|
| |
|
| |
|
|
Střevní mikrobiom člověka: Vznik, ontogenetický vývoj, diverzita a možnosti využití v antropologii
Dvořáková, Barbora ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Schierová, Dagmar (oponent)
Střevní mikrobiom člověka je široký pojem zahrnující v sobě veškerý mikroorganismální život osidlující lidské střevo. Bakterie nacházející se v lidském střevě reprezentují největší část lidského mikrobiomu, tvoří značné procento buněčné výbavy člověka a jejich genomy představují významnou součást lidského genomu. Střevní mikrobiom má zásadní vliv na zdraví člověka a mění se během života např. v závislosti na změně stravy a užívání léčiv. Předkládaná práce se zabývá původem a vývojem střevního mikrobiomu, faktory, které působí na jeho utváření a diverzitu, a možnostmi jeho využití v antropologii.
|
|
|
Mikulovský antropologický mítink II. 11. a 12. říjen 2018, Mikulov - Pavlov. Sborník abstraktů
Boriová, Soňa ; Novák, Martin ; Sázelová, Sandra
Zborník prezentuje abstrakta přednášek z interdisciplinární konference MAM II (Mikulovský Antropologický Mítink) - příspěvky nejen z oblasti antropologie, pokrývající témata v jejím nejširším a interdisciplinárním slova smyslu, ale také z paleolitické archeologie, kvartérní geologie, paleontologie, ekologie a dalších příbuzných oborů studujících pleistocén a holocén, zejména informace z nových výzkumů, výsledky dílčích analýz, předběžné zprávy nebo nově publikované studie.
|
|
|
TEOLOGIE MAGIE - Magie jako (dosud) nereflektovaná část teologie pozemských skutečností
PLOS, Michal
Otevřít jiný pohled, na dosud stále diskutovaný rozdíl mezi křesťanským náboženstvím a magií - toť úkolem této práce. Abychom dospěli až ke zdránému konci, tj. ke čtvrté části práce, která se zabývá principem posvátnosti v katolické církvi, bylo zapotřebí nejprve rozvinout tři bloky: 1) Religionisticko-antropologická analýza magie ? v ní shrnujeme základní antroplogické názory na magii podle jednotlivých badatelů jako jsou J.G. Frazer, E.B. Taylor, R.R. Marett, B. Malinowski, E. de Martino. Předmětem tohoto bloku byl rozbor animismu a vnitřní síly stvoření. 2) Magie jako součást náboženství ? v ní jsme přikročili rozboru obsahu pojmu magie, z jaké oblasti pochází, a jakým způsobem byl chápán v prostředí středomořské evropské kultury starého Říma, i kterak se magie diskreditovala v antickém ?pohanském? a křesťanském prostředí. 3) Zájem mudrců o fenomén magie ? posktynul prostor k dosud málo zmiňovanému problému magie ?barbarských? kmenů, jejichž věroučné tradice se staly právoplatnou součástí katolické víry. Tento blok rozvinul také ?příběh příliš? svérázných adeptů magie ?obnovené? renesanční platonské akademie, v níž působili M. Ficino a P. della Mirandola. Jejich životu a dílu jsme věnovali poněkud větší pozornost, neboť právě oni stáli u zrodu ?institucionálního? sdružení v oblasti jakéhosi ?aplikovaného? magismu v podání esoterického novoplatonismu, hermetismu a theúrgie. Na tomto místě jsme také shledali dobový předobraz pozdější české hermetické společnosti Universalia, o níž jsme se zmínili v závěru práce. 4) Ex opere operato et ex opere operantis ? znamená vrchol naší práce, otevírá zcela novou diskuzi v kritice magie a náboženství. Magie a křesťanské náboženství mají společný kořen, koexistují vedle sebe, navzájem se doplňují a v některých oblastech všeobecné zbožnosti se dokonce prolínají jako podmínky jedné a téže katolické víry.
|
|
|
Toulky přírodou. Série intermediálních realizací v krajině.
