|
|
Informovanost konzumentů fastfoodu o jeho zdravotní rizikovosti a faktory vedoucí k preferenci stravy fast foodového typu
BENÝŠKOVÁ, Ivetta
Konzumace stravy fast foodového typu zvyšuje riziko vzniku zdravotních potíží, které mohou vyústit v některé choroby, označované jako civilizační. Častá konzumace stravy z fastfoodu, a s tím spojené nevhodné stravovací zvyklosti, vede k rostoucí morbiditě a mortalitě, související především s obezitou, diabetem, hypertenzí, srdečně cévními chorobami a dalšími zdravotními problémy, a to již od útlého věku života. Tato bakalářská práce rozebírá problematiku stravování v restauracích a stáncích rychlého občerstvení z hlediska zdraví, správné výživy a stravovacích zvyklostí. Cílem práce je popis objektivních zdravotních rizik, plynoucích z pravidelné konzumace stravy z fastfoodu. Byly popsány a analyzovány nutričních složky a hodnoty pokrmů z fastfoodu a jejich vliv na zdraví, eventuálně na riziko rozvoje některých z civilizačních chorob. Cílem praktické části této práce bylo zmapovat informovanost českých konzumentů fastfoodu o zdravotní rizikovosti, plynoucí z časté konzumace tohoto typu stravy, a rovněž faktory, které je vedou k preferenci, volbě této stravy oproti pokrmům racionální výživy. Výzkum byl proveden kvalitativními metodami sběru dat - pozorováním cílové skupiny, kterou představovali návštěvníci fastfood restaurací a stánků rychlého občerstvení a metodou strukturovaného rozhovoru s vybranými konzumenty fastfoodu. Výzkum byl realizován s patnácti respondenty, zvolenými metodou náhodného výběru. Výsledky sběru dat byly podrobeny obsahové analýze. Ukázalo se, že čeští konzumenti fastfoodu jsou informováni o zdravotních rizicích, jako jsou obezita, srdečně cévní onemocnění, diabetes, hypercholesterolémie, hypertenze a gastrointestinální potíže, které s sebou přináší častá konzumace fastfoodu, a jsou si vědomi negativních nutričních aspektů tohoto typu stravy, především vysokého obsahu tuků, soli a cukru. Z výsledků výzkumu rovněž plyne, že čeští konzumenti fastfoodu nepreferují stravování ve fastfoodu před běžnou racionální stravou. Pokud se v něm stravují, je to z důvodu spěchu a nedostatku času, a pokud usoudí, že nemají jinou možnost stravování. Fastfood konzumenti preferují, pokud na něj výslovně dostanou chuť, nebo se nacházejí v cizím městě nebo zahraničí. Vliv na konzumaci fastfoodu mají také sociální faktory, jak bylo vypozorováno. Stravování se ve fastfoodu společně s přáteli je oblíbené především u dospívajících a rovněž dětí, které si do fastfoodu chodí i hrát, slavit narozeniny apod. Výsledky pozorování ukázaly, že různé umístění provozoven fastfoodů nemá zásadní vliv na návštěvnost, typ konzumentů a faktory ovlivňující konzumaci tohoto typu stravy.
|
|
|
Možnosti řešení zdravotních rizik
Trpišovský, Josef ; Ducháčková, Eva (vedoucí práce) ; Daňhel, Jaroslav (oponent)
Práce se zaměřuje na oblast zdravotnictví primárně z ekonomického pohledu. Jejím obsahem je popis a analýza zdravotních rizik, existujících systémů zdravotnictví -- modelových případů -- a stav zdravotnického systému zejména v reáliích České republiky. Zdravotní a nemocenský systém je věcně popsán a podroben kritice. Nedílnou součástí práce je nejen analýza problémových oblastí systému, stavu reforem, ale i návrh na řešení některých potíží. Práce zohledňuje jak veřejné, tak komerční -- neboli tržní -- přístupy k řešení zdravotních rizik a zdravotního systému, nechybí tedy výčet možností a produktů komerčního pojišťovnictví.
|
|
|
Informovanost vysokoškolské mládeže o zdravotních rizicích spojených s pobytem v zahraničí, znalosti a využívání možností prevence
HANKOVÁ, Hana
Téma mé diplomové práce se zabývá problematikou cestování. Zjišťuje informovanost vysokoškolských studentů Jihočeské univerzity o cestovních rizicích a zároveň mapuje znalost a využívání dostupných preventivních opatření. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se snažím přehledným způsobem zpracovat dostupné poznatky o zdravotních rizicích včetně uvedení jednotlivých forem prevence. Cílem praktické části je analýza získaných dat a stanovení informovanosti vysokoškolských studentů o rizicích spojených s cestováním. Výzkumné šetření je založeno na metodách prevalenční studie realizované pomocí anonymního dotazníkového šetření. Celkově bylo osloveno 652 studentů Jihočeské univerzity, návratnost čítala 460 dotazníků. V souvislosti se stanovenými cíli byly vysloveny dvě hypotézy. H1: Informovanost studentů ZSF JU o zdravotních rizicích spojených s pobytem v zahraničí je významně vyšší než studentů ostatních fakult JU. H2: Statisticky nejvýznamnějším zdrojem informací o znalostech a využívání možností prevence je internet. Tyto hypotézy byly statisticky vyhodnoceny a na základě získaných výsledků potvrzeny či vyvráceny. Z výsledků šetření je patrné, že nejvíce informovaní o předkládané problematice jsou studenti přírodovědecké fakulty. Tento fakt byl posléze vysvětlen návštěvou řady exotických destinací během posledního pobytu v zahraničí a také širokou nabídkou fakultních celosvětově orientovaných studijních a pracovních stáží, v souvislosti s nimiž se studenti sami informují o možných cestovních rizicích. K získávání informací využívá statisticky největší část dotázaných internet. Tato práce se stala podkladem pro cílené zaměření zdravotní výchovy ve smyslu minimalizování zdravotních rizik při cestách do zahraničí. Vlastním realizačním výstupem je informační plakát, který bude distribuován na jednotlivé fakulty Jihočeské univerzity.
