|
|
Stanovení radiochemické čistoty radiofarmaka TechneScan HDP pomocí chromatografie při použití různých mobilních i stacionárních fází
RAUS, Klára
Nukleární medicína je poměrně mladý lékařský obor. Na odděleních nukleární medicíny se provádí jak diagnostická vyšetření, tak terapie pomocí otevřených zářičů. V současné době převažuje diagnostické využití. Využívaná zobrazovací metoda se nazývá scintigrafie, kdy pomocí scintilační kamery dochází ke snímání rozložení naaplikovaného radiofarmaka. Scintigrafie zobrazuje funkci - lokální akumulace radiofarmaka je závislá na funkčním stavu vyšetřované tkáně. Pomocí scintilačního detektoru, který je zabudován v gamakameře, lze zobrazit rozdělování radiofarmaka v cílové tkáni buď za určitou dobu po aplikaci radiofarmaka (statická scintigrafie) nebo v průběhu času (dynamická scintigrafie). Jedno z nejčastějších vyšetření prováděných na oddělení nukleární medicíny je scintigrafie skeletu. Toto vyšetření je prováděno za použití osteotropního radiofarmaka, které se váže do kostí a odhalí tak patologie způsobené změnou metabolické aktivity. Vlastní provedení vyšetření probíhá pomocí zevní detekce aplikovaného radiofarmaka. Tato detekce může probíhat čtyřmi různými způsoby a to planární zobrazení pouze určité oblasti, celotělové zobrazení celého skeletu, tomografické zobrazení určité oblasti skeletu (SPECT popř. SPECT/CT) či provedení třífázové scintigrafie. Scintigrafie skeletu je velice přínosné vyšetření, které slouží k detekci kostních metastáz při nádorovém onemocnění, k diagnostice primárních maligních kostních nádorů, při průkazu infekčního procesu v kostech, k diagnostice při onemocnění kloubů či při metabolických onemocněních skeletu a také při poranění kostí. Samotné vyšetření je prováděno pomocí radiofarmak. Radiofarmakum po aplikaci slouží jako diagnostický indikátor. Jedná se o léčivý přípravek, ve kterém je včleněn radionuklid, který emituje ionizující záření. Radionuklidy používané v nukleární medicíně jsou připravovány uměle, na pracoviště jsou dodávány buď ve formě k okamžitému použití, nebo jako radionuklidový generátor. Nejčastěji používaným generátorem na odděleních nukleární medicíny je 99Mo/99mTc generátor. Uvedený radionuklidový generátor se skládá ze skleněné chromatografické kolony umístěné v olověném stínícím válci. Tato kolona obsahuje adsorpční materiál (oxid hlinitý), ve kterém je naadsorbován mateřský radionuklid. Z důvodu odlišných chemických vlastností mateřského a dceřiného prvku lze dceřiný radionuklid vymýt (vyeluovat) pomocí vhodného roztoku. Po eluci dochází opět k produkování dceřiného prvku, který lze opětovně vymývat. V praxi se radiofarmaka nejčastěji připravují za použití souprav, které jsou komerčně dostupné - tzv. kity. Kity jsou značeny pomocí roztoku technecistanu sodného, který je získáván z 99Mo/99mTc generátoru. Před podáním radiofarmaka pacientovi je nutné provádět stanovení radiochemické čistoty. Nejčastěji se používá papírová chromatografie a chromatografie na tenké vrstvě. V České republice se pro scintigrafii skeletu používají difosfonáty značené 99mTc (kity TechneScan HDP, případně 6-MDP či 8-MDP). Tato osteotropní radiofarmaka se připravují ve stíněném laminárním boxu v laboratoři pro přípravu radiofarmak na oddělení nukleární medicíny. Příprava se řídí dle pokynů výrobce. Po přípravě, před aplikací pacientovi, se musí provést stanovení radiochemické čistoty. Stanovení radiochemické čistoty u radiofarmaka TechneScan HDP se provádí pomocí chromatografie na tenké vrstvě (iTLC-SG) za použití 13,6% roztoku octanu sodného a methylethylketonu jako mobilní fáze. Toto stanovení je ale pro běžný provoz oddělení náročné z hlediska provedení i z finančního hlediska. Proto se hledala vhodná alternativní metoda. Nová metoda je prováděna pomocí papírové chromatografie za použití 0,9% roztoku chloridu sodného a acetonu jako mobilní fáze. Po provedení 50ti stanovení radiochemické čistoty pomocí lékopisné a alternativní metody bylo zjištěno, že alternativní metoda je použitelná pro rutinní stanovení radiochemické čistoty při běžném provozu oddělení nukleární medicíny.
