|
|
Rychlost růstu dominantních sinic s rozdílnými strategiemi z rybničních ekosystémů
SYSLOVÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá rychle rostoucími jednobuněčnými sinicemi (Synechocystis sp. PCC 6803 a Cyanobium gracile A1) a pomaleji rostoucími vláknitými sinicemi schopnými fixace atmosférického dusíku (Anabaena lemmermannii, Anabaena compacta a Anabaena reniformis). Experiment byl zaměřen na pozorování růstu vybraných zástupců z obou uvedených typů při různých teplotách v prostředí různými koncentracemi dusíku. Růst byl měřen na základě optické hustoty při vlnové délce 550 nm. Výsledky z jednotlivých měření byly graficky vyhodnoceny pomocí růstových křivek. Dále byly zjištěny hodnoty velikosti a objemy buněk jednotlivých kmenů. Byl učiněn závěr, že při vyšší teplotě a při vyšších koncentracích dusíku vykazuje většina sinic vyššího růstu. Z toho lze usoudit, že během letního období budou v našich rybnících s dostatečným obsahem dusíku tyto sinice ochotně zvětšovat svoji biomasu a budou tak ovlivňovat rybniční management.
|
|
|
Souvislost změn v cyklech dusíku a uhlíku v lesních půdách po odumření stromového patra
TUPÁ, Adéla
Bakalářská práce se zabývá změnami v cyklech dusíku a uhlíku v půdách jehličnatých lesů po odumření stromového patra vlivem disturbancí. Zaměřuje se na změny nitrifikace a dostupnosti dusičnanů v půdách v souvislosti se změnami mikrobiální biomasy a dostupnosti uhlíku zejména v lesích s bezzásahovým režimem. Práce je složena ze dvou částí, z literární rešerše a z návrhu vědeckého projektu, jehož cílem je ověřit možnou platnost hypotézy heterotrofní kompetice mikrobů v půdách.
|
|
|
Pěstování pšenice v praktických podmínkách rodinné farmy
PAUL, Radim
Cílem bakalářské práce bylo založit a vyhodnotit poloprovozní pokus. Hodnocen byl vliv 3 výživových variant se stupňovanou dávkou dusíku a aplikací morforegulátoru s účinnou látkou trinexapac-ethyl na výnos a jakostní parametry zrna pšenice ozimé. Ve variantě 1 bylo aplikováno 145 kg čistých živin N*ha-1, ve variantě 2 pak 191 kg čistých živin N*ha-1 a ve variantě 3 byl k 191 kg čistých živin N*ha-1 aplikován morforegulátor. Pokus byl prováděn na rodinné farmě ve vegetačním období 2018/2019 u obce Dobkov nedaleko Chotěboře. Skutečný výnos byl vyšší dávkou dusíku ve variantě 2 a navíc aplikací morforegulátoru ve variantě 3 zvýšen pouze v řádech desítek kg. Z výnosotvorných prvků byl průměrný počet klasů na m2 zvýšen vyšší dávkou dusíku i aplikací morforegulátoru. Průměrný počet zrn v klasu byl snížen u varianty 2 i varianty 3. Hmotnost tisíce zrn byla pozitivně ovlivněna vyšší dávkou dusíku ve variantě 2, ale negativně ovlivněna ve variantě 3. Z jakostních parametrů byly pozitivně ovlivněny vyšší dávkou dusíku ve variantě 2 všechny jakostní parametry. Tedy obsah dusíkatých látek, obsah lepku, sedimentační hodnota, číslo poklesu i objemová hmotnost. Aplikace morforegulátoru ve variantě 3 zvýšila číslo poklesu, sedimentační hodnotu, obsah lepku, obsah dusíkatých látek a negativně ovlivnila objemovou hmotnost.