|
|
| |
|
| |
|
|
Hlavní trendy zdravého životního stylu a jejich odraz v médiích
DOLÉNKOVÁ, Petra
Má diplomová práce by měla upozornit na hlavní trendy zdravého životního stylu a naopak informovat o faktorech, které zdraví negativně ovlivňují. Konkrétně se práce zabývá racionální výživou, pohybovou aktivitou, spánkem, rizikovými faktory životního stylu, stresem, civilizačními chorobami a médii, které nejčastěji tento zdravý životní styl propagují. Výzkumná část práce je realizována formou dotazníků, které se zaměřují na zhodnocení životního stylu dospívajících.
|
|
|
Rizika chemických škodlivin v pracovním ovzduší kovovýroby, měření a hodnocení.
GRUBEROVÁ, Michaela
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit riziko chemických škodlivin a prachu v pracovním ovzduší kovovýroby. Byly položeny čtyři výzkumné otázky: {\clqq}Jaké škodliviny jsou stanovovány v pracovním ovzduší kovovýroby?``, {\clqq}Jsou dodrženy hygienické limity chemických látek a prachu v pracovním ovzduší kovovýroby?``, {\clqq}Jaká opatření uplatnil zaměstnavatel za účelem ochrany zdraví zaměstnanců?`` a {\clqq}Jsou opatření uplatněná zaměstnavatelem za účelem ochrany zdraví zaměstnanců účinná?`` Diplomová práce byla řešena jako kvalitativní výzkum. Sledovaný soubor tvořily tři jihočeské firmy, zabývající se kovovýrobou. Ke sběru dat byla použita technika přímého, nezúčastněného a zjevného pozorování, dále studium dokumentů {--} zkušebních protokolů. Byla provedena sekundární analýza dat. Výsledky měření byly porovnány s hygienickými limity, které stanoví nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Hodnocené profese byly zařazeny do kategorií podle vyhlášky č. 432/2003 Sb. V pracovním ovzduší kovovýroby byly sledovány koncentrace celkového prachu, chromu, šestimocného chromu, oxidu uhelnatého a ozonu. Poslední měření ve sledovaných provozovnách prokázala, že hygienické limity byly dodrženy, s výjimkou dvou případů, kdy došlo k překročení jednak nejvyšší přípustné koncentrace stanovené pro chrom a sloučeniny chromu (II, III) jako Cr, jednak hygienického limitu pro svářečské dýmy. Nejvýznamnějším ochranným opatřením, které zaměstnavatelé na svých pracovištích uplatnili, byla rekonstrukce vzduchotechniky, respektive instalace místního odsávání. Vzhledem k postupnému snižování koncentrací škodlivin v pracovním ovzduší v návaznosti na přijatá opatření lze konstatovat, že daná opatření byla účinná. Z výzkumu byla též vyvozena hypotéza: {\clqq}Modernizace provozů v kovovýrobě zlepšuje pracovní prostředí zaměstnanců zejména tím, že v moderních provozech nejsou zjišťovány nadlimitní hodnoty u většiny sledovaných škodlivin.``
|
|
|
Zdravotní rizika při manipulaci s materiály obsahující azbest
KLIMKOVÁ, Lenka
Nakládání s výrobky s obsahem azbestu se v současné době v naší republice omezuje na práce, které jsou spojeny s likvidací výrobků, materiálů a staveb s obsahem azbestu, případně se jedná o práce výzkumného charakteru, při kterých je předmětem výzkumu vláknitá forma nerostů. Důvodem omezení nakládání s materiály obsahující azbest jsou zdravotní rizika, neboť všechny druhy azbestu jsou karcinogeny kategorie 1. Onemocnění, která se manifestují při vdechování azbestových vláken podléhají ohlašovací povinnosti. Data nemocných, včetně průběhu onemocnění se zpracovávají a archivují ve Státní zdravotním ústavu v Praze. Cílem této práce bylo zmapovat vědomí populace o nebezpečnosti azbestu a zjistit základní informace o lidech, kteří měli onemocnění způsobené azbestovým prachem -tj. prodělali mezoteliom pleury. Práce formou kvantitativního výzkumu sumarizuje informace o hlášení nemocí z azbestu, které jsou archivovány ve SZÚ Praha, v průběhu let 1970-2010 a zmapuje vědomí populace o nebezpečnosti azbestu. Práce lze rozdělit na dvě části. V první části jsou zpracovány údaje ze sběru dat, ve druhé