|
|
Indikace a kontraindikace kardiopulmonální resuscitace v souvislosti se stanovením smrti záchranářem
URBANOVÁ, Alena
V současné době se v České republice stále více rozvíjí trend zvyšování počtu posádek rychlé zdravotnické pomoci, a to především ve městech s krátkým dojezdovým časem do nemocnic, ale často i v periferních oblastech. Problém nastává tehdy, kdy je akutní stav nutno řešit na místě a posádka rychlé zdravotnické pomoci nemá stejné pravomoci jako posádka rychlé lékařské pomoci. Příkladem toho jsou posádky rychlé zdravotnické pomoci v rámci Jihočeského kraje. Zdravotnický záchranář nemusí zahájit kardiopulmonální resuscitaci, pokud jsou přítomny jisté známky smrti a poranění neslučitelná se životem. Lékař naopak může konstatovat smrt a nezahájit kardiopulmonální resuscitaci. Tato bakalářská práce nazvaná Indikace a kontraindikace kardiopulmonální resuscitace v souvislosti se stanovením smrti záchranářem si klade za cíl zmapovat postupy zdravotnických záchranářů v souvislosti se zahájením či nezahájením kardiopulmonální resuscitace v místě výjezdu při podezření na smrt. Kvalitativní výzkum je zaměřen na zdravotnické záchranáře Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. V teoretické části jsem se snažila přiblížit zdravotnickou záchrannou službu, zdravotnického záchranáře, kardiopulmonální resuscitaci, smrt a etickou problematiku smrti a umírání. Velký podíl teoretické práce jsem věnovala zdravotnickému právu. Z práce vyplývá, že někteří zdravotničtí záchranáři jednají naprosto opačným způsobem, než jim jejich kompetence dovolují. Projevila se zde i absolutní neznalost zdravotnického práva a legislativy vymezující kompetence zdravotnických záchranářů. Proto jsem byla nucena stanovit hypotézu, že zdravotničtí záchranáři se vždy neřídí podle svých kompetencí v souvislosti se zahájením či nezahájením kardiopulmonální resuscitace v místě výjezdu. Z práce je patrné, že zdravotničtí záchranáři by měli být více vzděláváni v oblasti zdravotnického práva a kvalitně proškoleni ohledně problematiky zdravotnických zákonů z roku 2011. Zároveň se domnívám, že zdravotničtí záchranáři by v kritických situacích, kdy není přítomný lékař, neměli jednat pouze podle své intuice.
|
|
|
Problematika resuscitace z pohledu sestry pracující v následné péči
HOLÍKOVÁ, Sandra
Kardiopulmonální resuscitace je souborem postupu, které se provádejí v akutní situaci, pri selhávání životních funkcí postiženého k jeho záchrane. Tyto snahy o záchranu cloveka jsou staré jako lidstvo samo. Postupem doby se tyto postupy zdokonalovaly a dal se jim urcitý rád. V dnešní dobe tyto postupy shrnují tzv. Guidelines, které jsou brány za platná pravidla provádení resuscitace. Název této práce je Problematika resuscitace z pohledu sestry pracující v následné péci?. Teoretická cást práce je rozdelena do ctyr hlavních kapitol. První cást objasnuje pojem následné péce. Popisuje druh poskytované péce, indikace k prijetí na lužka následné péce a typ pacientu prijímaných na tato oddelení. Cást druhá se zajímá o geriatrického pacienta, který je na tato lužka nejcasteji prijímán. Cást tretí je zamerena na samotnou resuscitaci. Je zde strucne popsána historie resuscitace, její rozdelení, jednotlivé složky pri provádení resuscitace, právní odpovednost pracovníku ve zdravotnictví s ohledem na resuscitaci a zásadní zmeny v Guidelines 2010. Cást poslední reší zvláštnosti resuscitace u starších osob. Praktická cást je poté zamerena na