|
|
|
Zhodnocení rizik spojených s únikem radioaktivního jódu z oddělení nukleární medicíny při požáru
RAMBOUSKOVÁ, Lucie
Nukleární medicína je lékařský obor, který slouží k diagnostice a léčbě pomocí radioaktivních izotopů. Nukleární medicína patří mezi minimálně zatěžující neinvazivní vyšetřovací metody. Na rozdíl od diagnostické radiologie, která zobrazuje strukturu orgánů, nukleární medicína umožňuje získávat informace nejen anatomické, ale hlavně o orgánových funkcích či metabolismu. V mnoha případech jde o unikátní diagnostická vyšetření, která umožňují zjistit nemoc či její rozsah dříve, a tím zvýšit možnost úspěšné léčby. Při práci s otevřenými zářiči na oddělení nukleární medicíny lze předpokládat, že může dojít, při očekávaném způsobu používání zdrojů záření pouze k mimořádné události 1. stupně (rozlití nebo rozstříknutí radiofarmaka, znečištění pacienta) a zcela výjimečně k mimořádné události 2. stupně (ztráta nebo odcizení zdroje záření). Mimořádnou událostí 3. stupně je radiační havárie s velice minimální pravděpodobností vzniku. Cílem bakalářské práce je zmapovat distribuci a uložení radioaktivního jódu na oddělení nukleární medicíny daných nemocnic v ČR, zjistit úroveň znalostí u zdravotnického personálu a příslušníků HZS a jejich využití v praxi při úniku radioaktivního jódu a vyhodnotit míru rizik spojenou s únikem radioaktivního jódu při požáru. Hypotéza předpokládá, že zdravotnický personál a příslušníci HZS vědí, jak postupovat v případech úniku radioaktivního jódu z oddělení nukleární medicíny, a že míra rizika spojená s únikem radioaktivního jódu při požáru je zanedbatelná. Výzkum je zpracován kvalitativní formou výzkumu - dotazník a metoda řízeného rozhovoru. V rozhovoru bude použit polootevřený a uzavřený typ otázek. Výzkumný soubor tvoří pracovníci oddělení nukleární medicíny a příslušníci HZS. Bakalářská práce bude použita pro podrobnější studium dané problematiky. Dále může být použita v přednáškách a seminářích zdravotnických pracovníků a příslušníku HZS.
|
|
|
Pacient po diagnostické aplikaci radiofarmaka jako zdroj záření - radiační zátěž personálu a pacientů navzájem
MARKOVÁ, Iveta
ABSTRAKT Pacient po diagnostické aplikaci radiofarmaka jako zdroj záření - radiační zátěž personálu a pacientů navzájem Má práce je zaměřena na radiační ochranu z důvodu možného vlivu ionizačního záření, které může mít nepříznivý vliv na organismus. Ve své práci jsem se zaměřila na sledování obdržených osobních ekvivalentních dávek ionizujícího záření na oddělení nukleární medicíny Nemocnice České Budějovice a.s. Také jsem se ve své práci zaměřila na měření a vyhodnocování dávkového příkonu, který obdrží zaměstnanci oddělení nukleární medicíny Nemocnice České Budějovice a.s. od aplikovaných pacientů s ohledem na vzdálenost a druh aplikovaného radiofarmaka. Metodika zvolená k samostatnému měření, shromažďování, záznamu a vyhodnocení získaných dat je detailně popsána a uvedena v metodice mé práce. Data získaná z osobních TL dozimetrů jsou evidovaná a archivovaná na oddělení nukleární medicíny Nemocnice České Budějovice a.s. dlouhodobě. Umožnila mi tak provést analýzu ekvivalentní dávky čtyř zdravotních sester za posledních pět let. Získané výsledky byly porovnány s údaji, které stanoví vyhláška č.307/2002 Sb., v pozdějším znění vyhlášky č. 499/2005 Sb. Prezentace získaných výsledků je pro přehlednost uvedena v tabulkách i grafech. Shromážděná data potvrdila, že hodnoty ekvivalentních dávek získané z osobních TL dozimetrů čtyř zdravotních sester oddělení nukleární medicíny Nemocnice České Budějovice a.s. nepřekročí povolené hodnoty stanovené vyhláškou č. 307/2002 Sb., v pozdějším znění vyhlášky č. 499/2005 Sb. Naměřené dávkové příkony klesají se vzdáleností a jsou úměrné podané aktivitě a druhu radiofarmaka.
