|
|
Prevence syndromu vyhoření učitelů na základní škole speciální
URBANOVÁ, Jana
Tématem mé bakalářské práce je ?Prevence syndromu vyhoření učitelů na základní škole speciální?, kdy jsem vycházela z výpovědí speciálních pedagogů, reálně působících na základní škole speciální. Bakalářská práce je rozdělena na dvě samostatné části. Předmětem první teoretické části je vysvětlení pojmu syndrom vyhoření, dále se zde zabývám historií syndromu. Další kapitola pojednává o faktorech ovlivňujících syndrom vyhoření, které rozděluji na rizikové a protektivní. V následující kapitole popisuji příznaky jako je vyčerpání, odcizení a pokles výkonnosti, také stádia vývoje vyhoření, tedy nadšení, stagnace, frustrace, apatie a samotné vyhoření. Zabývám se také osobností učitele, kde se soustřeďuji především na typologie osobnosti učitele dle mne dostupných autorů. Následně definuji termín speciální pedagog. Neopomenutelnou částí mé bakalářské práce je také prevence syndromu vyhoření u pedagogů. Zde rozepisuji jednotlivé strategie či doporučení při překonávání učitelského stresu. Jako součást prevence zde uvádím mimo jiné i supervizi, její formy a funkce. Následně definuji pojem frustrace a stres a uvádím některé techniky, jež přispívají k jeho zvládání, například dechové techniky, technika relaxace dle Jacobsona, relaxační technika spinální a autogenní trénink.
|
|
|
Postoj ke smrti a psychická zátěž sester na odděleních se zvýšeným rizikem úmrtí.
VONEŠOVÁ, Petra
Tato diplomová práce se zabývá problematikou umírání a smrti v profesi sestry. S umíráním a smrtí se sestry setkávají velmi často. Četnost úmrtí je závislá i na typu oddělení. Zdravý člověk nad smrtí většinou nepřemýšlí, ale v době nemoci čelí mnohdy nejistotě, začne řešit mnoho otázek a jednou z nich může být umírání a smrt. Setkání s umírajícím je psychickou zátěží jednak pro zdravotnický personál, ale i pro rodinu, přátele i blízké. Od zdravotníků se očekává profesionální přístup a určitá dávka empatie. Otázkou je, zda jsou sestry na konfrontaci se smrtí připraveny a dokážou- li se s fyzickou a psychickou zátěží vyrovnat. Dlouhodobé působení nadměrné psychické zátěže a stresu může vyústit v celou řadu nemocí. Důležité je, aby sestra věděla, jak se takovým negativním dopadům vyhnout. Teoretická část práce popisuje současný stav, objasňuje specifika paliativní péče v intenzivní péči, při ošetřování chronicky nemocných a v pediatrii, charakterizuje postoje a jejich funkci v souvislosti s náročnými životními situacemi. Dále se teoretická část zabývá psychickou zátěží sester v souvislosti s umíráním a pravidly komunikace multidisciplinárního týmu v paliativní péči. Práce má čtyři cíle. Prvním cílem je zjistit, zda se sestry cítí po zakončení kvalifikačního studia připravené na konfrontaci se smrtí. Dalším cílem je zjistit, zda četnost úmrtí na pracovišti ovlivňuje psychickou zátěž sester a postoj ke smrti. Třetím cílem je zjistit, zda z pohledu sester informace a zkušenosti získávané během studia ovlivnily jejich postoj ke smrti a odborné dovednosti v péči o umírající. Ve výzkumné části byl použit kvantitativní výzkum. Technikou sběru dat byl anonymní dotazník. Respondenti odpovídali na 35 otázek. Z nichž 17 otázek bylo uzavřených a 18 otázek polouzavřených. Výzkumné šetření je doplněné statistickým šetřením. Osloveny byly sestry pracující na odděleních se zvýšeným rizikem úmrtí. Stanovili jsme čtyři hypotézy. H1: Postoj sester ke smrti je závislý na stupni vzdělání nebyla potvrzena. Z výzkumného a statistického zpracování výsledků vyplynulo, že není rozdíl v postojích vzhledem k dosaženému stupni vzdělání. H2: Postoj sester ke smrti je závislý na zkušenosti se smrtí v osobním životě, také nebyla