|
|
Návrh strategie na zlepšení systému nástupní praxe firmy
Gazurová, Anna ; Kufa, Jan (oponent) ; Mallya, Thaddeus (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou absolventského programu „Středisko nástupní praxe“ ve společnosti TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. Práce popisuje do jaké míry jsou účastníci nástupní praxe spokojení s její délkou, prací jednotlivých mentorů, se zapojením do řešení konkrétních úloh a následně udává návrhy, co je třeba vylepšit, aby se zvýšila spokojenost účastníků následujícího ročníku tohoto absolventského programu.
|
|
|
Aktuální problémy činnosti asistentů prevence kriminality v Českých Budějovicích
ZETOCHOVÁ, Aneta
Bakalářská práce na téma Aktuální problémy činnosti asistentů prevence kriminality v Českých Budějovicích se zaobírá předcházením kriminality pomocí programu Asistent prevence kriminality. Program byl zaveden v Českých Budějovicích roku 2013 a funguje již třetím rokem. Mnoho lidí má o něm rozdílné smýšlení, a proto jsem se rozhodla provést výzkumnou sondu abych zjistila, zda je to úspěšné či neúspěšné. V rámci obsahu činností, které asistenti vykonávají, je totiž možné, že se potýkají s problémy či překážkami. Ty jim mohou působnost v praxi ztěžovat. V teoretické části jsem popsala současný stav, kde jsem se zmínila o prevenci kriminality v Českých Budějovicích s ohledem na sídliště Máj, dále základními funkcemi a činnostmi, jimiž se asistenti prevence kriminality zabývají a v poslední řadě také příklady dobré praxe, kterými srovnávám pozitivní a negativní názory veřejnosti a odborníků. Pro praktickou část bakalářské práce jsem si vybrala kvalitativní výzkum. K získání dat byla použita výzkumná metoda dotazování a jako technika sběru dat byl zvolen strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Patnáct rozhovorů bylo rozděleno do tří bloků s různě podanými otázkami takovým způsobem, aby propojily teoretickou část s dosažením hlavního cíle. Hovořila jsem s asistenty prevence kriminality i se zainteresovanými odborníky, kteří rozumí dané oblasti. Cílem práce je zachytit rozvíjející se strukturu a činnosti asistentů prevence kriminality v Českých Budějovicích, objasnit prvotní obtíže a problémy, které toto utváření doprovázejí a navrhnout některá optimalizační doporučení.
|
|
|
Poskytování zpětné vazby studentům při výkonu jejich odborné praxe na pracovišti
KALIVODOVÁ, Kristina
KALIVODOVÁ, K. Poskytování zpětné vazby studentům při výkonu jejich odborné praxe na pracovišti. České Budějovice 2015. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Oddělení praxe. Vedoucí práce Mgr. Magdalena Ehrlichová. Práce se zabývá tématem poskytování zpětné vazby studentům terciárního vzdělávání při výkonu jejich odborné praxe na pracovišti. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, jakou formou je studentům poskytována zpětná vazba v organizacích spolupracující v rámci odborné praxe s Teologickou fakultou, a co bývá jejím hlavním obsahem. Součástí práce je výzkumná sonda.