|
|
|
Možnosti zachycení a recyklace živin při vypouštění rybníků
DOFEK, Jan
Tato diplomové práce se zabývá ověřením možností efektivního zachytávání sedimentů a živin z vody odtékající při výlovech rybníků. Zachytávání bylo testováno pomocí soustavy dvou barier z organického materiálu, jež měly za úkol dočasně vzdout vodu ve stoce a tím prodloužit dobu zdržení vody za účelem sedimentace částic. Sledování kvality vody bylo provedeno na osmi rybnících v Jihočeském kraji, které obhospodařuje rybářství Blatenská ryba, s.r.o. Sledovány byly tyto parametry: Nerozpuštěné látky 105; 550, celkový a rozpuštěný fosfor, celkový dusík, celkový uhlík, celkový organický uhlík, BSK5, CHSKCr, vápník, hořčík, draslík, železo celkové a rozpuštěné. Veškeré vzorky byly odvezeny pro zpracování v laboratořích státního podniku Povodí Vltavy v Českých Budějovicích. Vyhodnocení probíhalo na základě porovnání obsahu živin v odebíraných vzorcích vody a sedimentu na profilech pod hrází (profil A) a pod druhou barierou (profil B). Průtokem vody přes dvě dočasné bariery docházelo ke zlepšení kvality vody. Statisticky byl prokázaný pokles téměř u všech sledovaných parametrů. Rozdíl mezi hodnotami koncentrace na profilu A pod rybníkem a pod druhou barierou (profil B) se nepotvrdil pouze u Ferozp. a u Prozp., kdy došlo k navýšení jejich koncentrace. Při vypouštění vody z rybníka a při samotném výlovu došlo k nárůstu všech sledovaných parametrů. Maximální hodnoty koncentrací byly zjištěny při výlovu u BSK5, NL105, NL550, Fe a Ferozp.. Po výlovu byly zjištěny maximální koncentrace u parametrů CHSKCr, TN, TP, TOC, TIC, TC, KNK4,5, Ca. Maximální hodnoty během výlovu jsou způsobeny aktivním pohybem ryb, lidí v lovišti a také plašením ryb, zátahy sítěmi, zvedáním podložní sítě a jadřením. Průtokem přes bariery se dosáhlo snížení koncentrací v odtékající vodě až o 50 %. U některých parametrů (TP) bylo dosažena retence až 90 %. Dle těchto zkušeností by měla být snaha hospodařících subjektů o zachytávání živin zejména od začátku výlovu až po uzavření výpusti a zastavení odtoku vody, kdy je možné jejich únik do povodí podstatně eliminovat. Průměrně bylo zachyceno 9 834 kg.ha-1 sedimentu (v surovém stavu). V tomto množství sedimentu bylo odtěženo 1015,89 kg TP (22,3 kg.ha-1), 206,04 kg TP (4,47 kg.ha-1), 294,11 kg K (6,56 kg.ha-1), 1 097,92 kg Ca (23,58 kg.ha-1) a 10 108,63 kg celkového uhlíku (220,69 kg.ha-1). V zachyceném sedimentu bylo průměrně obsaženo 4,47 kg.ha-1 P. Rozpuštěný fosfor je klíčovým parametrem v rámci problému eutrofizace. Výsledky analýz vody však ukázaly, že výlov rybníka není tak závažným problémem z pohledu rozpuštěného fosforu. Během výlovů majoritně převažovala vázaná forma fosforu s podílem v průměru 99 %. Výsledky by měly posloužit k rozvoji technologie zachytávání sedimentu a živin v odtékající vodě při výlovech rybníků. Bariéry z organického materiálu jsou schopny retence a sedimentace živin z odtékající vody z rybníků. Tím je možné docílit zlepšení kvality vypouštěné vody při výlovech rybníků.
|
|
|
Reakce vybraných odrůd brambor na jednorázovou a dělenou aplikaci dusíku
MICHALÍČEK, David
Cílem bakalářské práce je zhodnotit reakci odrůd s rozdílnou délkou vegetace na jednorázovou a dělenou dávku dusíku při pěstování brambor, poukázat na vliv dusíku pro výnos hlíz. U výsledků pokusu dále zohledňuje technologii pěstování, ošetřování a podmínky během vegetace. Práce zaznamenává i jednotlivé rozdíly mezi odrůdami a škrobnatost hlíz. Pokus byl proveden na pozemku nedaleko Havlíčkova Brodu u pokusné stanice na Valečově. Do pokusu byly zvoleny dvě varianty odrůd s rozdílnou vegetační dobou. Pozemek se rozdělil do tří variant aplikace dusíku ve třech opakováních. U první varianty, která nebyla hnojena dusíkem, nedošlo k vysokému výnosu, ale u druhé varianty, která byla hnojena dusíkem před vegetací i v jejím průběhu, a u třetí varianty s hnojením před vegetací bylo navýšení výnosu u vybraných odrůd znatelné. Zároveň došlo i k rozdílným hodnotám při zjišťování podílu škrobu v hlízách.
|
|
|
Současný stav kvality vody v rybnících
BENEDIKT, Adam
Stanovování kvality vody v rybníku ve spojitosti s rybářským hospodařením začal nabývat na významu až koncem 20. století. Od této doby vzniklo mnoho studií zabývajících se touto tématikou. Aktuálně nejvýznamnější problém nejen rybářské společnosti představuje eutrofizace a její dopad na funkci rybníku v krajině, vč. biodiverzity a jejího celkového vlivu na životní prostředí. Antropogenní činností (chov ryb, odpadní vody a zemědělství) dochází k nadměrnému uvolňování minerálních živin, převážně fosforu a dusíku, do volných vod. Tato bakalářská práce porovnává data získaná z měření z roku 2017 s daty od 50. let 20. st. až do roku 2014 zpracovaných v literární rešerži. Vlastní data představují základní fyzikálně- chemické parametry vody (teplota, koncentrace O2, pH, konduktivita a ORP, TN, NH4-N, NO3-N, TP, DRP, TOC a chlorofyl-a). Hodnocení je založeno na posbíraných datech z šesti českobudějovických rybníků (Beranov, Roubíček, Zběhov, Posměch, Kvítkovice a Dehtář) se zastoupením produkčních a plůdkových nádrží.