potvrzena. Z odpovědí respondentů vyplývá, že jejich postoj ke smrti nejvíce ovlivňují zkušenosti získané během praxe. H3: Četnost úmrtí snižuje psychickou zátěž sester, byla potvrzena. Respondenti uváděli, že prožívají stále stejné pocity a dále nejvíce odpovídali, že nic nepociťují nebo o pocitech nepřemýšlí a smrt považují za součást své profese. H4: Subjektivní připravenost sester na konfrontaci se smrtí není závislá na zakončení kvalifikačního studia, ale na získání zkušeností z praxe. I poslední hypotéza byla výzkumným a statistickým šetřením potvrzena. Z výzkumného šetření a z testování hypotéz vyplývá, že při studiu není dostatečná pozornost věnována oblasti péče o umírající. Zkušenosti získávají sestry hlavně až během praxe. Dále z výzkumu vyplynulo, že je důležité učit sestry efektivní komunikaci a empatii. Znepokojující dále je závěr, že více než péče o umírající, sestry vyčerpávají konflikty na pracovišti, špatné interpersonální vztahy, nedostatečné finanční ohodnocení. Dochází tak ke zbytečnému plýtvání sil a je patrné, že práce sestry stále není příliš doceněna. Tyto faktrory mají vliv na kvalitu odvedené práce a mohou být příčinou vzniku syndromu vyhoření.
|
|
|
Postoje pomáhajících pracovníků v hospicovém zařízení ke smrti a jejich způsob zvládání stresu.
ŠANDEROVÁ, Romana
Bakalářská práce se zabývá postoji pomáhajících pracovníků v hospicovém zařízení ke smrti a jejich způsob zvládání stresu. Teoretická část je složena ze čtyř hlavních kapitol. První kapitola se věnuje čistě postojům ke smrti, kde přiblížím pojmy jako je postoj, smrt. Krátce nastíním, jak nás provází smrt životem a problém tabuizace smrti. Druhá kapitola je zaměřena na paliativní péči, vůbec co je to paliativní péče, kde se poskytuje, kdo jí poskytuje, a na závěr této kapitoly uvedu východiska paliativní péče. Třetí kapitola se zabývá přímo o hospicové zařízení a samotné hospicové péče, kde Vás seznámím s hospicovým hnutím, prvními českými zkušenostmi s hospicem a pracovníky služeb paliativní a hospicové péče. Poslední kapitola je o zvládání stresu a zátěže, kde popíši příznaky stresu, syndrom vyhoření, copingové strategie. Ve výzkumné části jde o kvalitativní výzkum, který je postaven na polostrukturovaných rozhovorech od 6 zaměstnanců z vybraného hospicového zařízení. Zabývám se hlavní výzkumnou otázkou, která zní: ?Jaké jsou postoje pomáhajících pracovníků ve vybraném hospicovém zařízení ke smrti a jaký je jejich způsob zvládání stresu??
|
|
|
Etická dilemata pracovníků v sociálních službách při práci se seniory
HRUŠKOVÁ, Veronika
Tématem bakalářské práce jsou Etická dilemata pracovníků v sociálních službách při práci se seniory. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zabývá sociálními službami, kde je sepsáno, co sociální služby jsou, komu jsou poskytovány a jaké zásady splňují. Dále kdo je pracovníkem v sociálních službách a jaké by měl mít předpoklady pro výkon a jaké zásady by měl dodržovat. Jsou zde uvedeny i zásady chování přístupu ke klientovi a jaké obtíže by se mohly vyskytnout při práci se seniory. Druhá kapitola je zaměřena na etiku a dilemata v sociální práci. Co je etika a morálka, jaké jsou etické principy a co je etický kodex. Dále také popisuje etická dilemata, jejich zvládání a možné důsledky, které mohou přinést. V neposlední řadě je tu zmínka o syndromu vyhoření, jelikož je podstatnou součástí každé náročné práce a je důležité o něm vědět, aby byla možnost se mu vyvarovat. Třetí poslední kapitola se zabývá psychohygienou, nebo-li duševní očistou, možností odpočinku a relaxace, která je nezbytně nutná, jakožto i odborná a pravidelná supervize na pracovišti, která je oporou před syndromem vyhoření. Cílem práce bylo zmapovat, jakým způsobem řeší pracovníci v sociálních službách etická dilemata vyskytující se při práci se seniory. Ke zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika polostrukturovaný rozhovor. Hlavní výzkumná otázka zněla: ?Jak pracovníci v sociálních službách přistupují k etickým dilematům při práci se seniory a čím je ovlivněno jejich následné jednání?? Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky byly stanoveny tři dílčí výzkumné otázky a následné podotázky, na které respondenti odpovídali při rozhovorech. Výzkumný soubor tvořili čtyři pracovníci v sociálních službách v Domově pro seniory G-centrum Tábor, dvě ženy a dva muži. Respondenti byli vybráni pomocí záměrného (účelového) výběru. Výzkumným šetřením byla zjištěna nejčastější dilemata, se kterými se pracovníci potýkají a které musí řešit. Tato dilemata se netýkala pouze klientů, ale z velké části i jejich rodinných příslušníků, kteří jsou mnohdy zapleteni do vzniklých etických dilemat. Tím náročnější pak může být řešení problému. Respondenti uvádějí, že se snaží jednat profesionálně a tak, aby klientovi nijak neuškodili, a aby v nich klient mohl mít i nadále důvěru. Velkým pomocníkem je pro ně praxe a dlouhodobé zkušenosti. Samozřejmě se při řešení přiklání i ke zdravému rozumu a dobré intuici, která je většinou nezklame. Jsou si vědomi, že při rozhodování je ovlivňuje hned několik faktorů. Od fyzických jako je např. únava a vyčerpanost, tak po psychické jako je stres, náladovost a další. I přesto se ale snaží, aby jejich úsudek nebyl ovlivněn, situace se vyřešila a klient byl spokojený. Čas na načerpání síly a odpočinek vyhledávají u sobě zvolené aktivity, která je dokáže nabít a oprostit se od stresových situací z práce. Ať už je to jízda na kole, procházky do přírody, chvilka klidu s dobrou knihou či chvíle strávené s vnoučaty. Důležité je umět si odpočinout. Respondenti se shodli, že času na duševní očistu mají vcelku dostatek. Jediné, co pokládají za nehodnotné je supervize na pracovišti. I přesto, že je supervize nástrojem duševní hygieny, pracovníci si k ní nenašli pozitivní cestu. Tato věc je zřejmě neúplně dořešenou v tomto zařízení. Tato bakalářská práce by mohla posloužit jako informační materiál pro studenty na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity, tak pro vedení Domova pro seniory G-centrum Tábor a nicméně i pro širokou veřejnost.
|
|
|
Význam supervize pro zdravotnické pracovníky v lůžkových zařízeních
CIKLEROVÁ, Monika
Abstrakt V teoretické části této práce je popsána oblast zdravotnictví s důrazem na práci nelékařských zdravotnických pracovníků v kontextu s platnou legislativou. Teorie dále přibližuje aspekty práce zdravotníků v kontextu s etickými zásadami a zátěží v rovině emocionální, psychické, fyzické i sociální, kterou sebou povolání zdravotníka přináší. Zamýšlí se nad možnými projevy vyčerpání a únavy v těchto rovinách a plynule navazuje popisem projevů syndromu vyhoření. Tento soubor příznaků je často vnímán v kontextu s prací v takzvaných pomáhajících profesích, kam patří též zdravotničtí pracovníci. V rozvinutém a neošetřeném stádiu může takový syndrom vést až k profesionálnímu selhávání ve smyslu nevratného poškození pracovníka a též jeho pacienta nebo klienta. Ve zdravotnictví, jakkoli je to oblast s enormní zátěží pro pracovníky, s příčinou především permanentním stykem s utrpením, bolestí a bezmocí, je supervize zatím metodou, která není příliš rozšířená a používaná. Výzkumem v Oblastní nemocnici Příbram, a.s., se snaží nalézt a pojmenovat možné bariéry rozvoje supervize a přispět k většímu zájmu pracovníků o její zavedení. Na základě stanovených výzkumných otázek nachází hlavní bariéry především v malé informovanosti