELENKOVÁ, Kamila
Předkládaná diplomová práce se zabývá zjištěním koncentrací rozpuštěných látek ve vodě a sezónními změnami chemismu povrchových vod vybraných přítoků do vodní nádrže Orlík. V průběhu jedné sezóny (listopad 2014 - listopad 2015) byly odebírány v pravidelných měsíčních intervalech vzorky vody a analyzovány v laboratoři. Práce se zaměřuje především na podchycení změn koncentrací fosforečnanů a dusičnanů. Z vyhodnocených výsledků vyplývá, že naměřené koncentrace látek na sledovaných lokalitách odpovídají běžně měřeným údajům v oblasti. Koncentrace NO3-N zde mají své vrcholy v zimním až časně jarním období, dochází tedy k sezónním změnám, rozdíly mezi lokalitami nebyly statisticky prokázány. U parametru PO4-P na lokalitách pod rybniční soustavou žádné významné rozdíly nebyly statisticky prokázány. Hodnoty koncentrací PO4-P nejsou primárně spojovány se zemědělskou činností, ale spíše s bodovými zdroji vyskytujícími se v povodí. Testováním rozdílnosti kvality vody nad a pod rybníky se došlo k závěru, že na sledovaných lokalitách nemělo rybniční hospodaření v sezóně 2015 vliv na kvalitu vody, resp. zatížení vodní nádrže Orlík dusíkem a fosforem
|
|
|
Management zemědělské krajiny a jeho vliv na koncentrace iontů v tekoucích vodách
MIKEŠOVÁ, Aneta
Náplní této práce bylo porovnání vybraných chemicko-fyzikálních parametrů povrchových vod říční sítě v Novohradských horách a zjištění možného vlivu zemědělství na hodnoty těchto parametrů. Použita byla data za rok 2015 a 2016. Odběrová místa zahrnovala zemědělsky obdělávané pozemky, ale i lesní ekosystémy. Práce je zaměřena především na tyto parametry: vodivost, pH, alkalita, NO3-N a PO4-P, tedy především parametry způsobující eutrofizaci vod. Rozdíl mezi horními uzávěry toků v lesních ekosystémech a dolními uzávěry toků v blízkosti zemědělsky obdělávaných pozemků byl rozporuplný. Hodnoty vodivosti jednoznačně prokázaly, že zemědělská činnost zhoršuje kvalitu vod, neboť vodivost dolních uzávěrů toků byla někdy i třikrát vyšší, než vody v lesních ekosystémech, ale například hodnoty koncentrace PO4-P byly vyšší na horních uzávěrech toků, tedy v lesních ekosystémech.
|
|
| |
|
|
Respirační procesy a rizika kyslíkových deficitů v eutrofních rybnících
LENDLEROVÁ, Lucie
Cílem této diplomové práce je získat informace o parametrech prostředí, které zvyšují respirační procesy v rybnících a které mohou způsobit deficit kyslíku. 24 sledovaných rybníků bylo vybráno podle požadavků Rybářství Třeboň a.s. V období od 4. 2. 2014 do 30. 9. 2014 bylo provedeno celkem 10 odběrů. Ze sledovaných rybníků byly odebrány vzorky vody pro chemickou laboratorní analýzu. Zároveň probíhalo terénní měření základních fyzikálně chemických parametrů koncentrace rozpuštěného kyslíku, teplota, barva a průhlednost vody. Při laboratorní analýze se stanovily sloučeniny a formy dusíku, fosforu, uhlíku a množství chlorofylu-a. Také se zjišťovala respirace za 24 hodin a to měřením spotřeby kyslíku planktonem do velikosti 235 ?m. Vztahy mezi respirací za 24 hodin a ostatními parametry a rozdílem koncentrace rozpuštěného kyslíku při hladině a v hloubce 1 m a ostatními parametry byly srovnávány pomocí regresních a korelačních analýz. Zjištěná klesající tendence sezónního průběhu nasycení vody kyslíkem ukazuje, že v celém rybničním systému převládají respirační procesy. Z výsledků korelačních analýz, které porovnávají vztah parametrů prostředí a respirace pelagiálu za 24 hodin, vyplývá, že s respirací nejvíce koreluje obsah organického uhlíku, představující obsah organických látek. Dále pak pozitivně koreluje obsah partikulovaného a celkového dusíku, množství fytoplanktonu vyjádřené jako koncentrace chlorofylu-a a průhlednost vody. Nejméně ze sledovaných parametrů koreluje s respirací koncentrace celkového fosforu.
|
|
|
Možnosti zlepšení jakosti vody v malých povodích vlivem krajinného plánování z pohledu nutrientů
VLK, Daniel
Tato práce má za cíl poukázat na problematiku zvyšování koncentrací živin v povodí, a následně v dalších přírodních složkách, především ve vodě. Práce se zabývá nejvíce problémovými živinami, které mají především vliv na kvalitu vody jako je dusík a fosfor. Následně je zde rozepsán koloběh obou již zmiňovaných látek. Právě tyto prvky přicházejí do prostředí vlivem lidské činnosti v nadměrném množství. Jejich přirozené koloběhy jsou tak narušeny, což může vést k znehodnocení přírodních stanovišť.
|
|
| |
host ::
RSS.