|
|
|
Jak se mění kvalita vody na odtoku z rybníků při jejich výlovu
VÁGNER, Martin
Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jak a v jaké fázi výlovu se mění kvality vody odtékající z rybníků nejvíce. Byla sledována proměnlivost kvality vody a byla identifikována fáze výlovu, ve které se se zhoršuje kvalita vody nejvíce. Výsledky a postřehy by měly posloužit při rozvoji technologie k zachytávání sedimentu a živin a odtékajících z rybníků v průběhu výlovů. Sledování kvality vody bylo provedeno na dvanácti rybnících v Jihočeském kraji, které obhospodařuje Krajské školní hospodářství České Budějovice. Byly provedeny odběry vody a měření multiparametrální sondou YSI EXO 2 (teplota vody, koncentrace rozpuštěného kyslíku, konduktivita, turbidita a pH) v různých fázích výlovu. Ve stejné době byly provedeny odběry vody pro sledování nerozpuštěných látek, celkového fosforu, rozpuštěného fosforu a celkového dusíku. Vzorky vody byly odvezeny a zpracovány v laboratořích státního podniku Povodí Vltavy v Českých Budějovicích. V našich výsledcích se potvrdilo, že vypouštění a výlov významně ovlivňují kvalitu vody dále v povodí. K největším nárůstům u nerozpuštěných látek, celkového fosforu a dusíku docházelo v době aktivního pohybu lidí a ryb v lovišti. Nárůsty tak byly největší v době stavění kádí, plašení ryb, zátahu nebo zvedání podložní sítě a jadření. Nejvyšší hodnoty nerozpuštěných látek, celkového fosforu a dusíku byly zaznamenány při dolovku na kesery a při povrchovém odtoku po skončení výlovu. Změny hodnot v průběhu výlovu však mohou být velmi výrazné a rychlé. Proto by měla být snaha o snížení koncentrací nerozpuštěných látek, celkového dusíku a fosforu od fáze zátahu až po uzavření výpustě. Rozpuštěný fosfor je v rámci problému eutrofizace vody klíčovým parametrem. Výsledky analýz vody ale ukázaly, že výlov není tolik závažným problémem z pohledu rozpuštěného fosforu. V průběhu výlovů jasně převažoval vázaný fosfor, jehož podíl byl v průměru nad 99 %. Kvalitu vody odtékající při výlovech z rybníků nejvíce ovlivňuje biomasa a typ obsádky. V menší míře také počasí, manipulace s vodou a typ výpustného zařízení.
|
|
|
Dynamika rybničního ekosystému z hlediska produckční ekologie
RUTEGWA, Marcellin
S rostoucím zájmem o stav životního prostředí čelí chovatelé ryb výzvě spojující v sobě maximalizaci produkce ryb při současném zachování integrity ekosystému rybníků. V polointenzivně obhospodařovaných rybnících je produkce ryb založena na využití přírodního produkčního potenciálu ekosystému rybníka a doplňkového krmiva. Porozumění zdrojům a osudu vstupů v rybnících je zásadní pro posouzení účinnosti využití těchto vstupů, a tím ke snížení ztrát živin a organických látek. V České republice není ekologická integrita rybníků pravidelně posuzována, i když rybniční akvakultura zde představuje významnou ekonomickou činnost. Proto byla v letech 2014 až 2018 v rybníku Dehtář sledována kvalita vody na jeho přítoku, odtoku i ve vlastním tělese rybníku. Pro kvantifikaci zdrojů a osudů vstupů živin a organické hmoty v Dehtáři byly použity bilance živin a organického uhlíku. Posouzení metabolických rychlostí ekosystému, složení společenstva planktonu, efektivita využití vstupů živin a organického uhlíku a retence živin byly použity k posouzení vlivu rybářských praktik na strukturu a fungování ekosystému rybníka. Pro stanovení a porovnání hladin rozpuštěného a difuzního metanu (CH4) ze dvou typů rybníků (hlavní a plůdkové) lišících se ve velikosti chovaných jedinců (velikostních kohort) kapra obecného byl použit model přeshraniční vrstvy. Výsledky ukázaly, že rybník Dehtář se stal hypertrofním v důsledku praktikovaného rybářského managementu, konkrétně díky vysokým rybím obsádkám (včetně "plevelných" druhů ryb), aplikaci hnojení a doplňkového krmení. Ve společenstvech fytoplanktonu dominovaly druhy tolerantní k eutrofizaci, včetně toxických sinic. Větší druhy zooplanktonu z rybníka