a zkušenosti vedoucích pracovníků v možnostech a funkci supervize. Překážky identifikuje též v obavě z finanční a časové náročnosti supervize a v zahlcení zdravotníků nutností učit se a neustále vstřebávat i aplikovat velké množství odborných metod a informací. Tím pádem zbývá malý prostor, který dovolí nelékařským zdravotnickým pracovníkům zabývat se projevy vlastního deficitu a péčí o sebe. V oblasti specifikace podmínek, které by supervize ve zdravotnickém zařízení musela splňovat, nachází práce pouze jednu odpověď, a sice, že případný supervizor by se měl velmi dobře orientovat ve zdravotnickém prostředí, případně mít vlastní zdravotnickou praxi a zkušenost, aby byl pro supervidované zdravotníky autentický a věrohodný. Práce dále zjišťuje, že vedení zdravotnického zařízení případnou supervizi u svých zaměstnanců sice podporuje, zatím však nijak nezaznamenalo zájem o její zavedení. Výsledky dotazníkového šetření mezi nelékařskými zdravotnickými pracovníky vybraných oddělení této nemocnice, které bylo součástí výzkumu v této práci, však ukazují, že více než 50% dotazovaných považuje supervizi ve zdravotnictví za potřebnou. Konkrétní oblasti potřebné podpory u nelékařských zdravotnických pracovníků pak výzkum nalezl v nejčastěji se opakujících vyjádřených pocitech. Jednalo se zejména o pocit nedostatečného uznání a ocenění vlastní práce a dále pocit, že vlastní práce již nepřináší pracovníkovi radost. Ve velké míře byly dotazovanými také popisovány problémy v oblasti somatické, zejména časté bolesti hlavy, obtíže spojené se zažíváním a dýcháním a poruchy spánku, které s vyčerpáním mohou souviset. Výzkumná práce nachází dobré podmínky pro zavedení supervize ve zkoumaném zdravotnickém zařízení. Je však třeba nejprve zajistit dobré a dostatečné informace jak pro vedoucí pracovníky, tak i pro nelékařské zdravotnické pracovníky samotné. Klíčové je zde přijetí myšlenky, že investice do spokojených a ?nevyhořelých? zaměstnanců je deviza stejně důležitá, jako špičkové vybavení a dobře zvládnuté postupy práce odpovídající nejnovějším poznatkům lékařské vědy. Tato práce nabízí některé poznatky o pocitech nelékařských zdravotnických pracovníků s cílem podpořit zavádění supervize v lůžkových zdravotnických zařízeních pro tuto profesní skupinu. Je určená jak pracovníkům samotným, tak i managementu zdravotnických zařízení. Jako studijní materiál může posloužit studentům zdravotnických, sociálních i psychologických oborů. Jejím cílem je propagovat myšlenku, že dobře léčit a pomáhat může jen člověk, který je sám zdravý, jistý ve svých schopnostech a nasycený ve svých potřebách.
|
|
|
Psychosociální zátěž v práci sester
KOTTINKOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce se zabývá zátěží v práci sester a to po stránce fyzické, psychické a sociální. Definuje pojem syndrom vyhoření a pojem stres. Zaměřuje se také na duševní hygienu a na význam prevence syndromu vyhoření. Popisuje úlohu zdravotní sestry, definuje význam pomáhajících profesí a význam supervize u těchto povolání. Ústředním tématem je zátěž sester v sociálních službách z hlediska bio-psycho-sociálního. V práci je popsán syndrom vyhoření, jeho příznaky a prevence, dále je zde popsán stres, jeho příčiny a druhy, význam duševní hygieny a relaxace v práci sester a význam supervize. Praktická část je zaměřena na to, jak sestry, které pracují v sociálních službách, vnímají bio-psycho-sociální zátěž ve své profesi. Výzkum je zaměřen na sestry pracující v domově pro seniory, domově se zvláštním režimem a domově pro osoby se zdravotním postižením. Tato práce zkoumá, která forma zátěže je pro sestry nejvíce stresující, zda se cítí dostatečně ohodnoceny a zda mají čas na odpočinek.