výzkum stavu znalostí sester o resuscitaci. Šetrení probíhalo na základe výzkumu,který se skládal z dotazníku, pozorování a vnitrního auditu.Cíly této práce bylo zjistit, zda sestry znají postupy kardiopulmonální resuscitace a dále zjistit, zda sestry dodržují zásady kardiopulmonální resuscitace. Pro splnení cílu byly stanoveny hypotézy zabývající se znalostmi sester ohledne resuscitace. Tyto hypotézy se potvrdily z teoretického hlediska. Ovšem z praktického hlediska byly vyvráceny. Sestry znají teoretické postupy resuscitace a pomucky, ale neumí tyto znalosti využít prakticky. Hypotéza znející, sestry mají k dispozici pomucky k resuscitaci se potvrdila. Výsledky byly zpracovány do grafické podoby pomocí grafu. Informace z této práce budou sloužit managementu Nemocnice následné péce LDN Horaždovice s.r.o.. Na základe techto zjištení byl sestaven standard pro resuscitaci, který by mel zlepšit znalosti sester o resuscitaci. Nejvetší nedostatky byly zjišteny v oblasti provádení dýchání a zajištení dýchacích cest. Zároven bude lépe zacíleno pravidelné školení o resuscitaci v této nemocnici. Práve v praktické oblasti provádení resuscitace byly zjišteny velké nedostatky.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Informovanost žáků na vybraných základních školách v Českých Budějovicích o poskytování laické první pomoci
KUČEROVÁ, Olga
Diplomová práce je věnována problematice poskytování laické první pomoci. Znalosti základů první pomoci by měl mít každý člověk, jelikož povinnost poskytnout první pomoc vychází v České republice ze zákona. S výukou je tedy nutné začít co nejdříve, již u dětí školního věku. Ve své práci se zaměřuji na vědomosti žáků 8. tříd základních škol v Českých Budějovicích v první pomoci. Následující práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje základní informace z oblasti první pomoci. Novinky a změny, které přinesla celosvětová směrnice v resuscitaci Guidelines 2005. Dále jednotlivé choroby u kterých je uveden stručný popis, příčina vzniku, a také postup první pomoci. Poslední dvě kapitoly zahrnují činnost Červeného kříže a výuku první pomoci na školách. Praktická část zkoumá postoj žáků k poskytování první pomoci a jejich znalosti. V této části byly stanoveny následující 2 cíle a hypotézy. Prvním cílem je zjistit zájem dětí základních škol o proškolení v poskytování první pomoci. Dalším cílem je provést monitoring znalostí a dovedností žáků základních škol v poskytování první pomoci před a po provedení odborné instruktáže. Hypotéza č. 1 předpokládá, že žáci základních škol mají zájem o získání informací týkajících se poskytování první pomoci. Druhá hypotéza zjišťuje, zda se po provedení instruktáže o poskytování první pomoci u žáků základních škol zlepšila jejich informovanost. Ke zpracování práce byl použit kvantitativní výzkum. Pro žáky byla zajištěna i odborná instruktáž v poskytování první pomoci, kterou prováděl pracovník Červeného kříže z Českých Budějovic. Na základě pre a post testu bylo provedeno dotazníkové šetření, kdy žáci odpovídali písemně na otázky ve 2 dotaznících. První dotazník obsahoval 19 a druhý 21 otázek. Celkem bylo rozdáno 122 dotazníků. Cíle práce byly splněny a po vyhodnocení dotazníků se obě moje hypotézy potvrdily. Výzkum prokázal zájem žáků o tuto problematiku a lepší vědomosti po provedení instruktáže. V rámci zlepšení znalostí o první pomoci u žáků by bylo jistě přínosné klást větší důraz na výuku první pomoci na školách.
