|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Korelace mezi mentálním stresem, elektrickou aktivitou trapézových svalů a elektrickou aktivitou mozku.
Mašková, Markéta ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Stupková, Michaela (oponent)
Název: Korelace mezi mentálním stresem, elektrickou aktivitou trapézových svalů a elektrickou aktivitou mozku. Cíle: Hlavním cílem práce je zjistit, zda krátkodobý mentální stres, navozený řešením testů z matematiky, českého jazyka a color word testu v časové tísni, zvýší elektrickou aktivitu musculus trapezius, a dále vyhodnotit změnu distribuce alfa aktivity v elektroencefalografickém záznamu před a následně po provedení výše uvedených testů. Metody: Výzkumný soubor tvořilo 6 vysokoškolských studentů (5 žen a 1 muž), ve věku 22 až 30 let. Pomocí telemetrické povrchové EMG TeleMyo Mini firmy Neurodata byla hodnocena elektrická aktivita m. trapezius pars descendens oboustranně a pomocí EEG Nicolet byla hodnocena elektrická aktivita mozku. Stresová situace byla vytvořena řešením mentálních testů v časovém limitu, a to testu z českého jazyka, matematiky a color word testu. Pro zjištění povahových rysů jedince byla použita zkrácená verze Eysenckova dotazníku, především jsme se zaměřili na zjištění míry neuroticismu. Výsledky: Nebyl prokázán vliv mentálního stresu na zvýšení elektrické aktivity m. trapezius pars descendens. Elektroencefalografická data neprokázala změnu distribuce alfa aktivity před a po zátěžové situaci. Klíčová slova: stres, mentální stres, elektromyografie, elektroencefalografie,...
|
|
|
Klinická efektivita Schultzova autogenního tréninku na elektrickou aktivitu mozku
Andová, Veronika ; Žáková, Lenka (vedoucí práce) ; Stupková, Michaela (oponent)
Název diplomové práce: Klinická efektivita Schultzova autogenního tréninku na elektrickou aktivitu mozku Cíle práce: Cílem diplomové práce je analýza vlivu Schulzova autogenního tréninku na mozkovou činnost hodnocenou pomocí EEG. Způsob řešení problému: K získání dat byla vytvořena experimentální studie obsahující výzkumný vzorek 11 participantů ve věku 20-30 let, bez rozdílu pohlaví. Participanti nacvičovali pomocí identické audionahrávky Schultzův autogenní trénink jedenkrát denně po dobu devíti týdnů. Záhy po ukončení nácviku autogenního tréninku byli všichni podrobeni jednorázovému měření EEG přístrojem Nicolet. Měřena byla elektrická aktivita mozku před autogenním tréninkem, v jeho průběhu a po ukončení. Ze získaných EEG dat byly v programu NeuroGuide vybrány bezartefaktové epochy, ze kterých byla ve stejném programu provedena koherenční analýza a rychlá Fourierova transformace. Koherenční analýza poskytla grafy mapující elektrickou aktivitu Brodmannových areí v průběhu všech tří záznamů a rychlá Fourierova transformace poskytla data poměrového výkonu mezi zkoumanými frekvencemi theta a alfa, tzv. T/A index. Poměrový výkon T/A indexu byl pro stanovení konečného výsledku podroben Studentově dvouvýběrovému párovanému T-testu. Výsledky koherenčních grafů poskytly informace o změně aktivace...
|
|
|
Efektivita binaurálních rytmů pro navození relaxačních stavů
VEJBOR, Roman
Tato bakalářská práce se zabývá studiem binaurálních rytmů, konkrétně jejich vlivem na signál, měřený pomocí EEG. Cílem této práce bylo zjistit, zda jsou binaurální rytmy efektivním nástrojem pro navození relaxačních stavů, přesněji k vyvolání zvýšené mozkové aktivity ve frekvencích alfa a théta. Teoretická část popisuje elektrickou aktivitu mozku, problematiku binaurálních rytmů a výzkumy, týkající se dané problematiky. Následuje několik kapitol o neuroplasticitě, jakožto možném aspektu efektivity binaurálních rytmů. Předposlední kapitola zmiňuje otázku vědomí a také se váže ke stavům změněného vědomí. Závěr teoretické části je zaměřen na metodu elektroencefalografie. Praktická část je věnována výzkumnému projektu, kde byla pomocí metody experimentu zkoumána aktivita mozku během poslechu dvou typů audio nahrávek. Nahrávky relaxační hudby a nahrávky relaxační hudby s implementovanými binaurálními rytmy. Výzkumu se zúčastnilo celkem třináct vysokoškolských studentů Jihočeské univerzity. Vzorek byl vybrán pomocí metody sněhové koule. Data byla zpracována a analyzována v programu EEGlab a následně vyhodnocena pomocí statistické metody ANOVA a párového T -testu. K zobrazení výsledků byla použita spektrální analýza.
|
host ::
RSS.