|
|
|
Denní test kvality scintigrafické kamery AXIS na oddělení nukleární medicíny Příbram jako ukazatel stálosti přístroje za posledních 5let
HEFKA, Pavel
Denní test kvality scintigrafické kamery AXIS na oddělení nukleární medicíny Příbram jako ukazatel stálosti přístroje za posledních 5let Tato má práce je zaměřena na výběr nejvhodnější rutinní kontroly scintilační kamery AXIS na oddělení nukleární medicíny Příbram. Ve své práci jsem se zaměřil na rozbor doporučených testovacích procedur a na volbu metody, která v rutinním provozu nukleární medicíny dostatečně vypovídá o kvalitě přípravy přístroje pro vyšetření a nemá vysokou časovou náročnost. Výsledkem takovéto optimalizační analýzy je procedura kontroly vnitřní obrazové homogenity, která jednak plně respektuje doporučení SÚJB i doporučené postupy výrobce scintilační kamery AXIS. Provádění zvolené metody je detailně popsáno a je uvedena metoda záznamu, shromažďování a vyhodnocení získaných dat. Uvedený způsob kontroly přístroje AXIS je na oddělení nukleární medicíny Příbram prováděn dlouhodobě. Umožnil mi provést analýzu dlouhodobé stability přístroje za posledních 5 let. Získané výsledky byly porovnány s údaji, které uvádí výrobce a s výsledky obdobného přístroje v České republice. Prezentace zaznamenaných dat a získaných výsledků je pro přehlednost uvedena v tabulkách i grafech. Shromážděná data potvrdila, že hodnoty měření homogenity pomocí bodového zdroje dobře korespondují s daty, která pro tento přístroj uvádí výrobce. Tím se také potvrdila má hypotéza o správném výběru metody testování homogenity pomocí bodového zdroje. Lze tedy konstatovat, že gama kamera AXIS s doplňkem pro detekci pozitronových zářičů je stabilní a při zabezpečení dobré servisní péče ji lze dobře využívat v rutinním klinickém provozu i po 10 letech od instalace.
|
|
|
Indexy SI skloubení.Stanovení normálních hodnot
MAŘÍK, Karel
Indexy SI skloubení. Stanovení normálních hodnot. Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl stanovit normální hodnoty u dospělých osob bez patologických změn v oblasti SI skloubení, LS páteře a pánve vyšetřených pomocí celotělové scintigrafie skeletu na Oddělení nukleární medicíny nemocnice v Českých Budějovicích. U pacientů s podezřením na zánět v oblasti SI skloubení se vyšetřuje aktivita v tomto skloubení pomocí celotělové scintigrafie skeletu, z níž se následně pomocí ROI vypočítává poměr aktivity v SI skloubení proti aktivitě v kosti křížové nebo L páteři. První hypotéza předpokládá, že u osob bez patologie v oblasti SI skloubení se normální hodnoty pohybují v rozmezí 1,0?1,4. Ke stanovení normálních hodnot byl vytvořen referenční soubor z osob, u kterých celotělový scintigram nevykazoval patologii v oblasti LS páteře a SI skloubení a nebylo u nich klinické podezření na zánět SI skloubení. Osoby vybrané do souboru neměly morbus Bechtěrev, trauma pánve a LS páteře, ložiska změněného kostního metabolismu v oblasti LS páteře či pánve. Jejich věk se v termínu vyšetření pohyboval v rozmezí 25?45 let. Pomocí techniky ROI jsou získány hodnoty z oblastí pravého a levého SI skloubení, z oblasti L4 a os sakrum, z nichž jsou poté vypočítány poměry k ověření druhé hypotézy, která předpokládá, že pro stanovení normálních hodnot v oblasti SI skloubení je vhodnější použít ke komparaci os sakrum než L4. Z těchto oblastí jsou následně pomocí statistických výpočtů stanoveny normální hodnoty pro oblast SI skloubení, které budou nápomocny při diagnostice zánětlivých onemocnění páteře u pacientů vyšetřených celotělovou scintigrafií na Oddělení nukleární medicíny nemocnice v Českých Budějovicích.