BALADOVÁ, Barbora
Diplomová práce "Toulky přírodou" je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Rozvíjí téma lidské přirozenosti a reaguje na něj z pozice autorské tvorby, která je podložena studiem filosofie. Teoretická část se podrobně věnuje vývoji dvou pojmů, a to příroda a přirozenost. Zabývá se vývojem jedince a společnosti v prostředí, ve kterém žijeme, a tím, jaký má na nás vliv. Toulky přírodou jsou zaznamenány na třech krátkých videích, sestřihaných z němých snímků. Jsou ukázkou toho, jak můžeme přírodu vnímat, když jsme její součástí. Současně jsou také ukázkou toho, jaké podněty na nás útočí v městském prostředí a odvádějí naši pozornost od podstatného.
|
|
| |
|
|
Česko-balkánský kontrapunkt: etnografie fenoménu balkán v Praze
Libánská, Alena ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Matoušek, Vlastislav (oponent) ; Skořepová, Zita (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá hudebním fenoménem balkán v Praze. Balkán jako hudební svět (soundscape - Shelemay 2006), je pokládán za výsledek (kontrapunkt) sociálního vyjednávání mezi jeho jednotlivými aktéry z prostředí českých hudebníků a posluchačů, ale i těch původem z Balkánského poloostrova. Prostřednictvím etnografického výzkumu je zkoumána povaha takového vztahu se zaměřením na otázky, jakým způsobem se balkán v českém prostředí tvoří a jakou roli, co se týče jeho podoby, hraje migrace z Balkánu. Základní roli při definici fenoménu hraje imaginace Balkánu, kdy je podoba hudby spíše výsledkem představ o lokalitě (stereotypů), která je vnímaná jako kulturně vzdálená (Todorova 2009).
|
|
|
Pohádky K. J. Erbena z pohledu teologické antropologie
VOHRADSKÁ, Zuzana
Jádrem diplomové práce je snaha o kontextuální interpretaci pohádek K. J. Erbena z pohledu teologické antropologie. A v kontextu celkové problematiky pohádek pak v nich nalézt hodnoty, které mohou být takto uchopeny a interpretovány. Vlastnímu výkladu předchází pět teoretických kapitol, kde je nejprve pojednáno o problematice pohádek, jejich typologii, vzniku a vývoji. A také o specifikách doby a tvorby K. J. Erbena. Homér a J. R. R. Tolkien se stávají inspirací následné interpretace. Obě díla byla křesťansky interpretována. Integrativní a rekonstruktivní teorie tak je ukázána na výkladu dvou velkých děl světové literatury. Odyssea, jako dílo, o jehož vzniku není mnoho známo, je vzorem integrativní teorie. Pán prsten seznamuje s rekonstruktivní teorií, neboť zde je tomu naopak. Ze svérázné struktury klasické pohádky pak vychází její vlastní výklad. Jeho jádrem je studium morfologie pohádky V. J. Proppa. Pohádka Pták Ohnivák a liška Ryška je jakýmsi úvodem k výkladu pohádek jiných. Nejprve jsou její symboly analyzovány a uvedeny v souvislosti pohádkového děje. Později je nalézáno její jádro v době, kdy ještě nebyla pohádkou. A tím je její struktura dána do souvislosti s rituálem zasvěcení. Následně jsou zde rozpracovány některé aspekty člověka: člověk jako "oduševnělý prach", hříšník a obraz Boží. Kontinuálně k tomu a v souvislosti jiných pohádek je toto téma rozvedeno do obecnější roviny osudovosti, života, smrti, dobra a zla. Otázka hodnoty je zpracována v kapitole o estetice a symbolice, s důrazem na symboliku symbolu, mýtu a rituálu.
|
|
|
Nezaměstnanost v životě člověka jako antropologický problém
MARTÍNKOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce si dává za cíl popis práce a nezaměstnanosti nejenom z hlediska sociální problematiky, která je s prací a nezaměstnaností často výhradně spojována, ale také bych se na tuto problematiku ráda zaměřila z hlediska antropologického. Člověk je bytostí bio-psycho-socio-spirituální, a proto i při zamýšlení se nad nezaměstnaností člověka nesmíme jeho duchovní rozměr zapomínat, protože by tím byla významně poškozena idea celistvosti člověka. První kapitola se zabývá pohledem na člověka z hlediska teologické antropologie a přibližuje čtenáři mimo jiné koncepce dvou vybraných autorů. Druhá kapitola se od člověka přesouvá k práci, která je dalším stěžejním tématem diplomové práce. Zabývá se hlavně pozitivní hodnotou práce pro člověka a jejím vývojem v dějinách, dále pak problémovými aspekty spojenými s prací. Třetí kapitola se věnuje nezaměstnanosti. Hovoří o nejčastějších problémech, které se se ztrátou zaměstnání souvisí a zaměřuje se mimo jiné také na instituce, které se řešení nezaměstnanosti věnují. Čtvrtá kapitola seznamuje čtenáře s pohledem sociálního učení církve na nezaměstnanost. Na příkladu několika sociálních encyklik a jedné pastorální konstituce představuje důležitost práce v životě člověka. Pátá kapitola se již věnuje prevenci v oblasti práce a zaměstnání, ovšem ale opět ze sociálnho, ale i antropologického pohledu.
|
host ::
RSS.