|
| |
|
|
Literární tvorba na jezuitské akademii v Olomouci v letech 1597-1598 a její odraz v tiskařské produkci
Vaculínová, Marta
V letech 1597-1598 pozorujeme v olomoucké tiskařské produkci velký nárůst jazykově latinských tisků. Jejich autoři jsou většinou spojeni s jezuitskou akademií v Olomouci. Už v minulosti si vědci tohoto zvláštního fenoménu povšimli, ale dosud nebyl dostatečně prozkoumán. Úkolem článku je najít příčiny této nezvyklé tvůrčí vlny. Velmi pravděpodobně je za ní u nás dosud spíše neznámá osobnost, kterou známe lépe díky výzkumům polských badatelů – jezuitský profesor poesie Johann Clingerius z Durynska (1557?–1610), který učil v té době na olomoucké jezuitské akademii. Z jeho iniciativy a s finanční podporou biskupa Stanislava Pavlovského bylo vydáno více než třicet básnických tisků u Jiřího Handla a dědiců Fridricha Milichthalera. Sám Clingerius publikoval své básně anonymně, pod pseudonymy nebo pod jmény jiných. Neprofiloval se jen jako básník, ale ovládal grafické techniky a ovlivnil tak výzdobu olomouckých tisků té doby. V příloze článků je bibliografie latinské poezie vydané v Olomouci v letech 1597-1598.
|
|
| |
|
| |
|
|
OLOMOUC – Densification Urbaine – zahuštění zastavění
Cimrová, Zuzana ; Spusta, Ondřej (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
V diplomové práci navrhuji novou budovu pro Vědeckou knihovnu v Olomouci. Tato knihovna je velikostí fondu třetí největší knihovnou svého druhu v České republice, nicméně plochou na čtenáře patří mezi ty nejmenší a provoz má v současnosti rozdělen do tří budov. Cílem této práce je navrhnout knihovnu komplexní, přístupnou a otevřenou. Stavbu, která sdruží všechny stávající provozy a nabídne prostory ke studiu, práci, k osobnímu rozvoji i společenské interakci, stejně jako kvalitní pracovní prostředí pro zaměstnance. Knihovnu umisťuji na významné území na třídě Svobody, kde se na jedné parcele střetává památková rezervace s blokovou zástavbou Camillo Sitteho a dvěma parky. Navrženou zástavbou doplňuji stávající kompaktní strukturu, vytvářím novou bránu do města a propojuji parky. Budovu knihovny tvoří tři části - veřejnost, zaměstnanci a knihy. Knihy jako stabilní prvek umisťuji ve formě depozitáře na severozápadní hranu parcely, v ulici Aksamitova tak vytvářím pevnou uliční čáru. Plochy pro veřejnost a zaměstnance naopak orientuji směrem k parku a k městské třídě. Fasády jsou převážně prosklené stíněné panely tahokovu. Navržená budova je tak transparentní a kolemjdoucímu nabízí pohled do útrob ať už knihovny či robotického depozitáře.
|
|
| |
|
|
OLOMOUC – Densification Urbaine – zahuštění města
Sameljak, Jan ; Martinka, Pavel (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Návrh se zabývá zahuštěním městské struktury na soutoku řeky Moravy a Bystřičky v Olomouci. Hlavním cílem projektu je vytvořit umělecko-společenské centrum města s funkcí uměleckého vzdělávání obyvatel. Hodnotná lokalita soutoku přirozeně nabízí možnost rekreace, návrh tuho hodnotu posiluje svou formou, kdy se k němu maximálně otvírá, zároveň však odděluje městské prostory rušící koncept klidné oázy.