|
|
|
VLIV PRACOVNÍ ZÁTĚŽE NA PSYCHICKÝ STAV POLICISTŮ U SPECIÁLNÍCH SLOŽEK
HOŠKOVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá vlivem zátěže na psychický stav policistů a to u policistů elitních útvarů. Zaměřila jsem se konkrétně na Útvar rychlého nasazení a Útvar pro ochranu ústavních činitelů. Jejich profese je z pohledu laika možná podobná, ve skutečnosti je však odlišnější, než se zdá. Zajímala mě proto nejen pracovní zátěž a její vliv na psychiku, ale také rozdíly mezi těmito útvary. Cílem mého výzkumného šetření je orientačně zmapovat vliv pracovní zátěže a porovnat míru zátěže psychické u těchto dvou speciálních složek. Dalším cílem je zjistit rozsah, v jakém je ze strany policistů prováděna prevence stresu a kompenzace pracovní zátěže z hlediska komplexní podpory zdraví. Práce je rozdělena na dvě části. Její teoretická část seznamuje s organizací a činností útvarů. Dále se zabývá vymezením pojmů stres, coping a následky stresu, jako jsou syndrom vyhoření nebo posttraumatický syndrom. Taktéž jsem zmínila, v jaké míře je policistům poskytovaná psychologická péče. Empirická část představuje metodiku a organizaci výzkumného šetření, které jsem prováděla kvantitativní metodou formou dotazníku. Nabízí vyhodnocení dat a předpokladů vyplývajících ze stanovených cílů spolu s doporučením pro praxi.
|
|
|
Syndrom vyhoření u vysokoškolských pedagogů
ŘEHÁKOVÁ, Soňa
Bakalářská práce se zabývá syndromem vyhoření u vysokoškolských pedagogů. Teoretická část má celkem tři hlavní kapitoly a je zaměřena na definici syndromu vyhoření, popis jeho projevů a příčin. Další dvě kapitoly jsou věnovány syndromu vyhoření u pedagogů a prevenci burnoutu. Praktická část zkoumá kvantitativní metodou míru náchylnosti ke stresu a syndromu vyhoření u pedagogů na pedagogické fakultě v Plzni a v Českých Budějovicích. K tomuto účelu byl použit dotazník Inventář projevů syndromu vyhoření. Závěrečná část práce obsahuje srovnání a popis výsledků obou fakult.
|
|
|
Psychohygiena a prevence vyhoření v pomáhajících profesích
HALO, Dagmar
Práce se zabývá otázkou psychohygieny a prevence vyhoření v rámci výkonu pomáhající profese. Teoretická část vymezuje okruh témat zasahujících do této problematiky, kterými jsou charakteristika pomáhající profese, stresu, psychohygieny, dále technik zvládání zátěže a syndromu vyhoření. Praktická část se věnuje realizaci psychohygienického programu, který se uskutečnil ve spolupráci zaměstnankyň Centra sociálních služeb Empatie v Českých Budějovicích. Cílem programu bylo pomoci účastnicím osvojit si teoretické i praktické dovednosti psychohygieny. Detailně se věnuje jeho průběhu a závěrečným výstupům.
|
|
|
Motivace k profesi sociální práce
KOŽURIKOVÁ, Magda
Práce se zabývá motivací, která vede sociální pracovníky k tomu, že se rozhodli pro výběr této profese. Poukazuje hlavně na to, že sociální pracovník svou profesi nemusí vždy vykonávat na základě čistých motivů, ale mnohdy mohou být jeho motivy pro pomáhaní ne zcela správné. I přes tuto skutečnost však nelze říci, že takovýto pracovník je pro sociální práci nevhodný. Jde pouze o to, uvědomit si odkud touha po pomáhání druhým pramení a naučit se s tím pracovat. Teoretická část práce má tedy vést čtenáře, kteří se v pomáhajících profesích pohybují k tomu, aby se zamysleli nad tím, co je vede k pomáhání a své poznání využili ku prospěchu svému a svých klientů. V závěru teoretické části se zabývám syndromem vyhoření, který může být následkem neřešených stinných motivů u pracovníka a dále také otázkou správné motivace a péči o ní. Praktická část obsahuje studii prováděnou prostřednictvím dotazníku, který byl určen sociálním pracovníkům/pracovníkům v sociálních službách v organizacích Moravskoslezského kraje. Zabývá se studiem motivace (tzn. motivace při výběru profese, jaký vliv má na motivaci délka praxe, péče o motivaci pracovníků v organizacích, pozitivní a negativní působení faktorů na motivaci).
|
host ::
RSS.