|
|
|
Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci se zdroji ionizujícího záření ve zdravotnictví
Pěnková, Jana ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Soušková, Milena (oponent)
Cílem této diplomové práce je provést analýzu systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na oddělení nukleární medicíny v nemocnici Kolín a zhodnotit soulad tohoto systému s požadavky kladenými právní úpravou. Práce je tvořena čtyřmi kapitolami. První z nich představuje obecný úvod do problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a popisuje základní aspekty této oblasti. Druhá kapitola objasňuje některé základní pojmy v oblasti ionizujícího záření a radioaktivity a zaměřuje se zejména na radiační ochranu, která velmi úzce souvisí s bezpečností a ochranou zdraví při práci. Třetí kapitola vymezuje legislativní a institucionální rámec pro problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se zdroji ionizujícího záření. Tato část je výchozím bodem pro kapitolu čtvrté, která se potom věnuje samotné analýze systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na oddělení nukleární medicíny v kolínské nemocnici a porovnává tento systém s požadavky právní úpravy a zhodnocuje jejich soulad.
|
|
|
Radiační zatížení personálu na PET CT
BERTOVÁ, Eva
V bakalářské práci jsem zpracovala otázku vlivu zavedení PET-CT metodiky na radiační zátěž personálu na oddělení nukleární medicíny FN Plzeň Lochotín. Nejprve jsem se zabývala počátky a rozvojem oboru nukleární medicíny, historií PET ve světě, fyzikálním principem PET a první instalací PET a PET-CT v České republice a ve FN Plzeň. Dále jsem se zaměřila na radiační ochranu od jejího počátku po současnost včetně legislativy, základní principy radiační ochrany, fyzikální způsoby zajištění radiační ochrany, program monitorování a radiační ochranu na pracovišti PET-CT oddělení nukleární medicíny FN Plzeň-Lochotín. Důvodem mého zájmu o tuto problematiku je vysoká energie detekovaného záření, která klade značné nároky na ochranu personálu. Cílem práce proto bylo porovnat radiační zátěž personálu oddělení nukleární medicíny v období před a po zavedení metodiky PET-CT a ověřit tak účinnost provedených opatření v radiační ochraně i opatření organizačních. V praktické části práce jsem porovnala hodnoty osobních dávkových ekvivalentů Hp (10) naměřených u pracovníků oddělení v obdobích před a po zavedení metodiky PET-CT. Výsledky jsem zapsala do tabulek a pro lepší přehlednost jsem je též graficky zpracovala. Hodnoty měsíčních dávkových ekvivalentů v období před zavedením metodiky PET-CT a po instalaci přístroje jsem porovnala statisticky metodou dvojvýběrového t-testu. Výsledky studie posloužily v praxi k ověření účinnosti přijatých opatření v radiační ochraně pracovníků ve FN Plzeň-Lochotín a ke srovnání situace na Klinice nukleární medicíny LF a FN Olomouc a v PET centru Nemocnice Na Homolce.