|
|
|
Technická a časová náročnost ošetřovatelské péče u různých metod chlazení při léčebné hypotermii z pohledu sestry
GALUŠKOVÁ, Soňa
ABSTRACT: Ve své práci jsem se věnovala léčebné hypotermii a s ní spojeným metodám chlazení. Zaměřila jsem se na jejich technickou a časovou náročnost s ohledem na dosažení požadované cílové tělesné teploty a s ohledem na náročnost ošetřovatelské péče. V první teoretické části je uveden krátký úvod do historie hypotermie a její první dochované písemné záznamy. Další kapitola je věnována současnému využití indukované hypotermie, oborům, ve kterých je indukovaná hypotermie využívaná a to jak formou lokální, tak formou celkové řízené hypotermie. Je zde popsána fyziologie a patofyziologie termoregulace člověka. Podrobněji je zpracováno rozdělení hypotermie a hypertermie. Hovoří se zde o projevech, příčinách a změnách v organizmu v průběhu změny tělesné teploty, o pozitivních i negativních účincích na organizmus. Další kapitola je věnována řízené hypotermii, její definici, pozitivním účinkům při léčbě, negativním účinkům na organizmus a vlastním metodám chlazení. Jsou zde podrobně popsány metody vnější, metody vnitřní a postup sestry při aplikaci těchto metod. Závěr teoretické části je shrnutí komplexní ošetřovatelské péče o pacienty s řízenou hypotermií. Cílem mé práce bylo zhodnocení využití léčebné hypotermie na pracovištích intensivní péče, zhodnocení časové a technické náročnosti metod chlazení při komplexní ošetřovatelské péči z pohledu zdravotní sestry a pokusit se najít optimální kombinaci metod chlazení k co nejrychlejšímu dosažení požadované teploty tělesného jádra a jejího udržení. Prvním předpokladem bylo, že využití léčebné hypotermie bude ovlivněno skladbou pacientů na odděleních. Druhou hypotézou bylo větší časová náročnost pro sestry při fyzikálních metodách chlazení a technicky náročnější metody při využití systému coolgard a mimotělního oběhu. K práci byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu, formou dotazníku. Dotazník obsahoval jak otázka otevřené s možností více odpovědí, tak otázky zavřené a jednu otázku polootevřenou. Osloveny byli sestry, bakalářky, diplomované sestry, sestry specialistky pracující na jednotkách intenzivní péče a resuscitačních odděleních čtyř různých nemocnic. Výzkum byl prováděn během roku 2009. Poslední část jsou výsledky mé práce, znázorněny v grafické podobě. Diskuse s literárními zdroji o využití a aplikaci léčebné hypotermie. Velká část je věnovaná praktické zkušenosti s metodami chlazení, porovnání s výsledky dotazníku. Uvedenou bakalářskou práci bude možno využít k zefektivnění komplexní ošetřovatelské péče u pacientů s léčebnou hypotermií a tím zvýšení komfortu pro pacienty na odděleních resuscitace a jednotkách intenzivní péče.
|
|
|
Pravidelná školení ošetřovatelského personálu jako nedílná součást přípravy na akreditační šetření.
MATĚJČKOVÁ, Marie
Pravidelná školení zajistí pracovníkovi udržení či rozšíření znalostí a dovedností, které potřebuje pro výkon své pracovní náplně a pro odborný rozvoj. Proto jsou kvalitní pravidelná školení také jednou z podmínek pro úspěšné akreditační šetření. K dosažení výzkumných cílů jsme zvolili strategii kvantitativního výzkumu, technikou výzkumu byl anonymní dotazník určený všeobecným sestrám pracujícím na standardních odděleních a jednotce anesteziologicko-resuscitační a intenzivní péče (ARIP) v Šumperské nemocnici a.s. Definovali jsem si dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit rozsah pravidelných školení ošetřovatelského personálu. Druhý cíl měl za úkol zjisti úroveň znalostí sester v problematice kardiopulmonální resuscitace, bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a hygienického režimu. Oba tyto cíle byly výsledky výzkumného šetření splněny. Stanovili jsme šest hypotéz. První hypotéza, že ošetřovatelský personál je minimálně jednou ročně proškolen v oblasti kardiopulmonální resuscitace byla potvrzena tabulkou č. 21. Druhá hypotéza měla potvrdit, že ošetřovatelský personál je minimálně jednou ročně proškolen v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, což jsme také potvrdili, a to tabulkou č. 35. Potvrzena byla i třetí hypotéza tabulkou č. 50, že ošetřovatelský personál je minimálně jednou ročně proškolen v oblasti hygienického režimu. Čtvrtá hypotéza, že sestry znají zásady kardiopulmonální resuscitace, byla potvrzena 85,5% úspěšností odpovědí na otázky v této problematice. Hypotéza pátá, že sestry znají zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, potvrzena nebyla, celková úspěšnost správných odpovědí na otázky v této problematice byla 57,9%. Potvrzena nebyla ani šestá hypotéza, že sestry znají zásady v oblasti hygienického režimu, jelikož celková úspěšnost správných odpovědí v této oblasti byla 57,7%. Výsledky výzkumného šetření bakalářské práce budou nabídnuty Šumperské nemocnici a.s. k interním záměrům s cílem zkvalitnit tato pravidelná školení.
|
host ::
RSS.