|
|
|
Problematika praktické výuky všeobecných sester z pohledu studentů a sester
VLČKOVÁ, Darina
Vzdělávání všeobecných sester, ale i jiných nelékařských zdravotnických pracovníků, prošlo za posledních dvacet let výraznými změnami. Dle dnešní legislativy probíhá studium všeobecných sester pouze na půdě vysokých a vyšších odborných škol.Studium sester tvoří teoretická a praktická výuka. Obě se vzájemně prolínají a doplňují po celou dobu studia. Teoretická výuka je tvořena všeobecnými, ale i odbornými předměty, na něž plynule navazuje výuka praktická. Ta probíhá v zařízení ambulantních, lůžkových, jednodenních a domácích zdravotních služeb.Na počátku byly stanoveny tři cíle práce. Prvním cílem bylo zjistit faktory, které ovlivňují spolupráci studentů/ek a sester během praktické výuky. Druhý cíl byl zaměřen na zjištění faktorů ovlivňujících kvalitu vedení praktické výuky sestrou. Posledním cílem bylo zjistit faktory, které motivují a demotivují studenty/ky během praktické výuky.Pro zjištění dat byly vytvořeny dva výzkumné soubory. Prvním byla skupina sedmi studentek studujících kombinovanou formu oboru Všeobecná sestra na ZSF JU a majících již zdravotnické vzdělání. Druhou skupinu tvořilo sedm sester pracujících na lůžkových odděleních v Nemocnici České Budějovice a.s. Pro sběr potřebných dat pro práci byla zvolena kvalitativní metoda šetření v podobě polostandardizovaných rozhovorů.Odpovědí na výzkumnou otázku ? Jaké faktory nejčastěji ovlivňují spolupráci studentů/ek a sester v průběhu praktické výuky? ? byla především vzájemná spolupráce studentů/ek a sester. A to hlavně způsob, jakým se k sobě vzájemně chovají. Byl to podstatný faktor, který se prolínal všemi oblastmi tohoto výzkumu. Dalšími důležitými faktory byly skupiny o pěti a vice studentech/kách a nedostatek času sester se věnovat studentům. Druhou výzkumnou otázkou bylo, co nejvíce ovlivňuje praktickou výuku z pohledu sester? Jako hlavní kladný vliv uvedly zájem studentů/ek dozvědět se nebo naučit se něco nového a taktéž pracovitost. Sestry vidí především překážky ve výuce na pracovišti v nedostatku času, po který by se mohly řádně studentům/kám věnovat a něco je naučit, nebo jim zajímavého ukázat. Taktéž je s tím spjatá náročnost práce sestry. V neposlední řadě z výsledků vychází i negativní vliv velkých skupin studentů/ek na směně na oddělení. A co nejvíce motivuje studenty/ky v průběhu praktické výuky? Je zřejmé, že podstatným faktorem je pro ně, možnost získávání stále nových informací a dostatek odborných výkonů. Zároveň studenti/ky očekávají milý a vstřícný personál, který bude mít dostatek času a trpělivosti se jim věnovat. Opačně jako demotivující studenti/ky považují záporné chování sester na odděleních, velký počet studentů/ek ve skupinách na směnu a nedostatek odborných výkonů.Ze všech rozhovorů je zřejmé, že možným zlepšením by mohla být stálá přítomnost odborných vyučujících z fakulty nebo mentorů/ek, kteří budou mít dostatek času se studentům/kám věnovat. Získané informace by mohly být využity na klinických pracovištích praktické výuky. Zde by osoby zodpovědné za vedení praktické výuky mohly za pomoci zjištěných informací zefektivnit praxi studentů/ek a vzájemnou spolupráci. Informace by mohly sloužit i jako podklad pro seminář určený sestrám ve směnách, jenž denně přichází do styku se studenty/kami. Stejně tak by mohly být poskytnuty doporučení pro zlepšení samotným studentům/kám. Především by mohly sloužit pro zamyšlení se a náhled do obou světů.
|
|
|
Vliv praktické výuky oboru Všeobecná sestra na nástup do zaměstnání a další budoucí zaměření
DVOŘÁKOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem praktické výuky oboru Všeobecná sestra na nástup do zaměstnání a další budoucí zaměření. Všeobecné sestry se vzdělávají ve tříletých vzdělávacích programech v souladu s vyhláškou č. 39/2005. Příprava se dělí na část teoretickou a praktickou. Praktická část činí 2 300 hodin, tedy polovinu z celkových 4 600 hodin. Odborná praxe je předmět, který studentům zajišťuje dovednosti a znalosti. Zdokonalují si svou zručnost a návyky. Aplikují poznatky získané během teoretické části výuky.Teoretická část je členěna do 5 úseků. První část se týká ošetřovatelství jako takového a jeho historie. Druhá část je o tom, kdo vlastně je všeobecná sestra, jaké má role a kompetence. Třetí část je věnována vzdělávání všeobecných sester. Čtvrtá část se zabývá oblastmi praktické výuky, pracovišti odborné praxe, dále pak povinnostmi studenta oboru všeobecná sestra vzhledem k praktické výuce. Pátá část je věnována motivací sester u nás.