|
|
|
Kontrola kvality a fantomová scintigrafická měření pořizovaných záznamů
BLÁHOVÁ, Jana
Práce se v teoretické části zabývá přístrojovou technikou zahrnutou do programu zabezpečení jakosti v nukleární medicíně, především gamakamerou, a předávacími a provozními zkouškami, ve kterých se kontroluje, zda jsou naměřené hodnoty parametrů v doporučené toleranci vzhledem k hodnotám stanoveným při předávací zkoušce. Dále se věnuje kvalitě detekce, správnosti a přesnosti měření aktivity a řadě faktorů, jež ji ovlivňují, a chybám měření. Aby nedošlo k nesprávné interpretaci chybných výsledků měření, je potřeba průběžně kontrolovat kvalitu funkce přístrojů určených pro detekci ionizujícího záření. Dalším tématem teoretické části práce je kvalita zobrazovacích přístrojů. Důvodem je skutečnost, že snížená kvalita výsledného obrazu je důsledkem chyb nastavení a poruch zobrazovacích přístrojů. Závěr této části je zaměřen na pomůcky a zdroje záření používané pro kalibraci a testování zobrazovacích vlastností scintilačních kamer {--} tzv. fantomy. Cílem práce bylo ověřit stabilitu základních parametrů dvou gamakamer a prokázat, zda pravidelná fantomová scintigrafická měření mají zásadní význam na kvalitu vyšetření. Praktická část je věnována srovnání dvou SPECT kamer typu E.CAM firmy Siemens odlišného data výroby z hlediska jejich stability. Pro srovnání byly vybrány základní parametry kontrolované v rámci zkoušek provozní stálosti programu zabezpečování jakosti. Získané hodnoty byly zapsány do tabulek, graficky zobrazeny a bylo provedeno základní statistické zpracování. Výsledky této práce budou použity při tvorbě standardů na oddělení nukleární medicíny FN Plzeň-Lochotín a poslouží také při rozhodování o případné obměně přístrojové techniky.
|
|
|
Měření dávek při laboratorních prácích na pracovišti nukleární medicíny pomocí osobních dozimetrů.
RUSINOVÁ, Jana
Jedním z nejdůležitějších úkolů radiační ochrany je monitorování množství vnější radiace způsobené ionizujícím zářením, které je vystaven personál během pracovní doby.Pro určení množství záření jsou pracovníci vybaveni speciálními přístroji - dozimetry. Na oddělení nukleární medicíny v Nemocnici České Budějovice a.s., B. Němcové 584/54, České Budějovice jsou k tomuto účelu používány termoluminiscenční dozimetry. V této práci jsem srovnávala data získaná z termoluminiscenčního dozimetru a osobního elektronického dozimetru DMC 2000 XB vyrobeného firmou Merlin Gerin. Na základě srovnání jsem poté hodnotila, který z dozimetrů je více vhodný pro toto prostředí.
|
|
|
Lymfoscintigrafie - možnost detekce sentinelové uzliny
SVOBODOVÁ, Petra
Identifikace sentinelové uzliny pomocí lymfoscintigrafie dnes představuje jednu ze standardních metod v oblasti diagnostiky a léčby nádorů. Nejčastější indikací pro sentinelkou uzlinu je v dnešní době karcinom prsu a maligní melanom. Lymfoscintigrafie je neinvazivní metoda, která nám umožňuje zobrazení toku lymfy z místa injekce lymfatickými cévami přes spádové uzliny a dále. Metoda detekce sentinelové uzliny je vlastně jen specializovanou částí obecné lymfoscintigrafie. Cílem mé práce bylo zhodnotit zobrazení sentinelové uzliny pomocí lymfoscintigrafie a pomocí gamasondy. Pracovala jsem se souborem 77 pacientů z Oblastní nemocnice Kolín a.s., kterým byla provedena detekce sentinelové uzliny na oddělení nukleární medicíny. U karcinomu prsu byla sentinelová uzlina zobrazena v 95 % pomocí lymfoscintigrafie. Bez možnosti proměření pomocí gamasondy by toto číslo bylo 91 %. Kombinací obou způsobů se spolehlivost detekce zvyšuje.
|
host ::
RSS.