Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 43 záznamů.  začátekpředchozí41 - 43  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Svařování konstrukce z hliníkové slitiny
Blahák, Petr ; Hála, Michal (oponent) ; Kubíček, Jaroslav (vedoucí práce)
Projekt vypracovaný v rámci bakalářského studia oboru 2303R002 předkládá návrh technologie svařování konstrukce z hliníkové slitiny. Na základě literární studie problematiky svařování hliníkových slitin byly vybrány dvě použitelné metody, svařování WIG (TIG) a svařování třením, a byly dále porovnávány s alternativními metodami spojování, tvrdé pájení a lepení. Byl vypracován pracovní postup pro metodu WIG (TIG), pájení a lepení a následně byly provedeny čtyři praktické zkoušky. Projekt porovnává metody především z ekonomického hlediska, z hlediska náročnosti technologie spojování a z hlediska dodržení pevnosti základních materiálů. Dále se zabývá problémy s poklesem pevnosti v tepelně ovlivněné oblasti, propalem tenkostěnného materiálu, náchylností hliníku k nasycení vodíkem, rychlou oxidací hliníku a vnikající tvrdou povrchovou vrstvou oxidu.
První minuty života fyziologického novorozence z pohledu rodiček
PRŮCHOVÁ, Kateřina
První minuty života nově narozeného jedince a způsob, jakým je stráví, jsou velice důležitým okamžikem. Na svět se rodí nový člověk, z prostředí jemu známému, které mu poskytovalo velkou jistotu, přichází do prostředí absolutně odlišného. Naším úkolem je udělat tento přechod co nejvíce přirozený. Nejdůležitější je nechat matku a novorozence co nejvíce spolu, nejlépe ve velice těsném kontaktu. Dopřejeme tak oběma pocit jistoty a bezpečí, novorozenec bude moci naslouchat tlukotu matčina srdce, proběhnou první pohledy mezi nimi. Negativním způsobem můžeme ovlivnit tyto chvíle, pokud budeme do jejich průběhu přílišně zasahovat, provádět výkony, které mhou být odloženy mimo bezprostřední poporodní dobu, nebo nebudeme schopni poskytnout takové prostředí, které je příjemné pro matku i novorozence. Ve výzkumné části této bakalářské práce je využita kvalitativní metodu výzkumu. Cílem práce bylo popsat současné ošetřovatelské postupy o fyziologického novorozence po porodu na porodním sále a porovnat je s doporučenými postupy pro tuto oblast. Cíle bakalářské práce byly splněny, po rozboru rozhovorů jsem v závěru pospala pohled matek na danou tématiku a srovnala postup ošetřovatelské péče v oblasti prvního ošetření fyziologického novorozence na porodním sále s doporučeními pro tuto oblast. Výzkumné šetření probíhalo ve zdravotnickém zařízení (Nemocnice České Budějovice a.s.), kde se poskytovaná péče shoduje s platícími standardy pro ošetřovatelskou péči v neonatologii. Ačkoliv poskytovaná péče je v absolutním souladu s doporučeními, samy matky ve svých rozhovorech v menší či větší míře vyjadřovaly určitou potřebu empatie za strany personálu, větší podpory zvláště pokud se jednalo o matky prvorodičky a to se týká nejen jich, ale i partnerů, kteří ženy při porodu doprovází.
Bonding - názory zdravotnického personálu a matek
KŘIVANOVÁ, Šárka
Bonding je proces, při kterém je vytvářen vztah mezi matkou a dítětem. Budují si mezi sebou základy emočních vazeb, základy láskyplného vztahu. V jeho průběhu se snažíme docílit maximálního kontaktu matky s jejím novorozeným dítětem, a tím zlepšit jeho start do života. Správná podpora bondingu je nejen přínosem po stránce psychické a emoční, ale i imunologické (Mrowetz a kol., 2011). V teoretické části se práce zabývá hlavně popsáním bondingu, dále popsáním porodu bez podpory bondingu i účastí blízkých osob u porodu či psychikou ženy a prenatální psychologií. Výzkumná část této práce se zabývala zjišťováním názorů, na bonding jako celek u tří skupin respondentek. První skupinu tvořilo šest porodních asistentek, pracujících na porodním sále v různých nemocnicích na území České republiky. Druhá skupina byla sestavena z šesti dětských sester, které pracují na novorozeneckém oddělení a chodí ošetřovat novorozence po porodu. Byly osloveny též sestry z různých nemocnic České republiky. Do poslední skupiny bylo zařazeno šest těhotných žen v různém stadiu těhotenství. Po kolikáté byly ženy těhotné, nebylo v těchto rozhovorech rozhodující. Před zpracováním této bakalářské práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda porodní asistentky a novorozenecké sestry na porodním sále ví, co je bonding a jak ho využít ve prospěch novorozence a navázání prvního vztahu mezi matkou a dítětem. Druhým cílem zjistit, do jaké míry je žena v graviditě informovaná o možnostech zlepšení startu novorozence do života pomocí bondingu. Z těchto stanovených cílů vyplynuly tři výzkumné otázky, z toho dvě pro zdravotnický personál (Má zdravotnický personál vhodné a dostatečné podmínky pro bonding? V čem zdravotnický personál vidí přínos bondingu?) a jedna pro matky (Co si představujete pod pojmem bonding a v čem vidíte jeho význam?) Na tyto výzkumné otázky byly hledány odpovědi při získávání a zpracovávání jednotlivých polostrukturovaných rozhovorů. Pro zpracování výzkumu byla využita kvalitativní metoda. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že zdravotnický personál nemá dostatečné informace o využívání bondingu při porodu. Na základní otázky odpovídal sice ve shodě s uvedenou literaturou, ale jednotlivé prvky bondingu zcela neovládal. Porodní asistentky a novorozenecké sestry se domnívají, že nemají dostatek personálu pro plnohodnotnou podporu bondingu. Přesto jsou ochotné bonding podporovat při projeveném přání rodiček. U císařského řezu již tak vstřícné nejsou. V tomto případě uvádí, že nemají k jeho podpoře vyhovující podmínky, jak personální, tak časové a prostorové. Na druhou výzkumnou otázku byla dána tato odpověď. Přínos bondingu vidí zdravotnický personál ve vzniku pozitivní vazby mezi matkou a dítětem a dobrou adaptací dítěte na nové prostředí. Bonding dle jejich názoru přináší pozitivní zážitek z porodu a zlepšení přijetí role matky, méně stresu pro matku a dítě a rychlejší poporodní adaptaci. Matky si představují pod pojmem bonding kontakt matky s dítětem. Význam bondingu vidí ve vytvoření psychické pohody a celkového zklidnění matky i jejího dítěte, dosáhnutí lepšího vztahu mezi matkou a dítětem a rychlejší spuštění laktace. Je potřeba nadále pokračovat v osvětě ohledně bondingu. Dle mého názoru je potřeba uskutečňovat více přednášek a školení o přínosu bondingu, zejména ze strany psychologů, aby byl využit pozitivní přínos bondingu ve prospěch rodiček a novorozenců.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 43 záznamů.   začátekpředchozí41 - 43  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.