|
|
|
Praktická výuka na ARO a JIP-pohled studenta a sester
TOMAŠKOVIČOVÁ, Dana
Tato bakalářská práce se zabývá jednou ze součástí přípravy studentů oboru Všeobecná sestra na jejich budoucí profesi. Konkrétněji se zaměřuje na praktickou výuku na odděleních intenzivní a resuscitační péče a nabízí pohled studenta a sester, které praktickou výuku na těchto odděleních vedou. V teoretické části bakalářské práce je blíže popsána příprava studentů na profesi sestry, podmínky získání způsobilosti k výkonu povolání. Práce se zabývá i sestrou jako profesionálním odborníkem, který se účastní zároveň praktické přípravy studentů jako mentor. Dále jsou v teoretické části uvedena specifika intenzivní a resuscitační péče na ARO a JIP. V praktické části této práce jsou zpracovány čtyři cíle, které byly na počátku šetření stanoveny. Cíle se zaměřují na zjištění faktorů, které pozitivně či negativně ovlivňují praktickou výuku na ARO a JIP, na zjištění přínosu praxe na těchto odděleních k dosažení cílů, které si studenti kladou. Jeden ze stanovených cílů se zaměřuje na holistický přístup studentů během praktické výuky. K cílům byly stanoveny 3 okruhy výzkumných otázek pro oba soubory respondentů. Výzkum byl proveden kvalitativní metodou za využití polostandardizovaného rozhovoru s dvěma skupinami respondentů. První skupinou byly sestry mentorky z ARO a JIP z Nemocnice České Budějovice, a.s. a Nemocnice Písek, a.s. Druhou skupinu respondentů tvořily studentky 3. ročníku prezenčního studia oboru Všeobecná sestra na ZSF JU v Českých Budějovicích. V práci jsou rozhovory s oběma výzkumnými soubory přepsány do kazuistik a data získaná z rozhovorů jsou zpracována do kategorizačních tabulek. V závěru práce jsou shrnuty výsledky výzkumu. Všechny výzkumné otázky byly zodpovězeny a cíle splněny. Výsledky výzkumu poukazují na problémy, s kterými se potýkají sestry mentorky i studenti během praktické výuky. Výzkum však ukázal i na co je vhodné se během praxe na těchto odděleních zaměřit a co sestry i studenti pro praktickou výuku potřebují. Výsledky výzkumu mohou být použity na pracovištích, kde probíhá praktická výuka studentů oboru Všeobecná sestra, k zefektivnění výuky.
|
|
|
Rozdíl ve vztahu mentora v ošetřovatelství ke studentům bakalářského a magisterského studijního programu
ALTMANOVÁ, Marie
Diplomová práce na téma {\clq}qRozdíl ve vztahu mentora v ošetřovatelství ke studentům bakalářského a magisterského studijního programu`` je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V praktické části bylo pomocí kvalitativního výzkumného šetření zjištěno, že mentoři nevidí rozdíly ve vzájemném vztahu se studenty bakalářského a magisterského studijního programu. Byla vyvrácená hypotéza, že studenti magisterského studijního programu mají s mentory lepší vztahy než studenti bakalářského studijního programu. Z rozhovorů s mentory dále vyplynulo, že rozhodujícím faktorem ovlivňujícím vztah mentora v ošetřovatelství ke studentům magisterského a bakalářského studijního programu je nedostatek času na studenty. Dále byla pomocí dotazníkového šetření potvrzena hypotéza, že nejčastějším faktorem ovlivňujícím vztah studentů k mentorovi je mentorovo věnování se studentům.
|
|
|
Mentor v ošetřovatelství - vyhodnocení a inovace kurzu
MOKREJŠOVÁ, Pavlína
Diplomová práce je zaměřena na vyhodnocení a inovaci mentorského kurzu. Analýzou 11 akreditovaných vzdělávacích programů certifikovaných mentorských kurzů, jsme zjistili, že kurzy nejsou zcela ujednoceny. Na základě námi provedené analýzy jsme si pro naši práci vybrali mentorský kurz {\clqq}Školitel/školitelka klinické praxe`` Fakulty zdravotnických studií ZČU v Plzni. Hlavními cíli našeho šetření bylo 1. zjistit názory účastníků mentorského kurzu na absolvovaný kurz, 2. identifikovat případné nedostatky stávajícího kurzu mentorů klinické praxe a 3. podat návrhy na inovaci stávajícího kurzu. V empirické části diplomové práce byla pro zjištění sledovaných informací zvolena metoda kvalitativního výzkumného šetření. Data byla sbírána pomocí polostrukturovaných rozhovorů, na jejichž základě byly vytvořeny kasuistiky, z kterých vycházejí kategorizované tabulky. Respondenti hodnotili vybraný kurz pozitivně vzhledem k délce, počtu účastníků i celkové struktuře. Za nedostačující považovali jak rozsah praktické výuky tak její návaznost na teoretickou část kurzu. Díky našemu šetření jsme zjistili nedostatky v praktické části kurzu a navrhli inovativní opatření. Naše analýza byla podkladem pro návrh MZ ČR ke sjednocení vzdělávacích programů certifikovaných mentorských kurzů.