|
|
|
OLOMOUC – Densification Urbaine – zahuštění města
Nečesal, Marek ; Jung, Adam (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Cílem projektu je navrhnout novou budovu základní umělecké školy a společně s tím vytvořit prostory centra architektury, které by sloužily k popularizaci architektury a vytvářely možnosti k prezentaci uměleckých děl. Z tohoto vychází i hlavní koncept celého projektu postavit návrh na vzájemné inspiraci. Ústředním motivem se stává galerie, která nejen ideově, ale i fyzicky a funkčně spojuje program celé budovy. Programový koncept vychází ze vzájemného propojení rozdílných funkcí uvnitř stavby a odpovídající návaznosti na okolí. Stavba lokalitu rozděluje na severní veřejný prostor městského charakteru s kavárnou ukončující nově budovanou náplavku a klidný soukromější jižní park spojující se s nábřežím. Objemové řešení budovy vychází ze stejného konceptu. Severní část reaguje na městskou blokovou strukturu, zatímco jižní část se již volně kaskádovitě otevírá do parku směrem k solitérním kolejím. Tímto rozhodnutím stavba jasně definuje ukončení náplavky a rozdělení městského a přírodního nábřeží. Park je druhým elementem návrhu. Budova klidný prostor odděluje od města, orientuje jej a připojuje k nábřeží. Vzniká tak zelená oblast vhodná nejen pro volnočasové aktivity studentů z nejbližších kolejí, ale i pro širokou veřejnost. Projekt se díky tomu nevztahuje jen k určité skupině, ale tvoří prostor pro každého.
|
|
|
OLOMOUC – Densification Urbaine – zahuštění města
Hradilová, Barbora ; Martinka, Pavel (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Jak již prozrazuje zadání, tato bakalářská práce se zabývá spojením výtvarné základní umělecké školy a centra architektury. Tyto dvě funkce mají společného více, než by se na první pohled mohlo zdát. Obě instituce se zabývají vzděláváním veřejnosti v uměleckém oboru, kterému se na státních vzdělávacích institucích často nedostává takové pozornosti, jakou by si zasloužil. Nejdená se pouze o spojení do funkčního celku v rámci jednoho areálu. Neméně významné je také spojení v myšlenkové a konceptuální rovině. Lokalita, do které je projekt situován, je pro vzdělávací instituci přímo předurčena. Nachází se v Olomouci nedaleko historického centra a v současnosti v bezprostřední blízkosti vysokoškolských kolejí, zároveň se na protějším břehu Moravy nachází hudební ZUŠ Žerotín s dlouholetou tradicí. Architektonický návrh pracuje zejména s rozprostřením ZUŠ do parku pomocí vytvoření samostatných ateliérů. Tím je docíleno vyhovění speciálních požadavků ateliérů (kresba, digitální malba, sochařství,...). Zároveň dochází k rozvolnění atmosféry oproti klasickému umístění učeben v jednom bloku. Ateliéry jsou v přímém kontaktu s životem odehrávajícím se v parku. Centrum architektury se oproti tomu staví do role vstupní brány do tohoto uměleckého parku a poskytuje technické zázemí ZUŠ. V budově centra architektury se zároveň nachází společná galerie, kavárna, specializovaná knihovna a přednášková místnost. Návrh usiluje o decentní, ale silné propojení mezi centrem architektury a výtvarné ZUŠ. Je kladen důraz zejména na volnost v kreativním procesu umělců, i proto jsou ateliéry lehkými dřevěnými stavbami s celoprosklenými fasádami. Centrum architektury je oproti rozvolněnému usazení ateliéru solidně zasazenou stavbou. S okolní zástavbou komunikuje jednolitou fasádou, která se otevírá směrem do parku.
|
|
|
OLOMOUC – Densification Urbaine – zahuštění města
Bystroň, Tomáš ; Jung, Adam (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Cílem projektu je dostavět město, a to ve dvou rovinách. Ve smyslu zahuštění zástavby, tedy doplnění nyní prázdného místa o budovu využívající potenciál místa a ve smyslu doplnění funkční struktury města stavbou, která by přinášela nové možnosti pro jeho rozvoj. Nezastavění lokality vychází z historického kontextu. Dříve na místě stál fortifikační systém města Olomouc a řeka Morava byla využívána jako přírodní bariéra, po zrušení fortifikačního systému se většinou volný pás zastavěl, někde však stále zůstávají prázdná místa, jak je tomu i v případě dané lokality. Zároveň město Olomouc v podstatě nemá městského architekta a veškeré snahy o architektonickou debatu, výstavy či rozvoj jsou decentralizovaně roztroušeny. Město také disponuje velmi malou výtvarnou základní uměleckou školou, která je v nepoměru k hudební škole, jež se nachází v blízkosti mého návrhu. Projekt tedy cílí na smysluplné doplnění sídelní struktury.
|
host ::
RSS.