zmizely z důvodu vysokého vyžíracího tlaku ryb již během jara. Hlavními zdroji vstupů fosforu, dusíku a organického uhlíku do rybníka představovalo krmivo, přítok vody a primární produkce. Hlavním osudem dusíku a fosforu byla akumulace ve vodě a sedimentech, zatímco respirace byla hlavním osudem organického uhlíku. Účinnost využití vstupů živin byla srovnatelná s výsledky z jiných studií, ale efektivita využití vstupů organického uhlíku byla poněkud nižší. Obecně byla tato účinnost nízká kvůli špatné kvalitě a nízké stravitelnosti obilovin použitých jako krmivo pro ryby a také díky neschopnosti přenést primární produkci do biomasy ryb. Potenciál rybníka Dehtář udržet živiny je srovnatelný s jinými jezery a nádržemi mírného pásma. To lze vysvětlit vysokým množstvím do rybníka vstupujících živin, jejich asimilací rybami a fytoplanktonem, sedimentací a denitrifikací. Avšak během výlovu rybníka je část zadržených živin uvolněna a vypuštěna z rybníka do povodí. Dále bylo zjištěno, že nevyužitá organická hmota částečně podporuje i produkci metanu, který se pak uvolňuje do atmosféry. Koncentrace metanu byla v plůdkových rybnících vyšší než v hlavních rybnících, ale difuzní emise metanu se mezi těmito dvěma typy rybníků příliš nelišily. Na základě našich současných zjištění tak doporučujeme provádět více výzkumných činností směřujících k lepším (udržitelnějším) postupům při řízení rybničního hospodaření, které pomohou maximalizovat produkci ryb a současně minimalizovat rizika znečištění rybníků a jejich povodí.
|
|
|
Vulnerability of organic matter in permafrost-affected soils and potential greenhouse gas emissions
DIÁKOVÁ, Kateřina
Rozložitelnost půdního organického uhlíku a potenciál úniku skleníkových byly studovány v permafrostových půdách. Zvláštní pozornost byla věnována kryoturbovaným horizontům minerální tundry a kryogenním útvarům bez vegetace, které odhalují rašelinu z hlubokých vrstev na povrchu arktického rašeliniště. Shromážděné studie se zabývají určením hlavních faktorů ovlivňujících rozložitelnost organického uhlíku v arktických půdách a vliv teploty, dostupnosti kyslíku a přídavku rostlinného materiálu. Pro naplnění cílů práce bylo designováno několik laboratorních inkubačních experimentů. Význam dostupnosti dusíku byl na cyklus uhlíku a emise skleníkových plynů byl dále studován kombinací terénních měření a laboratorních experimentů.
|
|
|
Uložení hnojiv, upravených kalů a krmiv na zemědělské půdě
Svoboda, Pavel ; Wollnerová, Jana ; Kozlovská, Lada ; Klír, Jan
Tuhá statková hnojiva vznikající při chovu hospodářských zvířat, kompost a nově i separát digestátu lze za určitých legislativních podmínek uložit na zemědělské půdě. Stanoveny jsou rovněž způsoby ukládání upravených kalů a objemných krmiv, jako jsou siláž a senáž určené pro výživu hospodářských zvířat. Nově jsou stanovena i pravidla pro provozování příkrmišť na zemědělské půdě. Z minerálních hnojiv je možné na zemědělské půdě uložit pouze vápenatá hnojiva (cukrovarská šáma, hnojiva na bázi mletých vápenců). Metodika reaguje na úpravy legislativy v letech 2020 a 2021, vychází mimo jiné ze zemědělské praxe a přináší komplexní návod pro ukládání těchto materiálů a provoz příkrmišť na zemědělské půdě. Přehledně popisuje všechna opatření, která mají za cíl zachování kvality uloženého materiálu a omezení rizika znečištění okolního prostředí, zejména povrchových a podzemních vod. Doporučuje i možnosti rekultivace po rozvozu hnojiv, upravených kalů, odvozu krmiva a ukončení provozu příkrmiště. Pozornost je věnována zvláště opatřením, která řeší možnosti složišť ve zranitelných oblastech stanovených v rámci akčního programu nitrátové směrnice. V neposlední řadě jsou v metodice zařazeny i návody pro výběr vhodného místa k uložení hnojiv, upravených kalů a objemných krmiv, případně místa pro příkrmiště, a to s využitím údajů z Registru půdy (LPIS) na Portálu farmáře.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.