|
|
|
Potřeba sestry školitelky ve zdravotnických zařízeních pro nově nastupující sestry
ZDRAŽILOVÁ, Petra
Potřeba sestry školitelky ve zdravotnických zařízeních pro nově nastupující sestry Sestry nastupující do zaměstnání procházejí obdobím zaškolování, které je nazýváno adaptačním procesem. V tomto, zejména pro absolventky nesnadném období, se může vyskytnout řada adaptačních problémů, kterým je nově nastupující sestra vystavena. Snahou pracoviště by mělo být připravit absolventkám co nejlepší podmínky k zapracování a umožnit jim tak po ukončení studia snazší přechod do praktického života, neboť období adaptace může do budoucna významně ovlivnit další profesní růst absolventa. Kvalitním vedením adaptačního procesu můžeme ovlivnit také fluktuaci sester, která bývá v prvním roce po nástupu do zaměstnání nejvyšší. Smyslem adaptace je přizpůsobení se nově nastupujícího zaměstnance sociálnímu prostředí a podmínkám činnosti daného pracoviště. Adaptační proces má tedy pracovní a sociální rovinu. Každé nově nastupující sestře by měla být při nástupu na pracoviště přidělena školitelka, která jí poskytne v tomto období systematickou podporu a bude pro ni prvním kontaktním partnerem v profesních otázkách a problémech, které se mohou vyskytnout. Sestra školitelka zabývající se zaškolováním nově nastupujících sester musí splňovat určité předpoklady k této činnosti. Kromě teoretických znalostí a praktických zkušeností by měla získat základní znalosti z oblasti pedagogiky, didaktiky, psychologie a komunikace a mohla tak efektivně plnit svoji roli. Školitelka by měla především plnit funkci mentorky, být nově nastupující sestře poradkyní a průvodkyní v období adaptace, podílet se na její výchově a vzdělávání a přispět tak k jejímu profesnímu, sociálnímu i osobnímu růstu. Hlavním cílem této práce bylo zmapovat skutečný stav zaškolování nově nastupujících sester ve zdravotnických zařízeních. Dalším úkolem bylo zjistit, zda sestra v adaptačním procesu potřebuje být vedena zkušenou sestrou školitelkou a zda sestra školitelka usnadňuje adaptační proces nově nastupujících sester. Formulovány byly tyto hypotézy: H1: Zkušených a vzdělaných sester školitelek pro zaškolování nově nastupujících sester je nedostatek. H2: Každá nově nastupující sestra potřebuje mít k dispozici vyškolenou a zkušenou sestru školitelku. H3: Vedení sestrou školitelkou přispívá k lepší adaptaci nově nastupujících sester. Cíl práce byl splněn a všechny stanovené hypotézy potvrzeny. Téměř každá nově nastupující sestra se v období adaptace potýká s nějakým problémem, proto je nutné, aby měla vždy k dispozici někoho, kdo jí podá pomocnou ruku a na koho se bude moci obrátit. Zaškolování nových zaměstnanců je jednou z nejnáročnějších činností, a proto by mělo být této problematice věnováno více času, prostoru a pozornosti.
|
|
|
Faktory ovlivňující spokojenost studentů oboru Všeobecná sestra během praktické výuky
ALTMANOVÁ, Marie
Bakalářská práce na téma {\clqq}Faktory ovlivňující spokojenost studentů oboru Všeobecná sestra během praktické výuky`` je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V praktické části bylo zjištěno, že nejčastějším faktorem ovlivňujícím spokojenost studentů během praktické výuky je vztah studentů se sestrami z klinického pracoviště. Byla potvrzena hypotéza, že studenti, kteří nejsou spokojeni s praktickou výukou, uvažují o změně budoucího povolání všeobecné sestry. Z dotazníkového šetření dále vyplynulo, že studenti III. ročníku jsou méně spokojení s praktickou výukou než studenti II. ročníku. Dále bylo zjištěno, že sestry z klinických pracovišť uvádějí jako nejčastější faktor negativně ovlivňující jejich spolupráci se studenty během praktické výuky nedostatek času.
|
host ::
RSS.