části jsou využita data SZÚ Praha. Pro první část byly stanoveny dvě hypotézy: Hypotéza H1: Veřejnost si uvědomuje v jakých materiálech je obsažen azbest. Hypotéza H2: Veřejnost si je vědoma negativních účinků azbestu na zdraví člověka. Obě hypotézy byly potvrzeny. Pro druhou část byly stanoveny tři hypotézy: Hypotéza H3:Doba latence od první expozice do rozvoje mezoteliomu nebývá kratší než 20 let. Hypotéza H4: Ke vzniku mezoteliomu pleury a peritonea dochází nejčastěji ve věkové skupině 60-69 let. Hypotéza H5:Kuřáctví negativně ovlivňuje průběh onemocnění z azbestu. Hypotézy H3 a H4 byly potvrzeny. Hypotézu H5 nelze vyvrátit ani potvrdit. I když kuřáků, kteří onemocněli mezotelionem bylo mezi nahlášenými pacienty více, nelze konstatovat, že průběh onemocnění z azbestu negativně ovlivňuje kouření. Pro potvrzení této hypotézy, která je dle laterálních údajů pravdivá, je nutný větší soubor dat. Výsledky provedeného výzkumu potvrdily, že doba expozice k azbestovým vláknům neovlivňuje vznik onemocnění. Výsledky výzkumu lze využít pro další výzkum v této oblasti.
|
|
|
Zdravotně sociální dopady obezity na SŠ a jejich náprava pomocí intervenčního pohybového programu
KOCINOVÁ, Hana
Tato práce se zabývá zdravotně sociálními dopady nadváhy a obezity u studentů druhých ročníků středních škol a jejich nápravou pomocí intervenčního pohybového programu. K zjištění prevalence nadváhy a obezity u studentů SŠ byly použity hodnoty BMI, obvodu pasu, kaliperace a bioelektrické impedanční analýzy (BIA). Výzkumu se zúčastnilo celkem 336 studentů, z nichž 117 podstoupilo antropometrická měření. Ze všech měřených bylo vybráno 31 studentů s nadměrnou hmotností těla. Sedmnáct z nich bylo zařazeno do skupiny experimentální (ES) a čtrnáct do skupiny kontrolní (KS). U experimentální skupiny byl následně aplikován intervenční pohybový program, zaměřený na redukci tělesné hmotnosti a na pozitivní ovlivnění zdravotních, psychických a sociálních parametrů. Antropometrické šetření probíhalo od října 2005 do prosince 2005.
|
|
|
PROBLEMATIKA PASIVNÍHO KOUŘENÍ U DĚTSKÉ POPULACE
SCHOVÁNKOVÁ, Lenka
Pasivní kouření, jehož základem je dýchání kouře produkovaného jinými osobami, bývá také označováno jako nedobrovolné kouření nebo jako expozice vzduchu obsahující tabákový kouř. U dětí vytváří podmínky pro vznik astmatu, onemocnění horních cest dýchacích, zánětu středního ucha, syndromu náhlého úmrtí u novorozenců a další onemocnění. Ačkoli jsou nežádoucí účinky pasivního kouření dlouho známé, podle výzkumů jim zůstává vystaveno více než čtyřicet procent dětí. Cílem této práce bylo zmapovat situaci ve vybraném vzorku dětské populace, zjistit v jaké míře jsou děti vystavovány cigaretovému kouři, jaká je úroveň jejich informovanosti o zdravotních důsledcích pasivního kouření, jaký mají vztah k aktivnímu kouření a je-li tento vztah ovlivněn tím, kde a jak jsou vystavování pasivnímu kouření. Pro účely výzkumu byly stanoveny dvě hypotézy. První předpokládala, že většina dětí si neuvědomuje zásadní škodlivé vlivy pasivního kouření. Z hodnocení výsledků dotazníkového šetření však vyplynulo, že 90 % dětí umí správně pojmenovat škodlivé účinky cigaretového kouře a 91 % si myslí, že jim pasivní kouření škodí. Druhým předpokladem bylo, že u dětí vystavených pasivnímu kouření existuje vyšší riziko stát se aktivními kuřáky. Tato hypotéza nebyla zcela verifikována. Procento dětí, které má opakované zkušenosti s kouřením, bylo ve skupině těch, které mají rodiče kuřáky, menší. Naopak ti, kteří kamarádí s kuřákem, častěji experimentovali s cigaretou. Práce dále zmiňuje výsledky pilotní studie provedené v roce 1996 v České republice v rámci projektu {\clqq}Kouření a já``, která se věnuje problematice pasivního kouření, a také vybraná zjištění studie s názvem The Global Youth Tobacco Survey (GYTS) z roku 2002.
|
host ::
RSS.